Tak on se nakonec taky dokáže postarat sám, ale nějak jsem čekala, že by ho to mělo napadnout samotného. Nicméně na jedináčka, zvyklý na dokonalý servis od maminky, si vede celkem dobře a je otevřený novým věcem.
No koukám, že je to všude stejný. Když jsem nemocná nebo něco, tak toho mého nejvíc překvapí, že se u nás přestane samo objevovat jídlo a že někdo, a ten někdo je on, musí se psem 😀. Nejvíc mě dostávala věta, když jsem doma marodila a muž přišel domů“co je k jídlu?". Chvíli mi trvalo, než jsem místo vysvětlování, byla schopná odpovědět “to mi řekni ty” 😁. No ale učí se. Už mi volá, jestli má něco koupit.
No a co se mi dost líbí, že se snaží vymýšlet dovolený tak, aby s námi mohla Malina. Malina je jeho první pes, on sám měl jako dítě jen křečka. Celkem obdivuji jeho odhodlání vzít toho psa kamkoliv, kde nezmiňují, že tam ten pes nesmí “když to není zakázaný, tak se to může, když tak nám řeknou, že se to nesmí” a jsem celkem dost překvapená, kam všude ten pes může….
Dnešní venčení bylo krásný. Odvedla jsem dceru na kroužek, už se smrákalo. Vyrazila jsem do zahrádkářské oblasti. Nikde nikdo, krásné červánky. Jen jsem zas musela Malinu odnaučovat tahat, protože o víkendu vodil muž a ten se tahat nechá. Já na té místy ledovce o to nestála.
Tak my dnes venčili v údolí Sázavy, jen výrazně výš než posledně. Šly jsme s přáteli takový vzpomínkový pochod za našeho kamaráda. No to jsme si dali. Napadl opravdu krásný snížek, ale mělo to vadu, že pod ním byla ledovka jak zrcadlo, jakoby jsme šli cca 7 km po zasněženém zamrzlém rybníku. Tak jsme se furt smekali, klouzali, padali a zase zvedali ….celkem komedie 😂. Občas to smeklo i Malině, ale ta má přece jen na vyrovnání víc nožek.
Malinu vytočil teď tchán. Foukal do novin a i když viděl, že jí to rozčiluje, tak to dělal dál..teda jak ta se vytočila, štěkala na něj a ani, když jsem jí řekla obvyklé “Mali, to je dobrý”, tak mě ignorovala a celkem vytočeně na něj štěkala dál…což si tak říkám, že jsem jí takhle štěkat jestě snad ani neslyšela…
Jinak neoblékám, ale chápu, že když je psovi viditelná zima, dá někdo nějakou bundu. Jako oblíkat psa jak panenku a mít x oblečků jen proto, že mi to přijde děsně roztomilý, to mi přijde hodně špatný a jsou tací, co si pletou psa s panenkou. U Maliny jsem viděla, že jí je zima asi jen jednou, to mi zmokla a spalo se pak ve stanu, tak to kosu klepala a to jsem jí přikryla a jednou měla studený packy taky ve stanu a to si šla lehnout mezi mě a muže a to jí stačilo, nepřikrývala jsem jí. Ona má takové docela holé břicho, ale prostě zima jí není. Teď jsme stály ve frontě, tak jsem jí pořád hlídala, jestli jí není zima, ale zvládla to v pohodě. Asi v sobě fakt má toho seveřana, jako štěně si lehla třeba na sníh a nechtěla se hnout. Doma ráda leží na dlažbě. Na tulení si vůbec nepotrpí. U tchýňových v paneláku zas leží nalepená na balkónové dveře, od kterých celkem dost táhne a to už tam nemají přetopíno.
Já si každý den v hlavě promítnu nějakou delší trasu, pak vylezu před dům, smeknu se na chodníku a hned si řeknu, že půlka původního plánu by mi na zabití mohla stačit 🙂. Malina ve finále ani neprotestuje, přijde mi, že se jí taky nechodí dobře.
Tak jak to tady čtu, tak jsetli já taky nemám špatný žlučník. Asi všechny potraviny, které Balu vyjmenovala, že by mohly dělat špatně, tak mi většinou i špatně dělají. Mám teda ještě na seznamu med a třeba para ořechy, z toho je mi taky hrozně zle a taky tvaroh, někdy třeba musli s mlíkem, ale alergie na laktózu a lepek byla vyloučena.
Jako výchozí bod si můžete rovnou zadat bod z mapy, kam máte v plánu dojet autem, pak naplánovat cíl, obvykle si naklikám víc bodů v mapě, když nemám v plánu jít po značce, ale po nějakých cestičkách. Tak to dělám zase já..
Včera mě pobavila Malina. Vzala jsem jí na agility hřiště, po roce, podotýkám. Proběhla mi skoro všechny překážky, až na slalom, kterým jí prováděla dcera, tak to holky dělaly nějak chaoticky. I lávku, u které se mi předtím dělala blbou, že nechápe, co se po ní chce, přeběhla jako starý mazák. Pak si šla pro pamlsek a honem k brance ven “tak sis udělala radost a teď se jdem procházet” 😂, asi abych si nemyslela, že si to pro velký úspěch dáme ještě jednou.
Stelle:V učebnici přírody bylo o chůzi. Cvičení: co mohou lidé na obrázcích dělat, aby více chodili? Mně snad normálně hráblo😳
Obrázek
To jsem už taky viděla takhle někoho venčit. Jen ti psi byli dva a nebyli na vodítku. Občas chlap přibrzdil, aby na ně houkl, občas přidal, aby se psi proběhli…jako civěli jsme obě s Malinou jak puci
Já dnes venčila z Kamíku do Bráníku, vyšla jsem v půl čtvrté. Všude to bouchalo, Malina nereagovala, ale potkala jsem spousta nešťastných páníčků více či méně vyděšených pejsků. Jedna paní mi povídala, že se jí pes ani nevyčůrá a že to bouchá už od rána. No magoři ty lidi s dělbuchama. Však jsem si taky s předešlým psem užili, ten se toho hrozně bál. Malina se bála jen v tramvaji, ale když jsem jí začala drbat za ouškem, krásně se uklidnila a zase zavinila ocásek a už jela tramvají jako starej mazák.
Včera jsme byli v Tróji v botanické na Křišťálové zahradě. Muž vodil Malinu a najednou k nim prý přistoupila žena a prý jestli si může Malinu pohladit, tak můj muž svolil a ta žena začala hladit Malinu se slovy “ty máš krásně hustý kožíšek, Malinko”. Tak se pak divil, že jí oslovila jménem a jestli jí znala nebo jak na to přišla, že je to Malina.. Tak jsem si říkala, jestli jsme nepotkali někoho z místního osazenstva?
Taky mi ranní vstávání nedělá dobře. Dneska jsme si s mužem nařídili budík na devátou, abychom vstali brzy na výlet 😀. Dali jsme si procházku z Kamenneho přívozu do Petrova podél Sázavy. Byla to pohádka. Bylo nádherně, stromy pokryté jinovatkou plus to krásné sázavské údolí. Užili jsme si to moc.
A co se týče Silvestra a petard. Předešlému psu to vadilo celkem dost, takže bych určitě s ním raději byla doma, než ho vystavovala dělbuchám. Malina je asi duší válečný pes nebo co, protože na ty petardy moc nereaguje. Stalo se nám, že na procházce před Silvestrem to kolem nás bouhalo jak za války a ta jen občas přiklopila uši a občas se podívala, že těm lidem asi něco řekne, ale v drtivé většině tomu nevěnovala pozornost. Já chápu, že lidi ten ohňostroj tak nějak mají rádi, ale bylo by fajn, kdyby to bylo jen na Silvestra tu půl hodinu po půlnoci max a konec. Nic předtím a nic potom. Jako když se mi předešlý pes čtrnáct dní přes Silvestrem klepal strachy, to teda nebylo nic příjemného.
Jak jste se ptala na ty myslivce. My tuhle byli s Malinou v lese a ona na volno a najednou koukáme, že tam před námi myslivci a Malina se hned motala kolem nich, orosili jsme se, zavolali jsme ji, ona hned přiběhla a když jsme k nim došli, čekala jsem, že něco řeknou, akorát jsme si vyměnili Dobrý den a neřekli ani popel. Míjeli jsme je u takové boudy a já se pak kouknou zpět a vidím, že za boudou stahují jelena.
Jinak jsme tohle řešili s kolegou myslivcem a ten nám říkal, že pokud se ten pes motá kolem nás, tak nějak nemůžou ani nic namítat, že běhá na volno. Psa nám smí zastřelit jen myslivecká stráž, když uvidí jak někde žene zvěř a je zcela mimo náš vliv. Takže pokud Impact chodí v lese se psy, kteří se motají kolem ní, tak to není nic proti ničemu.
Když jsem měla prvního psa, tak mi to přišlo jako blbost, dávat mu dárky pod stromeček. Pak se rozbalovalo, on kolem nás chvíli poskakoval a během večera mu viditelně klesala nálada, až ležel a jen nás pozoroval…no přišlo nám, že je smutný. Tak jsem mu příští vánoce koupila dárek, jenže jak se chystal stromek a dárky, tak nám pes utekl a čekali jsme na něj do půldesáté večer, zkažený vánoce. Jak přišel, tak jsme ho bouřlivě přivítali a dostal dárek…no a príštích 11 vánoc to miloval. U stromku byl jako první, dárek si vždy našel neomylně a byl neskutenčně šťastný. Takže další a tento pes dárky dostávají, to první psí zklamání už nikdo zažít nechceme. Vždy dostanou nějakou pěknou hračku, pískací a něco dobrého na zub.
efe:Se picnu, směju se jak pitomeček. Prosim svuj vlastní osobní komiks s těma mýma dementkama, myslim, že vobrásků už je celkem dost! 😀
Děkuji, děkuji 🥰
No to né, jakej osobní… Když komiks dementků, tak pro všechny 😂.
JInak podzimní venčení mi nevadí, miluju podzimní přírodu, když svítí slunko, šustí listí, listnaté lesy jsou barvné, přestávám potkávat turisty, výletníky, běžce, cyklisty a najednou nastanou vycházky, kdy les “patřil” jen mě a Malině. Krásně se jde, konečně není vedro. Ono ani nevdlídno není špatné, jen si nepotrpíme na vyloženě deštivé počasí a ve tmě taky nerada do přírody, to venčím po městě a cyklostezkách.
No a méně poetické teda je, že když večer venčím Malinu ve městě, tak si ta potvora na tu svou potřebu najde ten nejtmavší roh, na jaký za tu cestu narazíme. Mám teorii, dost se stydí, jak furt sbírám ty její hromádky a doufá, že to v té tmě nenajdu, ale já mám fištróna, posvítím si mobilem, dojdu k hromádce, pak musím mobil schovat, protože potřebuju rozdělat pytlík, kterému se samozřejmě ani trošku nechce (spolupracuje s Malinou?), když mám nachystaný pytlík na ruce, tak opět vyndám mobil a postvítím a druhou rukou ulovím poklad, u toho Malina útrpně hledí v dál a dělá, že ke mně nepatří, někdy v okamžiku, kdy jsem s pytlíkem na ruce skoro u jejího pokladu, tak škubne vodítkem, ale to už dělá poslední dobou už jen někdy, když se chce zasmát, jinak už rezignovala, že jsem hráblá, ale tudle jsem jí dost vytočila. Když jsem jí nedovolila odejít ode mě na celou délku vodítka a nutila ji stát vedle mě než to posbírám…teda ta se vzpouzela 🤣. Jinak si myslím, že už si rozumíme krásně, ale tuhle mou zálibu, i když jí to dost často vysvětluji, proč to dělám, dodnes nepochopila 😄.
Xerxova:včera odpoledne jsme venčili za prvního sněhového poprašku - psisko si to užívalo, žral sníh (to si vzpomněl hned, že je to zmrzlinka), řádil. Dneska ráno (učím až odpoledne) jsme vyrazili opět - a pohodička to byla taky. Nikde ani noha, ani kopýtko… neb počasí nebylo zrovna procházkám přívětivé. V lese hluk, jako by jezdily kolem kamiony - to se větříček (síly značné) proháněl v korunách stromů. Sněžilo, pršosněžilo i občas ostré krupky padaly - a vše se větrem hnalo na nás i na nebohého psíčka. Ani se netvářil uraženě, že jsme to poměrně brzy otočili zpátky k autu - raději si prý sedne do křesla a dá si s námi kávičku…
Otepluje se, zahrada už je zase zelená… a voda padá a padá a ptáci na krmítku se cou a cpou… oni ví, že oteplení dlouho trvat nebude
Teda s tím krmítkem jste mi připomněla, jak si tak sedím v kuchyni, zády k balkonu a najdnou slyším něžné ťukání na okno, ale neotočila jsem se, zrovna jsem něco potřebovala dodělat a za chvíli zase to ťukání na okno, tak se otočím, co to sakra je a ona sýkorka mi klovala zobáčkem do okna, tak se zvednu a kouknu do krmítka a ty chuděrky, tam nic neměly 😂. NIcméně tohle se mi nestalo poprvé, teda poprvé ťukali na okno, ale že mi seděla nalepená na skle sýkorka u čuměla na mě, když měly prázdno, to se mi už parkrát stalo a vždy mě to překvapí.
Tenurri:Tak u basenjiho bych asi nepřemýšlela, tam je to jasné…ale právě u tý “městský” kraťandy vůbec nevím.
Jestli se neklepe a vypapadá spokojeně, tak bych mu nic nedávala. Zase si říkám, že pokud mu zima není a vy ho navlečete, tak mu to taky nemusí být příjemný a možná pak bude spíš zhýčkaný.
