Zrovna ty feldy, fabie a spol. taky ráda nemám a nerozdejchala bych to. Tchán nám ji půjčil, doma jsme jí nějakou dobu měli a jen to mou averzi prohloubilo. Oproti svým vrstevníkům vypadají zastaralé, jak vnejšek, tak vnitřek a o té rzi ani nemluvím. To je pro mě prostě auto z kategorie jezdí to, ale rozhodně mě netěší, že v tom jedu já.
No Malinino sdělení je jasné, koukej se mi věnovat nebo ti ty boty sežeru. Jenže úplně vždy to nejde vyřešit hned a pak je tedy lepší ty boty schovat. Třeba první pes na mě štěknul, že něco chce. Malina mi říká “když ty nevíš, co je špatně, tak já ti to teda říkat nebudu” 🤣 a má recht.
Tak jestli si auta opravujete sám, tak chápu tu vaší averzi k francouzům. Když jsem měla Renault, tak mi to říkal opravář, že je nemá rád, protože kvůli žárovce pomalu musí vyndat motor 😄.
Cenu dílů vám my ženy neřekneme. Jinak hybrid Toyotu má brácha a je to fajn městské auto. Má tedy něco většího. Nicméně ve městě mě v něm těšilo jezdit. Má teda i automatickou převodovku, což když si člověk na to zvykne je ve městě velmi pohodlné.
Jo u tchýňovejch není ty boty kam dát a zrovna před měsícem dítěti natrhla botu. Tak jsme vymysleli dát do igelitové nebo papírové tašky. Nevidí je, nezajímá jí to.
Jo Malina mi přeštípla dva kabely , u vysavače a vysoušeč. Jak to má člověk v zásuvce, tak si to pohlídá, ale tohle nebylo, tak to zmákla během chvilky. Pokaždé když vysávám a vidím ten kabel, co musel manžel vyměnit a má divnou tu zástrčku, kterou manžel vyštrachal někde v garáži, tak si na to vzpomenu, jak jsme byli blbí 😄.
Z toho si nic nedělejte. Prostě jen na tom budete muset zapracovat. Malina je taky temperamentní a spoustu situací byl spíš trapas, než že by to proběhlo hladce a to kolikrát si myslím, jak to máme zvládnutý a ona mě stejně překvapí. Pro ní nejvíc vzrušivá situace byla skupinka lidí, dětí a psů. To se pak i chovala jako fakt magor. Na ní i vidím ten okamžik, kdy přešla hranici šílenství a je třeba vrátit jí do reality. Čím je starší to zvládá líp a líp. Já se vždycky psychicky připravím na nejhorší a Malina mě mile překvapuje. Určitě bych se žádným situacím nevyhýbala, spíš je lepší to trénovat a připravit ho i na nevhodné skupiny. Kámoška třeba vyhýbáním dosáhla toho, že má psa, se kterým skoro nikam nemůže, protože je extrémně vzrušivý. My vzali psa na hromadný pochod, Malina se chovala jako pošuk a kámoška mi na to řekla, že proto svého pětiletého psa nebrala, protože by se takhle chovala taky. Poprvé to byl děs, příště už lepší a už se dostáváme i do situací, kdy lidi obdivují, jak ten náš pošuk umí být hodný. Trénovat, trénovat holt….
Tohle je nepříjemný, když máte tohle v sousedství. Myslím tím paní, co si na videu stěžuje. Taky jsem to zažila a ta situace nemá řešení. Určitě v tom hraje roli závist. O nějakým zápachu dost pochybuji, paní měla doma dost načančanou domácnost, ta by to nesnesla. No a psi štěkají a byly doby, kdy se tohle neřešilo a celkem se divím, že v dnešní hlučné době někomu tohle vadí.
Bobca:já atletiku taky nedělala,ale makala jsem od 13 v kolchoze každé prázniny a po škole taky..na stáří u pásu těžké balíky..takže si nemyslím,že by ta záda(a pohybující se ploténky) mohly být tím,jak brzo jsem chodila(to ani nevím kdy).
.A s těma příkrmama u miminek?..od 4 měsíců jsme dávali lžičkou šťávu z mrkve(my měli domácí zeleninu,takže nehrozily žádné alergeny-to je fakt..)Od 5-6 banán namačkaný vidličkou,aby si zvykali na tužší stravu..polívečky taky namačkanou zeleninu a brambory…Na jablíčka byla taková skleněná rybička na šprtání🙂žádné mixování do flašky..
Jo taky jsem se snažila lžičkou a nejhorší chvíle byla, když se rozhodla dcera, že to zvládne sama a celý příkrm byl všude jen né v puse. Na lžičce to nedrželo, pusa děsně malá, fuška to byla. Tak jsem se pak snažila mít konzistenci, aby to drželo na lžičce….😄
No ale byly to krásné starosti 😍.
Aluška:No a jak se to udělá, když to dítě začne samo chodit v necelých 9ti měsících? Těžko se mu to zakazuje, že nemá ještě pořádně vybudovaný svalstvo. Můj syn chodil v 10ti měsících a obě vnučky v necelých 9ti. Já jsem taky chodila brzo. Jo teď v 55ti mě záda bolí, ale můžu to mít taky z atletiky v mládí. Tenkrát nebyly žádný speciální boty, běhalo se po tvrdým povrchu. Skákala jsem závodně dálku a vejšku.
Nijak, když začaly sami, tak prostě na to měly a šly 🙂
assil:No teď poslední dobou jsem viděla už i několik článků, že ty příkrmy jak se řeší furt alergeny, že to je blbě a že vlastně se ty alergeny mají dávat mnohem dřív a tak.
Je to jak se vším, vědci vždycky s něčím přijdou, všechny zblbnout a za pár let je zas všechno jinak. 😀
Ano, už před devíti lety minimálně se právě snažilo dávat alergeny, co nejdřív. Takže opět my matky, co jsme to hrozily podle nejnovějších výzkumů jsme dávali , co nejdříve. Tam se jen dodržuje, aby se nedávaly dva zároveň, vždy před novým počkat tuším dva dny…🙂
balu:Dnes se všechno kolem dětí strašně hrotí, ať už jde o pohyb, jako tady to chození, posazování, nebo výživa, kdy nezřídka jsou děti ještě v osmi měsících plně kojené a neznají ani čaj ani jídlo.
Zdravý rozum se vytratil.
Což by pediatr neschválil, aby bylo dítě v osmi měsících plně kojené a myslím, že to vylučuje to hrocení, protože podle doporučení začnete dávat příkrmy v pěti měsících a v zhruba po jednom roce se přestane kojit a čaj nevím proč má být dobře, dcera ho nepije dodnes. Dlouho pila jen čistou vodu, až ve třech letech objevila slazené nápoje. Jo hrotila jsem to, to si pište a běda, jak mi do toho někdo zkoušel zasahovat 😄.
Podle mě velký. V prvním případě u nábytku si volí samo oporu, má jinak ruce, nejde dopředu, ale do boků, tempo si volí samo, podle potřeby prostřídá s lezením. Když ho vodíte, tak to už je prostě jiný.
Za pár let zjistí, že my jsme to dělali taky blbě. Prostě největší blbost byla vůbec začít chodit po dvou, protože celý ten koncept je špatně 😁 .
balu:Jako že děti měly “zmrvená záda” z toho, že jsme je vodili za ruku? Tak to jsem ještě neslyšela. Ale nesmyslů se rojí pořád plno…
Ne za jednu ruku, ale za obě, když ještě samo neumí chodit. V podstatě se dřív nahrazovala takto chodítka. Dneska se doporučuje obcházet nábytek a až se mu udělá svalstvo, jde …
Dneska jsme šly trochu víc než včera a trasou, že jsem litovala pošmourného počasí, protože i tak bylo vidět až na Králický Sněžník, ale ještě hezčí by byl zalitý sluncem. Cestou, jak jsme tak šly, se Malina začala otáčet, tak jsem se otočila, abych zjistila, že za námi běží paní do kopce. Malina se pořád otáčela a nejednou koukám, že se Malina “tlemí”, tak se otočím na tu paní a ona běžela asi tak rychle jako já šla a u toho máchala oběma rukama zároveň doleva doprava, jakoby se odrážela od imagimarních zdí a musím uznat, že taky jsem takový styl ještě neviděla 😄. Malinin výraz říkal “no hlavně že machrujou a chodí po dvou a pak neví, co s těma předníma packama dělat” 😂
Já naučila Malinu vyměňovat bačkory za pamlsek. Dost nás naučila uklízet, ale dcera zuje bačkory, kdekoliv a dřív občas padly za oběť, ale teď mi je pes šťastný přinese a vymění za sušený maso třeba. Stalo se mi, že mě to vytočilo, ale to stejně na mě pes kouká stylem, jestli mi nemá zavolat Chocholouška.
Jinak kdybych neměla Hondu, šla bych asi taky do Toyoty .
Jinak jsem na tom podobně jako Bobča, mám obzvláštní slabost pro Peugeot, ale prý už ta kvalita je jinde. Můj táta měl Peugeot 305 a můj muž, měl Peugeot 406 a kdyby ten mužův Peugeot nebyl otočený při havárii na střechu, tak by asi ještě jezdil. Měl jen prasklý sloupek v konstrukci, ale oprava by stála víc jak ojetina, tak jsme ho museli nechat jít, ale pro mě i mého muže je to dodnes bolestná vzpomínka. Trochu nám to zahojila ta Honda. Sranda auto do města.
Taky se za nás vodili děti za ruce, když to sami ještě neuměly. Já v tom dceru nechala vymáchat, pěkně ať si oťapkává nábytek a pak se pustila sama do prostoru. Starší generace si s tím celkem dělala starosti a chtěli dceři koupit chodítko. Teorie je taková, všechno to pomáhání dětem škodilo, měly zmrvené záda. Což je fakt, že moje generace má. Já sama mám vychýlený obratel. Neříkám, že dřív se dělalo vše špatně a teď správně, ale nepřišla mi moje a starší generace tak úžasně zdravá, abych lpěla na starých postupech a nezkusila se celkem striktně držet doporučení pediatričky. Což dělám pořád a že tchýňoví tím dost trpí 😂.
Honda jazz. Za mě super auto. Malé a přitom neuvěřitelně prostorné. Má tam pohodlí i můj dvoumetrový muž. Auto mi doporučil brácha, který pořád prohlíží katalogy aut a katalog ojetin si bere snad i na záchod .
Dneska jsem zase na procházce improvizovala. Abych se napojila z parkoviště na plánovanou trasu musela bych jít po poměrně frekventované silnici. Když jsem tam stála a ohlížela možnosti, zahlédla jsem cestu, která nebyla v mapě a vedla směrem, kterým jsem plánovala jít. Samozřejmě mě zavedla do lesa, tak daleko, aby se mi už nechtělo vracet a tak jsem raději šla srnčí stezkou z prudké stráně na další cestu, která nebyla v mapě a nakonec jsem na tu svou cestu dalším sestupem ze stráně došla. Bylo to super, byď byl krásný den a čas, kdy pejskaři vyrážejí na odpolední procházku, nepotkali jsme téměř celou cestu nikoho.
Doron:My dnes s Doroušem na převazu, krásně se to hojí a operovat se nebude, paní doktorka úplně jiný názor než doktor.
Fram dnes zvládnul počkat doma, takže se venčilo jen nadvakrát, první šla sekce senioři plus invalidé🙂)).
Nemůžu se zbavit dojmu, že se Gučka Dorovi posmíval, že chodí na flexině, když má dobrou náladu, směje se jako člověk.Nepodařila se jediná seriózní fotografie🤣
To černý v hubě není zubní kámen, abyste si nemysleli 🙂, má tak pigmentovaný dásně.
Já se těch fotek nemůžu nabažit. To je prostě dokonalý. Na každé té fotce se Gučka tlemí Dorovi a Doron ten mírně shovívavý úsměv “to je debil, ten Guča .."🤣🤣🤣
