Příspěvky uživatele

Celkem se jim ani nedivím, že se vám raději vyhnuli. Taky nemáme moc dobrou zkušenost s většími psy a paničkami. Potkám psa s chlapem a mineme se bez potíží. Pak potkáme stejného psa s paničkou, ta udělá ten obřadní úhyb bokem pomalu kilometr předem, takže pes má dostatek prostoru si uvědomit, že se děje událost a pak řvát Malině do ksichtu, jak pominutej a to se vám stane prakticky pokaždé a na deset velkých psů , připadá 9 , co z toho v přítomnosti paničky udělá tyátr, tak už je člověk opatrnej.

Když mám teda toho psa v deprési, tak jsme šli na lehce delší procházku do lesa. Vybrala jsem cestu, kde podle mapy měl být sem tam potok. No nebyl. Občas nějaká louže, ale žádná pořádná osvěžovna ne. Malinu jsem ze začátku nechala běhat na volno, to je ještě taková hodně soustředěná na mě, ale pak šla zas na špagát. Cesta na mapě vypadala jako víno, ale ve skutečnosti byla dobrá třetina po hrbolatém terénu, sem tam pořádný houštiny, aby se ty moje doškrábaný nohy pěkně vyjímaly v sukni 😀. Ještě navíc ten hrbolatý terén vypadal jako rozrytý od prasat, tak jsem prakticky celou cestu si s Malinou vyprávěla, aby o mně věděli. V půlce cesty mi došlo, že to asi za světla nestihnu a hnala jsem rychlochůzí, jak urvanej vagón, tak to budu zase dobře namožená 🤭. Stihli jsme to teda jen tak tak než byla tma jak v pytli, což mi docela odlehlo, protože se mi začalo zdát, že ten les už v tom přítmí nevypadá moc přátelsky a Malina si to asi myslela taky, páč i když jsem jí ujišťovala, že to mám pod kontrolou a vím co a jak, tak bylo vidět jak jí odlehlo a zaradovala se, když jsme konečně uviděli auto 😁.

Plaka:

Taky mám kastrovanou fenu. A občas se tváří jak brekeke, značkuje víc jak Netvor. Přijde mi, že cítí a detekuje háravky stejně jak pes-pes, doma se nestydí si pak dělat takové ty intimní věci, že to s ní celou cuká. Zkusím jí ukázat pandu a uvidíme. 🙂

No právě, chová se jako můj první pes. V noci nespal, taky potřeboval být na zahradě. Jsem ráda, že podivné chování zaznamenávají i jiné domácnosti. To, co Malina dělá tajně v noci na zahradě, bude zřejmě tunel k nějaké háravce 🤭.

Dítěti jsem lehce spravila náladu, že jsme jí vzali do Liberecké Zoo a byly pěkně vidět pandy. 

Pak fotky ze sobotního a dnešního venčení. 

No my vlastně máme Malinu taky nějakou divnou. Už týden chce v noci na zahradu, klidně by chodila každou hodinu. Poslední venčení měla obvykle v půl desáté a pak vydržela bez potíží do sedmi do rána. Teď do mě pořád kope, že chce ven. V té tmě nevidím, co dělá. Tuhle jsem tam za ní šla s baterkou a ona vylítla že křoví stylem “tady se vůbec nic zajímavého neděje, jdeme domů”. Třeba dneska byla neodbytná v šest ráno, že musí na tu zahradu a protože bylo světlo, tak jsem sledovala, co bude dělat a ona se usadila přede dveře a hleděla v dál a pak se koukla, že za ní stojím a šla hned domů. Pak za hodinu prozměnu lákala mého muže, ať jde s ní a když nešel, tak se vrátila aniž by se vyčůrala. V sobotu u tchyňovejch furt ležela a vypadala nějak bez nálady, až jsem přemýšlela, jestli s ní mám někam jít. Jak jsem jí dala postroj a vyrazila s ní a s dcerou, že jdeme na psí hřiště a čekali ještě na muže, tak Malina začala kvílet, že jdeme a na nikoho nečekáme. Na hřišti pak skvěle spolupracovala a zbytek procházky šla s obvyklým nadšením. Na mě to dělá dojem, jakoby se hárala, ale je kastrovaná. Jediný dvě změny, co se nyní udály, že jsme jí výrazně prořezali strom, pod kterým ráda ležela a druhá věc, že mám nyní i nějak melancholické dítě. 

Včera v noci jsem usnula na gauči a když jsem se probrala, pomyslela jsem si, že půjdu z práce dřív a půjdeme s Malinou do lesa a s touhle myšlenkou jsem šla pokračovat ve spaní v ložnici a i když ráno jsem na to už nemyslela, Malina mě přivítala tak, že se mi dala packy až pomalu na krk a všechny její ranní tanečky říkaly “to je super, že půjdeš z práce dřív a někam daleko vyrazíme” a já si jen říkala, jak je možný, že ten pes to ví. Normálně na nás ráno kouká, uši rozpadlý a je vidět, že má fakt starosti, kdy se vrátíme a včera si lehla, zavřela oči, že si prý na ten špacír musí pořádně prochrupnout 😄. 

Dcera byla s příměšťákem v ZOO Jihlava též a měla zkaženou náladu, že nešli k červeným pandám. Ta by koukala, kdyby viděla tu pěknou fotku, co jste pořídila vy. 

Nám se taky všichni vyhýbají obloukem, tedy psi střední a malí a to Malina s tím červeným šátkem vypadá roztomile 🤭. Větší psi na nás startují. Pokud má Malina výjimečně příležitost se s nějakým očichat, je svolná jen se psy podobné velikosti a pak má slabost pro Jack “Rasly". Malý ignoruje, i kdyby se tvářili sebepřátelštěji a velký v lepším případě taky, v horším zřejmě brumlá pod vousy a vyvolává jednu agresi za druhou, což jí utvrzuje, že velký pes je nepřítel.

Dafi:

a tohle jsme našly v sobotu v lese

Snažím se pochopit, co to je 🤔.

Svou dovolenou jsme zakončili zastávkou na hradě Kost, kam můžou psi. Malina byla během prohlídky naprosto vzorná. Ještě než jsme šli na prohlídku, tak jsme potkali jiného psa, který děsně vyváděl, když uviděl Malinu, ale ta byla v pohodě, nereagovala. Poté jsme ještě prošli údolí Plakánek. 

Ano, je. Po zdech “chodili” lidí, byla tam jablka, bylo toho tam spousta a bylo to zajímavé. Přitom jsme tam zašli náhodou. 

Zrzavci:

Oj, můj milovaný Oybin!

Ten panelák je supr.

Jupí, Malina má taky svou bublinu 🤣.

Xerxova:

takže spokojenost s dovolenou u nás za humny ?? Počasí máte hodně “turistické” - přehřátí rozhodně nehrozí.

Máte to tu pěkný, určitě se sem zase vrátíme. Vedra by byly blbý, takže podle mě počasí vyšlo. Zmokli jsme jen 2x a vždycky zase brzy uschli. Do stanu neprší, pohodlné spaní, teplé spacáky, po cestě jsem koupila sobě a dceři gumáky, což přispělo ke komfortu. 

Předevčírem jsme byli na parním vlaku v Oybinu a Zittau. Líbí se mi, jak Malinu tyhle vlaky vůbec neděsí. Zvládá to suprově. 

Včera jsme prostě museli na Ještěd. O tom melu už dlouho, když on tak provokativně trčí a je vidět na strašně velkou dálku 🤭. Nahoru jsme šli tím největším krpálem a dolů pak delší trasou lesem, což bylo skvělý, protože jsme tam šli prakticky sami. Bylo příjemné najít i na poměrně frekventovaném Ještědu cestu, kde zrovna teď nikdo nešel.

Jinak Malina je prostě kamzík, čím krkolomnější cesta, tom víc nadšená. Pak jen vidí skálu a už na nás nadšeně kouká “hele skála, jdeme tam”. 

Naše Malina si na volno taky moc neužije. Jediný co, tak jí přesvědčím, že nemá tahat jako blbá. Možná, kdyby byla výchova jen na mě, tak by to bylo lepší, ale když dva ze tří venčitelů psa nechávají dělat, co se jí zlíbí, nedá se to vyhrát. Včera jí vedl můj muž a pořád ho tahala a pak jsem si jí vzala já a ona ta potvůrka jen švihla okem dozadu, že paninka přebrala vedení a přestala tahat. 

Problém, který nyní taky máme, že spousta původně přátelský psi na ní vystartujou. Asi drze kouká, nebo možná zavrčí, což neslyším. Nicméně pokud na ní štěká pes, je klidná a většinou nereaguje vůbec, třeba v kempu k ní přišel malý pes a štěkal na ní hodinu, ale ona jen ležela a moc si ho nevšímala. Po hodině se osmělil a přišel až k ní a hrozně se chtěl kamarádit, tak si nakonec pohráli. 

Dneska jsem nebyla na tom moc dobře, tak jsme provedli jen menší vycházku kolem Lemberka. 

Fatia:

To ziram, v decathlonu jsem byla se psem mnohokrát, naposledy před 14 dny na Sardinii, psice vždy na vodítku, samozřejmě, ale košík ne a nikdy se nikdo neozval, že by měla mít. Vážně v decathlonu musí mít koš? 😇 Košík v obchodě měla jen v ikee, a byla jediná, potkali jsme tam více psů a neměl žádný 

Měli tam obrázek a cedulku, že ho má mít. Třeba to tak mají v Liberci a nebo je to nyní novinka. Taky myslím, že jsme tam byli posledně bez něj. To by i vysvětlovalo, proč měli ty košíky a běžela nás uvítat ta ochranka. 

Sardullah:

Tak počasí Chomutov…včéra pršelo až do odpoledne a dneska už zase od rána prší..

Včera v Liberci a v Jablonci jsme zdařile kličkovali mezi dešti, slejvák proběhl, když jsme byli někde, oběd, v tramvaji, Decathlon (nutně jsme potřebovali lepší karimatky, s mužem jsme byli hodně zničení). Decathlon mě hodně příjemně překvapil, zapomněli jsme v kempu košík na Malinu a stáli před vchodem a přemýšleli, co dál a vyběhla ochranka, že jestli jsme zapomněli košík na psa, že nám na informacích půjčí a půjčili 👏. 

Jo, mě dostával můj muž větou:"co je k jídlu", když jsem byla nemocná a i jsem měla ušmudlané svědomí, že rodina hladoví, ale už jsem se z prvotního šoku dostala a dnes hned odpovím “to mi řekni ty, co bude k jídlu, jak se o nás postaráš” a pochopil a už se stará. No ale bylo to o fous, málem jsem si to za cenu vypuštění vlastní duše děsně rozmazlila 

Když je vedro nebo prší, tak na mě Malina kouká, jestli to musí bejt ta procházka. Když je počasí značka ideál, je většinou nezničitelná, ale pak přijdeme domů, Malina si jde dát šlofíka a já jdu třeba vařit oběd nebo večeři a taky teda se mnou rodina nemá žádný soucit 😄.