To jsem si myslela, že ti s rasou to mají snazší než my s vořechama. Úplně jsem viděla, jak nakupujete “ dobrý den, postroj, košík a plášť na bulteriéra” 😀.
My jsme kupovali přes net postroj. To bylo než jsme jí vůbec změřili a když nám poslali možnosti, co by bylo pro ní dobrý, tak toho dohadování, co by bylo nejlepší a nakonec jsme vybrali takový, že na zamýšlený účel, tedy běh u kola, není vůbec vhodný pro Malinu. Na dog treking se ale celkem hodí. Tak teď si už od jara povídáme, že by Malina potřebovala ještě jeden postroj 🤭. Oblečení naštěstí zatím nepotřebuje. Na toho chlupatého psa je to asi radost nakupovat věci.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 29.09.2025, 17:59:22
Jo,pobavila jste mě 😂. Je zajímavé, že když se člověk dostane do prekérní situace, najednou se někde vyloupne dobrá duše a chce si jako povídat….no to jim nežeru, jen se přišli pobavit na cizím neštěstí a je jim blbý jen zírat a smát se, tak si jako povídaj 😄.
Já zas pro změnu už jsem v kategorii “trhlá ženská”. Jak jsem tak v sobotu seděla v bufíku u stolu pro šest přišel celkem sympatický muž si ke mně přisednout. V tu chvíli jsem pravila Malině, kterou dost možná ze svého místa neviděl, že si nakonec ten párek v rohlíku dám, když jsem dojedla, tak jsem opět Malině oznámila, že už nic nemám o co bych se rozdělila a pak jsem teda oznámila Malině, ať tam pěkně počká, že si skočím na záchod a když jsem odcházela a řekla mu nashledanou, tak upřeně zíral do mobilu a vůbec neodpověděl. Se divím, že jsem neřekla Malině “ vidíš to, ani na pozdrav nám neodpověděl”. 🤭
Člověk, jak furt litá po lese a povídá si se psem, tak se někdy na veřejnosti zapomínám ovládat 🤭.
Tak my u nás ty koberce zrušili právě kvůli těm chlupům. Když bylo dítě malé, tak jsme používali to pěnový puzzle. No a na zametání mám silikonové koště i košťátko, ale stejně je nejlepší vysát. Pak když přišlo období “loužiček” a lití kdoví čeho po zemi, byla jsem ráda, že mám doma jen lino a dlažbu 🤭.
Dneska jsem šla 18 km přes Suchý vrch, Bukovou horu… Nejdřív jsem si říkala, že to asi bude dost opruz kvůli cyklistům. Jsou tam traily a když jsem tam šla posledně, tak tam lítali závodní rychlostí. Navíc bylo po týdnu hezky, tak jsem si říkala, že tam bude hodně lidí. Jak moc jsem se mýlila. Akorát přímo na Suchým vrchu bylo dost národa, ale jinak jsme s Malinou drtivou většinu cesty byly široko daleko samojediný. Moc se nám tam líbilo. Akorát v jednom místě se Malí chovala tak podivně až jsem usoudila, že v tom lese byl asi vlk. Bohužel jsem ho já neviděla.
Ty “dětičky” jsou dnes děs. Ještě doma žaluje. Neskutečné. Já dnes cvičila dědka, co šel z hub. Sedl na lavičku a odkrajoval houby na peron. Když je sbíral, ani moc nereptal. Možná doma žaloval babce 🙃
No kdyby jen dětičky, evidentně byla drzá po matce. Jako doma mi dítě tvrdit, že jí sousedka bezdůvodně nadává, já se pak dozvědět, jaký k tomu měla důvod, tak i kdyby se mi to nezdálo, tak nebyla jsem u toho a dospělé ženské tvrdit do očí, že je lhářka, protože můj andílek na tuty nelže, tak to chce pořádnou dávku drzosti 🤔.
Jó Orionko, někdo má obojí👎Bohužel u nás v rodině ty křečáky dědíme. Já jsem naštěstí nerodila, dopadla bych jak mamka, ta má hnusné od těhotenství, takže od 19let a už má náběh na bércák😕
To ani nemusí být tím, že jste nerodila. Moje máma měla křečáky, brácha dokonce snad ve dvaceti je měl už taky a já ťukám, že zatím nic. Nicméně celulitidu teda mám a myslím, že jsem jí na sobě pozorovala už jako třicetiletá a to jsem byla hubeňour.
Tak jsem nucená konstatovat, že účinnost tablety proti klíšťatům pominula. Dáváte ještě teď na podzim někdo další? Našla jsem cca 6 odpadlých nacucaných klíšťat na podlaze. ☹️
No já už loni ne, ale chvíli jsem nad tím uvažovala. Letos zatím tableta účinkuje.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 16.09.2025, 09:12:58
Já jsem ujetá na hrnky,ale doma už mám stop stav. Jen jednou za čas, když obzvlášť nad nějakým slintám se muž ustrne a nechá mě ho koupit nebo ho dostanu jako dárek. On je muž nějak přesvědčen, že stačí jeden menší na kafe a jeden větší na čaj. Nechápe, že jednou si vezmu ráda hrnek se srdíčky, jednou se sovičkou, jindy s vlkem….
Asi bych Gore-Texové boty nedávala do pračky, ale proti gustu…
To už nešlo jinak, bláto bylo uvnitř, všude. Ještě jsem je neprala, prala jsem je jen v čisté vodě a chvíli .Já boty neperu, zoufalá premiéra. Můj muž má jinou značku Gore-Tex bot a jdeme to stejný, on má v botě sucho, já mokro. Dcera měla dětský boty často s Gore-Texem a nikdy neměla mokro v botech. Tak si říkám, že mně prostě nefungují a ano v sobotu jsem je švihla do pračky, protože už nebylo co ztratit a budou aspoň čistý a v suchu či v mírném mokru to v nich pořád půjde.
Možná napršelo shora kolem kotníků. Nepromokavý boty jsem přestala nosit. Kromě uvedeného bylo nepříjemný, když se oteplilo a začalo svítit slunce. Zlatý nepromokavý ponožky do síťovaných botasek.
Je to možný, měla jsem uvnitř i bláto. Boty jsem musela dát do pračky, naimpregnuju a uvidíme. No je fakt, že jinak jsem s nimi spokojená. Dobře se v nich chodí a hlavně drží na poměrně dost površích, i blátivou skluzavku jsem v nich dala jen s jedním drobným smeknutím, podle stop to vypadalo, že se sem tam někdo vyválel. Malina promyšleně chodila blátivou cestou, aby se moc princezna neumazala. Však jeden pán obdivoval, jak mám čistého psa. Já sama jsem měla kalhoty od bláta až po kolena 😄. No ať už je Malina křížená s čímkoliv, labrador tam asi nebude nebo to tenhle gen nějak prohrál 😄.
Včera jsem se byla podívat na výstavě v Olomouci na svůj odchov. Musím teda říct, že chováním rozhodčího jsem byla velmi zklamaná. Ano, napíšu to na plnou pusu, choval se k vystavujícím jako hovado. Toto prostě na výstavu mezinárodní úrovně nepatří.
Jinak u nás včera dost pršelo a dnes taky celý dopoledne. Jsem ráda, protože jsem zasela trávník, tak je naděje, že do zimy už bude vzrostlý. A ty suchý fleky ve starém trávníku snad taky zmizí.
Já si nějak nedovedu představit, že se choval k vystavujícím jako hovado. To je jako urážel nebo co? Nebo je nechal běhat v kruhu, dokud nepadli vyčerpáním?
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 14.09.2025, 13:15:54
Zima ne, ale v jedné mi úplně čvachtalo. Oblečení mi taky provlhlo a byla mi chvíli zima, když jsem chvíli seděla na Lázku, ale to se pak chůzí zlepšilo a když přestalo pršet, tak jsem postupně celá uschla, přestalo mi i v botě nakonec čvachtat, ale to až tak po deseti km. Předhonila jsem nějakou slečnu, která měla na nohou obyčejné tenisky a ty teda čvachtaly slyšitelně a i bylo vidět, jak při každém došlapu se z boty vymáčkla voda.
U Maliny jsem zjistila, že je to závodní dog trekingový pes. Myslím, že by s chutí šla i svižnějším tempem . Už jsem si naplánovala další výpravu, ale musím potunit naší výbavu. Nějaký lepší opasek a vodítko.
Dcera má nyní zlomenou nohu, tak jsem v sobotu tuhle nepříjemnost využila a šla Lanškrounskou kopu 30 km, muž hlídal a litoval, že nemůže taky, čímž mě překvapil, nečekala jsem, že by se mu taky chtělo. Sama jsem nevěděla, jak to s Malinou zvládneme. Takové štreky nechodíme. Nahlásila jsem se den předem, takže když ráno pršelo, už jsem nedokázala couvnout a vyrazily. Překvapila mě Malina, jakoby věděla nasadila na začátku tempo, které držela celou dobu. Jen při sestupu z Lázku jsem jí říkala pomalu, abych totálně blátivou cestu nesjela po zadku. Pro mě bylo nejhorších závěrečných 6 km po asfaltu, Malina na mě koukala asi na 29 km, že už dál nejde, ale když jsem jí řekla, že už tam budeme, nasadila tempo a pokračovala až do cíle. Pršet naštěstí přestalo úplně cca na 12 km, takže do cíle jsme dorazili už suché. Já jen měla nohy od bláta až po kolena a v botech s Gore-Texem mokro, takže si budu kupovat jiný.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 08.09.2025, 13:49:44
Že by pastevec autista? 😀 Pes číslo jedna byl taky trasař, sice dokázal změnit trasu a nebyl zpruzenej, ale měl výraz “no jo, tak zkusíme něco novýho, ale normálně prostě chodíme tudy". Timíkovi to bylo jedno a na Malině vidím vždy radost “ jo tak tady to ještě neznám, to jsem zvědavá jak půjdeme ” a pak zase vidím jindy radost, že jdeme někde, kde už jsme víckrát byli “á naše trasa”…Malina mi vyhovuje asi nejvíc svou povahou. Je a ní sranda a celkem bez obav jí můžu vzít kamkoliv, protože vím, že to zvládne. Pes za odměnu v tomhle.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 07.09.2025, 14:17:59
Malina sice chodí ráda a nevypadá, že by mi za vhodných teplotních podmínek do toho hodila vidle, tak se nerada vrací a s bobkem už vůbec ne. Prý “když jsi to hov… nemohla nechat ležet, tak si to nos třeba celou cestu”.
Co se týče auta, myslím, že naše auto nepozná a to je první pes, který to tak u nás má. Můj muž pro mě občas někam zajede autem a z procházky nás vezme domů a ona pak čumí na každé auto, které u nás trochu zpomalí, myslí si, že jedou pro nás. Nechci jí křivdit, ale pozná naše auto jen podle toho, kde jsme ho zaparkovali. Jinak si asi myslí, že nám patří všechna auta světa 🤭.
My dneska po dlouhém váhání, co podniknout, vyrazili kešovat. Dorazili jsme na místo, odlovili první keš a zjistili, že k další je nejen kopec, ale i potok a že vlastně stojíme na blbým místě. Tak že přeparkujeme a ono auto ani neškytlo. Auto je malý, tak s dcerou jsme chtěli auto roztlačit, ale uvnitř s mým stokilovým mužem to nešlo, tak jsme se vyměnili, různě pošťuchovali auto, až to chytlo, tak muž nás hodil na místo ke keším a sám jel vyměnit auto. Les to byl krásný, někdy se tam zase vypravím jen na procházku. Dnešní den byl super, třeba bylo kouzelný, jak se rodina nechala strhnout ke zkratce do naprosto krkolomnýho kopce 🤭.