Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 30.12.2025, 21:34:53
No upřímně si nedovedu představit, že bych svou dceru nechala lítat jako naši mě. Ony si děti dnes ani moc už nehrají. Jak dostanou mobil a rodiče jim to nekorigují, tak je to konec. Tudle šla dcera si hrát je kamarádce a přišla s brekotem, že kamarádka byla celý tři hodiny přilepená na mobilu.
Tak dneska jsem šla 6 km a bezbolestně to teda nebylo, chtěla jsem to hned na začátku vzdát. Nakonec jsem ale ušla 6 km. Zítra ale přidávat nebudu. Ještě noha v pořádku není.
Tak teď víc jak 14 dní nevenčila. Naražený koleno, divně a hlavně bolestivě mi něco přeskakovalo v nártu a když jsem chvíli chodila, dost to všechno bolelo. Venčil muž. Teď už to čtvrtý den po sobě zkouším já. Včera jsem už dala 4,5 km bez bolestně. Dnes zase přidám kousek.
Rodil se nám dnes v noci vnouček, jsem teda už čtyřnásobná bába, psi nějak cítili napětí, a všichni nalezli ke mně a vnučce do postele, jsme všichni trochu nevyspalí.
Teď odpočíváme.🤣
Krom krásných pejsků vidím v pozadí i úžasný kus nábytku.
Odpověď na příspěvek uživatele Chingis z 12.12.2025, 22:03:02
To teda naštve. U nás ve městě jeden čas běhala Městská policie a tyhle samovenčící psy odchytávala a dneska tu prakticky žádného nepotkáte. Ve vesnicích okolo se pořád někde nějaký najde a když je to celá smečka psů, tak to si prostě káknu. Potkali jsme i dvakrát NO a oba se nechali zahnat povelem, jdi domů. Zatím vlastně vždy se nechali zahnat tímhle povelem, ale nemyslím, že bych já byla tak přesvědčivá spíš oni nebyli rozhodnutí útok dokončit. Jsou to děsivý chvíle tohle. Malina si z toho asi odnesla trauma, protože teď po ní jdou tak 4 psi z pěti a myslím si, že to možná vyvolává ona, čert ví. Každýmu psovi na potkání říká “mám drsnou paničku a nebojím se jí použít”, fakt nevím, čím to je .
Tak my byli s Malinou o víkendu na trzích Krakově, protože nám padlo hlídání. Malina na těch trzích tahala muže jako šílená. Problém nebyl v tom, že by se jí tam nelíbilo právě naopak, byla nadšená že všech těch pachů. Pak jsem si jí vzala já a nechala se celkem korigovat, když jsem jí řekla, kam půjdeme, že má jít pomalu. Někteří lidi na mě trochu koukali, když jsem každý pohyb hlásila psovi, ale jenom tak se trochu uklidnila. Nejvíc mě ale překvapila ve chvíli, kdy na místě, kde jsme se měli setkat s tchýňovými. Neviděla jsem je, tak jí říkám “hledej babičku a dědu" a ona mě začala táhnout nějakým směrem, tak jsem si myslela, že je popletená, ale kdepak našla je, což v tom mumraji lidí a pachů mě hodně překvapilo.
Včera jsem si zranila koleno a zas musí venčit muž. Takže to zas vedu od deseti k pěti.
Moje dcera 9 let taky slovenštině moc nerozumí a mně to přijde nepochopitelný. Můj pocit je, vždyť je to tak podobný….no když se nad tím zamyslím, tak zas tolik ne.
No nevyplatilo se to. Po páteční horečce, když jsem v neděli neměla teplotu, vyrazila jsem v pondělí do práce. V pondělí jsem pak měla 39 a pochopila, že mám zůstat doma. Někde v těle byl zánět, dost mě bolelo na srdci, tak jsem celkem poctivě ležela. Tento týden jsem se zařazovala jen pomalu do venčícího procesu, teprve včera jsem začala mít pocit, že jsem už na tom docela dobře. Tak snad dobrý.
Tak nakonec horečka měla za dva dny druhé dějství a skolila mě na týden, protože jsem měla v těle někde zánět. Jenže my měli domluvené v mushgo zkoušení postroje pro malého tažného psa…na běhání u kola, na stávajícím se nám dusí. Tak musel jet muž a dcera beze mě. Nakonec stejně museli vzít jediný , co nějak pasoval. Buď moc dlouhý nebo se jí zařezával do žeber…tak snad bude dobrý. Tento týden už venčím, ale pořád jsem po té nemoci nějak vymrzlá a furt se necítím úplně ve formě.
V pátek večer mi byla doma hrozná zima a Malina mě chvíli pozorovala a šla si na mě lehnout. Ona se celkově nerada tulí a u toho tulení mě pořád pozorovala. No pak jsem dostala zimnici a horečku. Tak to moje děvče poznalo dřív než já. Venčit musel teda můj manžel.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 15.11.2025, 11:56:26
Jo když se daří, tak se daří. Taky takové věci umím.
V sobotu jsem potkala na procházce bývalou kolegyni z práce. Šla sama, tak se tak bavíme a já se divím, proč nešla se psem, vím, že má buď labradora nebo něco jako labradora. No že to prý nejde, vyjíždí po všem, co se hýbe, hlavně po cyklistech. Tak jsem to moc nekomentovala, jen snad “no jo, jak se s ním nechodí hned od mala…" Lidí mě nepřestanou pořád udivovat. Zase mě ale potěšil kolega, tam bych spíš čekala, že si pořídí bez papíráka k boudě a ten si prostě našetřil na samojeda. Tuhle vyprávěl, že kvůli sobě by 10 km denně nešel, ale kvůli psovi jde. No a pak zas jiná známá si taky teda pořídila to samé plemeno po x jorkšírech a je celkem překvapená, že má zuby, že je blbost psa učit na podložku….no člověk by z toho údivu nevyšel.
Malina zahajuje vymáhání pamlsků donesením své hračky, který mi s pořádaným žuchnutím hodí k nohám. Když to nepomůže, tak ho zvedne a zas pustí, když to nepomůže, tak něco ukradne a přinese a pak mi projede sestavu sed, leh, pravá, levá packa a to já jsem prostě měkotina a něco vymámí 🤭.
Venčilo se tento týden celkem obstojně. Třeba dneska mělo pršet, tak jsem to riskla a ono nakonec nepršelo. Dneska jsem měla průzkumnickou nákladu ala, kampak asi vede tahle cestička, ukázalo se že nikam, ale zpátky přece nepůjdeme, tak jsme šly kousek po poli podél lesa. Užily jsme si i kus cesty šustění listím a hlavně, na to že jsem šla oblastí, kde je kousek celkem dost bytovek, tak jsme drtivou většinu cesty nikoho nepotkali.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 30.10.2025, 22:17:33
Jakože ve vás Gina zlomila toho kynológa? Mně teda Malina srazila sebevědomí na nulu, ale pak zas pozvedla, když bylo období, že poslechla a poslechla jen mě….po hodinách vysvětlování, něžného domlouvání mi řekla, tak dobře, já to dělat teda budu, co chceš. No ale zrovna dneska teda byly erupce na slunci, protože se chovala: “já jsem po letech venku na opušták, no není to báječný?” A chtěla ňufat, ňuňat a vítat každého, koho jsme potkali a nejvíc mě dostala, když tak jdeme a u cesty stojí chlap opřený o kolo na někoho čekal, Malina si jde , najednou se tak zastaví a dívá se na mě dost lyšáckym pohledem a pak jde jakoby nic a když míjíme toho chlapa, tak na něj zaštěkala, on se nelekl, lekla jsem se já a Malina se po mě otočila a ten výraz říkal “to byla prča co?”. No vostuda dneska 🤭