Příspěvky uživatele

Aportovat místo sportovat, nevšimla jsem si, že T9 ouřadovala

Nevím, zda už jsem to tu psala, ale tuhle jsem šla s Malinou a slyšela výstřely. Jdu dál a zhruba za čtvrt hodiny potkáme ohaře, který nadšeně uvítal Malinu a zmizel zas někde v lese a jedeme dál a za další čtvrt hodinu cesty vidím stát na cestě myslivce, flintu přes rameno a hleděl zamyšleně na rybník a když jsme šli kolem něj, tak prý jestli náhodou neumí Malina sportovat, když jsem mu řekla, že moc ne. Tak posmutněl, že je to škoda. Tak jsem si říkala, že jestli ten ohař byl jeho, tak běžel dost na druhou stranu a vůbec nevypadalo, že se chystá něco sportovat 🤣. Přitom ten pes měl šedivou tlamu, tak jestli třeba cestou nezapomněl, kam běží 🤭.

Mají ho sousedi a celkem si s mužem dovedeme představit, že bychom byli hrdí majitelé. Sousedi se mu celkem dost věnují a je to znát. Žádný rapl to není. Milý, živý, chytrý pejsek. Při dostatečném vyžití, důsledné výchově to je super parťák. 

To jsem si myslela, že ti s rasou to mají snazší než my s vořechama. Úplně jsem viděla, jak nakupujete “ dobrý den, postroj, košík a plášť na bulteriéra” 😀. 

My jsme kupovali přes net postroj. To bylo než jsme jí vůbec změřili a když nám poslali možnosti, co by bylo pro ní dobrý, tak toho dohadování, co by bylo nejlepší a nakonec jsme vybrali takový, že na zamýšlený účel, tedy běh u kola, není vůbec vhodný pro Malinu. Na dog treking se ale celkem hodí. Tak teď si už od jara povídáme, že by Malina potřebovala ještě jeden postroj 🤭. Oblečení naštěstí zatím nepotřebuje. Na toho chlupatého psa je to asi radost nakupovat věci. 

Jo,pobavila jste mě 😂. Je zajímavé, že když se člověk dostane do prekérní situace, najednou se někde vyloupne dobrá duše a chce si jako povídat….no to jim nežeru, jen se přišli pobavit na cizím neštěstí a je jim blbý jen zírat a smát se, tak si jako povídaj 😄.

Já zas pro změnu už jsem v kategorii “trhlá ženská”. Jak jsem tak v sobotu seděla v bufíku u stolu pro šest přišel celkem sympatický muž si ke mně přisednout. V tu chvíli jsem pravila Malině, kterou dost možná ze svého místa neviděl, že si nakonec ten párek v rohlíku dám, když jsem dojedla, tak jsem opět Malině oznámila, že už nic nemám o co bych se rozdělila a pak jsem teda oznámila Malině, ať tam pěkně počká, že si skočím na záchod a když jsem odcházela a řekla mu nashledanou, tak upřeně zíral do mobilu a vůbec neodpověděl. Se divím, že jsem neřekla Malině “ vidíš to, ani na pozdrav nám neodpověděl”. 🤭

Člověk, jak furt litá po lese a povídá si se psem, tak se někdy na veřejnosti zapomínám ovládat 🤭.

Tak my u nás ty koberce zrušili právě kvůli těm chlupům. Když bylo dítě malé, tak jsme používali to pěnový puzzle. No a na zametání mám silikonové koště i košťátko, ale stejně je nejlepší vysát. Pak když přišlo období “loužiček” a lití kdoví čeho po zemi, byla jsem ráda, že mám doma jen lino a dlažbu 🤭.

Dneska jsem šla 18 km přes Suchý vrch, Bukovou horu… Nejdřív jsem si říkala, že to asi bude dost opruz kvůli cyklistům. Jsou tam traily a když jsem tam šla posledně, tak tam lítali závodní rychlostí. Navíc bylo po týdnu hezky, tak jsem si říkala, že tam bude hodně lidí. Jak moc jsem se mýlila. Akorát přímo na Suchým vrchu bylo dost národa, ale jinak jsme s Malinou drtivou většinu cesty byly široko daleko samojediný. Moc se nám tam líbilo. Akorát v jednom místě se Malí chovala tak podivně až jsem usoudila, že v tom lese byl asi vlk. Bohužel jsem ho já neviděla. 

Orionka:

Ty “dětičky” jsou dnes děs. Ještě doma žaluje. Neskutečné. Já dnes cvičila dědka, co šel z hub. Sedl na lavičku a odkrajoval houby na peron. Když je sbíral, ani moc nereptal. Možná doma žaloval babce 🙃

No kdyby jen dětičky, evidentně byla drzá po matce. Jako doma mi dítě tvrdit, že jí sousedka bezdůvodně nadává, já se pak dozvědět, jaký k tomu měla důvod, tak i kdyby se mi to nezdálo, tak nebyla jsem u toho a dospělé ženské tvrdit do očí, že je lhářka, protože můj andílek na tuty nelže, tak to chce pořádnou dávku drzosti 🤔.

lesnizinka:

Jó Orionko, někdo má obojí👎Bohužel u nás v rodině ty křečáky dědíme. Já jsem naštěstí nerodila, dopadla bych jak mamka, ta má hnusné od těhotenství, takže od 19let a už má náběh na bércák😕

To ani nemusí být tím, že jste nerodila. Moje máma měla křečáky, brácha dokonce snad ve dvaceti je měl už taky a já ťukám, že zatím nic. Nicméně celulitidu teda mám a myslím, že jsem jí na sobě pozorovala už jako třicetiletá a to jsem byla hubeňour. 

Sarah01:

Tak jsem nucená konstatovat, že účinnost tablety proti klíšťatům pominula. Dáváte ještě teď na podzim někdo další? Našla jsem cca 6 odpadlých nacucaných klíšťat na podlaze. ☹️

No já už loni ne, ale chvíli jsem nad tím uvažovala. Letos zatím tableta účinkuje.

Já jsem ujetá na hrnky,ale doma už mám stop stav. Jen jednou za čas, když obzvlášť nad nějakým slintám se muž ustrne a nechá mě ho koupit nebo ho dostanu jako dárek. On je muž nějak přesvědčen, že stačí jeden menší na kafe a jeden větší na čaj. Nechápe, že jednou si vezmu ráda hrnek se srdíčky, jednou se sovičkou, jindy s vlkem….

Vahine:

Furt tu Vaší Malí někde potkávám….pak kouknu trochu odspodu áá není to Malí. I tlapičky měl podobný ten poslední kluk…

A měl ten kluk i tak pěkný fousy jako naše Malí? 😄

Orionka:

Asi bych Gore-Texové boty nedávala do pračky, ale proti gustu…

To už nešlo jinak, bláto bylo uvnitř, všude. Ještě jsem je neprala, prala jsem je jen v čisté vodě a chvíli .Já boty neperu, zoufalá premiéra. Můj muž má jinou značku Gore-Tex bot a jdeme to stejný, on má v botě sucho, já mokro. Dcera měla dětský boty často s Gore-Texem a nikdy neměla mokro v botech. Tak si říkám, že mně prostě nefungují a ano v sobotu jsem je švihla do pračky, protože už nebylo co ztratit a budou aspoň čistý a v suchu či v mírném mokru to v nich pořád půjde.

kometa:

Zima ne, ale v jedné mi úplně čvachtalo

To by nemělo. Jak jsem psala, cítím mokro, ale ne zimu a nečvachtá. Pravidelně impregnuji.

To by mě zajímalo jak často se má impregnovat, občas taky naimpregnuju, ale třeba ne dost často. 

sutrik:

Možná napršelo shora kolem kotníků. Nepromokavý boty jsem přestala nosit. Kromě uvedeného bylo nepříjemný, když se oteplilo a začalo svítit slunce. Zlatý nepromokavý ponožky do síťovaných botasek.

Je to možný, měla jsem uvnitř i bláto. Boty jsem musela dát do pračky, naimpregnuju a uvidíme. No je fakt, že jinak jsem s nimi spokojená. Dobře se v nich chodí a hlavně drží na poměrně dost površích, i blátivou skluzavku jsem v nich dala jen s jedním drobným smeknutím, podle stop to vypadalo, že se sem tam někdo vyválel. Malina promyšleně chodila blátivou cestou, aby se moc princezna neumazala. Však jeden pán obdivoval, jak mám čistého psa. Já sama jsem měla kalhoty od bláta až po kolena 😄. No ať už je Malina křížená s čímkoliv, labrador tam asi nebude nebo to tenhle gen nějak prohrál 😄.

Chudák paní, to byl fakt debil….jak se někdo k tomuhle vůbec dostane? Že ho pak vůbec někdo někam pozve hodnotit 🙄

Sarah01:

Včera jsem se byla podívat na výstavě v Olomouci na svůj odchov. Musím teda říct, že chováním rozhodčího jsem byla velmi zklamaná. Ano, napíšu to na plnou pusu, choval se k vystavujícím jako hovado. Toto prostě na výstavu mezinárodní úrovně nepatří.

Jinak u nás včera dost pršelo a dnes taky celý dopoledne. Jsem ráda, protože jsem zasela trávník, tak je naděje, že do zimy už bude vzrostlý. A ty suchý fleky ve starém trávníku snad taky zmizí.

Já si nějak nedovedu představit, že se choval k vystavujícím jako hovado. To je jako urážel nebo co? Nebo je nechal běhat v kruhu, dokud nepadli vyčerpáním?

Zima ne, ale v jedné mi úplně čvachtalo. Oblečení mi taky provlhlo a byla mi chvíli zima, když jsem chvíli seděla na Lázku, ale to se pak chůzí zlepšilo a když přestalo pršet, tak jsem postupně celá uschla, přestalo mi i v botě nakonec čvachtat, ale to až tak po deseti km. Předhonila jsem nějakou slečnu, která měla na nohou obyčejné tenisky a ty teda čvachtaly slyšitelně a i bylo vidět, jak při každém došlapu se z boty vymáčkla voda.

U Maliny jsem zjistila, že je to závodní dog trekingový pes. Myslím, že by s chutí šla i svižnějším tempem . Už jsem si naplánovala další výpravu, ale musím potunit naší výbavu. Nějaký lepší opasek a vodítko.

Dcera má nyní zlomenou nohu, tak jsem v sobotu tuhle nepříjemnost využila a šla Lanškrounskou kopu 30 km, muž hlídal a litoval, že nemůže taky, čímž mě překvapil, nečekala jsem, že by se mu taky chtělo. Sama jsem nevěděla, jak to s Malinou zvládneme. Takové štreky nechodíme. Nahlásila jsem se den předem, takže když ráno pršelo, už jsem nedokázala couvnout a vyrazily. Překvapila mě Malina, jakoby věděla nasadila na začátku tempo, které držela celou dobu. Jen při sestupu z Lázku jsem jí říkala pomalu, abych totálně blátivou cestu nesjela po zadku. Pro mě bylo nejhorších závěrečných 6 km po asfaltu, Malina na mě koukala asi na 29 km, že už dál nejde, ale když jsem jí řekla, že už tam budeme, nasadila tempo a pokračovala až do cíle. Pršet naštěstí přestalo úplně cca na 12 km, takže do cíle jsme dorazili už suché. Já jen měla nohy od bláta až po kolena a v botech s Gore-Texem mokro, takže si budu kupovat jiný.