Sarah01:A co by radili? Utěšovat, přemlouvat?
Já byla jednou na semináři s psycholožkou a ta radila v podstatě to co říkám, dítě obejmout tak, aby se nemohlo hýbat, nechat ho vyvztekat. S malým dítětem máme jednat jako se psem zjednodušeně řečeno. Nakonec jsou starší knihy, kde radí vymáchat štěněti čumáček v louži a dnes už se to nedělá, tak ta výchova dětí se taky mění. Taky jim už nemácháme čumáček v louži 😄.
Vyřiďte příteli, že se ten pes vyčůrá před během a po něm. To oni umí. A nějaký čmuchání je v tu chvíli taky nezajímá. Malina by byla šťastná jako blecha, kdybych si s ní dala třeba 10 km běh. To naše tempo chůze je pro většinu psů pomalé.
Buggyra:Jojo, to je dobrá varianta, kdy to dítě v amoku sebou jen mlátí na podlaze, je vidět, že jste měla dobře vedené.
Horší je, když to dítě začně ničit věci kolem sebe, to prostě člověk zasáhnout nějak musí, protože to by se nedoplatil.
To ona vlastně byla a je hodné dítě. Tak nějak chápe, že záměrně se ničit věci nemají. Ta by spíš šla pomáhat prodavačce dávat věci do regálu, než je házet na zem a něco ničit. Nicméně snažila bych se dítěti zabránit v pohybu a pak prostě počkat.
Tak já měla kliku, že když se to stalo mě, tak to bylo v Kiku a krám prakticky prázdný a najednou si mé dítě vzalo do hlavy, že chce nějakýho plyšáka a když jsem řekla, že ne, dostalo hysterák a švihla sebou na zem. Ve mě se něco seklo a řekla jsem jí, tohle na mě neplatí a šla jsem na kasu platit a dítě jsem nechala, jak bylo. Tam jsem jsem se omluvila prodavačce, ta mi řekla, že je zvyklá a že už zažila mockrát horší. Pak jsem teda oznámila dceři, že jdu domů jestli jde taky. Měla jsem kliku, že ještě byla ve věku, kdy maminka byla celý její svět, tak jsme teda šly domů a tak nějak se zklidnila. Ještě párkrát to zkusila, i když už spíš jen brečením, že něco chce, nepochodila a časem to pochopila. Nicméně pár na zadek by nic nevyřešilo, scéna by byla horší a nevím, jestli by vůbec měla pozitivní dopad na výchovu.
šavlozubka:My zase měli adrenalin při večerním venčení. Z černýho ovčáka roste průser. O vodítku a náhubku pán asi nikdy neslyšel. Vyřítil se na nás z lesa, ve tmě. A tohle už nebylo jen poměřování nádobíčka. Díkybohům za hustou podsadu. Výsledek je vyrvaná půlka chlupů z ocasu (a to už mi tuhle známá říkala, že hezky obrůstá), a pocuchanej zadek, naštěstí žádnej šrám. Na hlavu a krk se naštěstí preze mě nedostal. Ale tomu psovi je devět nebo deset měsíců. Nechci vidět, co z něj bude až dospěje… Kor s tím přístupem majitele, že místo omluvy a třeba dotazu jestli jsme v pořádku, se mi de facto vždycky ještě směje do očí.
Co dát ránu paralyzérem? Ten černý průser by se aspoň naučil, že do vašeho psa nekouše, že to bolí
drvodelkafialova:Z fotopasti. Je tam špatně nastavený datum, je to z soboty.
Takovou fotopast budu potřebovat taky, super fotky 🙂
lesnizinka:Bobi znáš mě a myslíš si to správně👍U nás na chuja, ve světě…raděj nemluvit, sousedka leukemii, dostanu od nábytkáře tip na pána, co mi přelakuje skříňku, volám mu a ten mi oznámí, že těžko, před Vánoci mu operovali nádor na mozku😲Mladší než já. Nějak průser kam se člověk podívá😕
Té rakoviny je teď fakt hodně a mě na tom těší aspoň to, že medicína jde tak dopředu, co dřív nešlo řešit a byla to konečná, dnes už léčit umí.
lesnizinka:Mezi svátky jsem koukala(poprvé) na Bardotku ,,A bůh stvořil ženu". Vůbec nevím, jak bych ten film definovala, slušně řečeno, o malé koketě. Byla krásná, řekla bych pro chlapy musela být neodolatelná, to chápu. Nevím, jestli tak divně chodila(jak gejša😏) nebo se tak v té době chodilo(měla baleríny nebo byla bosa) ale chvílema mi to přišlo až směšné, připadla mi jak tučňák😜
My byli u tchýňových a ti na to koukali, můj muž s nima. A ptám se ho, jaký to bylo? Muž: ani nevím, prostě jí všichni hrozně chtěli. Další večer Pařížanka, ptám se muže, o čem to bylo, bylo to dobrý? Můj muž: to samý, jak včera, všichni jí hrozně chtěli 🤣.
Mě dneska potěšil drozd kvíčala. Já mám krmítko hned u staré jabloně a nechali jsme tam jablka, tak na nich hodovali hned dva.
Ráno jsem sčítání musela přerušit a odpoledne jsem tu měla 8 koňader, 2 modřinky, 1 pěnkava, 1 uhelníček. I když těch sýkorek mohlo být i víc, ale ony to jsou neposedy. Ta 1 pěnkava mi přišla zvláštní, vždycky lítají v páru, stejně jako hýl.
efe:Jelikož to tu ještě nepadlo, tak já považuji za nezbytné zmínit, že Framík je neskutečnej fešák 😍
To je. Přijde mi kouzelnej, jak nakukuje přes tu zídku 😍.
lesnizinka:Buggyro cóó😉 nejste to vy, že ne?😛
Ježíš, že to není zdravý mi bylo jasný, ale vůbec by mě nenapadlo, že to je na evakuaci.
Jestli se dobře orientuje v těch fotkách, tak jste chodila po druhém břehu Vltavy, Chuchle? Modřany jsou na druhé straně?
Každopádně chápu vaše rozpoložení, člověk se těší na relax a pak se nestačí divit.
Kilian:..teď jsem pánovi volala jako zájemce a pravila jsem, ze zřejmě chtěl napsat cenu 500 korun, kdepak 50 000 platí, ptala jsem se tedy na plemeno, původ a vyšetření,tak prý kříženec, který snad prošel kolem somálky, tak jsem se zasmála a hovor jsme ukončili…
To jste se snad ani na to plemeno neměla ptát, teď si nějaký vymyslí 😀.
No nakonec to k zasmání i bylo. Vždycky mám radost když zvítězí dobro nad zlem. Tam je celkem důležitá informace, jak vlastně postupovat, když se to člověku stane.
Tak hlavně že ne ty sousedy 😀.
Buggyra:Taky není pes, ale stojí to za to https://www.chovzvirat.cz/inzerat/219130-unikatni-cokoladovy-kocourek/
Tam se sekli hádám o čtyři nuly v cenovce… A ty fotky, to je tedy prezentace cenného zvířete, že bych jim tu korunu i dala.
Mně se teda líbí, že se nesnaží tvrdit, že je to plemeno. Pár návštěv mu řeklo, že v takové barvě kočku neviděli, tak zkouší, jestli se někdo chytne.
Taky si pamatuji trochu školku a i pár mlhavých zážitků z jeslí. Z jeslí si pamatuji jen tři věci, že jsme chodili na procházky na provázku a já snaživě vymetala všechny kaluže a pravděpodobně nahazovala všechny děti kolem, pak že mě nebavila rozcvička a všimla si, že občas děti sedí a necvičí a když na mě ne a ne přijít řada, šla jsem si sednout na lavičku sama vedle těch tet (prý jsem jim oznámila, že budu taky šedět a koukat) a že mě jednou zavřeli do postýlky pro zlobílky, protože jsem se zeptala holčičky, jestli spí.
Ze školky si pamatuji, že tam byla panenka s vlasy až ke kotníkům a já si s ní toužila hrát, ale nikdy jsem jí nedostala. Že jsem tam byla asi vždy jako poslední a místo toho, aby mi dali třeba tu krásnou panenku na hraní, tak mě posadili na stoličku k balkónovým dveřím, abych čekala až přijde maminka. Taky že tam byla holčička, které bylo pořád špatně a často zvracela, děti se jí posmívaly a mě jí bylo hrozně líto. Že jsem byla nucená si hrát s dětmi, jejichž hry mě nabavily a jen mě komandovaly. A pak hra, kterou jsem měla ráda Zajíčku, co je ti.., a neoblíbenou tichou poštu, protože jsem nikdy nerozuměla, co mi říkají a vždy to popletla… no a jednou jsem ráno ze šatny utekla za mamkou, která mě tehdy nechávala, abych se převlékla a došla do třídy sama. Vyběhla jsem až na ulici z areálu školky, ale máma nikde nebyla, tak jsem se vrátila do školkové zahrady a klouzala se na zamrzlé kaluži …no a pak si ještě pamatuji, když jsem měla nové šatečky, takže mi pravil spolužák, že až bude velký vezme si mě za ženu 😄.
impact:I když to není občas moc vidět, tak mě bylo empatie nadělený až tak, že to někdy pěkný není.
Ale toho blbečka mi líto nebylo ani za mák. Dospělej chlap a jeho smysl života je čím větší bum udělám, tím jsem větší borec. Kde je jeho empatie ke zvířatům a lidem okolo něj? Dobře mu tak, hlupákovi.
Takhle nepřeju mu to, ale zaujalo mě, že to bylo v těch Modřanech, kde mi to letos prostě přišlo nejhorší. Tam snad někdo dával pyrotechniku zadarmo, děcka okolo deseti let si s tím hráli na rybníku. Celý mi to tam přišlo jak nějaká natruc párty. Odpadkový koše byly zničený. Vzbudilo nás to i ve čtyři ráno. S Malinou jsme chodili normálně loni venku a Malina byla úplně v pohodě. Letos se mi vystresovala a moc se jí pak nechtělo ven.
Mně takhle Malina taky sešikovala ovce. Ony tedy byly v ohradě a Malina se ani moc nepřiblížila. V podstatě se rozběhla k nim, ony se začaly řadovat, tak ještě běžela trochu doleva, kde byly tři ovce bokem a když si je pěkně srovnala do stádečka, tak byla spokojená a běžela zas ke mně.
