Když už jsme v té minulosti, tak zrovna mám období, kdy si čtu o násilné kolektivizaci, dívám se na dokumenty o ní, některé případy jsou opravdu hrozné. A stejně to těm komunistům s tou cestou od kolektivního družstevního vlastnictví k ideálu všelidového společného vlastnictví nějak nevyšlo, i když se snažili, seč mohli. Ešivá to ono nebude tím, že to je naprostá utopie. 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 26.02.2024, 10:30:37
Já jsem třeba využívala před cca 22 lety, když jsem dělala rekvalifikaci, možnost dát kluka do školky na 5 dnů v měsíci. Myslím, že to bylo i dobré, když si člověk musel vyřídit nějaké lékaře nebo něco na úřadech.
Jak je to teď, už nemám popravdě přehled. Mám pocit, že školkovné šlo odečíst z daní. Myslím si, že u nás je hodně velká podpora rodin, i když si to někteří mladí nemyslí.
Poprvé jsem si vybírala chovatele podle vzdálenosti a taky se mně líbil rodokmen štěňat. Nevěděla jsem ale skoro nic o zdravotních testech, sledovala jsem jen rtg kloubů. Myslela jsem si, že PP je zárukou. A taky jsem tehdy neměla chovatelský ambice. Na to, že je to všechno špatně, jsem přišla cca po půl roce. Podruhé už to bylo jinak. To už jsem si nechala poradit od dlouholetých kamarádů, kteří se v chovu pohybovali a vybrala jsem si CHS, ze které bych se nebála vzít si štěně i dnes. Na štěňátko jsem čekala asi 8 měsíců, chovatelku jsem kontaktovala v době, kdy teprve hledala krycího psa a byla jsem první zájemce. Porod jsem sledovala na messengeru skoro v přímém přenosu. Zálohu na štěňátko jsem složila při první návštěvě, kdy už jsem věděla, které štěňátko bude moje. Výběr jsem nechala na chovatelce, přece jen ona ta štěňata znala nejlíp a znala taky moje požadavky. Při té návštěvě jsem si sice ještě mohla vybrat, ale nechala jsem to tak, stejně se mně líbila všechna.
Sama jsem to měla u svého prvního vrhu nastavený stejně…záloha 5 tis. při první návštěvě a tím je rezervace závazná. Pokud by se stalo a já bych rezervaci musela zrušit, tak tu zálohu bych vrátila. To se ale ani v jednom případě nestalo, všechny zájemce jsem už dopředu dost pečlivě vybírala a asi 3 jsem odmítla hned. Téměř se všemi majiteli jsem stále v kontaktu, s některými se vídáme dost často i osobně.
Jinak co mě neustále zaráží, tak že někteří chovatelé předají majitelům štěně nemocné a vůbec se pak o ně nezajímají. Teď nedávno opět případ, o kterém jsem četla na FB, štěně GR s krvavým průjmem se teď léčí na veterině a chovatel tvrdí, že se nakazilo cestou domů. Tady žádná láska ke zvířeti není, tady jde jen o peníze a mně by byla hanba.
Tak já ji taky chci nechat potom už natrvalo venku, ale jde mně o to, aby teď z toho květináče doma neprodělala nějaký velký šok, i když ji mám v garáži.
Já kupuju pravidelně několik let zn. Malfini, cena kolem stovky. Kde se to vyrábí, netuším, ale triko vydrží cca 5 let a to je tahám všude, do práce, do lesa, na výcviky a až vypadají obnošeně, tak na doma na vaření. Tuto zimu, kdy je extrémně teplo, je nosím taky. Triko za 800 by mně bylo líto nosit, protože v lese vůbec nedávám pozor, takže se stane, že to občas zašpiním od něčeho, co nejde vyprat. Jako jo, jsou pěkný, třeba s potiskem retrívra, mikiny taky, ale ty jsou už za 1200. Nemám na to, když za topení dám teď aktuálně měsíčně kolem 5 tisíc a ještě platím hypotéku. Na něčem šetřit musím a jako první je prostě na řadě oblečení, jíst se musí.
Já bych to asi drze přirovnala k “dětem ze zkumavky”. Kolik to tehdy budilo emocí. A jak se řešilo, jak k tomu přijdou ty konkrétní děti. A teď? I geneticky upravení jedinci budou v naší společnosti běžně fungovat. Stejně tak lidé s vypěstovaným orgánem.
A já klidně přiznám, že geneticky upravený orgán bych přijala, pokud by jeho nepřijetí mělo znamenat smrt. Chtěla bych poznat svá vnoučata. V důchodovém věku už bych možná takovou potřebu být tu pro své děti nemusela mít, ale v tuto chvíli to tak cítím.
Z kosmetiky kupuji minimum, celebrity jdou mimo mě, oblečení nakupuji podle potřeby bez zájmu, kde kdo vyrobil. Přičemž větší část máme “po někom” - a to i já, nejen děti.
Tak nějak. Šťourat se v tom, kde to bylo vyrobeno a za jakých podmínek, bohužel nemám jaksi čas. i když je mně jasný, že tričko za 69 korun nebude vyrobeno tady u nás. Jenže kupte si originál tričko z domácí výroby za cca 800, na to prostě nemám.
Já bydlím v Brně a v místní ZOO jsem nebyla dávno. Vždycky mi vadilo, jaké malé a naprosto nevyhovující klece mají opice. I jiná zvířata, ale u opic mi to vadilo nejvíc. Myslím, že brněnská ZOO zaspala dobu. Je to škoda.
My jsme moc rádi jezdili do Ostravy, u slonů jsme třeba vydrželi hodinu. Tenkrát se tam narodilo slůně a bylo úžasný je pozorovat. Mají to taky moc pěkný u žiraf i opic. A to už je klukovi 22, takže to není jen pár let. Pěkná ZOO je taky v Olomouci a v Lešné u Zlína. Myslím, že kdysi jsem viděla nějaké vizualizace na modernizaci ZOO v Brně, ale jestli se to uskutečnilo, to už netuším. Pamatuju se taky, že tam bylo úplně nevyhovující parkoviště.
Asi jako ten pavilon pro šimpanzy v brněnské Zoo. Nerozumím tomu - vyhodit 100 miliónů za něco, co nebude fungovat. Tak snad je nějaký projekt, schvalovací řízení a tak. Nebo ne?
No, ono se to prý začalo stavět za minulýho řídi a ten tvrdil, že je to v cajku, že pro šimpanzy ok. Až teď se přišlo na to, že to ok nebude. Jako na rovinu, já v brněnské ZOO nebyla od tý doby, co jsem s klukem ještě v kočárku potkala na zdejších WC leoparda nebo co to bylo. Dnes už mě tam nikdo nedostane.