Já jsem měla kdysi v zaměstnání kolegyni, je to už cca 10 let, která si našla hnědého labíka v inzerátu. Přivezli jí ho na benzínku. Ona ale nejdříve požadovala vyšetření na veterině, dřív že za něj nezaplatí. Divím se, ale množitelka prý na to kývla, jeli tam, štěně samozřejmě začervený a nemocný, tak ho odmítla. Nakonec si vzala z útulku nějakýho křížence podobnýho labradorovi.
..plus nesnáším ty, kteří si z takových produkci zvíře zakupi …osvěty je všude dost…. Takže vymlovat se na to, že dotyčný nevěděl už je opravdu nesmysl..
Oni vědí, ale často se setkávám s tím, že co je mi do toho, že si můžou dělat, co chtějí.
je to marný je to marný je to marný…. Snažím se o osvětu, myslím, že jdu slušným příkladem (všechny naše dogy kvalitní PP, jeden dovoz z daleka - a to vše jen jako kámoše - pro chov nebyl pořizován ani jeden… Bývají uchovnění, jen jako poděkování chovateli, že dělá svoji práci dobře), chodí ke mně konzultovat o psech třeba v práci docela dost lidí - myslím, že na pracovišti jsou lidé vzdělaní a rozhodně ne chudí - a stejně někteří nakonec sáhnou po “plemeni” v té “levnější” bezpapírové variantě. A ví. A někdy i litují…
V poslední době si čím dál víc myslím, že se toto nevymýtí asi nikdy. Lidi prostě nechtějí dát za obyčejného psa tolik peněz a i když vědí, že je pes z množírny, tak budou tvrdit, že ho chtěli zachránit a že policie a KS je tu od toho, aby konala a trestala, oni nic, oni jsou naopak ti okradení chudáci, kterým to štěňátko ti podvodníci prodali nemocný a ono třeba nedejbože ještě umřelo. Zákony máme, ale když bude poptávka, bude i nabídka a takový množky nemusejí nic, žádná registrace chovných fen, žádné žádosti o krycí list, žádná evidence štěňat, žádné čipování. A chovatelům na nabídky štěňat s PP v inzerátech nebo na FB se ozývají lidi, kteří jim nadávají do množek a vydřiduchů, veterinářům mimochodem taky, a bývají teda dost sprostí. Teď zrovna jsem si podávala daňový přiznání za loňský rok a jsem teda fakt v děsným balíku, jen to jaksi není ani na nový auto, ani na zahraniční dovolenou, jak kdosi psal mně u inzerátu na štěňátka. Prej to dělám špatně.
Myslím, že vás všechny strčím do kapsy, u nás -11,5, myslela jsem, že špatně vidím. Jojo, březen za kamna vlezem. A to už všichni sousedi tady kolem začali pilně makat na zahradě, jak se oteplilo. Já věděla, proč nic nedělat, i když prsty mě svrběly.
Dokonce se Gene dá “koupit” kdy přijede k Vám domů a tráví s Vámi čas apod… Nicméně některé informace jsou na videu.
Osobně musím říct, že jsem byl na tom koncertě který tam je zmíněn a byl to snad nejhorší koncert na kterým jsem kdy byl, ale to nic samozřejmě nemění na jeho osobnosti.
Byla jsem na nich 2015 v Praze, lístek jsem dostala jako dárek, jinak bych si ho asi nekoupila, jsou dost drazí.
Ale je fakt, že I Was Made in Lovin´ You je asi největší hit.
Jinak o Gene Simmonsovi je známo, že je zapřísáhlý abstitent a totéž vždy vyžadoval od všech členů skupiny. Ono se pořád v některých sdělovacích prostředcích tvrdí, že metal a rock se rovná chlast a drogy, ale není tomu tak úplně. Ano, někteří se uchlastali nebo se předávkovali, ale některým bylo naopak jasný, že pokud to chtějí někam dotáhnout, tak touhle cestou to nepůjde. I první zpěvák v Iron Maiden byl vyhozen kvůli chlastu.
Já si jsem jistá, že moji psi by dítě nenapadli, ale nikdy bych dítě s nimi nenechala bez dozoru. Julinka tak moc miluje lidi všeobecně, že na ně skáče, i na děti, nikdy se nám to nepodařilo odnaučit, a to vychovávám všechny psy stejně. Dráček a Cherry to nedělají, naopak si lehnout s čumákem mezi přední packy a čekají, jak bude dítě reagovat. Pokud se dítě bojí a třeba začne plakat, tak se stáhnou. Na Julču musím zařvat a to zrovna ve chvíli, kdy by byl spíš potřeba klid, není zrovna žádoucí. Mladší vnučka zrovna leze, takže má obličej níž než pes tlamu, včera jsme je seznamovali a vypadalo to, že ji pejskové moc zajímali.
U nás je knihobudka na vlakovém nádraží, dřív byla taky v parku. Na tom nádraží jsem si ještě nevšimla, že by jim to nějak mizelo, spíš se ty knihy hodně obměňují, dává tam vyřazené knihy i Městská knihovna.
Možná vás na ní uchvátí něco jiného než dřív. Mně se tohle stalo s knihou Věčně zpívají lesy. Četla jsem ji dávno, dávno. Pak jsem o ní přišla - “o co chceš přijít, to půjč”. Když jsem ji po mnoha letech sehnala, četla jsem ji úplně jinak a našla v ní, dalo by se napsat, jiný smysl. A co myslíte? Už ji zase nemám 😕.
Proto knížky už zásadně nepůjčuju, hlavně teda ty, o které nechci přijít. Mám třeba celou sérii Sharpa, Saských kronik nebo Hru o trůny a to bych nikdy nepůjčila, v tomto jsem po zkušenostech fakt škrt. Stačilo mně, když jsem půjčila jedné známé Švejka a celý rok jsem to od ní loudila zpět.
Kočkám vůbec nerozumím, nikdy jsem je neměla, tak by mě zajímalo, proč musejí být dvě? Znám spoustu lidí, kteří mají jen jednu. A z pořadu Kočka není pes si pamatuju i případy, kdy se jim ty kočky rvaly do krve. 🤔 Psa jsme měli naposled jednoho v paneláku, jinak jich taky vždycky máme víc, ale kočka není pes, ne?