Příspěvky uživatele

Fíkovnice se ptala na nejoblíbenější knihy. Já nemám jednu nebo několik nejoblíbenějších, já mám oblíbenou autorku - Ludmilu Vaňkovou. Krom jedné knihy ze současnosti mám všechny, co napsala. Jsou to historické romány moc dobře napsané v historických reáliích o historických osobách.

Nečtu v podstatě sci-fi, nebo jen výjimečně, ale jednu knihu jsem si zamilovala - je to “Poslední den stvoření” od Wolfganga Jeschkeho. Doporučuji, pokud jen trochu hovíte tomuto žánru. 

https://www.databazeknih.cz/knihy/posledni-den-stvoreni-21740

Dajo, promiňte, ale tak to vyznělo. 

A co teprve zrušení nevolnictví v roce 1781, nebo toleranční patent vydaný v témže roce císařem Josefem II. Těch význačných letopočtů je fůra a snad nikdo si nepamatuje všechny…

1212 - velice význačný letopočet, udělení dědičného královského titulu českým knížatům. Dosud byl podvakrát titul král českému panovníkovi udělen jen pro jeho osobu (Vratislav II. a Vladislav II.). Až Přemysl Otakar I. jej získal dědičně dokumentem zvaným Zlatá bula sicilská. 

Děs!

Taky jsem stará. A žasnu nad některými názory.

Ale vy ve svém věku už neděláte přijímačky na střední školu…

Ta škola není jen tak nějaká,  je to naše nejstarší univerzita, první na sever od Alp, což je samo o sobě hodně významné, dokumentuje to, jak byla tehdy Praha významné město, bylo to sídlo císaře Svaté říše římské. A ten byl druhým nejmocnějším mužem v křesťanském světě, hned po papeži. Praha už nikdy takového významu nedosáhla, ani za císaře Rudolfa II., který svůj dvůr též přenesl do Prahy. 

Krom toho, v testu byly zcela návodné nabídnuté letopočty. A jsme zase u toho, že je dobré vědět, kdy kdo vládl, protože od Karla, zakladatele Karlovy univerzity, bylo snadné odvodit příslušný letopočet, protože ostatní dva nebyly ani ve století, v kterém žil a vládl. 

Aha, tak to je snadné. Já nepotřebuji pochopit, co se děje v Izraeli ani na UA. Naštěstí na tom řešení těch konfliktů nestojí. 

Vy to nepotřebujete pochopit, ano, lidí se stejným názorem je hodně. A přitom spouštěčem současné situace je minulost, jak v případě Izraele, tak Ukrajiny. Jaké bude nakonec řešení uvidíme, nebo budeme jeho aktivní účastníci (v případě, že jeden nebo oba konflikty přerostou lokální rozměr). Ale i při řešení bude rezonovat minulost. 

Už jsem vám odpověděla v 10:06:48.

No jo, kdyby byli politici placeni průměrnou mzdou, tak by se tam nikdo nehrnul. A že ta průměrná mzda není malá.

Bez znalosti historie lze těžko pochopit co se děje v Izraeli a v celé té oblasti, stejně jako  napadení Ukrajiny. A klasická ukázka nepoučenosti z nedávné historie je zvolení pětikolky v čele s ODS. 

Co myslíte konkrétně?

Jenže bez té faktografické znalosti historie se někdy dá jen těžko pochopit současnost. 

Dík za vysvětlení. Jsem ze školy dlouho a chemie mě nikdy nebavila. 

Připadá mi divné, že tedy znění té otázky nikdo nenapadl…

No vidíte, v tom případě je u této otázky v testu jen jedna odpověď relevantní, a to ta s pH 7.

Od 7 nahoru je zásaditost, od 5 dolů kyselost. Tak 6 musí být neutrální, ne? (nejsem chemik)

To, že má Řecko hory se sněhem neznamená, že nemůže ležet v subtropech. Kilimandžáro leží v tropech a má také sníh. To je o nadmořské výšce. 

Vás jo, že jo. To je právě to, že mnoha lidem nevadí, že základní věci neví. To je jedno k druhému, taky mnoha lidem nevadí, že neznají pravopis…

Krystalové soustavy minerálů si fakt nepamatuji, jestli jsme se vůbec učili. Každopádně ale tuhle znalost jsem zatím nepotřebovala. Na rozdíl od znalosti historie. 

Nevymrskám - ty krystaly. Asi proto, že tak nějak to není všeobecná znalost, ale odborná. Na rozdíl od těch prezidentů. 

Trochu zklamání, myslela jsem, že nemáte tak tunelové vidění. Ono totiž všechno souvisí se vším, a i tam, kde souvislost nečekáte, se objeví. Není důležité jen to, že se něco dělo, ale i kdy se to dělo a za jakých okolností. A i kde se to dělo. Třeba je velice zajímavé, jak moc souvisely války a vůbec různé události, s podnebím, počasím. 

Omlouvat svou neznalost tímto  - Pro neopakování chyb z minulosti stačí vědět, co a proč, no ale jak vidíte, v současnosti,ti namemorovaní, co vám vyskládají ty prezidenty jednoho za druhým, do té záhuby skáčou často rovnou po hlavě - je v případě pedagoga zlý sen. 

Tak to je smutné, že je neumíte vyjmenovat. To je podle mého názoru součást všeobecných znalostí, aby si mohl člověk další informace  a děje správně zasadit. V podstatě pořád čerpáme z historie bližší i vzdálenější, protože historické souvislosti teprve dávají pochopit mnohé z dnešního dění. A ano, Antonín Novotný byl prezidentem (Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Emil Hácha, Edvard Beneš, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný, Ludvík Svoboda, Gustáv Husák, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman, Petr Pavel)

Znalosti z biologie o virech jsou - podle mého názoru - odbornými znalostmi.

Finanční gramostnost do všeobecného rozhledu určitě patří a měla by se vyučovat na školách jak základních, tak středních. Osvěty v tomto případě není nikdy dost. 

Chrám sv. Barbory je význačná památka historická a architektonická. Spolu s Vlašským dvorem nejvýznačnější památka Kutné Hory. S dějepisem v této otázce nemá nic společného, spíš opravdu s tím všeobecným rozhledem.

Stejně tak jako letopočet založení Karlovy univerzity. Vždyť to byla snad první univerzita založená na sever od Alp. 

A znalost data, kdy druhá světová válka skončila, to patří k základním znalostem.