Nejste ujetá. I mně to připadá ne přes čáru, ale přes tisíc čar. Klec neuznávám, stálým čtenářům zde je to známo. Považuji její použití za týrání obecně. Jak si někdo může myslet, že je v pořádku, když zvíře zavře na velkou část dne na tak malý prostor? Jak by se tomuto člověku líbilo, kdyby on měl trávit celé dny zavřený na prostoru velikosti kabinky WC? I králík v králíkarně má kotec větší v poměru ke své velikosti.
Praktiky některých spolků, co dodat? Hlavně to, že svým jednáním znevěrohodňují všechny spolky, i ty, které takové podfuky nedělají a jednají poctivě. Vítejte v realitě.
Pořízení dalšího psa - hodně dobře bych si promyslela, jestli k psovi se zdravotními problémy pořídím dalšího psa. Já bych to neudělala.
Mám psa, ne králíka.
Věřím svému vetovi. Očkuji každý rok a předpokládám, že ta účinnost je dostatečná. Jinak by už dávno někdo začal řvát, že je problém s účinností u polyvalentních vakcín. A protože neřve a očkuje se tak ne roky, ale desetiletí, předpokládám, že je to v pořádku.
Možná když bych laborovala s četností očkování, prodlužovala dobu mezi očkováním, tak by mohl problém být.
Jsem ráda, že Trickyvoo napsala, jak pediatrička vyšetřuje její dceru před očkováním. Moje děti jsou dávno dospělé, ale i ony byly vždy před očkováním vyšetřeny lékařem. Hexavakcína tehdy nebyla, byly trojkombinace a nenapadlo by mě polemizovat o tom, jestli očkování, které tato polyvalentní vakcína obsahuje, nerozdělit na jednotlivé vakcíny a tím pádem místo jednoho “píchance” “nedopřát” dětem “píchance” tři. Stejně tak v mém dětství se píchaly trojkombinace.
Dospělé psy očkujeme polyvalentní vakcínou běžně. Nevidím důvod očkovat po jedné, když pes snáší polyvalentní vakcínu v pohodě.
Samozřejmě, jen vy víte, co je pro vás možné.
Chápu vaši touhu po kavkazanovi. Mamka po kavkazance taky touží. Ale má chodku a další pes by byl moc. I když nedávno s tou myšlenkou začala koketovat. Jen v teoretické rovině, ví, že to nejde.
Jak víte, že děti před očkováním nevyšetří lékař/lékařka?
Sardullah, vy to píšete, jako byste už věděla, že na důchod zůstanete sama (…že se na důchod postěhuju do bytečku, …barák bych finančně neutáhla,…). Vy s manželem nepočítáte?
Jo a tu kavkazanku můžete stihnout od těch šedesáti do sedmdesáti… když zdraví dovolí. A pak do bytu…
Proč uhýbáte, pokud nejdete uprostřed chodníku? Pak mají ta děcka pocit, že jim uhne a musí uhnout každý. A proč jste se neozvala? Vám je přece úplně jedno, jak se kdo cítí, prostě se chová nevhodně ať je holka nebo krabice od bot.
Třeba se bohatě ožení 🙂😀
Určitě, člověk musí kriticky posoudit svoje možnosti. Taky už nemám psa. Bydlím v bytě ve čtvrtém patře bez výtahu a už nemám na to, lítat několikrát denně ven.
Psala jsem to jen jako příklad, že věk nemusí být překážkou. Horší je zdravotní stav, a ne jen ve starším věku.
Je to každého věc, ale… moje mamka má 78 let a před necelými dvěma roky si po smrti druhé kavkazanky pořídila štěně - fenku chodského psa. Bydlí sama na zahradě na chatě a bez psa zůstat nechtěla. Zároveň nechtěla dospělého staršího, protože nechtěla brzy zažívat to odcházení jako s kavkazankou. A taky si chtěla štěně vychovat podle svého. Ano, mamka má svůj věk. Každý z nás, i mladý, tu dnes může být a zítra už ne. Důležité je mít někoho, kdo se o psa postará, když se něco stane a páník se už o psa starat nemůže, což platí obecně vždy.
Přesně jak píšete. Stolař - truhlář, který dělal schody a plno jiných věcí našim na chatě, velmi šikovný a precizní, kamarád mamčina manžela, onemocněl Alzheimerem a zemřel.
Sehnat instalatéra na “drbačku” tedy na malý problém, je téměř nemožné. A když ho potřebujete hned, tak úplně nemožné. A není to tím, že by člověk nechtěl zaplatit.
K těm starým domům - před třiceti lety jsem s rodinou pár let bydlela ve Šluknovském výběžku. Všichni asi víte, jaké krásné podstávkové domy tam jsou. A nejen podstávkové, líbily se mi i větší a honosnější německé domy s pro nás, náplavami z jižní Moravy, zajímavou a nevšední vnitřní dospozicí. Celkem si dokážu představit bydlet tam v nějaké pěkně zrekonstruované podstávce natrvalo.
Asi máte pravdu, ale platí to pro ty, co jsou schopni si spoustu věcí udělat sami, zajistit a dohlídnout si na řemeslníky, přemýšlet, uskromnit se a tak dále. Ne pro lidi, kteří chtějí dům postavit od firmy na klíč. Koupí pozemek, najmou firmu a převezmou hotový dům.
Dřív bylo normální si na baráku spoustu věcí udělat svépomocí. Nebo se domluvit se známým, známými, sehnat místního řemeslníka. I tady na předměstí Brna. Dnes už to možné není. Ti, kteří uměli a byli ochotni pomoci, vesměs nežijí nebo jsou tak staří, že už dělat nemohou. Mladší, když jsou šikovní a umí, tak mají živnost a tím pádem pořadník jak Brno. Nebo neumí, nezajímají se. A nebo umí, uměli by, ale jsou lenošní, radši si užívají.
Na vesnicích to možná funguje zatím ještě postaru a asi jak na které vesnici. Tam, co je spousta náplav, asi ne.
Žiju na předměstí Brna, v bývalé vesnici (do 1919), která si stále ještě do značné míry zachovává vesnický ráz. Ale jak stárnou a vymírají starousedlíci a s masivní novou výstavbou, je tu stále více náplav. A je to hodně poznat, že jsou to lidé bez vztahu k místní historii, reáliím a zvykům. Lidé s odlišnými představami o životě v naší městské části. Lidé, kteří ačkoliv se vědomě nastěhovali téměř na venkov (les, pole, louky, řeka, zahrady), chtějí tu mít režim jako v centru.
Asi je jednodušší stavět ty byty, než vyřešit - zarazit ten příliv lidí do aglomerací. Stavět se bude tam, kde je poptávka. Ta bude ve velkých městech pořád. Určitě ČR není výjimka v rámci Evropy, ten trend je obecný.
Do zemědělství se lidi nehrnou, protože je to těžká práce a při dnešní nepodpoře zemědělství u nás tam není žádná motivace.
Práce z domova v mnohých firmách možná je, ale ne v každé a nikdo své místo nemá jisté. A co pak, když dojde i třeba nuceně ke změně a nepodaří se sehnat místo opět s možností práce z domova?
Tak v pohraničí se dají koupit domy i za výrazně méně než deset milionů. Ale co tam, když tam není práce? Dojíždění někam dál se nevyplatí nebo je časově náročné.
Za socialismu se byt do osobního vlastnictví získat nedal. Byly byty státní, družstevní a podnikové, ale ty byly taky buď státní nebo družstevní. Daly se získat jako stabilizační od některých podniků, když se člověk upsal k práci tam na určitý počet let.
Ani nevím, jestli mamka chodce borelku nechala naočkovat. Ale dřív, když jsme proti borelce očkovaly každá své psy, dávaly jsme vakcínu od Biovety, která byla vyvinuta právě na kmeny borrelií vyskytující se ve střední Evropě. Výzkum borrelií se vedl na Ústavu biologie obratlovců AV ČR na základě smlouvy s Biovetou a výsledky byly použity pro vytvoření vakcíny.
Vedle mě se prodával byt 3 + 1, čtvrté patro bez výtahu, necelých 75 m2, orientace dva pokoje na východ, kuchyň a pokoj na západ. Částečně zrekonstruovaný. Cihla, rok dokončení 1972. Chtěli za něj 6 milionů. A vypadá to, že je prodaný, tedy je stažen z nabídky realitky. O kus dál obdobný byt v domě s výtahem, dokončený asi v roce 1975, 6250000.