No dobře, já v tom holt dvojí metr nevidím, nemůžeme držet minutu ticha za každého, koho někde na veřejnosti zabijí. Chápu, že máme jaksi morální pocit ospravedlnění, pokud tím poukážeme na nějaké (domnělé) bezpráví, no tady se na tom člověku žádné bezpráví nestalo… Asi na to budou různé názory.
rapotačka:
Zase na druhou stranu, abyste chytla stafylokoka zlatouše konzumací přes trávicí soustavu, to byste asi byla unikát.
Nehledě na to, že zrovna S. aureus se na vás nejspíš hojně popásá v každém okamžiku vašeho života a na mlíko si ho dostatečně naočkujete sama, netřeba paní s rukavicemi 🙂
lesnizinko, k těm velkým porcím - porce si nechte jak velké chcete, jen v nich obměňte skladbu 🙂 Místo přílohy dejte zeleninu. A máte vyhráno. Třeba zelí. Vařené, kysané, syrové krouhané se zálivkou, různě nakládané, to je výborná výplň. Třeba. Taková okurka je samá voda, případně strouhaná mrkev, když něco takového slupnu před jídlem, hned se do mě vejde míň 🙂
Já bych řekla, že případy se přeci jen trochu liší, na toho současného byl spáchán atentát z lidu, zatímco ten předchozí se stal obětí zvůle veřejné moci.
Ani ne, já si hlídám min. těch 7 hodin denně spaní, a hubnutí se nekoná, takže… Je to na metabolismu každého soudruha 🙂
Jak vás chápu, mám to stejně. Nejraději bych doma měla na zobání kopec ovoce a zeleniny, ale to je drahé… Mám naštěstí možnost doma nebýt a tím pádem nezobat. Od nějaké první hodiny po poledni do sedmi večer nic nepozřu. Někdo říká, že je to dobře, někdo zase že ne.
To, co píše eva za cvik na záda, kdy se leží a postupně se naklápí pánev do různých směrů, to jsem cvičila na ten akutní ústřel v bedrech, a rozhýbala jsem ta bedra dobře přes víkend tak, že jsem mohla v pondělí do práce (to je hrozný, já vím, měla bych ležet dokud nejsem v cajku, ale bohužel za mě tu práci nikdo neudělá…). Tak to mám schované jako takovou první pomoc. To jsem taky našla někde na netu.
Utopení je hnusná smrt… Navíc by mi to pak slepice mokré a hnusné nežraly. Když už jsem chytla živou myš (zpravidla do nějakého barelu s ovsem), klepla jsem ji lopatkou po tlamě a bylo.
Řemeslník ze vsi se mi vysměje, údržbář v práci má na tohle zrovna čas, deváťáci pracovky skutečně nemají, tedy ne takové, jaké si představujete. Já na takové šaškárny taky nemám čas.
Navíc já tohle zařízení mám. Za dobu, co bylo nainstalované (dva měsíce) nechytilo ani jednu myš. Napastičkovala jsem už takových deset kousků a kromě jedné to nemusím zabíjet já.
Včera jsem našla v pastičce myš, tak jsem pastičku vyprázdnila, myš předhodila kurům, pastičku znovu nastražila a šla pracovat kolem koní, a za dvě tři hodiny byla pastička znovu plná! Tak to by šlo 🙂
No skoro, ještě chvíli mě budete přemlouvat, a přesvědčím se ráda, že mezi lidmi je peněz ještě dost…
Tak tímhle popisem bych myslím dokonale vystihla našeho černého, když jsme ho kupovali 😂
Já bych potřebovala koupit ten pozemek, na kterém máme koně… Vedeme jezdecký oddíl, to je neziskovka, vsadím se, že to je bohulibý záměr, to odkoupit, abychom “zajistili další existenci našeho dobrovolného spolku, který se převážně věnuje ve volném čase svých členů místní ohrožené omladině, kterou tak odklání od svodů jako jsou drogy a alkohol” - no, když to takhle podám, to aby se pár melounů nesešlo, no ne? Co? To jde, ne? 🙂
super, vyrobíte? Já totiž ne.
Lísky nám teď dozrávají a po letech nejsou úplně všechny červivé, takže musím vyšetřit čas a něco naškubat, abych měla zase oříšky do müsli 🙂 Vlašáky mám ještě od loňska, ale loňské lískáče jsem vyloupala a už prohnala v práci chřtánem.
Myslím si, že to, co máte, Nikčo, jsou broskve. Nektarinky nejsou chlupaté, a mám za to, že nejsou chlupaté nikdy, ani před dozráním. Broskve jsou chlupaté (semišové, na povrchu plodů) a z porovnání s listy mi vychází, že odpovídá i velikost. Jistě se vám brzy začnou barvit a dozrávat a myslím si, že by to měly stihnout 🙂
Mně, k mé velké, obří radosti, začala dozrávat ve velkém rajčata. Takže paráda, od začátku září sklízím a konzumuji, též okurky jsou obří, z té jedné rostliny polňačky mám sklizeno již nějakých 15 kousků (délka 30 cm plus) a další se již opět houpou na rostlině. Zalévám co mi ruce stačí, pomáhá, že teď více prší, a také že máčíme poníkům to seno, protože z toho je vždycky dost špinavé vody se spoustou živin.
Povedlo se mi konečně zkrmit tolik ovsa, že jsem poslední pytel uložila do barelů, ten mi myši nakousaly, a u něj jsem nachytala nejvíc myší do pastičky (jednou dokonce najednou dospělce i mládě). Jen jednou se myška chytila tak blbě, že jsem ji musela klepnout, to je mi líto, ale prohánějí se tam jak kdyby jim to patřilo, nedá se jinak. V sedlovně mi ožraly čokoládové medaile, a to jsem je tam nechala jednu jedinou noc, no šílené. Mám tam celkem slušné postroje, děsím se, jestli mi ty postroje začnou ohryzávat. Musím nastražit nějaké sofistikované návnady, protože od té doby, kdy jsem sklidila ten pytel s ovsem, jsem na oves už nic neulovila. Budu muset do pastiček stražit asi něco hodnotnějšího. Zatím jsem začala s granulemi pro slepice, ty jsou schopné myšky z pastičky vyžrat, aniž by sklapla, tak jsem včera zahákla namočenou psí granuli do toho háčku, snad se to osvědčí. Slepičí granule by myškám chutnaly moc moc, na barelu s nimi vždy nacházím množství bobků. Koupila jsem čtyři pastičky, budu muset strategicky rozmístit po stáji, na barelech s krmením to myši přestalo zajímat. Vše krmení mám pozavírané v barelech a kýblech s víky, tak už tam asi nechodí. No ale zdrojů potravy mají bohužel dost a dost, koně pravidelně trousí obilí z huby při krmení, slepice také zrovna nejsou čistotné a navíc mají krmení na zemi po celý den, takže se myši dojedí. Měla bych konečně zkusit nášlapné krmítko, alespoň na tu pšenici, kterou slepicím nechávám adlibitně.
Ale seno se nám povedlo strčit pod střechu, koupili jsme do stáje takovou tu nejmenší ocelovou halu s plachtou, a to je báječnost, ve dvou tu konstrukci umíme přesunout po výběhu smykem z místa na místo, a plachtu jsem provizorně dala zatím neoriginální a zatížila jsem ji okolo té konstrukce, nepřivazovala ke konstrukci. Není to v závětří, tak aby plachta kdyžtak odlítla sama a konstrukci nám nepoškodila nebo nezlámala. Ony ty trubky té kostrukce jsou tak za duše v očistci, není to žádný trvanlivý počin, hádám se počítá s tím, že bude ta konstrukce zpevněná tou originální těžkou plachtou, a přikotvená k zemi. Tak to zatím nemáme finálně dořešené, ale povedlo se nám tu haličku využít na přechodné umístění otavy z půl hektaru, který jsme posekali před týdnem…
Tak jestli pan primář byl přesluhující důchoďák a chtěl nějakou kačku na přilepšenou, aby konečně z té práce mohl vypadnout a doplatit hypotéku, kvůli které tam ještě tajtrlíkoval….
Tatarák je mleté, nevybrala bych si to. No a samozřejmě, když je nouze, zvládla bych leccos. Samozřejmě vím, že v mase je železo. Nejím tolik masa, aby mi ho dostatečně zásobilo minus litr a půl krve za rok 😀
Nám nechávají kočky pravidelně hlavy a žlučníky 😀 Když člověk uklouzne na verandě po žlučníčku a padne zadkem rovnou na hlavu, to je pane veselo! (a co teprve, když je to naopak!)
Jak v tom kočce zamezit? Můžete ji cpát nějakým báječným masíčkem, přestane myši žrát a bude je nosit celé. Když je přinese polomrtvé a myš si zaleze chcípnout někam do domu, užijete si spoustu legrace při vyhledávací bojovce.
Případně můžete terasu obehnat plexisklem a kočku na ni nepouštět. Bude úlovky rozprostírat jinde. Třeba na parapetu, na rozhožce, na schodech…
Dršťky bych teda taky nedala… Dneska asi jo, dneska se donutím ke kdečemu, a když je nouze, tak i tu tlustou hnusnou průhlednou prorostlinu z toho tlustého masa prostě polknu a přesvědčím se, že to tam má zůstat. Donutila jsem se sníst i pár jatýrek smažených na cibulce, a to to vonělo vážně skvěle, chtěla jsem to začít jíst kvůli darování krve, ale smolíček, sice jsem jedno to kuřecí jatýrko nakonec do sebe nasoukala, ale zbytek bez šance, Kocour říkal, že si takové ptákoviny můžu vymýšlet klidně denně 😀 Syrové jatýrko bylo jen o chlup lepší (klouže…), ale pachuť krve, když to není moje krev, jak je to syrové, a prý ze syrového ani nevstřebám nějaké to zásadní množství železa… vzdala jsem to a cpu se nastrouhaným železem v kapslích 🙃
Něco k minulému tématu… Tahle parta nasimulovala pár situací, kdy testovali, zda bdělí spoluobčané zareagují. Například zda se zastanou šikanovaného dítěte na ulici. Docela silné.
Mno jo, ale kdo to má vědět, že to teda byl asi jiný rybí tuk 😀
To tedy doufám, že ve světě udělají závěry trochu rychleji. Aby se za půl roku nestihlo stát ještě něco, čeho by si třeba nevšimli…