Jj, arabonorik by byl super. Šlonzáci, co znám, jsou stodoly, dlouhý jak tejden před vejplatou, s tím pracovat, tak mi upadnou záda (ale zase je tam spousta místa na sedlo, klidně i vojenské… to je fakt)… Možná už je taky nějaký moderní typ (kamarád říkal, že je to v podstatě polský Trakén), ale tuna po okolí jsem na žádného nenarazila. No a já bych ráda něco do 160 KVH, už mám dost toho šplhání na Eiffelovku… Taky nejsem nejmladší…
JanaJanaJanaJana:No já to myslim trochu jinak. Ty typy welškých poníků A až C jsou celkem ustálený a taky ty lidi na těch svodech vědí, kam šáhnout pro kvalitu. Horší je to s tím typem D, je to celkem mladé plemeno, je tam přimíchané kde co, a prost ěto není tak ustálený. A proto ty výkyvy povah a taky velký sklony k PSSM.
Mno, kvůli PSSM se pocitově dost vyhýbám amerikám (ale ony mi je z hledáčku spolehlivě vyfiltrují už cenovky…). Vím, že u chladnokrevníkoidů je to riziko také, ale nějak z toho mám takový lepší dojem… U těch D cobů je také riziko hyperkeratinozy nebo jak se tomu nadává, no a samozřejmě odznakové nohy s rousama taky nic moc, no ale my bychom rousy drželi ostříhané, páč na to nemáme nervy 😀 Ono papírového welsh coba stejně nezaplatím, tak spíš něco podílového, a tam je to už tuplem sázka do loterie. To se nedá nic dělat, když jsem omezená vstupní investicí, tak budu muset vzít, co je. A buď se to povede nebo ne.
JanaJanaJanaJana:Já bych do w. koba a jejich křižovatek nešla, ty mívají bohužel často vymleto v hlavě. To už radši křížence teplase a begana, to je na tučnou zádel to nej….poctivýho nedrobnýho hucula člověk sežena, ale tak ve věku 16 +.
No právě že na welshe a jejich příbuzné jsem slyšela dost divokých zkazek. Ale zase na druhou stranu já ty koně potkávám na akcích (pův. britských plemen) hojně a bývají tam v pohodě, i s malými dětmi, tak nevím… Možná se ty divné povahy týkají nějakého odpadu a právě těch kříženců?
Však já taky skončím u nějakého toho křížence welsh coba nebo haflinga… Nebo zase u něčeho naprosto náhodného, co se zrovna vyskytne, ale prosím už ne 170 v kohoutku, sice na takovém koni vypadám přiměřeně, ale dalších 15 let šplhat na žirafy po žebříku netoužím.
Já jsem tedy digitus našla jako prst.
Není ten náprstník spíš kvůli tomu tvaru toho květu?
Mno vidíte, mně zase vadí vulgarismy hrubého zrna. Asi budeme muset každá sem tam něco vydržet, že 🙂
Jojo, u mě je to v tomhle případě jednoznačně neznalost 🙂 Omlouvám se za diskomfort, měla jsem se podívat, když mi to samotné přišlo podezřelé!
Také by mě zajímal narostlý hucul přes 140. Zřejmě příští podzim budu hledat něco pod svoji tučnou zadnici, co by mělo perspektivu mě utáhnout tady po těch horách a přes nějaké ty bidýlka do metru. Spíš budu muset koukat po welsh cobech, ale hucula bych radši, ti welshové mají podle všeho nějaká povahová specifika, která neznám, s huculy nebo jakohuculy jsem pracovala léta a vždy jsme se domluvili.
Orionka:To se nám tu navařila pěkná bramboračka. Fíkovnice, jitrnice, náprstník. Asi si dám k snídani jitrnici na fíkách a zapiju to digitálním digitalisem. Amen.
Jen se z toho neponáprstníkovat 🙂
Varaxi:Do svého slovníčku nejabsurdnějších slov a slovních spojení si píšu kapucy. To je něco, to jsem fakt ještě neviděla. Něco jako zásufka, jazikolami a krupoblytí.
Pardon, mám to zafixované jako žena bez ženy, taky jsem se u toho zarazila, ale neověřila. Zařaďte, zaslouží si 🙂
Já kapuce nesnáším, jednak mi to vadí, že mám omezené periferní vidění a také když se potřebuji podívat do strany, tak otočím hlavu a… vidím bok kapuce zevnitř 😀 Teda pokud tu hlavu vůbec otočím, protože některé kapucy jsou tak těsné, že by mi spíš skalp strhly než bych hlavou pohnula. Takže jen v nejvyšší nouzi, když cítím, že bych fakt nastydla, a nebo nastydlá jsem a nemám po ruce čepici.
Navíc bezpečnostní hledisko u koní, nejednou jsem viděla kapucu se zachytit za kde co (třeba za zuby zvědavého koně, který si za ni odnesl dítě z náručí překvapeného tatínka).
Teď mi dala jedna slečna značkovou nike mikinu, která se mi materiálem moc moc líbí a nosím ji, ale právě má kapucu. Měla jsem vážné nutkání tu kapucu prostě ustřihnout, ale pak jsem se vzpamatovala, neb ten límec prostě není připravený na to, přiléhat nějak teplotěsně k dekoltu, neřku-li krku, když tu kapucu zruším ☹️ Takže až půjde milá mikina do praní, pojede z pračky rovnou ke švadleně, která to snad nějak šikovně skoulí, aby to bylo nositelné bez kapucy. No, já jí věčně nosím nějaké výzvy 😄
Helmu mám dost natěsno, dokonce jsem z ní vytahala i origo polstr, tak to moc na sucháče nevidím (asi bych měla do hlavy vytlačené čtverečky…).
Jejej, Sago, tak tohle vám teda nezávidím, pro mě je helma jako druhá hlava, i s tím hnusoškraloupem zevnitř, vůbec to nemusím řešit, díkyosudu!
Viděla jsem už i takové helmy, co byly víc děravé než plné, jakože hodně s větráním a tak. Nepomohlo by? Ale tam jde spíš o to, že ta helma naplácne ty vlasy k té pokožce, že… No, nenapadá mě žádné snadné a úderné řešení (teda… úderné jo, ale… právě… 😄).
Jako že by se mi to plátýnko samo připomnělo, jak by byl čas ho vyprat? Tak taková vychytávka mě teda nenapadla!
Tomu se teprv říká “chytrá domácnost”!
Což mi připomíná, že jsem na blešáku prohlížela malilinkatou ruční pračku na kliku, jsem škrťa, tak jsem si ji nekoupila, ale jestli tam na ni ještě narazím, tak asi neodolám, ta byla naprosto pecková. Bych si plátýnko mohla vyprat rovnou u koní na louce!
A to já zase bez čepice ani ránu, bych ofoukla a umřela 😀 Mé tři chlupy mou hlavu bohužel před nepřízní počasí neochrání. Teď už se vyskytuji u koní bohužel do tmy, ale mám takovou tu čepici s integrovanou čelovkou, a to je tedy i praktické. Vlastně ani nevím, zda se mi vlasy mastí víc s čepicí, já totiž nosím helmu jak je rok dlouhý, teď už teda ne denně, ale třeba dvakrát týdně ji na hlavu dostanu, a ta teda zevnitř vypadá… nemám vyndavací vložku, která by šla prát, takže jednou za rok tu helmu zevnitř vydrbu rejžákem s vodou a práškem na praní 😀
Takže praní a čištění katráče a hřebenu na vlasy je u mě ten nejmenší problém.
Jak si to tu tak píšu a jedou mi hlavou myšlenky, možná by stálo za to do té helmy vrazit nějaké plátýnko, které bych tam měla na oboustrance přilepené (do prvního zapocení lebezny), že by se to dalo prát… Ale spíš se na to opět vykašlu, evidentně s tím takové potíže nemám.
Také jsem jednu dobu používala nějakou olejovou věc na vlasy, patlala jsem ji právě na ten kartáč, kterým jsem pak ty vlhké vlasy česala 🙂 Přišlo mi, že jim to prospívá, ale musela jsem na to myslet a tak, no tak to už dělám jen občas.
Kdysi známá používala na konečky vlasů jakýsi vosk, to mi přišlo, že jí pomáhalo hodně, byla to určitě olejová emulze, ale jak to vysychalo, zřejmě ten vosk na těch konečkách udělal mikrofilm a bránilo to třepení. To by třeba někomu pomohlo.
Můžu si mýt vlasy čím chci (momentálně šampon bříza/kopřiva zn. Tip za 30 kč sedmička a kondicionér repair z penny cenu nevím), jestli vypadají dobře nebo ne, nějak neřeším, hlavně že už neelektrizují, to mě může vzít vždycky čert, to už se moc nestává. Čtvrtý den jsou už mastné v pramenech, takže myju co tři čtyři dny. Umím ale i s mastnými vlasy a svědivou hlavou vydržet klidně týden a kdyby přišla apokalypsa, vydržela bych nekonečně. Jen to musím mít spletené do copu, aby z toho nebyl po pěti dnech velký dred 🙂 Tak se považuji za šťastnou osobu, když to mám tak jednoduché. Sice toužím po vlasech do pasu, mít nebudu, ale zase za tyhle problémy by mi to nestálo…. A navíc když jsem koukala, co s tím pak holky mají problémů při rozčesávání atd. Já ty vlasy jednou za dva dny prohrábnu umělohmotným měkkým kartáčem, co jsem usebrala u koní, a asi nejsem za princeznu, ale jsem spokojená 🙂
Vytáhla jsem tohle téma na odpověď na ubikaci pro morčata na chatě pro Stelle:
já když jsem pendlovala s morčákem mezi vejškou a domovem, tak jsem měla na vejšce (pobývali jsme tam většinu času) velkou zařízenou klec, kterou jsem na prázdniny vozila pak s sebou domů. A na krátkodobé pobyty doma třeba na víkend nebo na Vánoce jsem měla doma vysokou plnou přepravku, která byla svrchu otevřená.
Vzhledem k tomu, jak jsou dneska klece dostupné (zadáčo na bazoši k mání za odvoz), tak bych prostě pořídila na chatu morčákům normální klec/klece, výhoda je, že se dá ten drátěný vršek použít i jako ohrádka na zahradu.
Nedávno mi byly odhaleny samolepící asfaltové pásy. Tak to je hodně boží zařízení, nataví se to na podklad sluníčkem (musí se to samozřejmě v létě). Teď tím máme tady popatlané všechno možné, právě třeba i ty bedny, které využíváme na uložení věcí. Na stříšky nad seno jak dělané. V zimě se to musí natavit nějakým tím nářadím, asi plynovým hořákem, do toho já nejdu, neumím, plynu bojím. Ale v létě sluníčko samo - to mě baví 🙂
Loni na podzim (ehm, na začátku ledna… soudila jsem, že do té doby pořádně nezamrzlo….) jsem naházela do zvýšených sadbový moravský modrý (myslím, že se tak jmenoval), a vyrostl mi pěkný, stroužek se dá vzít do ruky a ostrouhat na struhadle, podle toho to posuzuji. Měla jsem asi 20-30 palic, to zpracuji za dva měsíce (někdo tu mluvil o otravě česnekem, anémii, krizi sleziny… tak snad si ty orgány taky neodpálím…), dál musím kupovat. Tak chci letos zasadit násobek 🙂
Do země na roh políčka jsem pak dala nějaké naklíčené zbytky z domova a také naklíčené zbytky, co jsme na podzim vydobyli právě z toho políčka, co jsem v létě nezvládla sklidit. Palici ze země jsem prostě rozlámala na stroužky a ty zasadila, mohla to být padesátka stroužků. No na políčku je chladněji, je více ve stínu a kytky přeroste radostně plevel, protože to tam nepleju. Na políčku vyrostlo do pěti paliček z miniaturních stroužků a pak jsem tahala ze země jen takové slzičky o jednom stroužku, ty už byly větší, ale prostě každá rostlina vyrobila jen jeden stroužek.
Takže letos to nenechám náhodě a česneky všechny nahážu do zvýšených. Osvědčilo se mi (i zahradník mi to schválil), nastrkat na jaře a v létě mezi ty česneky mrkev. Jak naznačují ty bábovky, mám ráda využití prostoru - platí i při pěstování 😀 A cibule také nahážu do zvýšených.
No ale musím nejprve vyprázdnit zvýšené záhony a opravit je. A následně do nich nebudu už dávat tolik země. Jsou to totiž takovéhle bedny https://ostatni.bazos.cz/inzerat/192830570/prodam-drevene-bedny.php a té země se tam vejde opravdu mnoho a pak s tím nejde nijak manipulovat a níže od té země ta prkna degradují (ačkoli jsou natřená nějakým asfaltem či kýho výra). Takže si tam šoupnu zvýšenou podlážku, abych tam mohla sypat třeba jen 40 čísel substrátu, aby ta bedna pak byla nějak manipulovatelná a dalo se to dobře čistit. A dám to do nějakého igelitu nebo nopovky nebo něčeho, aby to trochu drželo vodu. Ještě by mohlo být hodně vtipné, kdybych na ty kytky udělala takové šuplíky, které by byly na té bedně jen nasazené a bedna pod nimi prázdná a dalo by se v ní cos skladovat 😀 Mě teď napadlo. To by bylo hodně vymakané využití prostoru. Jen teda samou roztažností nevím, co bych tak do té bedny dala. Možná nějaké kousky dřeva, co mají zůstat v suchu.
A zruším zvýšený záhon jahod, abych do něj mohla taky hodit nějaký ten česnek/cibuli a jahody rozsadím (už to potřebují) podél políčka na osluněné (kéžby) straně. A uhlídám, zda to bylo ku prospěchu a nebo zda musím na další rok holt koupit sadbu. Jahody mi kdovíjak nejdou, navíc, když mi je žere ta zrzavá sfiňa. Na políčku by měly být chráněné, políčko je s protisrnčí ochranou (kterou budu muset zvýšit, protože letos ta mrcha stejně prosákla).
Takže já jako správný patlal, který si s ničím moc neláme hlavu, to prostě rozdělím na stroužky a nahážu do země, bez ošetření, bez moření, bez desinfekce, šup tam s tím. Ten sadbový česnek je beztak už ošetřený, tam se tím nemusím trápit. A rady na internetech říkají, že když si vyberete správnou dobu sadby, kdy je správně přemrzlo, tak můžete i bez ošetření.
I jsem si říkala, že bych tam rovnou šoupla i cibuli do té země.