No ono když máte na pozemku studnu, ze které berete pitnou vodu, a náhodným rozborem zjistíte, že vám díky vypouštění splašek sousedy na vedlejší pole ve studni stouply dusičnany a máte tam nepitelné osídlení E. coli, tak žádná sranda.
A nedomůžete se ničeho nikde, sousedi se vám akorát vysmějí a obec nemá zájem se tím zabývat. Taky zkušenost.
No tak však to jsou nejspíš vynesené slepice vyskladněné z haly. Takhle vypadají bohužel standardně, ať je koupíte kde je koupíte, já je takto kupuji i přímo od drůbežárny. Za tento vzhled Kavapo zrovna nemůže.
Naši zemědělci už před lety tady spočítali, že když budou porosty sekat podle EU, aby dostali dotace, tak na kvalitě těch porostů ztratí tolik, že budou muset dokupovat seno, a bude to ve finále stát víc než dostanou na dotacích, a ještě práci navíc. Tak se na milé dotace vybodli a dělali si to po svém, a světe div se, mohli si dovolit seno ještě prodávat, a to za srovnatelné ceny jako dotační producenti.
Neudržím myšlenku a mnohdy už ani moč, takže v ta kila ani nedoufám 🤣
Však je to jen bažant, co jsme si ho strčili doma do boudičky 😀 Pokud budou dobře opeřené, jediná starost je o ty velké placaté hřebínky a lalůčky. To bažant nemá, no.
Já nasávám teplo kudy chodím! Tuším, že se to brzy zvrhne… Ale teď se ještě těším ze sluníčka - a na závody v sobotu jsme měli vyloženě vedro a na námi pořádané závody v neděli jsme měli snad úplně ideální počasí, že sem tam mráček, tak to bylo za odměnu 🙂 (za víkend 3 kila dole…)
To je fakt. To využití celoročně jsem si k tomu vymyslela já 🙂
Taky je fakt, že slepice, které budou mít tunýlek od kurníku ke skleníku, neofouknou, omrznou úplně stejně jako kdyby byly ve voliéře, naopak za mrazů a sněhu si ve skleníku krásně pohoví a pohrabou i když je venku nehrabatelno. A ještě pohnojí. A když zasvitne slunko v mrazivých dnech, ve skleníku bude útulněji než venku 🙂
A já souhlasím 🙂
Známá svým plnoletým kocourům krmí granule pro geronty, jsou měkké a holedbají se zvýšenou dostupností živin a posílením těch složek, které jsou pro geronty potřebné.
Mno jo, to víme všichni, že ty slepé cesty se zkoušet nemusejí, když máme plénum vědců, kteří vědí a tuší. Ale nevíme, jak to zařídit. Nebo víte? Já ne. Já tam nepůjdu, mě by mezi sebe nevzali.
Za mě lepší něco než nic. To je to, co tu celou dobu říkám. Lepší aspoň malá podpora pro projekty, ve kterých se dělá něco užitečného, než stopnout podporu na všechno, protože část z ní nedává smysl.
No, však se ptejte, PROČ to tak je. A já vám hned odpovím. Protože se to někomu, kdo tu moc má, hodí 🙂 Tak jednoduché to je. Tak proto. Co s tím uděláte? Já nic. Tak jsem vděčná aspoň za to málo, co ucmrndne stranou do těch dobrých projektů a na podporu vědců, kteří vědí, jak se to má dělat.
Jak pro koho. Třeba má někdo na zahradě nevyužitý skleník a voliéru se mu stavět nechce. Mít to tak já, už tam ty slepice jsou.
ty starý baráky zbourat a postavit nový
To je samozřejmě úplně platné řešení, a také že se hojně aplikuje. Například naši starou chalupu nový majitel prostě srovnal se zemí a na jejím místě postavil identický dům o naprosto jiných uživatelských vlastnostech.
Jenže pomerančovníky nás jaksi neuživí, že. Bohužel v našich poměrech ani tropy snášející rýže. A obilí a brambor jsou prostě produkty mírného klimatu. Aby nám to tady nescíplo, budeme se muset nějak postarat. A že jsou velkosklady naše blbost, no jasně, a myslíte, že bude více průchozí, je srovnat se zemí, a nějaký ten milionek let pod nimi pěstovat půdu, a nebo že bude o něco šikovnější udělat opatření k zadržení vody v krajině, omezení eroze, zúrodnění stávajících půd?
Že se budeme do budoucna muset vyrovnat se zvyšujícími se nároky na energie, je celkem jisté. Adaptace na tenhle režim budou potřeba.
Bude lepší prosazovat ty adaptace s tím, že se zkusí pár slepých cest, než se aplikuje ta nejlepší (taky jste měli v baráku hliníkové rozvody, žejo)? Nebo bude lepší ty adaptace radši úplně zrušit, ať se s tím každý popere po svém?
Nakonec já ani nemám problém s myšlenkou, že přežije “nejsilnější”. Já se toho nedožiju a děti nemám 🙂
To je tak napsáno schválně 😛 Hrozné, co. Dneska mám takovou laškovnou, no.
Jinak jasně, teplo už bylo. Ale taky tady byla desetina (?) obyvatel, které občas uživil a občas neuživil (hladomory) trojpolní systém.
Zatímco teď máme zemědělské půdy podstatně méně, hladových krků podstatně více (vč. zvířat - dyk tím obilím krmíme i srnky..), a teplo nám může skutečně šlápnout na kuří vočko.
Tak zase kondenzace, pravil odborník v Černých ovcích, se koná jen ve chvíli, kdy díky rozdílu teplot, resp. chladným zónám a cirkulaci vzduchu je překonaný rosný bod. A tomu se dá přece technologicky zabránit. Pravil ten odborník.
Ano, to máte pravdu. Lze to udělat, ale už to chce s tím počítat dopředu (mít možnost část střechy skleníku otevřít či zastínit, poskytnout slepicím úkryty případně jinak ochlazovat vnitřek).
Ta vlhkost ve zdivu mi taky nejde na rozum. Známý ten starý dům po němcích prostě obkopal do metru hloubky, vyložil nopovkou a vysypal kačírkem. Dům se dá i podřezat a odizolovat nějakou fólií, jakože dodatečně, tam pak přeci do těch zdí už nemůže navzlínat vůbec nic, nebo to chápu špatně?
Možná je to vlhkost z provozu domácnosti… ale to by měl vyřešit nějaký nátěr zevnitř, ne? Přece existují takové nějaké nepropustné nátěry? Prostě aby to tu zeď ze všech stran v podstatě zakonzervovalo.
Kamarádka právě teď vyměňuje okna v starém kamenném baráku, se jí na to schválně zeptám 🙂 Zrovna dneska tam jedu na úklid po té výměně.
15 minut je v pohodě
Zapaření je problém, pokud probíhá nějakou tu hodinu, kdy se v píci pomnoží anaerobní mikroorganismy, které zaprvé degradují kvalitativní vlastnosti píce (hnilobné, rozkladné procesy) a za druhé samy tyto mikroorganismy jsou a nebo produkují různé jedovaté nebo antinutriční látky (plísně produkují mykotoxiny, botulinové bakterie botulotoxin atd.).
Generační doba mikroorganismů může být různě dlouhá, ale pokud si ze školy dobře vzpomínám, většinou to začíná na půl hodině.
Pokud je píce v malé vrstvě za přístupu vzduchu, k těmto procesům dochází v daleko menší míře, až zanedbatelně, protože tyto mikroorganismy se množí pouze za vhodných podmínek, kterými jsou zejména vlhkost a omezený přístup vzduchu. Proto se dá píce tak dobře konzervovat sušením.
Takže dobrá rada pro vás - píci po přivezení kozám důkladně roztřepat a ideálně jim ji rozhodit na nějakou plochu (do řádku), kde si ji vysbírají skoro jako by se pásly. Nehodit tu zapařenou píci z pytle v tom chumlu jen do nějakých jeslí, kde uvnitř toho stlačeného chumlu může pokračovat nežádoucí mikrobiální činnost.