Příspěvky uživatele

Jj, chodím do práce v létě v různých sandálech a podobných (asi i lodičky se mezi nimi najdou), tak potřebuji, aby punčochy zvenčí vypadaly ještě “jedle” 😀

Tomu vyztužení se říká “sed” 🙂 Býval kožený, ale dnes se dělá z různých materiálů. Já zase taková švadlena nejsem, ono to má nějaký střih, musela bych to nějak sešít, a to už je nad moje schopnosti. Navíc vše šiji v ruce, už dva roky si říkám, že si koupím na tohle nějakou tu jednoduchou mašinku… Já můžu nosit na ježdění přímo rajtky, ale chci nejdřív sdělat ty vietláky, ty mám asi dvacatery, a pořád točím ty čtvery nejhorší, abych to mohla konečně vyhodit (jedny už jsem rozstříhala na záplaty!) 😀 Až vyhodím poslední vietláky (asi v důchodu, počítám), tak teprv investuji do nějakých nových kalhot na cajdání u koní. No, je mi líto to vyhodit, když to ještě můžu nosit, že. A není mi líto to ušpinit, oválet, utřít do toho třeba ruce od barvy a tak. To bych u placených kalhot měla zábrany (vietláky jsou poděděné). No a takhle já si tady žiju. Benzinu za 40/l do nádrže mi líto není, tepláků za stovku mi líto je, a radši je budu hodiny zašívat, a pak chodit po vsi s holým zadkem 🤣

Nemám kde vzít staré rifle. A navíc nemám ráda nepružné materiály, tak by mi to vadilo. Ono do těch řídkých vietláků už by se to asi ani nedalo pořádně našít…

K tomu a rodiče téměř nijak nezasáhnou nebo jejich napomínání nemá vůbec žádný efekt…
to už je otázka výchovy rodičů. Pokud rodiče nemají v pořádku řečený morální semafor, pak nechají holt dítě trápit zvíře, a dítě nemá šanci se od nich naučit správnému chování. Takoví rodiče často sami k správnému zacházení se zvířaty nebyli vycvičeni, a tak nemají moc co předat… Pokud ti rodiče sami neumějí odhadnout situaci, pak je na místě nechat si poradit od člověka s potřebnými znalostmi, tedy s odhadem na chování zvířat i dětí.

Samozřejmě se netýká toho, kdy “napomínání nemá efekt”. Tam je evidentní, že výcvik dítěte rodiči má vážné trhliny a nejspíš si to dotyční ani neuvědomují nebo to různě omlouvají.

Když je dítě vychované, lze ho vycvičit, aby se ke zvířeti chovalo náležitě, i v případě, že samo dítě ke zvířatům vztah nemá. Ale samozřejmě dítěti, u kterého si nejsme jisti jeho morálními hodnotami, musíme zajistit dozor.

Lze vycházet z toho, že dítě coby tvor zvídavý, bude se zvířetem nešetrně zacházet vždycky, protože bude jednoduše zkoumat reakce zvířete, stejně jako zkoumá reakce kamarádů nebo vlastní hranice. Známe - nesahej na plotnu, stejně si sáhne. A to je ohroženo dítě samotné. Ohrožení druhého tvora nebude zdaleka takovým argumentem.

Pokud nemáme dítě vychované tak, aby bylo v blízkosti zvířat ovladatelné, potom ho prostě do blízkosti zvířat neuvádíme. A pracujeme na výchově povšechně, protože toto není jen výchovný problém u zvířat, ale takové dítě bude mít výchovné problémy i v jiných oblastech, pochopitelně. Ve chvíli, kdy je dítě ovladatelné u nových podnětů neživých, můžeme přistoupit k regulovanému seznamování s živými tvory jiných druhů.

Takže můj návod na to, jak zajistit, aby dítě bylo vůči zvířeti “empatické” - nařídit mu to a důsledně zajistit dodržování. Ve věku, kdy dítě ještě nějaké vysvětlování nepochopí, nezbývá jiného, než fyzické zásahy do jeho projevů v blízkosti zvířete. Ve věku, kdy dítě chápe vysvětlování, je třeba stejně důsledně hlídat, protože na vysvětlování rádo “zapomene”, takže dokud na to nemá vnitřní semafor (morální integritu), pořád je nutné ho regulovat vnějšími zásahy.

Odkdy je dítě schopné to pochopit - myslím, že definice s lopatičkou a pískovištěm je trefná, a to je u každého dítěte individuální. Odkdy je schopné si uvědomit důsledky svého jednání - to hodně moc záleží na přístupu rodičů k výchově, některé děti si to neuvědomovaly ještě ani na základce, a to mluvím pouze o přímých důsledcích, jako že když počmárám učebnici, tak ji budu mít počmáranou (když budu tahat kočku, tak mě podrápe). Nepřímé důsledky jako že když počmárám učebnici, tak mi ji na konci roku nevezmou zpět a mamka bude muset platit její zbytkovou hodnotu (když budu tahat kočku, tak ke mně příště už nepřijde), to už je daleko za schopnostmi prvostupňových dětí. 

Jo, houby jsem kontrolovala v pátek, sucho sucho, pár holubinek nebo čeho, ale to nesbírám. Pod modřínem pod hrabankou se leskly zlaté kuličky budoucích klouzků, ale v tomhle suchu se bojím, že moc nevyrostou. No, uvidím teď na konci týdne, snad se tam dostanu.

lesnizinka: strávila jsem tam místo plánované hodiny skoro tři😎 nakoupila kde co, protože se mi všééééchno hodilo😛To je lepší, než vlézt do hader, tohle je pro mě velká zábava, narozdíl od toho nakupování oblečení👎

Já do železářství prostě NESMÍM 😀 Jinak tam trávím hodiny a přebírám, a ještě tuhle karabinku a nehodila by se mi tahle lepící páska a vlastně novou násadu a hrabičky jsou už skoro uhrabané… konec se mnou… u výlohy s oblečením se ani nezastavím, oblečení dostávám obnošené od kamarádek, v podstatě nic krom spodního nekupuji, max něco konkrétního na bazoši.

Canka: jéé, já chci taky ohýnek a buřtíky! Třeba by se mohlo zadařit v neděli po závodech? Ale spíš ne, to všichni letí domů… Tak asi spíš někdy spunktuju rodinu…

-----------

My jsme mezitím dosušili seno (stroj funguje! Asi se mu prostě nelíbí sekačka, protože s obracečkou běhal úplně bez problémů). A včera nám ho zemědělec nalisoval - tři malé kulaté balíky toho jsou! Řekla bych dohromady tak jeden a půl velkého. Tak máme za tři stovky (za lisování) a pár hodin práce seno na 14 dní 🙂

A podařilo se mi dobře koupit oves, za 400,-/q, takže jsem včera s chlapem skládala tunu do barelů. Jeden jediný pytel se nám nevešel, tak ještě podumám, zda má cenu vyprazdňovat nějaký barýlek s vodou, abych do něj ten pytel zvrhla. Spíš si počkám, pytel jsem umístila do stínu na jeden z barelů pod střechou, tak když se do něj nepustí myši nebo slepice, mohl by tak vydržet ten měsíc, než zkrmíme jeden ze dvou barelů ještě se starým ovsem.

--------------

Bobčo: když ta nádrž na vodu je pod zemí. A nádoby na pití pro koně jsou nad zemí. Bohužel tedy nelze pustit vodu samospádem. Ostatně proto nám taky nefungovalo zezačátku zalití toho čerpadla. Známá se holedbala, jak má s těmi čerpadly-vodárnami zkušenost, tak jsem řízení práce nechala na jí, ale jak byla vodárna průchozí, tak když jsem lila vodu do vodárny, rovnou pokračovala ta voda do té podzemní nádrže. Což známá nějak nepostřehla, dokud jsem jí to nevysvětlila (třikrát a názorně neukázala). Neustále se dušovala, že jí to takhle u ní v mládí fungovalo. No, tak ještě přikoupila zpětnou klapku, s tou i věřím, že by to mohlo fungovat. Ale nebyl čas to vyzkoušet, a hlavně není již nutnost, protože mám toho Mališe, který se vejde všude a jede jak dráha.

----------

K tomu šití: já si teď věčně záplatuju tepláky (vietláky) v rozkroku, jak jezdím na koni, tak ty staré řídké prostě už trpí. Dřív jsem jen stahovala ty díry, je to pružný materiál, tak se dalo, ale když už je díra přes půl stehna, tak přichází na řadu záplata - to je sranda práce s tím 🙂 A samozřejmě je to vždy dočasné řešení, než se prodřou švy na té záplatě…. No a druhá věc, kterou spravuji, jsou šlapky od punčocháčů. Sedím v práci ve studené místnosti, nosím tu zimní teplé punčochy i v parném létě, a jak v nich celé dny cajdám (v zimě si je ke koním nesundavám), tak jsou prošlapané (půl dne v holinách udělá své). No a tam tedy pod paty už také dávám záplaty, protože štupování se mi zkrátka nevyplatí, ta příze se brzy prošlape, a celá štupovačka se rozpadne, to je lepší ta záplata. A na špičky jsem se naučila fígl - vkládám do nich špičky z ošlapaných ponožek 😀 Takže zvenčí vypadá ta punčocha relativně normálně (pokud tou spravovanou šlapkou nemávám někomu před xiftíkem, což nějak normálně v práci moc nedělám 🤣) a můžu v tom chodit i do civilizace, a překvapivě trvanlivost těchto řešení je velká. Vloženou špičku z ponožky dám totiž prodřeným palcem směrem k malíčku záplatované punčochy, takže mám kryté obě díry - i tu v punčoše, i tu v bývalé ponožce. Ale letos budu muset koupit dvoje nové punčochy, protože něco už se spravit nedá, v jedněch už mám díru rozedranou až nad patu na úroveň kotníku, a ačkoli je mi to vážně líto, budu je muset vyhodit. Nic to dnes nevydrží, což je záměr obchodníků, ale jinak jsou ty punčochy v cajku, tak mě to štve. Možná si je nechám na záplaty 🙂

Závody budou až další neděli (17.9.). Ale panika už teď, protože pochopitelně sice jsem už spíchla nějaké ty kokardy a dala do kupy nějaké ty ceny, ale musím dát také do kupy překážky a připravit plac, v sobotu ještě jedu na jiné závody, tak se to musí stihnout ve středu a v pátek, kdy přijdou holky na výpomoc. Asi se to zvládne, ale bez těch nervů by to nebylo ono, že ano 🙂 Dokonce snad na věži rozhodčích konečně budeme mít počítač a už se nám nestane, že bychom špatně spočítali výsledky…

A taky že žák, který strčil do mě, dostal od rodiče naloženo tak, že se neposadil měsíc. A od té vteřiny nejuctivější dítě, nosilo mi kazeťák, běhalo pro třídnici - já ho pak měla snad i ráda! 😀

Jojo, kozy mít prostě nemůžu, těch důvodů se schází čím dál víc. 🙂

Já jsem nad tím nepřemýšlela, třeba to funguje proto, že to máte mezi domy, třeba proto, že ovce pořád zavíráte, cojávím. Hlavně že to funguje, a pro welfare ovcí furt lepší zavírat než nechat žrát vlkem. Člověk ve vaší situaci holt musí volit menší zlo.

Tak jestli vám to takhle funguje, tak super🙂

Tak já taky “prostě musím” 😀 Chlapi jsou dneska neschopní, momentálně mám sice takového, co jezdí s autobusem, ale rozumí tam akorát páčce na stěrače a té kulaté věci před sebou… Když jsem otevřela motor, abych se podívala, jestli mám dost oleje, tak říkal, že ani neví, kde by tam co hledal… 

A moje “dočasná” řešení fungují dlouhá léta 😀 Povýšila jsem smotek drátu na svůj hlavní údržbový nástroj, chi chi 🙂 Už tím mám na tom traktůrku svázané dvě věci, vlastně kdybych nebyla líná, držel by i závaží…

Naučila mě mamka a zástup servisáků, kteří když viděli, že tomu hovím, tak mi to radši vysvětlili, abych u nich obden nezvonila u dveří 😀 Já se vždycky něčeho “nového” (většinou teda kvůli financím “starého”) chytím, a chci tomu rozumět, a to pak ze mě všichni rostou… ještě že je ten internet!

Ježiš chudák sousedovic koník… to je tam sám? No, ani to nechci radši vědět… To jste hodná, snad je to tak, jak říkáte, a spíš na něj kašlou, než že by měl nějaké omezení v příjmu potravy (třeba že by mu víc sena nedělalo dobře).

Každé je něco jiného. Písek je zpravidla křemenný a pro slepice spíš využitelný na popelení nebo pro účinnější drenážování výběhu.

Grit je vápenný, a krom toho, že stejně jako písek může slepicím pomoci se zpracováním potravy, tak se ještě ke všemu stráví, a poskytne vápník pro produkci skořápek.

Kompletní směs pro nosnice by měla obsahovat vše, někteří výrobci přidávají právě i kamínky pro mělnění potravy a/nebo vápenný grit, najdete na obalu výrobku.

Na druhou stranu, já ke KKS (granulované, bez přidaných kamínků) dávám k dispozici i zdroj vápníku extra - zpravidla v podobě drcených skořápek, ale když zrovna nemám, koupím grit (ten je u mých holek méně oblíbený). Skořápky docela mizí, zejména v letním období, kdy se slepice více pasou a sbírají si po venku. V zimě víc spoléhají na KKS, tak tam ta spotřeba vápenných doplňků není taková. To tedy moje zkušenost.

Já jsem taky přesvědčená, že to musí projít přes stavební i přes CHKO právě. Asi to chápu, že se nechcete vystavovat rušení. Na druhou stranu právě proto bych akceptovala to, co mi povolili, pořád lepší ochrana stáda, než pět vodičů, a holt bych počkala, až mi dorostou keříky.

Mimochodem, keříky vně ohrady jste zasadil? Páč třeba to prostě řešit nebudete muset, těch pár let holt počkáte, než povyrostou a pak tam budou tak nějak už funkční samy 🙂

My máme takhle několik desítek metrů ohrad prorostlých živým plotem z bříz a ostružin, a je to naprosto neprůchozí…

Pokud bude sedět a vy se v něm naučíte jezdit, tak mohu doporučit vojenské. Asi to ale není pro kostnaté štíhlice.

Mně se jinak osvědčilo drezurní.

Rozhodně nedoporučuji skokové nebo dostihové.

Aha, já nějak měla pocit, že vám to nepovolila CHKO nebo AOPK z pohledu proveditelnosti, nikoli z pohledu dotace. To jsem se tedy zmýlila. Takže sám za své si to můžete postavit, pouze vám na to prostě AOPK neuzná dotaci. Tomu už rozumím.

Pokud jste to vyřešil investicí ze svého holt do menší ohrady, tak je to bezva - aspoň malé vylepšení pro ovečky, aby nemusely být zavřené jen v chlívku 🙂

Já bych asi dala prostě na CHKO požadavek na tu předschválenou ohradu 160 cm plus vodič plus keře, no a pak bych si tam dala těch vodičů podle potřeby nad to. Mimochodem, když to v okolí potvrdili, mohl byste poukázat na nerovný přístup. Najít si někoho s podobnými podmínkami, podívat se na jeho odůvodnění, a nenápadně jim to omlátit o hlavu.

No a za pět let by to bylo stejně jedno, protože ty keře by do těch dvou metrů narostly a bylo by vyřešeno.

Megí, to teda vůbec nevím, jak si představujete… Stejně by u té ohrady na těch 160 cm byla ta soustava vysoká jen 160 cm, takže slabé místo? A ano, někde až by se ohradník dostal úhlopříčkou na ty dva metry, tak by vlka ani nenapadlo v tom místě zkoušet překonat. Nebo jsem asi nepochopila.

Já bych ten drahý zimní ohradník nekupovala, prostřídala bych dvě řady standardního levitačního ohradníku s dvěma řadami uzemněného drátu (klidně ta úplně vrchní řada by mohla být dvojitá - do tvaru Y - kdy na vrchních vidličkách by byly právě oba ohradníky). To by mělo být podstatně levnější. Nejde? Samo jen do doby než by to dorostlo to houští. A houští bych pěkně udělala z rakytníku a hlohu…

Ahoj děvčata, tak se snad jen podělím o svoje volnočasové aktivity, když vy jste tak plodné a pracovité:

Posekaly jsme s máti čtvrt hektaru, moje sekačka moc platná nebyla, stávkovala, a mám dojem, že mám volnější přítlaky na jedné straně, sekala jen půlka lišty. Ob den jsem ale zapřáhla do stroje obracečku, a ta podává naštěstí mnohem stabilnější výkony, takže první obracení sena a nahrabání do řádků se konalo strojně, což je velká úleva. Včera už jsme to obracely hráběmi, ale to jen proto, že tam máti naklusala, než jsem dolezla z práce. Dneska už zase strojem, docela se těším, nejvíc času zabere dostat se s mašinou na místo a zase zpět. 

Díky tomu, že se podaří to tento týden usušit, budeme mít příležitost otestovat  zresuscitovaný malý stacionární lis na seno, na kterém jsme museli vyměnit elektromotor, aby to utáhla naše centrála. Mám v úmyslu lis naložit na přívěs a s centrálou svézt na louku, kde skupené seno budu rovnou cpát do lisu a lis nám rovnou do přívěsu vyplivne hranolky sena 🙂 Jsem zvědavá, zda ten plán vyjde. Bylo by to super, nemusela bych volné seno cpát vidlema do vleku a pak zase z vleku skládat u koní, a pak ještě házet do lisu a pak extra rovnat balíky, takhle by mi to vlastně ušetřilo 2x projití toho sena mýma rukama. Plán dobrý, na realizaci si radši počkám 😀

Funguje mi malé vibrační čerpadlo, je to bezva. Na jaře nám udělalo pápá asi deset let spolehlivě pracující kalové čerpadlo, které se nám vešlo 15cm otvorem do IBC nádrže, kde shromažďujeme dešťovku. Tak stájová kolegyně ("stájka") zakoupila externí vodárnu, že to budeme čerpat tím. Ta vodárna se postaví vedle nádrže, hadice z jednoho konce se strčí do nádrže, hadice z druhého konce vede tam, kam chceme vodu dopravit. A vodárna se musí před spuštěním zalít vodou, aby to načerpala. No, ztroskotalo to na tom zalití, prostě se to nedařilo, pochopitelně nám to neustále protékalo do nádrže, a to i když jsem hadici z nádrže vyzvedla nad úroveň vodárny, zalila, a pak jsme vodárnu spustili než jsem tu hadici ponořila zase do nádrže. Prostě to nečerpalo, jen to honilo vodu cca 5 cm za vodárnu, a dál nic. Asi pořád zavzdušněné někde. Nechtěly jsme spálit motor, tak jsme to nechaly. A mě to štvalo, protože to bylo nefunkční, tak jsem za přes tři tisíce koupila Gardena zahradní sudové čerpadlo, které má deklarovaný vnější průměr těch 15 cm a má se vejít do IBC otvoru. No,  nevejde. Sice krásně funguje a budu moct zalívat ze sudu, ale z IBC zásobníku vodu nedostanem, a protože ho potřebujeme zavírat, aby voda nedegradovala, nepřipadá rozšiřování otvoru v nádrži v úvahu. No tak jsem šla na bazoš a koupila vibrační čerpadlo typu Mališ, od kterého mě stájka hrozně zrazovala - a včera jsem ho zapojila, a ono funguje. Stálo i s poštou tři stovky. A tlačí jako blázen. Neuvěřitelné. Mno jo, tak aspoň na to zalévání mám holt teda čerpadlo zvlášť. Stájka k  té externí vodárně koupila nějakou zpětnou klapku, aby se to dalo lidsky zalít, ale ještě to neuvedla v provoz, takže máme ještě tohle čerpadlo snad v záloze, ale jestli je to funkční, ví bůh. My hlavně potřebujeme čerpat v zimě, kdy mají koně se senem větší spotřebu vody, a sem tam mrzne, takže voda mizí i formou ledu - no a úplně si představuji, jak skáču s kýblem po zmrzlém výběhu u nádrží a cákám vodu do vodárny (kde ta voda pochopitelně v mrazu nemůže po načerpání zůstat). Vs. když vezmu Mališe, hodím do nádrže, načerpám, vytáhnu z nádrže (voda si vyteče) a odcházím.

Potřebuji připravit překážky (poopravovat) na finálové kolo našich malých závůdků pro děti, bude to trochu větší událost, tentokrát už jsem i po vsi rozvěsila letáčky pro diváky, tak třeba se i někdo přijde podívat. Taky připravit ceny do balíčků a stuhy. Bude se vyhodnocovat tohodenní závod, no a pak bude ještě vyhodnocení celého letošního seriálu, takže musím mít na tohodenní závod standardní balíčky a kokardy pro výherce a na celkové pořadí připravit poháry, medaile, vznosnější kokardy a velké ceny - no a to bude nějaká práce…

Kari síť se ale dodává i v rozměru s jednou stranou 2 m, tj. kdybyste 40 cm zakopal pod zem, tak máte 1,6 m nad zemí? Ani jsem nevěděla, že se vyrábí rozměr 230 cm…

Děkuji za sdílení konkrétního příkladu.

O povolení košáru v provedení 1,6 m plus instalace vodičů do výšky 2 m nad kari síť jste se nepokoušeli?