Ach ty učitelky… 🙂
Ach ty učitelky… 🙂
Když máš na baráku několik bezpečnostních kamer,
můžeš si pak sestříhat svou jízdu… 🙂
https://www.facebook.com/reel/1928759991057003
Když chceš doplnit krmítko, ale klouže to… 🙂
(ten džentlmen v baráku “Jsem ti to říkal” pak asi dostal tou lopatou)
https://www.facebook.com/reel/1159149259405781
Děti si tohle pustí beze zvuku. 🙂
https://www.facebook.com/reel/1193002102961779
Jinak ta maštal sice na jednu stranu je skvělým řešením - prostor, bezpečí,
možnosti oddělení kvočen, nových zvířat, karanténa, kohouti.
V zimě nemráz, v létě kolem 20°C.
Ale ta údržba, to je na dva dny a stejně to nemáte komplet.
A to nezmiňuji mytí oken, vymetání pavučin ze všech stěn, zákoutí a klenutých stropů.
Kurník venkovní máte za půl hoďky a s přístupem z boku nemusíte matlat mezi slepicemi.
Já mám v hnízdech seno, ale rohožka může být fajn.
Kdyby na ní třeba rozbily vejce se slabou skořápkou,
tak to proteče (asi) dolů, a ostatní vejce/slepice se méně umatlají,
kdo ví.
No jinak pro čmelíky nemusí mít člověk ani kurník se záhyby,
bohatě stačí bidlo/hřad a jeho spodní strana.
Tam se jim líbí většinou nejvíc.
Přes den si tam hoví a v noci krvelačně sajou. 🙂
Navíc kdo má takové ty spojené hřady v několika výškových úrovních,
tak to možná ani netuší, nevidí, nezjistí.
Já mám pevné body ve stěnách/pletivu a hřad je jedna tyč,
kterou kdykoliv můžu otočit a podívat se.
Při čištění vezmu na smetáček trochu Mistral Layer a pometu hřad z obou stran.
Jestli vám pořád ještě nesou pižmovky nebo už dostaly v lednu rozum.
Já o ně nemám nějak zázračně postaráno.
Ano, koupím jim pro někoho drahou Mifumu,
ano, dokoupím ještě konopné semínko, ostropestřec, kardi
a další zrniny, hořčík, bráněnky a živé moučné červy (největší pálka),
teď jim kupuju docela drahá jablka, salát, rukolu, pekingské zelí,
ale s péčí to nějak nepřeháním (ono to spíš škodí).
A maštal s důmyslnými systémy není žádná moje zásluha.
To vše velmi chytře vytvořili vyhnaní Němci,
na které já tedy nedám dopustit - to byli mistři.
Nic nebylo jen tak, vše mělo svůj důvod.
Pak přijde “nová doba”, udělá to po svém (zazdí, změní) a čumí.
Jinak jste se asi ptala na tu látku a další věci v kurníku - kvůli čmelíkům.
Myslím, že v tom “písečném” prostředí (sucho, prašno, křemelina)
čmelík nepřežije, je to pro něj velmi nepříjemné nehostinné prostředí.
Největší problém je suché dřevo. To je čmelíků ráj, řekl bych.
Ale vápno nebo křemelinu nesnesou a pak je jedno, jestli máte v kurníku
navíc záclonky a hodiny nebo obraz.
Já bych to tam neměl, všeho moc škodí, ale můj názor není důležitý.
Ten Novak Djokovič mi udělal takovou radost,
že smáznul toho nesympatického Itala, tak to hned musím jít napsat do drůbeže.
Jo a vlašky dneska 13 vajec a blázen Angelína tam ještě seděla.
Takže 14.
Ona je líhnutá v dubnu 2024 a na samém konci ledna 2026 stále klade.
To už jako podzimní přepeřování vyšlo z módy nebo co? OMG
To mi povídejte, jak silné mrazy i hřbitovní svíčky lezou do peněz.
Objedu 6 hrobů na třech hřbitovech, rožnu a jsem o tisícovku lehčí.
Nechodíte někdo do Kauflandu?
U nás Vietnamci prodávají svíčky z Kauflandu.
Svíci, co hoří 5 dnů, má jedna večerka za 29,- a druhá večerka rovnou za 40,-.
Tak by mě zajímalo, za kolik je původní cena.
Nebo v Makro velké balení. Ď.
Ani ne. Už na iF jsem popisoval systém větrání,
který v maštali Němci měli. Je pořád funkční a pořád dokonalý.
Slepičky tam mají několik non-stop otevřených oken i průduchů + větrací komín.
A pořád je tam nad nulou.
Ale vezmu bambusovou tyč a přemluvím je, ať jdou alespoň na dvě hodiny ven,
se vypopelit a odreagovat.
Pro kohouty vlašek je chození ven zásadní.
Pokud by byli zavřeni i ve světlé (okna, prosklené dveře, elektřina) maštali
příliš dlouho, začne jim padat hřeben na stranu.
Venkovní prostředí, světlo potřebují.
A zvířata s bezbarvým peřím (bílá) začnou při dlouhodobém uzavření žloutnout.
Zrovna kohouti stříbrně zbarvených vlašek, kteří byli přes zimu rozdělení
ve vnitřních boxech, žloutnou a pouštějí hřeben bokem rádi.
Neznalí mohou nažloutlou barvu peří zaměnit třeba s kříženým původem.
Aktuální. 🙂
Asi se mi nestalo, že by hřbitovní svíčka zhasla nebo byla nekvalitní.
Obhospodařuji sám 6 hrobů a mám vyšší spotřebu i zkušenosti.
Pod nádobu s vodou bych drůbeži ale i tak dával 2-3 svíce, pro jistotu.
Počtem a velikostí svíček se dá regulovat potřeba tekuté vody
i v hlubších mrazech. Vždy bych dal alespoň dvě.
Moje vlašky sníh jenom vidí a už mají amok,
že by do toho měly byť jen krůčkem vstoupit.
Pro ně to je toxické nebezpečí - fujky jako.
Musím jim ho odházet a vrstvičku, která zbyde po hrablu,
ještě odmést koštětem, pak milostivě nakráčí některé zvědavky ven,
ale většina zůstane v maštali.
Ale takový moučný červík je velké lákadlo. 🙂
Ono je to asi i podle oblastí.
Zatímco tady na horách obecně nevídáme vodní ptactvo,
tak v nížinách a v oblastech velkých rybníků ho sledují po tisících.
Tady jsou momentálně vodní plochy pod ledem a sněhem,
a řeky tady pramení, začínají, jsou malé a zamrzlé.
Krkavců bych si ani nevšiml, ale ten jejich typický hlas mě donutil zvednout hlavu.
Vrány tu nic nemají a obecně je tu nesledujeme.
Pamatuju si to ještě z dětství, jak jsme všichni malovali ty dva obloučky jako vránu.
Ve škole nám vyprávěli, jaká dělají vrány hejna a jak se chovají.
V okolí jsem je viděl možná 2-3x v životě, většinou na rovinatých polích.
Což uznejte - rovinaté pole na horách. To je taky vzácnost. 🙂
To je stejné, jako když jsem psal, že jsem viděl z potoka pít bílého jelena.
Někdo se ptal, jestli to nebyl daněk. Že bílí daňci jsou častější.
Asi jak kde - tady na horách jsem daňka ještě volně neviděl žádného, natož bílého.
Jsme malá země, ale i tak žijeme v různých prostředích s mnoha oblastními rozdíly.
Tedy Ančovičko, vy jedete bomby.
V Teplákovce se vás ptám, jestli vám ještě pořád nesou pižmovky,
u nás jsou 14 dnů celodenní mrazy a plno sněhu, tak by určitě přestaly.
Mohla jste odpovědět, mohli jsme se chovatelsky bavit - neodpověděla jste.
(je fakt, že u vás je tepleji a bez sněhu)
Sem přidám video slepice, která je zvyklá zanášet lidem pod pergolu.
Když napadne půl metru sněhu, tak místo, aby slepice normálně snesla v kurníku,
ona se tím sněhem vydá do své zanášecí pergoly.
Majitelka to její snažení zpozoruje a rychle jí běží pomoct, aby se v tom sněhu
netrápila, aby ji tam neslovil jestřáb a podobně.
Dala ji na tu židli, na které zanáší a ještě jí tam dala deštník, aby na ni nefoukalo.
A vy to nazvete týráním zvířat?
Já třeba odčervuji slepice přípravkem, který je pro kozy.
Poppy je zvyklá zanášet do křesla a musí se k němu dostat za každou cenu.
Taky jí ho mohli trochu oklepat. 🙂
https://www.facebook.com/reel/1957382965162072
Klidně se ptejte. Nebyli. Byli to krkavci.
Z druhů, které ubyly, jsou to hrdličky - nepozoruji žádné. Nula.
Brhlík - vloni žádné pozorování přes zimu, v sezoně létali ke kuřatům
na moučné červy. Pak na krmítku žádní.
Ubyly také straky - v opuštěném stavení byl velký živý plot ze smrků,
ten měly straky jako útočiště. Nový majitel plot zrušil, to se strak dotklo.
Viděl jsem jich tu i 25 naráz, šílený koncert.
Z nových druhů jsem nezmínil luňáka. Luňák si sbírá větvičky na hnízdo
přímo z naší velké zahrady a opakovaně jsem viděl, jak nalétává na hnízda
strak. Buďto je plení a stračí hnízda použije jako základ pro své vlastní
nebo se jen baví provokací dospělých strak.
Takže i takový nový predátor, jako je luňák, má vliv na snížení populace strak,
které jsou největším predátorem drobných pěvců.
V létě jsem pozoroval, jak jestřáb žene holuba doupňáka, to byl letecký koncert.
Holub tak kličkoval, jestřáb nadával, nestíhal, holub mu nádhernou kličkou
uletěl a ještě se mu vysmál plácáním křídel.
To byla rychlost, to byl um.
Ale to už nepatří do tématu Krmítko, tak se omlouvám za plevelení.
V okolí Slavkovského lesa ptáků jednoznačně přibývá.
Jako dítě jsem nikdy nepozoroval například krkavce.
A včera jich nad námi přelétalo nejméně 35.
Jako dítě jsem nikdy neviděl sýkory babka a uhelníček.
Uhelníček teď sleduji druhou zimu za sebou, velká radost.
A rovnou 4 různé jedince.
Babku pozoruji čtvrtou zimu za sebou, nejvíce 5 různých kusů.
Mlynaříky jsem poprvé viděl koncem jara 2024, jediný pár
a jen na pár minut, ani je nešlo vyfotit.
Letos poprvé skupina 10 ptáků a jsou tu každý den.
Letos poprvé strakapoud prostřední - pozorován už pětkrát.
O jeřábech popelavých nemluvě - před několika lety jediný pár,
nyní lze pozorovat i 20 přelétávajících jedinců.
Dokonce jsem zahlédl i orla.
U nás je svět ještě v pořádku.