Opravdová veterinářka vypráví.
Nejen v její nové knize.

https://radiozurnal.rozhlas.cz/i-mezi-velkymi-zviraty-jsou-simulanti-konim-se-treba-nechce-makat-usmiva-se-9109456
 

V Německu jsem si zakoupil cca 45 slepic plemene Vlaška.
Nechovné byly dvě. 

Nemáte zač. 

Braniborští veterináři mají o pořádání výstav drůbeže jasno.
Ale místní spolek si i tak poradil, viz. fotky.

(každá spolková země má vlastní veterinární pravidla,
v některé stačí veterinární potvrzení pro hrabavou
a aktuální negativní testy pro vodní a vystavovat se smí)

Na tom je pravdy hodně.
Někdy lidé chtějí násadovky už v lednu,
tak musím prověřovat oplozenost brzo
(jsme na horách, 650 metrů nad mořem, chladno,
krátké dny, mrazy - nic ideálního).
A přesto zrovna vloni, když jsem testoval kohouta,
který měl sám k sobě 36 slepic, tak byla oplozenost
opakovaně nad 92-96%.

V devadesátkách jsme mívali cca 40 hybridek a k nim 10-15 Vlašek,
I tak jsem pod kvočnou měl z 15-17 vajec vždy 12-14 kuřat. 

Je to ale individuální - znám kohouty, kteří mají problém 
už třeba při 17 slepicích (70-75%). Ideál je pro ně těch 10-12 slepic.

Není to jen záležitost kohoutů.
Na oplozenost mají velký vliv i slepice.
Přivezl jsem z Německa ze dvou různých chovů dvě slepice,
jedna za 50 Eur, druhá za 80 Eur. Postupně jsem je spojil se třemi
různými kohouty (plodnými) a ani jedna slepice mi nedala žádné 
oplozené vejce. Ani jedno.
Také jsem si nalíhnul 10 slepiček z násadovek z Rakouska,
a dvě z nich měly všechna vejce čistá.
Kdo vede rodokmen jako já, tak může vidět, že procento sníží
i jedna jediná slepice. 

Vliv má odčervování, podmínky, výživa (vitamín E), věk a kondice hejna.

Bioženky nemusejí mít na balkonech jen biokompostéry
s biokalifornskými biožížalami. Mohou si pořídit biobráněnky.

Až jim příště chcípne slepice, tak ji nemusí biozakopávat,
mohou jí nakrmit bráněnky, že.

Veterinářka Lýdia Suková (Čačková) vydala knížku.
Víš, Ježíšku.
https://www.veterinarkavypravi.cz/

Na CV do Lysé je přihlášeno 35 velkých Vlašek v 6 rázech
a 10 zdrobnělých ve 2 rázech. 

Vida, tak náš Matyáš Novák (chovatel, klavírista, účastník pořadů o koko/pipi)
bude mít šňůru s modrou krví. 

https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-slechtic-frantisek-kinsky-a-klavirista-matyas-novak-vyjizdeji-na-vanocni-turne-40447001

Máte naprostou pravdu - proto ještě polopaticky
- u bráněnek slepicím platí - méně je více.
Z doplňků slepičí stravy jsou bráněnky skutečnou bombou.
Např. při zkrmování moučných nebo ovocných červů
takovéto “předávkování” nehrozí.

Pojem předávkování bílkovinou je málo známý
a ve virtuálním prostředí na něj upozorňuji jen já.
Ostatní k bláně přistupují tak, že je způsobena nedostatkem vápníku.
Příčin je více.
Mimochodem bráněnky z některých chovů obsahují až 60% vápníku,
ve velmi vstřebatelné (slepicím blízké) formě.

Nevýhoda při chovu bráněnek je, že potřebují teplotu nad 15 st.
Což možná “u slepic” nemá každý. 
Při nižších teplotách omezí svou aktivitu, příjem potravy i přírůstky,
ale přežijí - se zvýšením teploty se jim apetit vrací.

Kompostování je zdlouhavé, navíc na kompost něco nepatří,
případně by byl plný hlodavců. Bráněnky jsou alternativní možnost,
viz. video.

Hermetia Illucens - bráněnka - černá moucha - Black Soldier Fly.

Larvy bráněnek jsou pro slepice vynikajícím doplňkem. 
Jejich podávání podporuje nebo vyvolá snášku, ale všeho s mírou.
Při větším množství denního zkrmování mohou slepice snášet
jedno klasické vejce a večer ještě jedno nehotové,
v bláně - v důsledku překrmení bílkovinou.
Dospělci nemají ústa, jsou neškodní.

Skvělý článek o bráněnkách a budoucnosti je třeba tady:
https://www.recetox.muni.cz/o-nas/novinky/jana-vasickova-larva-branenky-je-ztelesnenim-udrzitelnosti-fascinujici-hmyz-ktery-sezere-vse-na-co-prijde

V sobotu 28.10. a v neděli 29.10. proběhla nedaleko hranic s ČR i Polskem
třináctá Hlavní Speciální celoněmecká výstava Vlašek. 
Má za cíl spojit všechny chované barevné rázy (a formy) velkých Vlašek
v jeden moment na jedno místo.
Třináctá - relativně mladá a spojení “všech” (chovatelů) na jedno místo zatím tradici nemá.
Proto byly některé rázy zastoupeny méně (Rodobarvá šedoprsá) nebo chyběly
(Černá bíle skvrnitá s listovým hřebenem).
Běžné jsou spíš speciálky jednotlivých barevných rázů, přidružené k jiným výstavám
- okresním, zemským či celostátním.
Velkolepá bývá např. Speciální výstava Zlatě zbarvených Vlašek v Erfurtu.

Hlavní Speciální výstava (velkých) Vlašek je putovní.
Každý rok se koná v jiné části velké země, účastní se jí proto i různí vystavovatelé.

V hornolužickém Schönbachu o uplynulém víkendu byla proto k vidění krásná,
ale určitě ne celoněmecká reprezentace velkých Vlašek.
Přihlášeno bylo 280 velkých Vlašek.
Dodáno a vystaveno bylo 267 z nich.
K vidění bylo celkem 23 barevných rázů (22 uznaných, jedno novošlechtění)
a jeden ráz (Porcelánové) v listové i růžicové formě.
Své odchovy prezentovalo 32 chovatelů a posoudilo je 7 posuzovatelů. 

Hlavní Speciální výstavu přidružil
Klub chovatelů černých a stříbrně zbarvených Vlašek,
a také Klub chovatelů vzácných rázů Vlašek.

11 zvířat bylo prodejných (v bodovém rozpětí  91-96 b),
v cenové relaci 50-100 Euro za zvíře.
Vystavena byla kvalitní a zdravá zvířata, uděleno bylo 23x  96 bodů,
a 14x dokonce 97 bodů - nejvyšší možný počet bodů za vystavené zvíře.

Nejčastěji vystaveným rázem nebyly Vlašky koroptví, jak by se mohlo
předpokládat, ale čím dál populárnější a užitkově skvostné 
Vlašky modré zlatě zbarvené, 33 vystavených jedinců.
Druhým nejčastějším rázem byl další vzácný ráz - Vlaška bílá (24 ks).
Vlaška bílá černě kolumbijská se vzpomínkou na Georga Aignera (22 ks),
Modře koroptví (21 ks), Žlutá (18). Všechny tyto rázy jsou vzácné.
Klub chovatelů vzácných rázů Vlašek se ke své speciálce postavil čelem.

Až na šestém místě byl první “obvyklý” ráz - Stříbrně zbarvená (17 ks),
černá (15 ks) - oba rázy zde měly svou speciálku. 
15 jedinců reprezentovalo modrý ráz (vzácný), kvalitní byly žíhané (14 ks)
a 12 jedinců bylo k vidění v rázu bíle koroptvím (vzácné),
v ČR oficiálně jako Červeně sedlatá zlatokrká.
Po deseti koroptvích a porcelánových (vzácné).
Zbylé rázy byly zastoupeny ve 2-9 jedincích 

Hala byla skutečně reprezentativní - světlá, čistá, útulná a pěkně vyzdobená.
Velké Vlašky se nacházely ve dvou patrech. 

Setkali jsme se na místě i s kolegy ze Slovenska,
od kterých jsme dostali katalog ze Speciálky v Ivance pri Nitre.
Děkujeme. 

Zdrobnělé Vlašky mají svou Hlavní Speciální výstavu 11-12. listopadu v Alsfeldu (Hesensko).

Hlavní náplní popeliště je zemina bez kamenů.
Lze ji v poměru 3:1 smíchat s křemičitým pískem nebo 3:1:1 s křemelinou.
Samotná křemelina je spékavá a jako náplň je nehodí, i popel je jemný a nevhodný.
Popeliště udržujeme mírně vlhké, velmi suché je pro slepice neatraktivní.
Hloubka alespoň 30 cm, šířka metr, délka podle počtu a velikosti slepic. 
Popeliště lze zakrýt na noc nebo i část dne, podle aktivity slepic.
Zeminu v popelišti alespoň jednou ročně měníme za novou. 

Na texty typu “vydesinfikovat kurník” jsou moudří chovatelé alergičtí.

Přiletí vrabčák, který má Favus, mile zacvrdliká na plotě,
kákne si a ladně se snese ke krmítku, tam se porochní a odletí.
Do krmítka pak strčí zobák milá ctěná v Savu vydrhnutá slepice
a jedeme od začátku.

Odpolední svícení má smysl, a to tehdy, když se pohromadě chovají různé věkové skupiny zvířat. Dospělci jdou sedět dříve a mladí pak dohání, co přes krátký den nestihli (pokud má někdo v této době nedospělá mladá zvířata). Např. “staré” slepice či kohout odhání mladé od krmítka, pak mládež odpoledne zobe konečně pořádně. 
Problém je, že už je tma a pak “náhle” vypne to vaše nastavené světlo. Takže drůbež je po ploše a není v klidu na hřadě, za tmy. Vyřešilo by to stmívající světlo, dá se sehnat. Obecně se svítí prostě ráno a odpoledne se nechá den přirozeně ukončit, drůbež se pořádně napije a jde sedět. Pitný režim je absolutně zásadní a slepice, kterým se nesvítí, méně nesou i právě pro dlouhý nedostatek vody. 
Některé pseudo-chovatelky (říkám jim bio-ženky) uvádějí ta svá nevyžádaná moudra typu “nebudu svítit, nechám je odpočívat nebo nebudu je násilně tlačit do snášky” - jenže vůbec nepochopily tu podstatu - kdy ranní svícení slepice nenutí, netlačí, ale naopak jim umožní se po hodně dlouhé noci se konečně napít a nazobat, na což čekají jak na smilování. Je to v podstatě ohleduplnost k těm zvířatům, netýrat je ráno žízní a hlady. Je to přesný opak toho, jak bioženky uvažují. Samozřejmě to platí pro snáškové hybridy a nosná plemena. Pokud má někdo okrasné plemeno, které ročně snese 60 vajec, tak mu v zimě přisvěcovat nemusí (sám si vysleduje, jak je zvíře aktivní). Já vím, že slepice, když jim nesvítím, klidně v pět ráno chodí po tmavé maštali “naslepo” a tlak vejce je nutí prostě seskočit dolů a pokusit se najít hnízdo. Takže kdo svítí, bere ohledy. 

Různá výška vstupu - ideál vlevo hore. 

Zrovna ta jedna kukaň z kočičího inzerátu má vstup nejníž,
jak je to možné. Bohužel. Tak tu moc nenastýlat.

Nemám osobní zkušenost, ale dlouho inzerovala “Kamca” na iF.
Vyrábí toho víc a myslím, že za tyhle stejné kukaně (přepravky)
bude chtít o poznání nižší cenu, mohlo by jít vybrat si vyšší vstup, domluvit…

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/173504956/Vyprodej-kukani.php

Přisvěcuje se ráno, odpolední svícení nemá smysl. Slepice ve snášce ranní svícení ocení. Seskočí z hřadu a většinou už jde snášet a žrát. Kohouti kokrhají i do tmy a svícení ocení. Svítíme s ostatními chovateli, co si telefonujeme o chovu, od 5-6 hodin (podle změny času). Délka dne je pro slepici ve snášce důležitá, nejen z hlediska krmiva.

Program na víkend je jasný. 

Pokud by někdo vybíral novou kukaň, protože to je ruční práce a každý kus je originál, doporučuji spíš takové, které mají vstup umístěn co nejvýš od podlahy. Když se kukaň nastele senem/slámou, tak úroveň, ve které jsou vejce, může být u “nižších” vstupů skoro stejná se vstupem. Kdo má znuděné slepice, ocení vyšší vstup (zabrání vykulení vajec nebo nechtěné vykopnutí). Jinak se kukaní dělá celá řada, i menší a levnější, nebo i s dírou vzadu (na ocas) a bez madla. Takové kupovala myslím Javorka. 

Tady jsou kukaně v plném provozu 🙂 

Na Slovensku máte nový Klub chovatelů Vlašek.
V sobotu jste měli první Speciální výstavu.
Třeba by vás přesměrovali na dobré chovatele.

Fotočlánek na téma Oranžovokrká x Oranžově zbarvená
by vzniknout mohl. To je fakt.