Takhle to zamýšlel RNDr. Tyller?
Vlaška trikolóra 🥰
Lidé jsou schopni i bílé krůty nazvat bronzovými.
Váha bude podle zastoupení plemen/kříženců v kříženci
a typu výkrmu v konečné fázi.
Svého času byli v ČR hojněji zastoupeni kříženci s Naraganset,
ti byli přirozeně větší, příjemně zmasilí. Krůta obsedla více vajec.
Krůta česká má bez krku a bez vnitřností okolo 7-8 kg krocan, krůta cca 5-6 kg.
Kříženci českých x německých/standardních podobně, plus mínus 1-2 kg.
U německého výrobce Kerbl není s tužkovkami žádný problém.
Měním je vždy před zimou, jednou za rokm jak doporučoval Driml.
Ale vydrží i dva roky. Kupuju většinou Duracel.
Jsme 650 metrů nad mořem.
Fungují i po sedmi zimách. Mám jen na tužkovky.
Jediný problém u Kerbl, že se do něj nesmí dostat voda.
Mám je pod pavlačí, takže na ně neprší.
Problém byl, když jedno léto přišla taková náhlá průtrž,
že voda stříkala odražená od země do všech stran snad metr a půl.
Tehdy se dostala do zavírání zespodu.
Tak mi ještě tento týden napsal jeden Němec o násadová vejce Vlašek.
Obávám se, že už je příliš pozdě. Termínově, i kvalitou.
Vejce jsou velmi velká, skořápky o něco tenčí, slepice nesou nonstop od listopadu.
Daniel se začíná rozpadávat, ztrácí peří každý den, podzim zde na horách se blíží.
Nebo že by ho oškubávaly hybridky?
Jen co se tato záhada vyjasní, budou možná oškubány.
Matka mi sdělila, že jméno Daniel je pro kohouta úchylné. Že to má být Tonda.
Tak jsem všechny ponechané Danielovy syny pojmenoval naprosto normálně.
Petřík, Nathaniel, Claudiusek, Petr Pěknic, Angelín a Bořek.
Pro Petříka si přijede jeden mladý pár z Mariánských Lázní,
už ode mě mají sedm slepiček a ještě asi pět jsem jich dovybral k Petříkovi.
Mají nový kurník i výběh, tak doufám, že u nejkrásnějších Vlašek zůstanou.
Líbil se mi svého času Sasha Mitchell jako Cody v seriálu Step by Step.
Takže pejsek byl Kouďák. Dnes už mám sofistikovanější fkus. 🥰
Na druhou stranu - než aby ikonkou u Drůbeže byla ta příšerná hnědá hybridka, jako nepochopitelně byla na iF a nyní mají (haha, shodnou) oba faunaněco, tak je lepší ten piece of art zde. Přitom je tolik nádherných fotek čistokrevné drůbeže… Ikony by mohly mít různou barvu - např. teraristika, akvaristika, bezobratlí - jsou jednou množinou, mohou mít třeba tmavě modrou, ptactvo (obloha) sv. modrou, zvířata z luk (koně, ovce, hospodářská, kozy) třeba tm. zelenou, tm. oranžovou mazlíci a zbytek třeba červenou. Nyní je v jednom řádku Terarista s Drůbeží a psem a tak. Každý řádek mohl mít svou barvu a svou tématickou nadmnožinu (bytová, za sklem, stáje, pastviny aj.)
raven_kix:Ale musím říct, že mi těch ikonek bude líto, koukněte, jak jsme měli propracované třeba papoušky 🙂.
Ty ikony jsou o ničem. Chápu, že to neumíte vidět cizíma, většinovýma očima. Třeba ikona Papoušci austrálie vypadá jako stojící Agama, ne jako pták. Na počítači jsou opravdu o ničem. Ten tmavý pruh v každé ikoně je naprosto nešťastný.
Ráno v šest má liška nejvyšší pohotovost. Zejména, když prší. Nevýhoda je někdy výhodou.
Lidé v ČR titulují z neznámých důvodů jakékoliv křížence jako Krůta bronzová. Je to zvláštní. Čistokrevných bronzových krůt je v zemi jako šafránu a určitě se neprodávají po 10 ks jen tak, na výkrm.
Čistě na výkrm je nejlepší brojler. U domácích kříženců to je běh na dlouhou trať. Budou dorostlí až v listopadu. Na druhou stranu jsou praktičtější na porážku i umístění do trouby/mrazáku, než mnohakilový brojler.
Mladí krocani se různě naparují, předvádějí, ukazují, do listopadové porážky na sebe agresivně neútočí ani ve větším počtu.
Kachna pižmová neexistuje. Pižmovku velkou najdeme převážně v zoo a v jižní Americe.
Asi myslíte Pižmovku domácí.
Pižmovka domácí je nejlepší nasolená, nasucho vložená do přikrytého pekáčku do trouby/Remosky, kde ji na max. 95-100 stupňů pečete cca 3-4 hodiny přikrytou a 1-2 hodiny odkrytou, podle velikosti/pohlaví. Čtyřikrát otočíte. Nepodlévat. Po odkrytí lze do pižmovky vložit plátek másla, plátek špeku a snítku tymiánu. Dobrou chuť.
Pokud se paní bojí krůt, jste si jistí, že se nebude bát hus?
Pokud jsou perličky hlučné, jste si jistí, že husy jsou tiché?
Pokud chcete vyšší počet kusů, přes plemeno to nepůjde.
Těžko seženete každý rok 30 čistokrevných husí na výkrm/výpas.
Pokud je plánujete chovat, držet chovné kusy přes zimu,
tak samozřejmě Husa česká nebo Husa česká chocholatá.
Ty jsou k pastvě předurčeny. Ale houser v toku je 100x horší než krocan.
Jinak křížence, brojlerové husy, co dům dal a vy sehnal.
Křovinořez je vždy nejrychlejší volba. Chovu zdar.
Sedm let mám německý Kerbl.
https://www.kamir.cz/automaticke-otevirani-a-zavirani-kurniku-kerbl-automatic-chicken-door
https://www.kamir.cz/dvere-pro-automaticke-zavirani-kurniku?atr=45052
https://www.kamir.cz/zamek-k-posuvnym-dverim-s-vodici-listou-pro-kurnik
Dostat se k čistokrevné drůbeži není malý zázrak. Je to normální a reálné. Mnoho chovatelů líhne nějaká kuřata navíc, pak je vyřazuje. Ano, může být více zájemců, případně se lidé zajímají v nevhodnou dobu (myslí si, že např. v březnu už bude mít chovatel kuřice před snáškou navíc).
Není problém zajít na podzimní výstavu, pořídit si katalog, prohlédnout, kdo vystavuje plemeno ve větším množství zvířat a zkusit mu zavolat. Zeptat se, zda nerušíte, zda se chovateli hodí hovor o slepicích. Někdy lidé volají, třeba když v lese spravujete defekt na pneumatice a mezi stromy sotva chytáte signál a pak vás ještě pomluví, že komunikace byla slabší a podobně.
Prostě - domluvit si vše dopředu, i půl roku, rok. Mít trpělivost a neváhat třeba nabídnout zálohu. Nepočítat, že hned u prvního kontaktu to vše vyjde. Zkusit jich více. Pořídit si třeba ve stánku časopis Chovatel, podívat se do tamní inzerce ve vhodném čísle (měsíci), opakovaně. Zrovna České slepice není žádný problém sehnat. Nefunguje to samozřejmě jako někteří prodejci hybridů, kde si na stránkách přidáváte jednotlivé slepice do košíku a pak vám je přivezou na náves.
Často mi píší lidé v dubnu-květnu - Prosím vás, nemáte slepičky na prodej? Vždy uvádím - Dobrý den, slepičky budu mít k dispozici od července. Dobře - my se v červenci ozveme. A - ano - nikdo se v červenci neozve. Problém počkat 2 měsíce. Rok co rok stejné.
Stačí mít oči v pohotovosti, mít trpělivost, takt, pochopení a umět si pro drůbež dojet i vyšší desítky kilometrů. Chovu zdar.
Dáváme si pozor na firmu Slepicar.cz a nic si tam neobjednáváme. Ani když vystupují jako Kavapo.
Využíváme toho, že od srpna opět rozváží po celé západní polovině země svou kvalitní a svou vlastní prací odchovaná zvířata firma Drůbež Červený Hrádek a využijeme objednání u nich.
Mláďata necháme v líhni oschnout a bez zbytečného prodlení je přendaváme do předem připravené vyhřáté odchovny. Za předpokladu, že líheň máme kvalitní a nelíhneme v nějaké studené komoře, garáži, chodbě, kdy by časté otevírání nekvalitní líhně mohlo negativně ovlivnit další proces líhnutí.
Mnozí uvádějí, že mláďata v pohodě vydrží den-dva v líhni, bez krmiva a vody. Což je pravda - bez toho slova v pohodě. V uvědomělém chovu je žádoucí, aby střevo kuřátka co nejdříve nastartovalo klasické procesy a došlo k jeho osídlení a zvětšení. Čili den-dva je hraniční maximum, používané spíš pro transport kuřat z líhní do odchovných hal, nehodí se pro domácí chov.
V domácích podmínkách vybíráme vylíhlá mláďata každé cca 3 hodiny. V odchovně je k dispozici krmivo a nestudená voda.
No, celé je třeba to pojmout naprosto jinak. Pokud zakladatel tématu píše “o štěstí”, svědčí to o tom, že vlastnost, která má být potlačena a je nežádoucí, považuje za plus. To je jako kdybyste měli psa, který má mít např. krásný chrup, a vašim zvířatům by zuby vypadaly a vy jste se z toho radovali.
Takhle obráceně o tom smýšlíte.
Top chovatelů je naprosté minimum. Jsou to ti, kteří plemeno dokonale znají a bezezbytku dodržují jeho vlastnosti. Líhnou několikrát více kuřat, než reálně potřebují a vyřazují z chovu každého jedince, který neodpovídá - nejen vzhledem.
Takových je dnes je pár. Většina vůbec nezná plemeno, případně nebude přece zabíjet “to krásné zdravé kuřátko”, zvlášť, když teď je krmivo tak drahé.
Takže klasický případ nekvality. A znekvalitňování populace.
Kdyby například ze 30 dospělých slepic v létě zakvokala jedna-dvě, dobře.
Ale ze sedmi dvě - to už nemá s Českou slepicí zlatě kropenatou nic společného.
Ono to souvisí s rozvojem asociálních sítí, kde inzeruje každý, kdo před pár týdny nalíhnul své první pipinky a už je posílá do světa a kupují od něj stejně nepolíbení. Pak se to hezky cyklí, předávají se nesmysly, převládají a ukotvují se.
Takže - máte nějaké bezcenné (plemenářsky) slepice. Radujte se z kuřátek, užívejte. ALE - nepojmenovávejte to jako Českou slepici a NIKDY to tak neprodávejte dál. Alespoň vy se poučte a vnímejte, co bude za 50 let, když si každý bude razit svůj vlastní názor na plemeno.
Sucho na v. okraji Císařského lesa je už opravdu nepopsatelné.
Ale Vlašky rostou jako ze sucha a vypadají mile.
I drůbež má různé nervové stavy, svalové indispozice a podobně. Pokud by se jednalo o kuře čistokrevného plemene, kuře se označí a nikdy nepoužije do dalšího chovu.
Zakliknu - Trvalé přihlášení. A očekávám - opravdu trvalé. Navždy. Jenže zde to je opět takové napůl… Na týden odjedu mimo civilizaci, po osmi dnech se vrátím - a jsem odhlášen. Opakovaně. Koho by bavilo se pořád znovu a znovu přihlašovat?
Vyvaření nikdy nepomáhá. Naopak - naruší strukturu a plíseň se uchytává ve větší míře. Většinou stačí na hadřík pár kapek octa a přetřít.