No tak to je obecně známo, že pánům v těhle případech může “vypadnout mozek”.
Měla jsem 3 nekastrované psí kluky a přesně poznám, že začala některá psí dáma ze sousedství hárat…ze psa se stane ukňouraný játro, s jídlem to bývá taky podstatně horší a navíc …vzhledem k tomu, že máme povětšinou doma tandem…pes + kastrovaná fena, tak se z něho stává “milovník”. Furt za fenami lozí, olizujou jim uši, packy…
Ale pořád jsme to měli tak nějak v mezích normy. Defakto až berberovi Jackovi jsem v jeho 10ti letech nechala aplikovat chemickou kastraci, protože to vypadalo, že hárání fen v létě snad ani nerozdejchá.
Naši mladí nechávali teď kastrovat ausíka. On to hárání nese podstatně hůř…nejenže byl totál na zabití, ale průjem, dejchání jak sentinel, nežraní. Pořád čekali, říkali si, že to je mladej hormon v pubertě a že to bude lepší, ale bylo to horší a horší. Resp. asi by to tak neřešili, kdyby u nich v baráku nebydlely 3 nekastrované feny…jak to začlo v baráku hárat, tak začal horor…takže když mu teď byli 3 roky, tak se rozhodli pro tento radikální krok.
Upřímně neporadím…já nikdy problém venku neměla…když teda nebudu zmiňovat čmuchání, olizování, cvakání zubama…ale že by pes vyváděl, když potká háravku tak, že by se to nedalo v rámci možností se ctí ustát, to ne….na to, abych měla venku ostudu, že mám “nevychovaného” psa, tak na to jsou v pubertě expertky moje psí dámy.
Vím, že někdo psa na ty háravky opravdu trénuje, ale já s tím zkušenost nemám.
Podle mě se venku na běžný prochajdě trénuje dost blbě, protože když už člověk zjistí, že potkal háravku, tak to už pes přepne do režimu “vidím jenom tu voňavou psí slečnu" a co potom…to už člověk v tu chvíli neudělá nic.
