Příspěvky uživatele

ad jaký věk mi hádali…teď si myslím, že už jsem paní neurčitého věku…stejně to mám i já při odhadu věku jiných ženských…ono opravdu některý ženy vypadají mladší, takže bych jim klíďo tipla 40 let a ona už překročila o pár let padesátku a naopak už jsem se setkala se slečnou 22 let a já bych si tipla tak 35 (to si myslím, že je ta horší varianta). Některý holky zase zrajou jak víno…jako slečny bývaly taková ošklivá káčátka a vylouply se z nich nádherný ženský třeba až kolem třicítky.

Když mi bylo 23…synovi v té době už 3 roky, tak jsem byla se sestřenkou (16 let) a tedy bez dítěte na koupališti, tak nás tam balili kluci 16ti letí a dost se teda divili, když jsem jim řekla, že mi to sice lichotí, ale zarazím jejich snažení, že je mi 23 a jsem vdaná mamina od dítěte. To mi spoustu lidí opravdu hádalo o dost míň.

Nej historku má asi moje dcera, když jí bylo cca 17 let, takže už slečna a samozřejmě se jako slečna i cítila a na autobusové zastávce k ní přišel klučina a povídá, nejsi ty ta a ta…řekl jméno a ona, že teda ano, ale že ůbec neví kdo je on a on na to já jsem ten a ten a chodil jsem s tebou ve třetí třídě na základku..vypadáš furt stejně. Tak to samozřejmě moc nepotěší, když někdo slečně řekne, že vypadá stejně jako ve třetí třídě. Dneska je dceři 27 let a to, že po ní kolikrát chtějí občanku, když kupuje alkohol, považuje za lichotku…

Ad zlato… v mládí jsem nosila žluté zlato… měla jsem toho celkem dost, protože pro manžela to byl nejjednodušší dárek… nemusel nic vymejšlet, prostě narozeniny, vánoce, výročí svatby… šel a koupil řetízek, prstýnek. Jako řetízky jsem nosila běžně a náušnice… prstýbky jen příležitostně… říkala jsem tomu, že jdu vyvenčit zlato. V té době bylo žluté zlato dost v módě a dost ženskejch a vlastně i chlapů ho nosili na krku “ tuny”

Já teda preferuju spíš stříbro, bílý zlato… obecně mi víc sluší studené barvy… nebo si to alespoň myslím. Co se šperků týče, tak léta letoucí nosím už jen náušnice… dokonce a i ne z drahýho kovu, jen stříbrnou bižuterii- kruhy do uší.

Přijde mi, že kavkazan je tak jedinečný, že náhradu člověk bude hledat těžko…snad SAO.¨Jinak s kangaly nemám zkušenost…měla jsem jen jednu známou, která měla po sobě dvě feny tohoto plemene a zahradničily obě. Já měla kavkazandu a ta hrabala taky…mám pyrenejku hrabala jako mladá taky dost fest, teď to už omezila na vyhrabání díry pod stromem, do které si lehne. 

No já myslím, že dotaz byl směřován …a doufám, že se nepletu…spíš na to, že někde bylo zaslechnuto…možná psáno “pes s rodokmenem” a “pes s průkazem původu”…tady nemá smysl polemizovat, že rodokmen máme každý…měli ho i moji kříženci, neboť byli po rodičích s PP….ve své podstatě pokud mluvíme o psu s rodokmenem, tak v tomto případě je opravdu myšlen čistokrevný pes s průkazem původu.

Já si teda teď připadám jako mimoň. Pro mě je základ, že mám navařeno a eventuelně napečeno. Jsem dokonce takovej blázen, že když vím, že ten nemusí moc tohle a ten tamto, tak klidně uvařím dvě jídla a tři přílohy.  
Je teda fakt, že s přibývajícími lety jsem to teda omezila a když jsem v práci, tak prostě nevyvařuju, nevstávám dřív a nebo naopak nevařím, když večer přijdu. 

Ani nemůžu říct, že bych byla takhle vychovaná. Žila jsem jenom s maminkou, takže nějaký takový dogma, že chlap má mít na stole teplý jídlo, když přijde dom, do mě nikdo nehustil… to si tak nějak umanul můj mozek…. a prostě si nemůžu pomoc, protože mě to otravuje…a nejhorší na tom je, že to po mně nikdo nevyžaduje…

No tak nic, jdu postavit na guláš….

Jako asi v 45 letech jsem začala šedivět, ale stylem jeden šedivej vlas… dva šedivý vlasy. Bude mi 52a a těch šedivejch vlasů mám více, ale pořád je to v množství sem tam nějakej. Teď nedávno jsem si koupila barevnej kondicioner a vyřešeno.

Ale třeba některé moje spolužačky jsou fakt šedivé už nějaký ten rok, ale jako fakt šedivý, musí se pravidelně barvit. Jedna teda ty šediny přiznsla, nebarví se, ale můj osobní názor je, že by měla, zbytečně jí to opticky přidává roky.

Myslím, že to šedivění je genetický… můj manžel je o 2 roky starší než já a vlasy už má bílý.

Elisak:

Já co držím váhu tam taky už moc nechlastam. Ale jednou za čas je důkladnej “restart mozku” potřeba… Zase tohle bylo asi moc důkladný.

Já jsem prakticky nepíč, což má jednu velkou výhodu, mám levnou opici. 
Já většinou jezdím všude automobilovým vozem, takže na příležitostných setkáních v restauračních zařízeních říkám, že pít nemohu, neboť jsem tady koňma. No ale občas se nechám dovésti manželem a pak si dám jeden sex on the beach, druhej sex on the beach a to už pak většinou začnu byt chytrá a jak začnu být chytrá, tak to je znamení, že mám dost.

To druhý fůůj…  tohle by tsky někomu mohlo přivodit infarkt… taková ozdůbka kdyby na mě upadla …to bych utrpěla těžký psychický trauma.

No a z jiného soudku… myslím, že s tou nastupující generací tetovaných bsbiček to nebude zas taková katastrofa… mám plno tetovaných kamarádek, mých vrstevnic ve věkové kategorii 50+ a jsou to vynikající kuchařky a samozřejmě umí i péct… já sama mám tetování nad zadelí a dort zvládnu…. ale obávám se, že možná další generace v tomto tak úspěšná být nemusí… co tak vidím kolem sebe, tak model, kdy žena doma vaří nějak přestává být v módě.😵‍💫

Jé … já mám taky tyhle kaťata- reflexní maskáč. Zimní bundu mám od 4dox taky… to mě teda mrzelo, že nenabízí taky v barvě černý reflexní maskáč… tu mám obyč maskáčovou a potvrzuji, v zimně nosím buď rolák nebo tunel. Ono to takovej stojáček má, ale když je studenej vítr, tak by klidně mohl být vyšší,.

Moje známa… původně tmavovláska začala šedivět… ale ne, že by jí postupně vlasy prokvétaly stříbrem  měla normálně odrosty. No vypadalo to děsně … pomalu dva roky nosila čepice, kšiltovky, šátky, aby to schovala… ale teda vyplatilo se… není šedivá, normálně bloncka s lehkým tmavším šedým melírem… fakt to vypadá jakože jí to vyrobila kadeřnice.  
Já jí docela dlouho neviděla, normálně jsem myslela, že se nechala odbarvit.

U nás v Chomutově je akce “ rozsvícení vánočního stromečku” dost profláklá… jsou tam davy. Když mám volno… což se mi teda již několik let nedaří, tak se jedem se synem juknout na ten ohňostroj a jak to skončí, tak mizíme, honem do auta a rychle pryč, protože to jsou kvanta lidí s je to jsk procesí k panence . Trhy si pak vychtnáme pěkně v klidu jiný den.

U nás v Chomutově je akce “ rozsvícení vánočního stromečku” dost profláklá… jsou tam davy. Když mám volno… což se mi teda již několik let nedaří, tak se jedem se synem juknout na ten ohňostroj a jak to skončí, tak mizíme, honem do auta a rychle pryč, protože to jsou kvanta lidí s je to jsk procesí k panence . Trhy si pak vychtnáme pěkně v klidu jiný den.

Arbora:

Vlnité a kučeravé vlasy sa práve češú iba za mokra, ideálne s kondicionérom, pokiaľ chcete udržať nejakú tú vlnu(kučeru). Suchým česaním sa vyrobí práve ten krep, z ktorého ľudia majú pocit, že majú hnusné vlasy.  

Jo to jo… jenže tohle může fungovat jeden den… teda alespoň u mě, druhý den ráno vstanu a už se učesat musím.

Coudas:

Kdysi jsem si na koňské výstavě chtěla koupit klobouk. Šla jsem kolem stánku a padl mi do oka přesně ten, jakou jsem měla představu. Tak jsem se slusně zeptala, jestli bych si ho mohla vyzkoušet, že bych si ho ráda koupila. Pán klobouk téměř serval z háčku a pronesl něco ve smyslu že ten klobouk je strašně drahej a vypadalo to, že jej schová pod pult, že si jej prostě nekoupím. Možná jsem vypadala, že na to nemám, nevím. Pak tam pro okolní přihližející začal něco o tom povídat, a po mém druhém prohlašení, že bych si jej opravdu ráda vzala, mi jej znechuceně podal a já si jej mohla konečně vyzkoušet. Řekl cenu, já vytáhla peníze, on pro okolí další přednášku a mohla jsem s vytouženým kloboukem odejít. Akorát jsem si dodělala ozdobu z pleteného bavlněného náramku a je dodnes dokonalý. No a chlapi, když přijdu pro strunu do křoviňáku, a pán mě táhne k vyžínačům, protože baba přece nemůže dělat s křoviňákem. Jenže já blbec jsem na stavbě vytratila ten kousek, co jsem si strčila do kapsy, abych se právě vyhnula této situaci, tak jsem nemohla ukázat “tohle” a musela jsem to složitě popisovat. Načež pán prostě nedokázal pojmout fakt, že opravdu potřebuju něco jiného navzdory mému pohlaví. Až když jsem mu na obrázku ukázala, co chci, tak mě vzal na druhou stranu obchodu, ke všemu už to je “profi”, a já hned hmátla se slovy jo to je přesně ono, stále byl dost na vážkách, ale naštěstí mi produkt prodal. Když jdu s manželem, tak to nechávám na něm, nevypadá to tak blbě. Tedy do doby, než řekne “to je pro manželku, to potrebuje ona”. Takže ano já chapu, že prodejce je tam od toho, aby prodal a správně prodal, vysvětlil. A uznávám, že je to práce těžká, pro mě jako každá, kde musím pracovat s lidmi. Proto jsem nemohla dále dělat instruktora výcviku (tedy krom jiného) a taky nemám na lidi absolutně odhad. Pokaždé se šeredně spletu. Ale děkuji Sardullah  za vysvětlení, příště už se budu mile usmívat a trpělivě odpovídat na otázky, nemáme to napsáno na čele.

No ono ne vždycky je prodejcova snaha opravdu pomoci… někdy a někde se jedná o to, že prodavač má nařízeno při prodeji preferovat určitou značku… někdy to může být jiný důvod.

Já jsem třeba jako zákazník spíš plachej typ a nechci, aby si mě  personál v obchodě všímal a komunikuju pouze v případě nouze. Snažím se předejít tomu, aby si mě v obchodě někdo všímal a tak když vejdu a vidím, že by toto nebezpečí hrozilo, tak hned jak vejdu, tak říkám… dobrý den, já to u vás jen omrknu a pokud budu potřebovat pomoc, tak si pro vás přijdu.

Stejně tak funguju ve vztahu k našim zákazníkům… pozdravím, zeptám se, jestli mohu býtu nějak nápomocná… pokud zákazník odmítne, tak mu sdělím, že kdyby cokoliv potřeboval, tak stačí říct a rádi mu pomůžeme, poradíme a odcházím, protože někdo prostě potřebuje klid a ne aby měl za zadelí prodejce, kterej někdy může být až urputnej a poachýho zákazníka může odradit. Nesnáším agresivní prodejní metody… to odcházím okamžitě. 

Problém s těmi zákazníky kategorie 2 a 3 je ten, že ne vždycky já jako prodavač tyhle kategirie rozliším….a taky záleží na tom, co kupují… jasně pokud řeknou chci tenhle kusovej koberec a platim, tak tam toho asi moc nezkazí, přinejhorším jim ho vyměnim za jiný, když to jesedne… ale třeba j lepidel už se prám na co to lepidlo chtějí, abych měla jistotu, že si odnášejí to sorávné.

Kalhoty mám už několik let zimní od 4dox a sper, ještě se mi nestalo, že by mi v nich byla zima.

Upřímně… já se těm otázkám ani nedivím… možná to z jeho strany byla jen zkušenost. Taky pracuju v obchodě… jó taky mi přijdou zákazníci, kteří přesně ví co a kolik chtějí… na všechna moje upozornění, rady s podobně reagují stylem všechno vím, všechno znám, tak mě s tím neobtěžujte, zaplatí, my mu připravíme koberec na míru a zákazník pak řekne, že chtěl jiný rozměry. Já mu říkám, že jsem mu 3x opakovala, zda souhlasí tolik krát tolik metrů rozměr, co nadiktoval prodavači a zákazník mi 3x potvrdil, že tolik krát tolik metrů souhlasí… a co mi na to ten vševědoucí borec řekne?… Já vás neposlouchal…. no a koberec si může odvézt…. holt ne v tom tozměru, co pitřebovsl, protože zboží na míru vrátit nemůže.

Ono asi všichni, co pracují v obchodě s ve sližbách mají se zákazníky veselé příhody z natáčení. Mě třeba vůbec nevadí, když tomu zákazník nerozumí, když se mi ztrácí v běžných a čtverečních metrech…od toho jsem placená, abych mu pomohla se zorientovat, spočítat, vybrat nejlepší poměr cena x výkon dle jeho finančních možností, ale právě u těch lidí, co na mě nastoupí suverénně a nechtějí moje rady, pomoc se mi nesčetněkrát stalo, že to nedopadlo k zákazníkově spokojenosti.

RD je třeba pro mě dost srozumitelnej a to přesto, že spoustu věcí bych podle něj nedělala ani kdyby mi 100x fungovaly, protože to jde proti mé povaze… chronického rozmazlovače a diskutéra se psy. Ale asi je mi dost blízký tím, že to je spíš pocitově, než ala Šusta… to chápu, ale já to mám se psy jinak.

Ale teda tohle mi přijde fakt děs.

Tak já nám vlasy takový pitomý… umeju si je a pokud to nechám uschnout a nesáhnu do nich kartáčem, tak mám vlnité, ale jakmile to rozčešu, tak je to krepatý. Měla jsem jeden rok i vlasy na ježka, ale když jsem se koukla do zrcadla, tak jsem to nebyla já, překecal mě k tomu manžel a jemu se to líbilo.  Mikádo je super, ale pro mě zase strašně práce… foukání, kulma, aby to mělo ten správný tvar a šmrnc. S krátkými vlasy se ráno probudím, na hlavě mám něco ala zuřivej dirigent a Sardullah snaž se, abys vůbec mohla vylézt z baráku. Dlouhý vlasy jsou pro mě pohodlný. Ať to ráno vypadá jak chce hrozně, tak to stačí učísnout, nějak to sepnout a hotovo… že jsou vlasy mastný… neva, učešu hladký drdol, na hlavě tomu pomůžu trochu gelem a každej pozná kulový s přehazovačkou.

Jako že je mi 50+ no a? Moje babička měla vlasy do pasu do smrti… nosila drdol.

Jediný co už pro mě není mít rozpuštěný vlasy bez čelenky… nebo jo můžu, ale ne vyžehlený do rovna, musím to natočit a nebo večer umejt hlavu a ještě vlhké uplést několik copánků… ráno tozpletu, protřepu, prsty prohrábnu a je to.

Jednou za rok vlasy přehodím v předklonu přes hlavu, udělám z nich vrtuli a střihnu konečky a fertig.

Jo občas mám tendence zajít ke kadeřníkovi, aby mi vyrobil nějaký mladistvý účes… ale vím, že jsem lenoch líná, že bych to stejně neudržovala a nakonec skončila zase  s culíkem, protože to je bez práce.

Jo jasně na čele nějaká ta vráska, asi by byla supr nějaká ofina, možná melír, ale nějak se mi do toho nechce.

Vždycky když mi v minulosti ruplo v kebuli a nechala se ostříhat, tak jsem to obrečela, no tak přeci si nebudu dobrovolně způsobovat psychický trauma, přidělávat práci a ještě za to platit nekřesťanský peníze, protože blond vlasy mi nerostou samy plus udržovat střih…a hlavně mám dlouhý hnědý vlasy a to jsem já, tak jsen vlastně nakonec spokojená, tak proč vymejšlet nějaký bejkárny. A jestli si někdo myslí, že se to pro dámu mého věku nehodí…? Hmmmm no to, že mám dlouhý vlasy, je asi to nejmenší a nebo se snad pro dámu v nejlepších letech hodí, aby vyskočila v maskáčích z terénního auta? Neměla bych mít spíš elegantní kostýmek a nějakou motorovou nákupní tašku? … No v mém věku je mi šuma fuk, co si o mě kdo myslí, jestli se to k mému věku hodí nebo ne? 
Moje nejoblíbenější tílko je černé a na něm neonově růžovou barvou nápis v angličtině “ polib mě, jsem spící princezna”…. Ještě donedávna jsem nosila dřeváky od Ed Hardy taky neonově růžové s typickou malůvkou s lebkou, mám tenisky vysoké do půli lýtek taky výrazně růžové a jak mi ty boty lidi chválej…. Prostě nosím to, co mně se líbí a v čem se cítím dobře. … 

A jestli se to někomu nelíbí, tak ať to přijde říct Gině do očí a ona ho kousne do zadele a to bude mít ještě kliku, že už nemám berberku Sáru, ta by mu za tu drzost rovnou ukousla palici a bylo by.😜

Já mám vlasy dlouhý do pasu… dělám si culík, cop, drdol… když chci mít rozpuštěný vlasy, tak musím vyfoukat, vyžehlit a to dělám minimálně protože jsem líná.