lupus4: něco pro Sardul. + Ginu a spol.
byli jsme na víkendovém okruhu (kde většinou nikoho nepotkáme, krom divočáků a srnek, vyjímečně danielky)
a při odpočinku na pařezu (kávička + cígo) se vynořil z lesa panáček, pokoušející se o běh a na špagátu ho doprovázel PHP -asi vejrostek , páč poklusával vcelku vesele …
tak jsem si vzpomněl na Ginu a její nechuť špacírovat, přitom kámoš chodil s fenou i dlouhé dogtreky a taky zvesela…
jen úvaha , že by Gině vzala chuť do života (když pominu paničku, co jí pořád otravuje život všemožným žrádlem 😄) ta brzká kastrace ?
Předem se omlouvám za román….
No ono by se nabízelo…kastrace-tím se lecos vysvětluje. Gina je čuchač už vlastně od štěnda. Nikdy nebyla venku lítací…jako odklusat do západu slunce, aby si očuchala to křovíčko na obzoru to jo, ale lítat, běhat…to ne. Jako za mlada řešila každou podezřelou bejkárnu…osamělý chodec, běžec, cyklista, bruslař, lidí s těmi trekovými hůlkami, řešila dokonce i auta v místech, kde projede auto za jednou za uherský rok a to přestože jako městský pes byla na auta zvyklá…naopak třeba nikdy neměla lovecký pud…metr od ní vyběhne z křoví bažant a ona neměla ani náznak záškubu, že by se za ním rozeběhla, to se otočila na mě “no tvl, vidělas to?? Co to bylo??”..to samý blízká setkání třetího druhu s oprsklými srnkami. Jedna rodina v naší čtvrti vlastní páva…už s námi šel asi 3x kus cesty a pohoda.
Jako za mlada byla akční…když jsme měli Jessinku, tak to si hrály na zahradě furt…naháněly se, mordovaly se, jedna v tlamajzně hračku nebo klacík a druhá jí honila…ale vyšly jsme na prochajdu a ….Jessinka nebyla čuchač, byla poletucha. Gina v té době 1-2roky stáří, tudíž ještě nekastrovaná…ještě dalo by se říct, že chodila na volno jištěná 20ti metrovou couračkou si čuchala…to, že Jess běhá, že jí vyzývá ke hře, k běhání jí nechávalo úplně chladnou, spíš jí to otravovalo…ignor, já si čuchám. No tak jsem se s Jessinkou holt honila a hrála já a když jsme běžely směrem od Giny pryč a já na ní volala, ať běží s námi, tak když už jsme byly dál, tak si teda dala říct a ….otráveně a pomalu klusala za námi, jakože “bože, kam zas běžej..” a za chvíli už stejně stála a čmuchala.
A přitom to není o tom, že by třeba neušla nějakou plácnu dvouhodinovou prochajdu…když jí to baví a má co čuchat, tak klidně bude chodit i dýl…ale jak jí to neba, tak je zpruzelá už třeba za půl hoďky, když zjistí, že lokalita je pro ní nezajímavá…ad třeba ten les. To si tak člověk řekne…jedeme do lesa na houby, vezmeme psiska sebou, spojíme příjemné s užitečným, madam chvíli zkouší čuchat, no asi to tam není zajímavý…a za půl hoďky defakto táhnu za sebou otrávenou čubu.
A tak mě to neva…nejsem žádnej běžec, prochajda 2 hoďky stačí…když kratší, tak uděláme dvě. Raději mám teda lokality, kde může být pes na volno, aby se proběhl Matýsek…no a Gině se ráda přizpůsobím, neboť procházku absolvuju kvůli psům.
Jediné, kdy jde Gina v tempu a bez keců i tam, kde je to nezajímavý, je situace, kdy ví, že se přesunujeme ke “startu” prochajdy…no problémo…
Já nejsem člověk, co by se jí snažil předělávat…no tak radostně neběhá, ale radostně čuchá…už jsem dostala i rady, že by jí možná bavily stopy, ať jí zkusím nějakou našlápnout…ale ani to pro ní není…to hrozně bavilo mojí ovčandu, ale Gina nechce nic hledat, nemá zájem, ona si prostě přišla přečíst noviny a nejraději má, když jí při tom nikdo neotravuje.
Je možné, že kastrací zlenivěla…ale ona nikdy nebyla venku akčňák…jo, třeba když jsme potkaly psího kámoše, tak to měla ohromnou radost a pozdravíme se a zaběháme si, ale tak 10 minut a stačí, tak čau příště a já si zase jdu po svém. Navíc psí kámoši jsou problém…Gina je moc hrrr a ne každému psu je to příjemný a naopak ale když je druhý pes moc hrr, tak to zase není příjemný Gině, takže ideál kámoš, spíš takovej troubík, kterej je z Giny celej hin a auf a nakonec dočista paf a je mu jedno, že Gina je velmi intenzivní při zdravici a zároveň neoplácí stejnou mincí…a přiznám se, ty máme jen dva…jednoho erdela a jednoho berňuchu…jediné, kdy je Ginuš opatrná je u hodně malých pejsků.