Holky, tak já to teda dělám úplně blbě. Štěndo přinesu dom ke služebně staršímu psu…teda nejdříve nechám štěndo trochu rozkoukat na dvorku bez druhého psa a pak hned seznamuju “tak Asto, tohle je naše nové mimi a jmenuje se Alík” a Asta, protože není debul a ví, že teda to není návštěva resp. cizí pes, ale je to naše, tak štěňátko nesežere, nezahrdlí…a dle toho, jakou mám zrovínka Astu, tak samozřejmě očmuchá a tak a pak si buď hraje a nebo štěně více či méně ignoruje.
A co se týče soužití…mě přijde, že to tak nějak fackuju za provozu. Samozřejmě se štěndětem chodím ven i extra a i v tandemu s druhým psem…přijde mi, že jde hlavně o to hlídat, aby štěně měrou nepřiměřenou neobtěžovalo staršího psa…což u nás dá služebně starší pes najevo dost jasně…sebere se a odchází a prej “teď se s ním zase morduj ty, když jsi si to pořídila” a samozřejmě naopak dávám pozor, aby služebně starší pes štěně nějak nešikanoval. No a pak se teda snažím být v rámci možností a potřeb psů spravedlivá a rozdávat přiměřeně oběma mojí pozornost.
Já samozřejmě nemám zkušenost s xyxyxy psů, ale i když mám doma fenu “Xenu bojovnici, nechovající lásku ke psům a potenciálně nebezpečnou i cizím štěňatům”, tak prostě “naše” štěně je něco jiného…je to nový člen rodiny a feny ho vždycky zahrnuly do množiny objektů, které chrání, hlídají…prostě stejně, jako když si domů z porodnice přivezu mimčo.
O psech-samcích…tak o těch mých se nezmiňuju, protože všichni moji kluci mají rádi psy a nové štěně “no juchůůůů..štěnítko”…akorát dědeček Jack, když k němu přišla malá Gina, tak už to teda na nějaký mordování a lítání nebylo…ale i on si ještě v rámci svých možností s Ginou hrál.
jako váš pes nereaguje, když na něj zavoláte a nejste vidět? nebo je to změna hlasu přenosem?
Sorry… budu úplně OT, ale to prostě musím…. můj pes resp. ta pastevecká potvora nereaguje ani když na ní zavolám a jsem vidět… ještě klíďo otočí hlavu a začne koukat někam jinam😂😂😂
Já v tý chůzi nevidím zas až tak problém. Nevím, jak je to ve zmiňované stáji, ale třeba u nás v jedný stáji bylo ježdění pro veřejnost v sobotu a neděli. Jako neviděla jsem, že by stály fronty lidí na jednoho koně…spíš vybrali dle schopností …zkušeností jezdce…ti úplný začátečníci, co seděli na koni poprvý a chtěli se jen povozit, tak dokonce vyfásli chladnokrevníka. Takže si nemyslím, že je nějaká chůze na 45 minut problém.
Mě jízda na koni dost pomáhala na záda…když byla dcera mimino a syn švec prťavec, tak jsem na ty záda dost trpěla, tak jsem se prostě jednou týdně sebrala a jela si zajezdit…no zajezdit…potřebovala jsem chodit v kroku, žádný drncání, vysedávání…tak mě prostě nasedlali koňa a já jsem si ve výběhu chodila…jako takhle…neumím si představit, že bych hodinu chodila dokolečka dokola, ale křížem krážem na větším prostoru to se dá.
Přespání venku u mě teda nepřichází v úvahu ani kdyby bylo počasí ideál…jsem poseroutka, tak o nějakým přespání venku by se možná dalo uvažovat, pokud by mě střežili tak 2-3 kavkazani, obrovský, radikální bubákožrouti…co venku…ty bych musela mít sebou i kdybych někde chtěla přespat v autě….protože ve filmech, který jsem viděla já takhle nějak začínají horory a při představě, jak se kolem mne plíží hejkal 😲…
Nevim, jak stárnu, tak moje osobní odvaha klesá a začínám se opravdu bát a nejhorší je, že jsou to iracionální strachy… ne z nějakýho masovýho vraha, ale opravdu z bubuláků a 100x si můžu zpívat “vědecky vzato bílá paní neexistujéééé” a odpověď mýho mozku to dozpívá “a co když tu jéééé”.😴
My už si na ty plyšáky “brousíme zoubky”…už jsem říkala i mamině, že nakupovat budeme jenom v Penny, ať má Maťulka co nejvíc plyšáků. On je kouzelnej, jak furt nějakýho nosí v tlamajzně….a je úžasnej v tom, že je vůbec neničí, takže se nám plyšová zoo pěkně rozrůstá….😇
Dneska jsem si na vás Sardlullah vzpomněla. Po námku u nás chodila slečna s obrovským bílým pastevcem a upřímně jsem nevěděla, kdo koho vodí. Pastevec šel rozvážně, vše očuchával, okukoval a slečna poslušně čekala, až dočuhá a zas kousek popojde 😄. Asi to takhle u vás nevypadá, ale hned jsem si vzpomněla na Ginu a její ležérní přístup k procházkám.
Jo tak to je přesně jak u nás. Jako jasně i Gina je schopná jít normálně, když se přesouváme z místa A do místa B, ale jinak ty procházky vypadají přesně takhle.
Odpověď na příspěvek uživatele Lenocka z 22.08.2024, 01:03:24
No jako kavkazanda Jessi, než šla do nového domova, tak měla přivolání na první dobrou… stačilo nadšeně zavolat” hopí, hopí” odvolatelná od čehokoliv… samozřejmě třeba by se to změnilo, sle ona byla úplně jiná než Gina. Ta už byla nevypustitelná v 5ti měsících.
A s těmi rozdílnými povahami, to je fakt… Gina má dvě sestry. Obě byly ve štěněcím věku kontaktní k cizím lidem… jednu si brali už s tím, že chtějí dělat canisku a Gina, absóutně nekontaktní štěně.
Já si i myslím, že možná, kdyby Gina byla trochu jiná povaha… tak by to šlo. .. to chození na volno…
Odpověď na příspěvek uživatele Lenocka z 22.08.2024, 01:03:24
No jako kavkazanda Jessi, než šla do nového domova, tak měla přivolání na první dobrou… stačilo nadšeně zavolat” hopí, hopí” odvolatelná od čehokoliv… samozřejmě třeba by se to změnilo, sle ona byla úplně jiná než Gina. Ta už byla nevypustitelná v 5ti měsících.
A s těmi rozdílnými povahami, to je fakt… Gina má dvě sestry. Obě byly ve štěněcím věku kontaktní k cizím lidem… jednu si brali už s tím, že chtějí dělat canisku a Gina, absóutně nekontaktní štěně.
Já si i myslím, že možná, kdyby Gina byla trochu jiná povaha… tak by to šlo. .. to chození na volno…
No já teď vyhazuju nějaký starý knížky a v knížce o Velké Pardubické myslím je dokonce i malá gramodeska, nepoužitá, tak vůbec netuším, co na ní může být. 😀
Kdo by to dneska chtěl, že jo, když gramec je už tak asi akorát v muzeu. 😀
Gramec má dneska spousta lidí… desky se vyrábějí taky pořád. Já si gramec koupila asi před třemi lety a jdu na jistotu pro desky a desky tam nebyly, nenašla jsem je, Mám obavu, že při stěhování zůstaly v bývalém bydlišti.
Jen takový “technický” dotaz: Jani, nemůžeš “její pastevkyňu” (úžasný výraz 🙂) pustit ani tam, kde se to může a široko daleko nikdo není? Nechceš něco riskovat? Nebo jaký je vlastně důvod?
Řeknu to asi takhle…. pokud bych měla jistotu, že nepotkáme člověka nebo psa a jsme daleko předaleko od silnice, tak bych jí pustila klidně. Vůbec nemám strach, že by se nevrátila. Ale ona má moc velkej rádius pohybu a pokud se rozhodne, že někam půjde, tak nereaguje na přivolání , ani na povel čekej a to má tenhle povel na šňůře zvládnutý na 100%. Prostě odkluše do západu slunce… to že pak na mě někde počká a nebo jí po maratónským běhu za ní potkám, jak se vrací, nic nemění na tom, že v tu chvíli nebyla pod mým vlivem, dozorem. Přivolání má tak na 90%, v krizovce by neposlechla a tudíž to vyjde na stejno, jako kdyby přivolání neměla vůbec. Tudíž vypustit na volno nelze. A to vůbec nemluvím o tom, že je to pastevec a že by nedej bože něco vyhodnotila jako ohrožení.
Ale když se odstěhujeme někam do americké prérie, mongolské stepi… tak vodítko nebudu potřebovat.😂
Berňák mě taky napadl, jenže hodně záleží na povaze, kolegyně ho má, a celé dny trávívá ten její na zahradě a jde se podívat domů jen když se něco vaří. Zato tady Sardul berňák je socka a potřebuje se furt šmrdlat okolo. Berňák kolegyně si obejde přesně to svoje vycházkové kolečko, max. kolegyni odvleče padesát metrů z cesty na něco, na co se musí nutně podívat, a pak kouká, aby se vrátil zase za plot na ten svůj pahorek střežit salaš, přesně jako Gina, a pak kolegyni zase nemusí den nebo dva vidět.
No a je velkej a těžkej, 30 váží jen ty chlupy na něm.
Jako vůbec si neumím představit, že by náš Maťul byl venkovní pes, řekla bych, že má docela kliku, že si ho nikdo jako venkovního psa nekoupil, že jsme si ho koupili my…on na zahradě netráví skorem žádný čas…pokud teda nejsem venku já. Někdy tam vydrží chvilku s Ginou, ale jinak chce být s námi uvnitř.
A jako upřímně ani ta pastevecká potvora se s pobytem venku na zahradě, pokud tam nejsem já, rozhodně nepřetrhne a mám jí nakýblovanou doma. Ale když jí to popadne, tak je schopná tam býti i podstatnou část dne (ale to je teda několikrát do roka)…to je u berňuchy sci-fi.
Takže já třeba zásadně do takových podmínek berňáka ani nenavrhuju…poněvadž, co když zrovna ten vybraný jedinec bude “pes domácí” a sám na zahradě bude smutnej.
Teda obecně pokud se jedná to “přes den na zahradě” a je to po dobu pobytu v práci a pak pes je s rodinou, tak je to asi šumák…jestli má chrápat doma nebo venku….ale jestli to je opravdu, že ho vezmeme domů jen na spaní někam do chodby a podobně, tak s tím mám prostě problém. To už potom raději zvážit, jestli neuvažovat o dvou psech.
Navíc určitě nesplňuje požadavky na velikost…myslím, že zadavatelka si představuje něco menšího.
Procházkování s pastevcem….tak já za prvé určo problém pro některé lidi, neboť mojí pastevkyňu nelze pustit na volno. No a jinak na žádné výletování by to fakt nebylo…protože jak si “vyřídí” svoje, tak už čučí, abychom šly dom. Jak nejdem, tak totál zpruzelej pes, kterého táhnu za sebou jak kozu.
Jako někoho by napadlo, že není v kondici, že prostě víc nemůže…no tak to teda řeknu, že v lese jí kondice klesne na nulu asi tak po pěti minutách.
Takže pokud je pro někoho ideál prochajda kolem louky, v parku, po cyklostezce, zoo…trasa kolem 5ti kilometrů, tak naše čuba je ideál. Nemusím nic vymýšlet…já se kochám, ona čenichá…
Na každou procházku se omega těší, ale nesmí to být na moc dlouho a nesmí se začít nudit. Jako tohle jsem taky s žádným psem předtím nezažila. A tak nakonec je mi to šumák…tak chodíme kratší trasy, tak hoďku, hoďku půl…
To co jsem procházkovala s berberama, třeba 3-4 hoďky, tak to je s Ginou sci-fi.
Naopak berňák je procházkovej typ….toho to prostě baví a půjde kamkoliv a rád a dokud by nepadl vysílením, tak půjde a bude mít dobrou náladu a bude si to užívat a bude vytlemenej.
A třeba Maffina je malá generálka a vrchní přicmrnda a když někoho vykrákám za kožich, tak si přiběhne ještě viníka kousnout do prdele. 🤣
K tomuhle mají Barča i Eliška taky sklony, ale já to teda striktně zakazuju, protože mi nemaj co kecat do kárání. Mají pak tendence se vychovávat navzájem a to teda pěkně děkuju.
Gina třeba vůbec nemá tendence mi pomáhat při kárání…naopak, hned to přiběhne uklidnit. Například Maťulka je okřiknut, protože zrovna vyblafává doma…no okřiknut…prostě je mu důrazněji řečeno, že má být ticho a Gina se hned zvedne a běží dát manželovi slaďounké hudlánky…a jako její taktika funguje …pak už se nikdo na nikoho nezlobí, nikdo nikoho neokřikuje….
Jsme holt smečka. Jsme všude spolu a kam jde jeden, tam jdou ostatní. 😊
Ono to asi vzniklo tak nějak samo. Vždycky po nich chci, aby šli kolem mě, nejlépe přede mnou a nesmí scházet z cesty. Posledně kámošky fena běhala i po lese a Merlin se nechal strhnout a běžel kousek s ní. To byla fakt raritní situace, která se nám nestává a nestala ani nepamatuju. Když to uviděli ostatní moji psi, okamžitě se seběhli kolem mě, páč věděli, že tohle je průser a nechtěli s tím mít nic společného. 😂
A to zase k smrti vyděsilo Merlina, protože vyloučenej ze smečky nechce být nikdo. Já snad ani nestihla pořádně zařvat a už s vykulenýma očima letěl k nám. Dostal pro výstrahu všem ostatním trekingovou holí lepáka po prdeli a už z cesty nesešel a na kámošky fenu se radši taky ani nepodíval. 😂
Asi to neumím vysvětlit. To se musí zažít. Ona ta plně funkční smečka žije prostě jinak. 🥰
Jako opravdu smekám👍…já bych nedala ani jednoho teriéra, to je prostě naprosto mimo moje schopnosti a totál mimo moje povahové vlastnosti, totál mimo můj temperament…prostě teriér je úplně jiná energie, když si představím takovou smečku. …jsem vyčerpaná jen z té představy.
