Příspěvky uživatele

Leithian  vím, že jste v jádru hodná ženská, ale …trochu mi u vás chybí empatie, pochopení pro ostatní. Situace je taková, že máte ráda ohňostroj a vašim zvířatům to nevadí, tak co byste si s rachejtličkama neudělala radost, ale kdyby čistě hypoteticky byla situace taková, že by vám to hodně děsilo vaše pejsky a nebo papouchy venku, tak byste se ostře opřela do lidí, kteří této zábavě holdují. A to opravdu říkám jako člověk nezaujatý, který ohňostroje miluje a má psy, kteří s tím nemají problém.

Prostě někdy mě váš názor zamrzí, vyznívá to pak…nevím jak to nazvat…pokud někomu něco vadí, tak ať si políbí zadel, ale jakmile něco bude vadit mně😓

Anonymní:

Taky je miluju, ale taky bych zakázal, aspoň ty co dělají hluk. EU furt něco zakazuje, tak by mohla tohle ať je z toho někdy i něco užitečnýho. Zákaz dovozu čínských dělbuchů, jen domácí evropské co nebudou dělat rány… hm to by se mi líbilo.

No já mám pocit, že se ani nesmí dělat domácí ohňostroje, kdy člověka napadne, že musí člověk zažádat o povolení… no u nás v létě snad není víkend, kdy by někdo nestřílel… jak přes léto dělaj lidi na zahradě párty možná nějaké oslavy, tak si prostě zastřílejí.  Než by člověk zjistil, kde se bouchá… když to není v přímém sousedství, než by zavolal měšťáky, než by přijeli… tak by bylo po… a i kdyby ne, tak to max bude jenom nějaký ty ty ty.

hmn:

no mohla!

má problém se zvuky bez vizuálu
štěkot psa bez psa, no to byla panika útěk….
štěkot psa, i třeba veeelmi zlý, se psem - jé kamarád
samozřejmě naučen povel “pejsek”, takže s tímto už problém nemáme

a má problém s kumulací stresových faktorů
jeden sám o sobě je OK, druhý je OK i třetí je OK….,když se jich nashromáždí více najednou, chce prchat

no uvidíme, alavis calming nakoupen….

No tak to budu držet palečky, aby toho stresíku bylo co nejméně. Gina je teda od štěnda taková salámistka… nic moc jí nerozházelo, tak max se podivila a nebo to hned šla řešit …. ale zase měla dlouho problém vstoupit do budovy, kde to neznala. 
Věřím, že z toho vaše malá nakonec prostě vyroste.

hmn:

očekávám průůůůůser 😎

Jakože by princeznička bílá mohla mít problém??

Miluju ohňostroje, ale co jsem pejskař, tak pro to bouchání mám čím dál tím míň pochopení.  A co mě vadí úplně nejvíc je, že to není jen, že si teda po půlnoci budeme 15 minut pouštět rachejtle, ale to se střílí minimálně celý týden pŕřed a pak ještě po, co kde komu zbylo.

Jako milovník a obdivovatel ohňostrojů klidně na mou duši a na psí uši a na kočičí svědomí řeknu… lidi vyserte se na to.

Já naštěstí v současné době dva psi, kteří to snášejí na pohodu. Dcery pes se bojí, není to teda nějaká nezvladatelná panika, ale bojí. A zrovna dnes mi říkala, že s ním byl její přítel na procházce a nějaký smradi jim hodili skoro pod nohy bouchací kuličku … prostě i takové prasárny se dějí a ještě z toho mají srandu, když se pes nebo člověk lekne.

My se vrátili z prochajdy před chvílí a je to běs. Nakonec jsme to vzali po cyklostezce, protože na našich “ přírodních” trasách je všude bahno a bahno a bahno. 

Já to v telefonu ani nerozklikla,,, takže jsem předpokládala, že je to nějaké přání s kapříkem, až teď po upozornění jsem si to zvětšila a ano, tohle není můj styl humoru a nemám to ráda.

Fikovnice:

Teda Ty mi děláš chutě!!😂 Ale předpokládám, že Gina by se se mnou nerozdělila…😄

No řeknu to asi takhle… já mě a Gině nandám na jednu mísu … nejdřív nakrmím jí a já pak dojím, co zbude. Minule jsme měli kuře na paprice, tak na ní volám z kuchyně “ Ginuš, kolik chceš knedlíků? Pět?” No tvářila se na těch pět, tak jsem jich ohřála 7 jakože dva pro mě a nakonec na mě zbyl jeden. Takže jo… když je jídla dost, tak se i podělí. Tu porci svíčkový na fotce spapala bez mé pomoci. 

Gina říká, že já bych si svoje názory na krmení psů měla nechat pro sebe, neboť. Nejsem pes. A prezentovat její názor na to nej jídlo… na fotce svíčková před krmením a druhá fotka jako důkaz.. samozřejmě nakrmena ručně vidličkou neb ona je dáma.

Zlatíčka moje, přeju všem krásný Vánoce, hlavně aby ty svátky proběhly v klidu a v pohodě. 🌲
Já se nejvíc těším, až bude nadělovat Ježíšek… u nás z úsporných důvodů jenom pejskům, tak jsem zvědavá, jestli je Ježuch trefil a jestli se pejsům budou dárky líbit.

U nás je počasí, že by psa nevyhnal… leje, fouká vítr, dokonce se i zablesklo a zahřmělo. Pesani jen vyběhli na rychlou čůrandu a zase tradá domů…

Ještě bych chtěla dodat, že můj první pes, kterého jsem vychovala byla německá ovčanda a v té době, bych se asi z chrta a nebo pastevce zbláznila…v té době můj názor byl, že pes by měl poslouchat na myšlenku a tvrdě jsem na tom dřela a ovčanda je byla pes, která ty moje začátečnické chyby odpustila…ale strašně mě to nebavilo a až když jsem si pořídila chrta, jsem zjistila, že všechno může být jinak, ale zase jsem si musela odpustit manýry typu “jsem řekla a ty MUSÍŠ”

Ono často tady zadavatelům podobných dotazů říkáme “vy jste nevěděli, co si pořizujete??” a oni to třeba i věděli a oni to třeba i chtěli, ale jen si neuměli představit, jak to, co chtěli vypadá v praxi…prostě si to celé představovali jinak…no a teď jde jen o to, aby poslouchali ty správné rady, ale bohužel často nevědí jaká rada je ta správná a jaká ne…

A že je někdy moje pastevecká čuba na mě načuřená…no když se nad tím zamyslím, tak bych byla v té situaci načuřená taky…a tak se na ní nezlobím a vymyslím to jinak…

Doron:

Tož pastevec, no…Já to s nimi dotáhla taky jen na povel “stůj”. Ale nikdy mi neutikali, jen se občas snažili řešit samostatně nějaký nebezpečí. 😅, pak by se určitě hnedka vrátili 🙈 .

Pastevci se nepočítají . Neuděláš nic, jejich  přirozenost je neměnná . Nicméně jako štěňata všichni ten “ následovací” pud měli. Nakonec jim i zůstal, akorát se trochu zvětšil rádius a chtěli občas zabíjet 😂

Naprostý souhlas…

Já třeba myslím, že Gině následovací pud zůstal….nebojím se, že by mi vzala čáru, ale v civilizaci, byť někde na velké louce je nepřípustné, aby odběhla třeba 100 metrů ode mne si něco očuchat s tím…běž napřed já tě pak doběhnu, popř. až si to očuchám, tak se vrátím….protože se kdykoliv může někde někdo vynořit a nehodlám křičet “nebojte, ona je hodná”, navíc když vím, že to je pastevec a pokud něco vyhodnotí jako potenciální nebezpečí, tak …no je to pyrenejka, tak nebudu asi říkat, že by byla vysloveně nebezpečná…ale může být hodně nepříjemná….

Myslím, že spousta lidí si neuvědomuje, jaký je rozdíl mezi “normálním” psem a nějakým psím speciálem. 

Nejsem žádnej odborník, nikdy jsem neměla akitu, ale vychovala jsem pár psů a to jak “normálních”, tak i chrta, pastevce….tak si troufnu říct, že přeci jen trošilinku zkušeností mám. A já vidím obrovský rozdíl v tom, jak k takové specialitce přistupovat. A teď ani tak nemyslím nějakou praktickou výchovu, výcvik, ale spíš to, jak to má člověk v hlavě…jak vidí svého “kočkopsa” a co od něj očekává a jaký vztah si se psem utvoří, protože se může stát, že jediná motivace psa, aby s námi spolupracoval, aby si nechal rozmluvit vlastní názor, aby se s námi byl ochoten domluvit na nějakých pravidlech chování je právě ten vztah se psem. A že se může stát, že ve snaze ukázat psu, kdo je tady pánem, můžeme ten vztah pokazit. Ve snaze na takového psa zatlačit se nám může stát, že si to pes nenechá líbit nebo v jeho očích hodně klesneme.

Myslím, že za prvé si musí majitel s takovou specifickou povahou sednout a za druhé musí majitel tak nějak potlačit svoje ego a přistupovat k psu…nechci říct úplně jako rovný k rovnému, ale s velkou dávkou respektu a pochopení pro kočkopsí povahu. Prostě ne vztah pán a pes, ale spíš přítel a přítel…

Přijde mi, že když jdu s takovým psem ven mezi lidi, tak je to jako bych šla s kamarádkou, o které třeba vím, že na potkání řekne do očí každému cizímu člověku, co si o něm myslí ..jako…. pani, vy jste ale tlustá a ještě jste si dala hambáč…pane, taky jste se mohl oholit, než jste vyrazil mezi lidi…co čumíš, bábo stará…a já ale nechci, aby tohle říkala, když jde se mnou, tak řeknu “Andulko, buď tak hodná a neříkej cizím lidem nic, mě je to pak nepříjemný” a ona jen proto, že mě má ráda, tak teda půjde a bude potichu a bude se chovat slušně, udělá mi to kvůli…jo možná někdy má tendenci něco říct, ale já řeknu “Andul, co si mi slíbila…” a ona teda nic neřekne.

Možná, že to tak není, že to dělám úplně blbě, ale já to prostě vidím takhle.

No a samodomo zadavatelce v tomto případě ten problém vyřeší nějaké mechanické jištění…stopovačka…a juchů, nemusíme štěňátko trestat a podkopávat jeho důvěru v nás, ale prostě ho můžeme přitáhnout a óbr pochválit, že poslechlo…

keriton:

“Pes by neměl přijít “protože jsem řek a jsem ten dominantní”, pes má přijít, protože nás prostě chce následovat, my jsme jeho smečka, je u nás bezpečí, opora a řád a pes to tak prostě vidí jako nejlepší možnou variantu jeho žití”

Když si porovnám tohle s tím, jak funguje můj současný a jak fungoval minulý pes, asi jsme to měli jinak. Pes má přijít proto, že je k tomu vedenej a naučenej, že o tomhle se nediskutuje (a že mi to u prvního psa trvalo hooodně dlouho, naučit dostatečně spolehlivě). Stejně tak se drží poblíž proto, že je k tomu opět vedenej a učenej, kde a jak se může svobodně pohybovat a kde už je to naopak moc daleko. 

Ale možná je to tím, že jsem ani jednoho neměla od štěňátka. 

No a nebo si člověk koupí berňuchu a to byste nevěřili… ta štěňata se už rodí se základním výcvikem. Matěj neposlechl 2x … jednou asi jako 6-8 měsíční štěndo, kdyzž  se rozběhl k pejskovi a jednou, když běžel prozkoumat černý hadr, který na naší trase někdo pověsil na závoru, která uzavírá silnici.

Myslím, že dneska už spolehlivej je, ale já jak jsem paranoidní, tak si to raději jistím…. možná když se další dva roky žádná neposlušnost nepřihodí, tak uznám, že je to spolehlivej pes.

My na běžných procházkách skoro nikoho nepotkáme, tak nemám možnost trénovat poslušnost, když vidíme psa. Teď v zimě chodíme hodně do parku, kde pejsků potkáme dost… jako jasně psi musí být na vodítku… Mates chodí na 8 metrový flexi.. couračka mi v parku přijde taková nepraktická… a jasně je to flexi, není na volno, ale nádherně reaguje na povely, aniž bych ho musela nějak tou flexibilní usměrnit… zabrzdit, přitáhnout. Tak si říkám, že když vidím jak hezky reaguje a to i když je pes docela blízko, tak jsem si přeci jen jistější v kramflecích… že to prostě chce jen Matýska v těhle situacích ochodit.

balu:

Je nádherná!

No jasně, že je… potvora jedna… teď ležíme s mabželem u televize… Gina leží na zemi a spí, najednou zvedne hlavu a my oba s manželem dalo by se říct stereo řekneme “ Copak je, lásko?”  …tak nevím, jestli bychom se neměli jít léčit…

No mě nejvíc dostalo, když si Gina odcválala zaběhat s cizí běžkyní, tak to jsem teda vyrazila za ní…. volám, hulákám… běžím, v patách se štěndem Matýskem a doběhnu asi 50 metrů od ní, už na dohled a madam si tam očuchává křovíčko, tak zavolám a ona si to s úsměvem kluše ke mně a říká “ No…prosím tě, kde jste? Já už tady na vás takovou dobu čekám…”  No, co jí na to můžu říct…” no tak to pardón, ono se s infarktem dost blbě běhá” a ona “ Ahá, já myslela, že běžíš s Matesem… infarkt nikde nevidím.”

No prostě…když jí miluješ, tak není co řešit.

JanaJanaJanaJana:

Tohle je strašně důležitá rada, to, co popisujete, a kterou si tak dle mýho odhadu 75 % pejskařů neuvědomuje a na cvičáku je učí různý nlbosti,a le tuhle podstatu vysvětlí málokdo. Vlatsně je úplně jedno, jestli pes umí sedni nebo lehni, a stojky na hlavě a podobný blbiny. Ale my musíme hned na začátku učit psa nás následovat a hlídat si každý náš krok, jinak se to později hrozně špatně dohání. Pes by neměl přijít “protože jsem řek a jsem ten dominantní”, pes má přijít, protože nás prostě chce následovat, my jsme jeho smečka, je u nás bezpečí, opora a řád a pes to tak prostě vidí jako nejlepší možnou variantu jeho žití 🙂 To je to, co smečkové zvíře potřebuje. Když člověk pochopí tyhle základní principy, nemusí být žádný extra kynolog, aby dobře vychoval neproblematické plemeno psa/problematického jedince.

A Váš praktický popis je geniální 🙂 

pes má přijít, protože nás prostě chce následovat, my jsme jeho smečka, je u nás bezpečí, opora a řád a pes to tak prostě vidí jako nejlepší možnou variantu jeho žití

No tak to vyřídím Gině a už jí slyšim…" Tak hele, kdo je u koho v bezpečí?? JÁ tě střežím jako oko v hlavě, ty jsi u mě v bezpečí…a když já řeknu, že támhle v křoví může být bubulák a je NUTNO to prověřit, tak to se prostě musí…a nedej bože, že bych třeba zaregistrovala divoké prace v naší blízkosti…tak to už je jasný nebezpečí a pokud budu moci, tak ho prostě půjdu odehnat…jo a hlídat si mě nemusíš…nejsem pitomá, vím, kde jsem tě nechala…" no a protože nelze nechat pasteveckou čubu nechat pobíhat, tak holt mě musí mít přivodítkovanou k sobě….

Tak já knihu včera vyzvedla z výdejního boxíku…děkuju Ježíšku🥰

No akorát teď najít nějakou chvilku k přečtení…😴