Tak já myslím, že nošení roušek jsme si vyzkoušeli…jako myslím, že už to není taková zvláštnost, rarita jako v dobách před covidem, že už se člověk nemusí cítit jako exot.
Za mě teda, když má někdo nějakou chřipajznu, či jinou virózu a nebo prská na všechny strany a jde mezi lidi…k lékaři, do obchodu, do MHD a pod. tak z mého pohledu je slušnost si tu hubu něčím zakrýt, třeba tou rouškou…aby to neprskal na lidi okolo…
Njn zakážeme obrany a všichni psi budou sluníčková zlatíčka…
Tak mě už přišel mailík, že je kniha na cestě🥰
Jo, přesně jak říkáš … raději podprdu. Ono je taky asi rozdíl, když budu chtít obdaroval někoho s čivavou… tak to prostě koupím nějakou hezkou šňůrku na brejle.. obrazně řečeno, ale ve chvíli, kdy pes je silnej a má páru a potřebuju, aby to vodítko vydrželo případnou krizovku….
Já si třeba vodítka sama nevážu, vyhovuje mi přepínací vodítko, ale i to jistím ještě jednou karabinou… co kdyby náhodou došlo u karabiny k nějaký únavě materiálu a jsem v zadeli jak Baťa s dřevákama…
Je to prostě individuální… naopak berňáka, který je v podobné váhové kategorii jako pyrenejka Gina, bych mohla teoreticky klidně vodit na tý šňůrce od brejlí, kdyby byla dostatečně dlouhá a žádnej problém…
Tak já nevím… nebylo by nejlepší, kdyby vám sestra poslala nějaký odkaz na konkrétní vodítko z nějakého eshopu , keré by chtěla a vy ho prostě objednáte, zaplatíte a následně podarujete. Jako sama si neumím představit, že by mě někdo podaroval nějakým random vodítkem, když já preferuju určitý typ a ještě s ohledem na to, že pitřebuju, aby to vodítko mého psa udrželo…
Buggyra:Počkat, to někdy existovalo, že PP nedostala všechna štěňata z vrhu? Já myslela, že je to mýtus?
Kdepak to není mýtus, tak to skutečně bývalo. Určitý počet štěňat dostal papíry a zbytek se měl utratit.
To je něco, co nedokážu ovlivnit…
No myslím, že trošinku je na vině to, že u většiny inzerátů na štěňata s PP není uvedena cena. Lidi mají představu, že štěně s PP stojí bambilion a obzvlášť, když jsou v inzerátu uvedeny nějaké výstavní úspěchy. Dalším faktorem je obecné dogma, že PP potřebuju jen kvůli výstavám.
Na druhou stranu u plemen, které mám já doma je cenový rozdíl mezi štěnětem bez PP a s PP cca 10 tisíc a to už si spousta lidí řekne… 10 tisíc mít a nemít, když teda nechceme na ty výstavy.
Ono nemusím za takovým názorem chodit daleko i můj muž říkal proč jsme berňuchu nekoupili z tohodle inzerátu za 15 tis, proč kupuju za 25 tis, když je to to samý jen bez papírů, který my na nic nepotřebujeme.
Myslím, že ten názor, že štěně s PP a bez PP je defakto stejný, je z dob, kdy nedostávala PP všechna štěňata z vrhu a tak se stávalo, že tato bezpapírová štěňata chovatel neutratil, ale prodal… a ano v těchto případech se jednalo o štěnda z jednoho vrhu… a ano v těchto případech to bylo stejný, dneska by ten PP měl celý vrh, ale spousta lidí si neuvědomuje, že dnes už to tak není.
Fikovnice:Však ano Evi. Já udělala chybu, že jsem se zeptala, jestli má Sardullah info o Jessince. Omluvila jsem se, ale i tak toho lituji. Už mlčím…
Jani… fakty se neomlouvej. U mě je toto permanentní stav, bez ohledu na to, jestli se tady na Jessinku zeptáš a nebo ne. Není to tak, že bych byla v poho a ty bys mi to připomněla…. je to pro mě každodenní realita😴
U nás v noci krásně nasněžilo…byly jsme s Ginou ve dvě ráno a pohádka…a ještě i potom ráno to byla pohádka….pak začalo pršáť, všechno mokrý a větev velkého tisu mi buchla na oplocení výběhu pro psy….takže móc paráda…až odtaje sníh, tak se to bude muset prořezat a dát nový pletivo…😴.
Trickyvoo:Myslím přesně tuto historku. Však já to považuji taky za veselou historku, pokud nejde o život, tak jde o ho… a v tomhle případě doslova 🤭.
Příště jdeme na očkování, muž bude muset s náma a oblečeme si kombinézy jako mají v servisu, aby neumazali auto 😀
Hele…moje ovčanda veterináře taky nemusela…dostat jí do ordinace byl nadlidský výkon…možná proto, že jako štěndo měla parvovirózu a byli jsme tam každý den….teda po znečištění ordinace nedošlo, ale i tak to byl boj.
No tak jí vet prostě jezdil očkovat domů…
No ano byla možnost mít feny v režimu, jaký jsme vlastně používali, než jsem se definitivně rozhodla najít Jessince nový domov…brali jsme je domů přes noc a na “polední klid” a to teda tak, že doma byly oddělené, jinak byly holky venku a to fungovalo…pouze v případě, že doma nebyl manžel, jsem mohla mít holky doma spolu….protože to jsem byla v klidu a nebála jsem se…a v klidu tím pádem byla i Jess a byla pohoda.
Bohužel to byl systém, který nevyhovoval…hlavně teda Jessince, protože to byl hodně kontaktní pes, no a mě samozřejmě taky ne, protože my žijeme se psy a takhle to prostě dost dobře nešlo. A i Gina, i když není takový závislák, tak je ráda s námi.
Kdyby Jessinka nebyla kavkazák, tak by se s ní syn odstěhoval k mojí mámě, ale kavkazák do bytu v paneláku, to prostě nejde. A abych někde koupila a pronajmula třeba malý domeček a nebo chatu, tak na to jsem neměla finance.
Vždycky jsem říkala, že bych svýho psa nikdy nedala, i kdybych měla bydlet pod mostem…ale ve chvíli, kdy to prostě nevyhovuje těm psům… kdy jim nemůžu dát to max….
Pořád to cítím a cítit budu jako velikou křivdu na té psí dušince. Protože já můžu za to, že mě některé věci nenapadli…já můžu za to, že jsem si dostatečně neuvědomila, co by znamenalo případné oddělování fen…pro ty feny, které byly vychované v posteli, na gauči, v kruhu rodinném.
Když mi umře pes, i když je to takový pes jako Sára, tak je to strašné a mooc´to bolí, ale člověk se s tím časem smíří a to hlavně proto, že má vůči psu čisté svědomí, že celý jeho život dělal všechno proto, aby byl pes šťastný a že se víc udělat nedalo, ale to já vůči Jess nemám a nikdy mít nebudu. A nezmění to ani fakt, že její nová rodina je skvělá…že spinkala v mladým páníčkem v posteli, že jí měli doma do té doby, než se Jessinka sama “odstěhovala” ven…je to prostě bolest a stesk, který čas nezahojí.
To neva… ber ti tak, že dneska už mám odplakáno😉
Jo infotmace mám, ale i když jsem zvána a za jiných okolností bych i pozvání s radostí přijala, protože Jessinky nová rodina vlastní mimo jiné i koníky, tak já bych to nedala.
Už to budou skorem dva roky, co Jessinku nemám, ale není tejden, kdy bych po ní nebrečela a to i když vím, že je milována, spokojená a má se dobře….no a už zase řvu jak želva…
balu:Rozum jde stranou… to asi ano.
Jenomže i když byste si znovu pořídila křížence stejných plemen, tak můžou být a zřejmě budou, jiní než vaši psi, zejména než Sára, se kterou jste měla mimořádný vztah. Taková byla jen jedna. To je jako když jsme si pořídili druhou kavkazanku, druhou chodku. Ta druhá nebyla stejná jak ta první, a v obou případech šlo o ustálená plemena.
Jo to máte pravdu…už jen proto, že když vezmu v úvahu z jakých plemen byla Sára nakřížená, tak měla prostě defakto vadnou…jestli to v souvislosti s křížencem mohu nazvat “nestandardní povahu”, nějakou chybu v matrixu…ale tak člověk by doufal, že se zázrak bude opakovat…
Vždycky jsem o Sárině říkala, že se prostě nějakým omylem narodila s pasteveckou resp. saošskou, kavkazskou palicí a když jsem si pořídila kavkazandu Jessinku, tak se mi to potvrdilo…ten základ tam byl hodně podobný, i když byla každá jiná…ale ten pocit z Jess jsem měla stejnej jako ze Sáry a teď když už je Jessinka dospělá, tak se mi to jen potvrzuje…dle toho, co říká nový páníček.
A je velmi pravděpodobné, že další kříženka stejných plemen by mohla být povahou třeba berňačka, což jsme diametrálně někde jinde…Sáry bratr Jack byl podstatou berňák…navíc ještě se závadou…v určitých věcech bojínek, ale teď když mám skutečného berňáka, tak ty povahy jsou v podstatě velmi podobné.
Jo…byla by to sázka do loterie.
Zase na druhou stranu u Giny jsem přesně věděla, co si kupuju a Gina v tomto směru naprosto jako pyrenejka splnila očekávání…akorát až v praxi člověk zjistil, že to není úplně to pravý ořechový a to i přesto, že s Ginou je podstatně lehčí život než s radikální geniální Sárou.
Megííí díky…upřímně jsem si to tak nějak myslela a i teda prezentovala, ale můj názor byl zpochybněn, ne-li odmítnut resp. “definuj přes ..jak..kdy…kam…komu…a kolik…” no a to já fakty nevíííííím😲….
táááák, teď budu dělat doma chytrou… 1:0 pro Sardullah 🤔
A jinak ještě jednou všem, co něčím přispěli k tomu, aby kniha vznikla, obrovský dík…opravdu si ani neumíte představit jakou mám radost a bude pro mě čest takový poklad míti doma. ❤️
No mě právě taky překvapilo těch 75%…😲
Zrzavci:SArdullah, můžete říct manželovi, že má zkreslené představy. Je cena knížky tak jak ji vidíte a z té si prostě oni ukrojí. Hodně. Jednoduché.
A věřte, že ani autorka ani nakladatelka milijounářema rozhodně nebudou, ani auto si za to nekoupí, opravdu jen ty vidle. Možná třikrát. To jo. A teď si nedělám legraci. To opravdu není o tom, že z toho budete žít.
No ono to ani nebylo o tom, na kolik si kdo přijde nebo nepřijde “milionů”, upřímně vám bych ty miliony klidně přála a megí taky…spíš šlo o ten proces obecně.
Pokud to bude jen trochu možné, tak to nechám vyšumět, popř. to “překryji” jinou debatou, třeba o nesmrtelnosti chrousta…a bude vymalováno…😉
Vahine:Kouká JAKO….jsem psala 😀 v tomhle nejsem naivní, určitě ne. Umím si představit, jak nerada se asi češe a trpí, chuděra
...šlo jen čistě o její výraz, tedy jeho popis, Sardullah 😉
Prdlačky trpí….je zajímavý, že když má v tlamajzně střívko, tak žádný utrpení nevidím, to můžu česat až do aleluja, jedinej limit je, kolik střívek můžu do čuby nacpat, aby jí nebylo blbě a to teda i rozčesávat nějakou nepříjemnou splstnatělinku na zadeli (česání na zadeli nesnáší nejvíc), ale dojdou střívka a už je problém i jen lehce přejet měkkým kartáčem po zádech, to mi nejdřív řekne “nech toho” a já dělám jakože jsem to neslyšela a ona se teda sebere a znechuceně odejde…
Já nevim, že mám štígro na to, že když mám psa, který by potřeboval česat a česat a česat, tak zrovna kápnu na toho, co to česání nemusí…afgán a ta moje bílá medvědice…a ostatní, u kterých to není tak často třeba, tak by se nejradši česali od rána do večera….😴
Vahine:A mě je teda zase tohle fakt buřt, všem všechno přeju, zařizování a práci kolem toho nikomu nezávidím a ani si to neumím představit…chci jenom už brzo číst tu knihu a těším se 🌞
Závidím leda ten dar z nebes stran umění…. pro psaní, malířství, sochařství a ty výsledky ráda obdivuji, kochám se..umět tak malovat jako Vincent Van Gogh nebo Paul Gauguin ( ty jeho vahine a ty barvy 😉) nebo cítit předem tu sochu v kvádru kamene, která je tam ukryta… tak, jako Michelangelo…nebo umět psát…jako Zrzavci…jóó to by bylo 😇😊
Čert vem malování a nebo sochařství….jak já bych chtěla umět opravdu krásně zpívat, já zpívám tak ráda a takhle musím buď v autě, když jedu sama a nebo si pobrukuju doma u vaření…když je nejhůř, tak si manžel může nasadit sluchátka.
Na druhou stranu poslední dva měsíce mi Gina začala štěkat v autě…ale když zpívám, tak je ticho…jen nevím, jestli to není tím, že oněmí hrůzou, cože je to za zvuky…