Čtu:
Každé ráno si dám sprint na 200 metrů s Bambulí v náručí
a říkám si…hmmm…ta je teda dobrá, si hned po ránu zasprintuje, 200 metrů bych teda sprintem nedala…
čtu dál:
protože nechci, aby nás následovala kočka na vycházku
…tak to jsem se teda hodně zasmála..😄
No tak ať se mu daří, je to krasavec👍
Alespoň vypadáš jako holčička…já jako zálesák 😄
No pro mě je pokoutník fakt problém… minule jsem večer jednoho velkýho klučinu odlovila a šla vypustit ven… musela jsem si vzít na noc prášek na spaní, protože ten pocit úzkosti, ošklivosti… jako vím, že ten pavouk je neškodnej, ale mému iracionálnímu já je prostě fyzicky špatně… kéž bych to tak neměla.
Já nesáhnu totiž ani na gumovýho pavouka… taky se mi z toho dělá mdlo.
A teda když nepičítám nějaké “pidipavoučky - štěstíčka” tak třesavky jsou jediný pavouci, kdy se o mě nepokouší hysterický záchvat.
Kdo to má podobně jako já, tak ví o čem mluvím… kdo ne, tak vám upřímně závidím.
Jako povídání se psem je asi v našich kruzích normální…
Ale …. chtěla bych říct, že myslím, že jsem “ nejdrsnější” pejskařka z parku… ono jak je to ve městě, tak tam všichni chodí oblečený normálně, asi jako já, když jdu hodobóžově v oblečení určené mezi lidi a do toho tam přijede Sardullah oděná do hadrů od 4DOX v maskáčovém provedení, neboť na tom je nejmíň vidět slintance a flekance a vyloží dvě chlupatý obludy z terénního auta… teda trochu mi ten morál o drsnosti kazí bílá medvědice s růžovoučkým vodítkem… ale zase se umí tvářit jakože “ teď královnou jsem já”… no a Máťa tomu drsňáckému obrázku moc nepřidá.
No a teď teda já, kde nikdo nemůže pochybovat o tom, koho má před sebou, mistr světa omeleta v kynologii…vydávám povely…. asi jste všichni viděli ty kreslený pohádky o krtečkovi… já mluvím přesně tak jako ten krteček….vysokým hláskem…tam, tam…. tady, tady…. Kuki, kuki…. Hopi, hopi….jako když si to pak člověk vybaví zpětně…. si pořád říkám, že lidi koukaj po Gině, jestli spíš nekoukají po mně😂.
To samý na veterině…když jsem byla s Ginuš…když vezmu jaký tam lidi dávaj psům povely” sedni, lehni, zůstaň…”…. a Sardullah na Ginu “ Ginuško, udělej hačánka, prosím”… Gina si dřepne a na lidech vůkol vidím, že jsme je pobavily.
Mám vysavač, kam můžu dát i pytlík, ale vzhledem k množství chlupů, co doma vysávám, je to takový neekonomický.
Jako ještě když jsem měla takovej ten průmyslovej vysavač, tak tam je ten pytel obrovskej, to se dá, ale běžné velikosti vysavačových pytlíků, byť teda můj vysavač není žádný drobek, to je u mě na prdlačku.
Jako ono není složitý vyčistit tu nádobku, resp. jeden díl, který má žebrování, ale prostě do toho člověk musí sáhnout a byť třeba i v rukavici…prostě při mojí fóbii a představě, že v tom je pavouk, to fakt nechci…
Tohle dělá moje máma…prej na mě “ty s tím naděláš”, drapne pavouka a jde ho vyhodit…zase by ale nevzala do ruky hada, což mně nevadí, ale klidně bych to s ní vyměnila…hadi se mi doma nepromenádují….
Já teda pavouky nezabíjím, chytám do sklenice a vyhazuju ven….vysát ho…no tak to vůbec …já ve vysavači nemám pytlík, vysávám do vody a jasně tu špinavou vodu vyleju, ale tak musím ručně sundat ten mechanickej bordel (hlavně chlupy) z těch součástí v nádobě…vysát do toho pavouka, tak to rovnou můžu ten vysavač vyhodit…
Na pavouky obecně platí udržovat místnosti co nejvíc v čistotě a pak prý (vyzkoušeno nemám) máta …mátový sprej…a samozřejmě ideálně utěsnit škvíry, kterým by pavouci mohli opětovně vlézt do místnosti.
Takže pořádně uklidit, přítomné pavouky buď zahubit a nebo vyhodit ven…utěsnit přístupy, nastříkat mátový sprej…a udržovat v místnost co nejvíce v čistotě…i když nevím, jestli to ve spíži pomůže…víme všichni, že pavouci rádi temná místa a v případě třesavek mi přijde, že zrovna jim je to šumák…
Mě třeba třesavky moc nevadí…jsem arachnofobik…a tihle pavouci jsou pro mě menší zlo, než pokoutníci a třesavka je schopná stavy pokoutníků v domácnosti dost redukovat.
No dám tady do pléna stručný popis včerejší ranní krátké procházky…třeba to někoho pobaví, když si to představí v reálu…
včerejší ranní procházka byla o hovně (omlouvám se za ten výraz, ale jinak se to popsat nedá) a to doslova….
Vyložím psy z auta…a vyrazíme do parku…včera se udělalo hezky, byla neděle a navíc sváteček, zavřené obchody, tak v parku opravdu nebyla o obecenstvo nouze…ujdeme pár desítek metrů a Máťa vykoná velkou potřebu…zatím vše v cajku, seberu, dojdeme pár metrů ke koši, vyhodím a pokračujeme…no a tentokrát jde do akce Gina…tady bych vás ráda uvedla do obrazu…Gina bere antibiotika, tak asi díky tomu sice produkuje odpad ve tvaru bobku, ale dost měkké konzistence…takže je hotovo, beru pytlík a sbírám tak nešikovně, že si potřísním i ruku..no fujky, fujky, co teď…kapesníky ani ubrousky Sardullah sebou nenosí, na co taky, ale tak nejsem blbá, jsem vdaná, mám zkušenosti…tráva byla mokrá, tak pokládám pytlík, “umývám” si ruku o mokrou trávu…beru opětovně položený pytlík s inkriminovaným obsahem, jenže, jak jsem to blbě nabrala, tak byl zmazaný ten pytlík a ruku jsem si potřísnila opětovně…no nakonec jsem úspěšně dokončila akci…vyhození pytlíku a očištění ruky. Ale Gina ještě neskončila a další hodně měkký bobek jí zůstal na zadnici přilepený na chlupech. Jsme stále v situaci, kdy nemám žádný ubrousek, pouze igelitové pytlíky…tak co už, alespoň pytlíkem odstraňuju to nejhorší…je vám jasný, jaký je výsledek…Gina má posranou (opět se omlouvám za ten výraz, ale je nejtrefnější) zadel. Vzhledem k tomu, že je bílá, tak je to samozřejmě hodně vidět. Ještěže za normální situace nese ocas dolu a tak z větší části tu katastrofu zakrývá. Tady je opravdu velká nevýhoda, že Gina budí obecně pozornost a lidi se za ní otáčejí…
No tak vyprazdňování máme za sebou a pokračujeme v komedii.
V parku hafec lidí a samozřejmě spousta pejskařů mělo stejný nápad jako já.
Máťa je na flexině, aby se alespoň trochu popoběhal, když musí být v parku na vodítku…flexi nedržím v ruce, ale mám jí pověšenou přes plece na dalším vodítku. Za normálních okolností Máťu ukočíruju normálně povelem, aniž bych musela brát flexinu do ruky a korigovat mechanicky vzdálenost ode mne, ale….u nás někde v sousedství hárá některá z fen, tudíž z Máti je ukňouraný stvoření, které reaguje na pejsky intenzivněji a když už je těch pejsků moc moc moc, tak už je vidět, že je z toho rozhozenej…na povely sice reaguje, ale po povelu nepřijde prostě do mojí blízkosti, jak to dělá běžně, ale oběhne mě…do toho mi zfanfrní Ginu, protože jeho hlasový projev…kňourání…je intenzivnější a Gina vyráží směr cizí pes, ale je slušně vychovaná, takže jakmile napne vodítko, tak se automaticky vrací ke mně…k noze, bohužel má ode mne debilně naučeno, že mě při přiřazení k noze obchází….takže já totál zamotaná flexinou s Máťou a Gininým vodítkem…no komedie, než jsem to rozmotala, moc tomu nepomohla pejskařka, která se kus od nás zastavila a pozorovala moje pachtění, aby mi sdělila, že mám moc hezký psy…Máťu teda připla na klasický vodítko…rychle jsme dooběhli park a trandili raději dom.
Tak to už se mi teda dlouho nestalo…a doufám, že nestane…jak říkám, že prochajda se psy je pro mě relax, tak včéra ráno to teda neplatilo…
rapotačka:Zelenina, Zelí, zelenskej?
No takhle , když to napíšete, tak mi to přijde logický… ale já jsem člověk, co v rámci zachování klidu a mého duševního zdraví politiku úplně vypouštím, tak vůbec můj mozek při běžné činnosti nebere nějaké souvislosti s politiky v potaz… takže pak čumim jak trubka a vůbec nevím vo co gou…
No já letos po defakto 5ti letech …. když jsme si pořídili zahradnici Ginušku, tak to nemělo cenu… protože… šel zahradník do zahrady s motykou, motykou, vykopal tam hlízu jiřiny velikou, velikou….a po pátém znovu zasazení a znovu vyhrabání jsem to vzdala….
Tak letos si to užívám…
Já závidím všem, co mají doma nekobercové podlahy a vyhovuje jim to. Já jsem kobercová….
v ložnici mám momentálně lino, strhla jsem starej koberec a kvůlivá psům jsem tam přes léto nedávala novej, to lino je studenější než koberec…. a je to děs… já si vždycky říkám, že by to bylo praktičtější… vysaju, vytřu a je čisto. Jenže v našem režimu bych asi musela podlahu vysávat a nebo zametat minimálně 2x denně.
A vůbec nejde o nějaký chlupy, to je ten nejmenší problém… jde o “píseček” teda asi spíš zrnka zeminy, půdy, hlíny, co tam psi natahají. Já doma chodím bosky, miluju to, nechci mít žádný pantofle, přezůvky ani ponožky a i když dopolko uklidím, tak večer, když si jdu lehnout, tak se mi na ty bosý chodidla lepí zrníčka bordelíčku, protože mezitím byla Gina v posteli provádět polední klid, Máťa tam byl se mnou uklidit věci do skříně… no a předtím byli na zahradě.
Jasně na koberci je ten bordelíček taky, ale nelepí se mi na ty chodidla.
No a další věc je že mám ráda měkčí nášlap.
A poslední věc…. i starej pes, kterej už má nějaký pohybový problémy, se mi z koberce normálně z lehu zvedne, ale z hladkýho povrchu často ne.
Takže sice mi rozum říká, že hladký povrch je praktičtější, ale koberec je koberec…akorát pak řeším, jak nejsnadněji vysát chlupance…
Bobí nemůžu tě navštívit, podpořit osobně, podarovat tě květinou… tak alespoň takhle elektronicky pisílám kytičky z vlastní zahrádky…
Čím jsem starší, tím čas letí rychleji…v pondělí vstanu a než se rozkoukám, tak je pátek… než se rozkoukám, tak budou Vánoce. Každou zimu si říkám… už aby bylo jaro a jaro je za chvíli tady. Prostě jako kdyby se ručičky hodin točily rychleji a rychleji.
Tak by člověk řekl, že za chvíli už tu operaci budeš mít za sebou…. jenže když člověka něco opravdu bolí, tak ten čas se táhne jak smrad, každá minuta, hodina, je nekonečná.
Přála bych ti Bobí, aby se ti ty ručičky na těch hodinách točily co nejrychleji… tedy do toho termínu operace.
Lidi se moc neumí vžít do kůže druhých… tedy pokud nemají podobnou osobní zkušenost…
No Bobí… pořád doufám, že přijde to zlepšení po tom rehabilitačním pobytu… že se ti alespoň trošinku uleví…
Tak já mám psy jenom dva, takže nikdo se neptá na počty psů, ale fakt každej druhej člověk, který mě osloví, když jdu se psy, tak nezapomene zmínit “no…to když zatahaj, tak asi máte co dělat, že jo”…a nebo “no vy musíte mít ukrutnou sílu, když je udržíte”…"jé, vy máte štěstí, že ti vaši netahají, že si nevšímají psů, ten můj Alík je fakt hroznej"….
Nicméně vím, že čím větší počet psů, tím víc budíš pozornost. Já vídávala jednu paní, tak měla 5 pejsků - útulkáčů a to když člověk potká, tak už si všimne, i když to jsou menší pejsci, tak je jich moc moc moc moc…
-hahaha-kde jste nabraly tolik psů???
Tak to bych jim přála potkat Impact 😂…to by teprv čuměli…
Ach jo…😴
Tak Becky velká gratulace 👍
U nás je to s venčením na prdlačku… tak Gině se hojí ta packa a navíc má antibiotika, moje kolegyně je na dovolený, takže já nonstop od rána do večera v práci a navíc povětšinou i chčije a chčije.
Dneska večer bych chtěla alespoň jednou obejít se psy park…ta Ginina packa vypadá docela dobře a sice má antibiotika, ale myslím, že jí pár minut pohybu nezabije.
Tak jen aby nepršelo…to je fakt děs…Máťu strkám ze dveří baráku násilím, ať se jde vyčůrat a kolikrát se mi to povede až na potřetí a to už je vidět, že fakt potřebuje čůrat….madam pastevecká pro jistotu nesleze ani z gauče…venku mokro, co by tam dělala, když ona vlastně vůbec čůrat nepotřebuje…
obr. č. 7
toho koně beru v každém případě…😎