Asi jen takto - nějak mi připadá zbytečné pokoušet se vám cokoliv vysvětlovat, nevěřím tomu, že jste ochotná se pokusit to pochopit. Takže si to klidně zařaďte do kategorie “tyran”. Příspěvek byl směřován někomu jinému.
Zrovna tohle je rozhodně fajn cíleně trénovat, ono je to dost protivné (můj minulý pes byl na tohle děsnej) 🙂
Doporučila bych zaměřit se oběcně na nácvik odložení (dobrý návod má Kristýna Dostálková, Odložení pro život - návod zdarma dostupný na internetu).
A pak stupňovat, prodlužovat dobu i vzdálenost, přidávat odchody, atd.
My jsme jednu dobu trochu trénovali i úvaz, že psa uvážu, sednu si pár metrů od něj mimo dosah, vytáhnu knížku a strávím tak hodinku dvě (tři, čtyři …). Pes má ležet na místě, pokud dělá něco jiného, přijdu ho opravit, případně napomenu na dálku, atd. Cílem je podpořit vzorec “nelíbí se mi tu a nudím se - tak budu spát”.
Popravdě, já už bych tuhle nesamostatnost řešila nějak víc. S nějakým trenérem, který s tím umí pracovat. Ono se to dá různě zvládat, ale jak dlouho se dá spoléhat na to, že večer nikam nepůjdeme a nebudeme muset … a že se to nebude zhoršovat… atd.
Ano, a také u nás je jakékoliv vybočení z normy děsná událost 😀
Ten kukuč! Když si odmyslím uši nahoru, je to jako Finn v bledě modrém 😀
Krása! V okolí Kozlova jsem kdysi pravidelně venčívala, měli jsme tam prolezlou každou pěšinu 🙂
Knírač je v něm jistý … a nevím nevím jestli se mi po tomhle bude ještě chtít do nějakého jiného plemene nebo vořecha… když může být život tak jednoduchý 😀 On to aspoň “doplňuje” těmi potížemi se samotou, jinak by to s ním bylo úplně bez práce.
efe:To je boreček 😍 já bych k Vám asi potřebovala na školení, jak se postupně zbavit stopovačky… zatím to u nás vidím na nikdy…
Takový pocit jsem měla s předchozím psem, i jsem na to tehdy na pár let rezignovala 😏 a nakonec se povedlo.
Teď mám obrovskou výhodu v povaze psa - žravý, pohodář, schopný značné sebe-regulace, spolupracující…. A nemám co jiného poradit než postupy dle Evy Štemberové, jsou dohledatelné v její on-line poradně na FB (jednorázový poplatek a pak máte vstup nafurt). Není to samozřejmě pro lidi, co chtějí jet 100% pozitivku.
A jinak jsem nedávno vytáhla stopovačku i doma, na jednom úseku lesa se nějak přemnožili zajíci nebo co. Sice odvolám z lovu přes emergency recall, ale cílem je, aby to nebylo potřeba a pes vůbec nevybíhal. Takže jsme si to museli přechodně takto připomenout…
On když na něco čeká, dává si tlapku přes tlapku. Říkám tomu “čekatel” 😁
Také máme za sebou nějaké to větší cestování, tak přidávám pár fotek z psího pohledu.
1. Moře by rozhodně šlo, akorát bez stopovačky ani ránu. To nadšení z vody je příliš velké, pes je rychle v rauši. Neměli jsme mnoho příležitostí, ale pokud bychom byli u moře znovu, ráda bych se na to tréninkově zaměřila.
2. Pejsek vzorně čeká, až si nakoupíme hezké pohledy.
3. Tady měl za úkol ležet a ideálně odpočívat, ale pořád fascinovaně sledoval vlny. Měl to jako televizi.
4. Nejlepší ubytování je to, kde si může zalézt pod postel. To on úplně miluje, trávil tam většinu času, co jsme byli na pokoji.
5. Čekání, až si páníček prohlédne katedrálu. Pak si ji půjdu prohlídnout já.
6. Stále mě fascinuje, jak mu vůbec nevadí ta malá přepravka. Na dlouhé cestě jsme stavěli po 3-4 hodinách a ani nepípnul, až jsem občas přemýšlela, jestli jsem ho nezapomněla naložit 😀
Pochybuji, že lze situaci posoudit anonymně na dálku přes internet.
Buď se jedná o zdravotní problém - poradit se telefonicky s veterinářem, popsat příznaky, domluvit se na další postup (zajet k němu v noci, kdyby se to opakovalo? nebo jen natočit chování psa a dorazit se psem ráno?).
Anebo o psychický, a tam to chce nechat posoudit někým zkušeným, dobrým trenérem, ideálně také alespoň přes video, když ne přímo osobní konzultaci….
“…Finn, jak píše Keriton, preferuje spíš delší samodomo,…”
Bych jenom opravila, že rozhodně v žádném případě nepreferuje ;) Kdybychom se měli bavit o tom, co on preferuje, jsme někde v tématu “dala jsem výpověď v práci a stala jsem se bezdomovcem, aby pes nebyl nikdy sám”.
Jde spíš o to, co jeho schopnost zvládat samotu zlepšuje a co ne. Vidím na něm, že když je tu sám opravdu dlouho (a samozřejmě z toho nesmí chytat paniku, to by nefungovalo), příště si jakoby řekne, že nemá smysl to řešit, že to stejně potrvá zase sto let, a že teda radši bude spát.
Nebojte, on brzy vyroste a budete ho moct nechávat samotného celý den 🙂
Ale přesně, je to fakt hrozné vymýšlet, kam vyrazit, aby dávalo smysl nechat psa doma 😀 Já mám v záloze ještě cyklovýlet nebo jet se koupat někam, kde psi nemůžou. Případně navštívit přátele. Také je ideální období na sběr borůvek. Při hezkém počasí vytáhnout deku a jít si udělat piknik, k tomu dá vzít i deskovka…
Njn, jinak jsme normální 😀
"…nejsme schopni nějak pravidelně udržovat to, že jdeme oba z bytu aby tam byl sám…"
Ehm, to mi připomíná nás… Nemám štěně, ale psa, kterej samotu pořád ještě trochu řeší. Manžel je učitel a já mívám přes léto takřka výhradně home-office, takže teď o prázdninách mám tentýž problém - jak nás dostat z baráku na dostatečně dlouho …
Jak často to opakovat? Myslím si, že u každého psa to bude trochu jinak, chce to vysledovat. Já se snažím aspoň 1x týdně, lépe 2x, a v našem případě by bylo ideální kolem 7 hodin, a to už se dělá fakt blbě, když nemáte důvod 😀
Vy máte štěně, takže bych to brala tak, že to chce pravidelněji, vyhledávat příležitosti a aktivity, které jsou logické bez psa. Až dokud nebudete mít jistotu, že to zvládá v pohodě.
A jinak, v případě našeho psa jednoznačně nejlépe “zabírá” dlouhá nepřítomnost. U štěněte to musíte samozřejmě nastavit podle jeho možností. Ale mám skutečně ozkoušeno, že když jsem pár dní odcházela jen na jednu dvě hodinky, pes už si třetí den po prvních 10 minutách samoty pomyslně ťukal na hodinky, že už bych se brzy měla vrátit. Naopak když jsem ho nechala samotného 6-7 hodin (a to už musím cíleně plánovat, kde a jak ten čas strávím), příště byl daleko klidnější a mnohem víc času prospal.
Ale zase dobrá zpráva je, že po dvou týdnech, kdy s námi byl na dovče téměř nonstop (zvládla jsem 2x zorganizovat půlhodinku psí samoty) - po návratu domů se chování osamotě nezhoršilo.
Také jsem flexi nepoužívala ze zásady, dokud mě situace nedonutila (jedna ruka téměř 2 měsíce mimo provoz a hyperaktivní pes, co nemohl chodit na volno). Prvních 14 dní jsme já i pes hrozně nadávali, pak jsme si zvykli, a od té doby to snesu a příležitostně využívám výhod, které to přináší. Takže bych do toho klidně šla.
Flexinu taky používám, má své výhody, které někdy převáží nevýhody. Tohle působí dost zajímavě, pokud to není předražené…
Někdy nejlepší výraz psa je, když zjistí, že to jde i bez hysterické scény 😁
Souhlasím s vámi.
To zlo v diskuzích mi tu přijde v poslední době ještě horší jak na IF.
Pokud je to tak, jak zadavatelka uvádí, řešila bych to právní cestou.
Normální běžný základ, pes startuje po psech a začátečník se snaží zjistit, co s tím má dělat.
Právě se ani nepokoušel. Nechal to spadnout a pak si to vzal. Po kastraci změna, začal pamlsky chytat už ve vzduchu.
Nepořídila, protože mě by to proste rozčilovalo 🤪