Jinak on se dá zajíc ulovit i když pes kráčí pomalým krokem na vodítku po asfaltce. Když mu ten zajíc vyskočí z trávy vedle cesty přímo do tlamy, neuděláte vůbec nic.
Podruhé pes sice nebyl na vodítku, ale viděla jsem na něj a rozhodně nic nelovil, čmuchal si v křovíčku u cesty. A najednou měl zajíce.
Vždycky je třeba dobře vybrat, co se má hejtit a co ne 😉
Tak jsem chtěla napsat, že nám emergency recall na odvolání z lovu stále dobře funguje, myslím, že to tu taky někdo horlivě hejtil 😀 V 90 % situací zvládáme, že pes za zvěří nevyběhne, ale zrovna v tomto týdnu to nedal a vyrazil za zajícem. A jelikož letěl přes louku, mohla jsem vidět, jak na zavolání zareagoval v setině vteřiny a letěl zpátky.
Tenurri:Jo…ono sice existují obecné rady, ale problém tady je, že je to tak těžce individuální, že ve výsledku opravdu vyjde levněji pozvat si odborníka a řešit to s ním přímo na místě…
Upřímně, prvně se mi taky protáčely panenky při těch konzultačních cenách, ale pokud to člověk řeší delší dobu, kupuje nové záchody, škrabadla, alavisy proti stresu, a neustále nějaké další věci co někdo poradí na internetu, do toho ještě vyšetření na veterině a kolikrát ne jedno, je v tom za 10 tisíc a nevyřeší nic 😀…
Ty ceny jsou takové taky proto, že v celé ČR snad máme jen dvě osoby, které se tomu věnují a u kterých bych se nebála ty peníze zaplatit.
Naprosto souhlasím, kdyby mi doma kočky čůraly, kde nemají, a nešlo by to vyřešit, prostě neváhám a někoho osvědčeného si pozvu. Z té televize mi přišlo, že to fakt nebývá od koček naschvál nebo že by se mstily, ale že mají vážně hodně dobrý důvod - často snahu ochránit smečku před domnělým nebezpečím zvenku.
Nejsem odborník, ale přišlo mi, že tohle uměla hezky vyřešit Klára Nevečeřalová, co je v tom pořadu v televizi. Pokud šlo o močení mimo záchod, téměř vždy byly výsledky docela rychlé a razantní.
Nejvíc, co mě ošetření se souhlasem naučilo, je poznat, s kterou náladou se do toho ani nemám pouštět - tím, že je to nastavené na pohodu a úspěch.
Pes už se nadšeně řadí na značky, když vidí, že se půjde ošetřovat. Zrovna dneska jsem mu chtěla trochu ostříhat přerostlou srst pod očima, to by “násilím” určitě nebylo nic příjemnýho. Ale třeba kapky do očí zase dělám bez souhlasu a taky nám to jde hezky.
Vídám pejskařku s hluchou fenou, zvednutá ruka znamená přivolání. Osobně by mi přišel praktický vibrační obojek, protože může psa probrat i ve chvíli, kdy na vás nekouká. A určitě je super na tom pracovat předem, když ještě trochu slyší.
Tenurri:ano, už na ten kurz koukám…doporučovali to hodně lidi ze skupiny s reaktivcema. Jestli to alespoň trochu pomůže, je cena úplně v pohodě…
Za ty socializačky a skupinovky jsme dali už určitě víc a akorát to problém zhoršilo.
Ph: No co mi zbývá, že 😀…někdy z něj mám ohromný nervy, ale vztekání se mi nepomůže ani problém nevyřeší. Vždycky to jdu rozdýchat a dobrý. Ale občas bych mu teda nejradši pleskla. Ono kolie jsou uknikaný, ale tohle je extrém. Chlapec neumí vůbec zpracovávat svoje emoce…a že jich má teď habaděj 🙂
Ještě k té Dostlákové, ona vlastně pracuje především se zónami stresu, takže si člověk udělá hezky představu, v jaké zóně co funguje, jak poznat podle projevu psa, v které zrovna asi je, jak se propracovávat ke vnímání od nejlehčích po těžší situace, atd. A to mi přijde dost dobrý.
A popravdě si nejsem jistá, jestli bych vydržela chodit na socializačky, pokud by to bylo blbý a nebyly by vidět pokroky. To by se taky mohlo stát, že je chyba v přístupu a že se něco dělá blbě….
“Fňuká, když venku sedíme na lavičce a nikam nejdeme - řeknu mu ať si lehne, tak si lehne, ale kníká protože tam nechce ležet…."
“On ty povely zná a splní je, problém je, že je to to poslední, co by chtěl v dané situaci dělat….”
“Trenérka nám říkala, že musíme prostě vydržet..”
Přijde mi to jako náběh na fakt nepříjemnosti, co se týče získávání zlozvyků.
Doporučila bych online kurzy od Kristýny Dostálkové, má tam něco pro pohodové procházky a potom o konceptech, je to veskrze pozitivní a velmi návodné, takže se toho nemusíte bát. Navíc získáte na nějaký čas přístup do její FB skupiny, kde se můžete radit přímo s ní. Za mě jedny z nejlíp vynaložených peněz na cvičení se psem, a to jsem jinak dost škrt.
No a pak Eva Štemberová, ale to zase mnozí nezkousnou, že není čistej pozitivkář 🙂
Moc neporadím, jen můžu říct, že krmím Primal Spirit. Určitě to neodpovídá kvalitou (mají ale vyšší řadu Alpha Spirit, třeba by se tam našla vhodná varianta). Já jsem spokojená s konzistencí a množstvím odpadu, popravdě v tomhlo ohledu je to lepší výsledek než nějaké kvalitnější granule, které jsem před časem zkoušela.
Každý zná svého psa a sebe nejlépe, takže je to spíše o tom, jak to odhadnete. Já mám psa "mírně" úchylného, na některé kastráty (psy i feny) reaguje hůř jak na háravku. Jasně, uřvat se to dá, ale doma bych to řešit nechtěla. Ale zase, kdyby to byla nutnost, nějak to zvládnu.
Bomba!
To já bych si teda dala! Ale tento pes na to není, nežádá dlouhé výlety a navíc po větších akcích pokulhává. Tak mi nezbývá než se válet na gauči a občas fňukat, že nemám žádnou kondičku …. 😀
Doporučuju https://www.mushgo.cz/ - poradí vám, ale také si můžete vyzkoušet přímo u nich, jezdí po republice a můžete se někde potkat, ozkoušet přímo na psovi, nechat si na to mrknout odborníky.
Nejvíc mě dostalo, když jsem psa tuhle šampónovala (lehký alergik, 1-2x do roka nutno vyšamponovat a pak se mu viditelně uleví). To se musí celej vykoupat, čeká se 10 minut s šamponem, aby to pořádně zabralo, pak se důkladně vymývá, pak vysušuje, atd. Pak se on sám celej ještě docela dlouho meje, samozřejmě.
A pak po celým tom procesu na něj kouknu a vidím po něm lézt klíště…. 😀
Mám furt toho samýho vořecha 😉
Myslím, že na každýho psa jdou klíšťata jinak. Na krátkosrstýho bez podsady tehdy moc nešly, na tohoto s trimovací srstí a hustou podsadou jdou hodně. Necházím lezoucí klíšťata doma na nejroztodivnějších místech, nejčastěji samozřejmě na gauči, ale klidně třeba i na zdi… Letos je to určitě daleko horší než loni.
Už jsem taky byla zoufalá a pořídila jsem repelent Menforsan. Dost to funguje, akorát je stále pes cítit po citronu, no. Místo 20 lezoucích klíšťat sbírám po procházce třeba jen 1-2, nědky žádné.
Pes má Simparicu, to řeší zakouslé potvory, ale není to repelentní.
I tak už jsem jedno tahala ze sebe …..
To je podle mě ideální, nikdo nemusí být smutný, že si ho pes neoblíbil 🙂
Podle mě to každý pes má trochu jinak. Některá plemena inklinují k vazbě na jednoho člověka a s tím se pak těžko něco udělá. Některá zase dovedou akceptovat jako pána více lidí.
U nás pes mírně preferuje toho, kdo se mu víc věnuje. Ale dovedl by se snadno přeorientovat, kdyby se to změnilo. Nejvíc se to u nás pozná asi na tom, když jsme všichni spolu, a jeden z lidí odejde pryč - tak chování psa v tu chvíli, jak moc to řeší, jestli se v nepřítomnosti toho člověka chová výrazně jinak nebo je úplně normální, apod.
Předchozí pes byl velmi výrazně fixovaný na mě.
Moje vetka říká, že prý jen 20 % psích alergiků má alergii na potravu. Většina je alergická na něco z prostředí.
Fineček na lidi obvykle neštěká, ale když už, tak vrčí. A to velmi zle, zní to jako smrtelně myšlená výhružka zabitím. Je to spíš výjimečné, ale zatím tuším, že mu vadí upřený pohled, zírání. Je schopný takhle vrčet i na dítě. Jinak lidi ale neřeší, naopak, kamarádí se, loudí pamlsky… Tak se snažím dávat pozor a sledovat reakce psa. Jakmile mám pocit, že ztuhnul nebo začal na někoho zírat, odvádím pozornost.
Jo, koukám 😀 U nás to asi bylo nějak podobně, jen moc pěkně zabaleno do roztomilého výrazu, který zaručí, že psovi projde vše 😀 Naštěstí nemám teriéra, takže stačilo odhalit tenhle základní trik s roztomilostí (u všeho) a přestat mu na něj skákat 😛
Jestli byla otázka na stopovačku na mě, tak pes šel poprvé na volno (tzn. úplně bez všeho i bez couračky) po 7 měsících od příjezdu z útulku. Od je ale dost spolupracující, tendence k poslušnosti je u něj vážně dost silná. “Tak dlouho” nám to trvalo hlavně kvůli určité vychcanosti, se kterou zase bojuje za to, aby si mohl dělat, co chce.
Takže přivolání pobral velmi snadno, ale to, aby se držel v patřičné vzdálenosti, i když ho něco vepředu zajímá, to už bylo na delší práci.
U něj skoro vždy, když jsem našla správný postup, najednou vše fungovalo klidně ze dne na den. Většinou mu trvalo dva tři dny zjistit, že mám nový postup, že s tím vlastně nesouhlasí, a jak proti tomu bude bojovat, a pak začal odboj 😀
Obecně, pokud nejsou pokroky, asi to chce něco změnit. Natočit video, jaká je aktuální situace, poslat Evě, nechat si poradit, co je potřeba jinak…