Zrovna mi někdo o té liščí tasemnici vyprávěl, a přesto dál jím borůvky přímo z keře a nejčastěji je pak uchovávám v mrazáku, bez další tepelné úpravy. Ale to si asi každý musí rozhodnout sám, jestli je s tím v pohodě.
Na psa a potíže s chováním ke psům bych poradila Evu Štemberovou… 🙂
Díky, mně ten “mýtus” také zaujal, protože jsem samozřejmě minulého psa nechala utratit raději dříve, než riskovat, že by došlo k tomuto. Ani na okamžik jsem si to nevyčítala.
Už v šest ráno v lese fakt hic, ale zvládli jsme 8 km a navíc jsem přinesla domu krásnýho křemenáče, co rostl u cesty. Po zbytek dne se nebudeme hýbat a tentokrát si asi i na noc dám do ložnice větrák…
Výborné téma! Já si docela často odhlašuju odběr nějakého vlákna, protože mě zajímalo původní téma, ne to, co se z toho vzápětí stalo.
Ráda bych uměla taky tak vtipně a trefně psát o různých členech fóra, ale neumím, a tak se radši nebudu ani pokoušet 😀
Taky to mám tak, že se Temu a podobným vyhýbám. A nedělám si iluze, kde se vyrábí většina věcí, co dnes užíváme a nakupujeme, ale prostě někde tu stopku mám. Ani se tím nesnažím zachránit planetu nebo tak něco.
A jinak ráno super 8 km, pes uvítal velké kaluže a ranní aktivitu lesní zvěře, dala jsem si cestou borůvky a lesní jahody, a ještě na mě uprostřed lesní cesty čekal urostlý hřib modrák.
Kolem třetí začalo hřmít, tak jsme honem vyrazili na krátké venčení, a dobře jsme udělali. Takový příval, co nastal potom, to byl ještě větší masakr než včera - a to už včera jsem postávala u okna a nevěřícně hleděla na skutečně velmi vytrvalé krupobití. Dnes to připomínalo menší hurikán, vichr hnal kroupy a vodu proti oknům. Museli jsme všechno zavřít, takže dovnitř teklo jen pod parapety, které jsou blbě udělané, a sousedce prokapával strop…. 😀
Trvalo to minimálně půl hodiny, než smršť polevila a okna se daly zase otevřít, tak jsme tu v bytě měli hotový tropický skleník. Tady se teda hasiči a technické služby od včerejšího odpoledne rozhodně nenundí…
No, tak to je taky nadělení…. Aspoň že teď Barče něco zabírá …
My jsme dotáhli procházky až na 14 km a pohybově dobrý. Jen se zdá, že tlapku si začíná zase ždíbat, tak jsem zvědavá, jestli se mi to povede nějak zastavit nebo zase vytáhneme límec.
K mým oblíbeným patří ještě Můj kamarád Shiloh, jsou to celkem tři díly. Kdo neznáte, doporučuju.
Máme v okolí jen dva lagoťáky, ale přijdou mi teda dost citliví, jsou snadno buď do strachu nebo do agrese.
I mně přišel dost velkej, ale pes ho nosí celkem bez potíží. Občas o něj přizakopne, ale to spíš když dělá blbosti. A rozměrově je vlastně akorát, protože na některá místa si přes něj pes dosáhne (a větší vetlímec už bych nechtěla). Takže na něco musím dávat klasický trychtýř. Vetlímec si i tak chválím, pes ho vnímá jako pohodlný.
Stál nás 1350 + doprava, a to mám určitě většího psa.
Jo, tak na kompost bacha, zrovna se tím kamarádce otrávil pes a šlo o život. Naštěstí s dobrým koncem.
Zkusím se na to příště zeptat vetky. Pes s tím začal před pár týdny a od té doby se o to pokouší opakovaně 🙂
Pyl a prach na kaluži? U nás se dnes v kaluži řádilo 😄
Dnes v 6 ráno krásný 11 km 🙂
Nevíte, zda něco znamená, když pes žere hlínu? Nejčastěji na nějaké lesní cestě. Zakazuju mu to, samozřejmě…
Já zase dávám nevyžádanou radu č. 2, protože určitě bych jako první volila postup Plaky, ale taky si dovedu představit, že se to nemusí podařit pejskovi správně vysvětlit (někteří pejskové vyžadují specielní tón a výraz obličeje, jinak to prý neplatí, a ne každý člověk to dovede, říká můj pan roztomilý).
Takže si myslím, že úplně relevantní postup je taky přemostit tu situaci nějakými povely anebo jídlem, ideálně dřív, než dojde k eskalaci emocí. Prostě předvídat a ihned psovi nabídnout něco velmi lákavého. Ono se mu pak může v hlavě přepsat, že “emoce = jdu si pro jídlo”, místo kousání do kámoše.
Já jsem už už chtěla hlásit, že jsme aktuálně bez vykusování tlapek a bez separačky, což je krásný souběh příznivých věcí… akorát dnes pejsánek znovu vyváděl, no 😄 Ještěže jsem ještě nezaklidila klec zpět do sklepa, jsem zvědavá, jestli “klecový restart” znovu zafunguje.
Ale jinak tlapky teď vypadají snad dobře, už druhý týden bez límce. Vetka říkala, že ty poškozené nervy jsou typické spíš pro záda než pro tlapky.
Jo, řešili jsme i kulhání. Ale rozhodla jsem se si ty dva problémy oddělit, protože nejde říct, že by si tlapky vykusoval jen v době, kdy kulhal. A naopak kulhal v době, kdy si tlapky nevykusoval.
Teď má pohyb pěknej, natahujeme procházky, ale aktuálně i znovu řešíme to “sebepoškozování”. V pátek to jdu zase konzultovat na veterinu. Zase ho koupu v proti-alergickým šamponu, zkouším, jestli to není i svědění, dlouho měl límec … Prostě to furt ladíme, no….
Hustý, kéžby něco takhle fungovalo na ty pejskovy tlapky… Mám pocit, že tam musí mít nějaký podobný syndrom, pořád to nemáme úplně vyřešené.
No, tak třeba si tam uděláme příští rok sraz s pár lidmi odsud 😀