Příspěvky uživatele

To my děláme. Problém je, že když si ho nevšímám a sedím na místě, tak ho to za chvilku nebaví. Případně jde dál, jakože jdeme, stále se otáčí a vrací a čeká až půjdu taky. Tak většinou se zvednu a jdeme, protože nevím co s ním. Musíme se někam pohybovat alespoň šnečím tempem. 

Když jsme na louce i s jeho polobraskou, tak si hrají, čuchají a vydržíme na místě v pohodě hodinu, ale oni jsou furt tak nějak v kontaktu a kam jde jeden jde i druhý. Hodně chodíme ven spolu, oni se zbožňují.

Do práce chodí. Tam spí, to má velmi dobře naučeno od mala. Doma ho kočky prudit nechodí, ale z kočky má respekt a neprojde kolem ní, když někde blokuje cestu. Samotné bychom je spolu nenechali, když někam jdeme, tak je pes zavřený v ložnici a kočky v obýváko-kuchyni. 
S kocourem je v pohodě, to se čumáčkujou. 

Asi mám možná velké nároky. Ale to bude dost způsobeno i tím, že ti psi se kterými se potkáváme jsou v pohodě, z ničeho se nehroutí, páníci a nimi mohou jezdit kam chtějí. A polobrácha Jacka má skoro všechno na párku a to pořád něco dělají, někam jezdí. V noci bych řekla, že spí. I kočky spí skoro celou noc s nama v posteli. 

Po práci se mu doma až do večera spát už nechce, když spal celou dobu v práci. O víkendu dodržuje pracovní režim, pokud nejedeme někam na výlet. Tak jde ráno na krátkou procházku a pak až do cca 12:00 spí a pak jdeme na delší. 

My teď měli a máme od tréninků a všeho pauzu, ale pořád po něm vyžaduju alespoň provozní poslušnost a nějakou slušno chůzi na vodítku. Když dojdem někam na louku, do lesa, tak může být na volno. A to si taky užívá a čuchá. Na louce skáče jako srnka v trávě, běhá dokola a je šťastnej.

Ale ne vždycky tam jsme sami. Ne vždycky máme možnost se úplně vyhnout rušivým vlivům. Když neměl dietu, hodně jsem ho převáděla v horších situacích na něco dobrého, takže jsme okolo problému prošli relativně v klidu. To teď ale nejde. Po sobotě mám docela strach vzít i ten piškot. 

Ja se teď upřímně “hroutím” z každého zdravotního zhoršení.  Nechci aby se mu to zase vrátilo. Takze když se snaží furt venku kde co olizovat, tak jsme z toho už docela naštvaná, protože ho zase vidím v bolestech a na veterině.

Já si upřímně nemyslím, že bych toho po něm chtěla nějak extra moc. Někde chvilku počkat, nenechat se odtáhnout kam chce on, nenechat ho olizovat kde co a trvat na splnění povelu, který zná a nenechat ho kontaktovat každého psa co potkáme mi nepřijde jako nějaké echt nároky. Samozřejmě, že se snažím mít vychovaného psa.

Na tréninky jsme chodili od mala, abychom měli vedení ve výchově a tréninku jako začátečníci.

Jo, bylo by fajn s ním moct jezdit na skupinovky a závody a věnovat se nějakým sportům, semtam si zajet na alespoň na klubovku. Je dost možné, že nic z toho nepůjde a ano, asi by mě to trochu mrzelo.

Minimálně potřebuji aby zvládal běžný život a nepřetočil se, když někdo na druhé straně chodníku háže psovi balónek a pes za ním běhá. Nebo když po něm potřebuju aby netahal na vodítku a ignoroval psy ve městě. Aby se nehroutil, když potkáme háravku. Ty skupinovky nám v tom měli pomoct, nějak nikdo nepočítal s tím, že se to zhorší a ještě to vyvolá zdravotní komplikace.

Vydržet v tom chození do náročných situací - socializační procházky, skupinové tréninky…že když budeme chodit pořád a vydržíme, že se časem uklidní a bude to pro něj normální situace. Jenže to teď ani nejde, tam se pracuje hodně s odměnama vysoké hodnoty. A navíc, jestli mu to způsobilo ty zdravotní komplikace, tak to není asi úplně vhodný přístup.

To s tím kníkáním, když si jdeme sednout do parku byl jeden příklad z mnoha. Největší problém je ta jeho frustrace naprosto ze všeho a extrémní roztěkanost na procházkách a trénincích s více psy. Obecně asi nezvládání emocí, ať už pozitivních, nebo negativních.

On sice poslechne i v těžké situaci a sedne si, udělá nosetouch, nebo jiný cvik, který má dobře naučený. Ale kvílí u toho, jak se ze všech sil snaží zvládnout ty emoce.

Například, když přijde návštěva, tak jsme ho naučili, ať jde na své místo a že ho zavoláme až se uklidní. On na tom místě zůstane, ale vypadá to jako vymítání ďábla. V tu chvíli mi to asi přijde ještě horší, než kdyby povel ignoroval a šel se vítat 😀. Když se přivítá, tak je pak relativně v klidu, ale potřebuje nějak upustit ty první emoce. Takže pak cpeme návštěvě hračky, on se potahá a pak zvládne fungovat…ale to zase nevím, jestli to naopak nepodporujeme.

ano, už na ten kurz koukám…doporučovali to hodně lidi ze skupiny s reaktivcema. Jestli to alespoň trochu pomůže, je cena úplně v pohodě…

Za ty socializačky a skupinovky jsme dali už určitě víc a akorát to problém zhoršilo.

Ph: No co mi zbývá, že 😀…někdy z něj mám ohromný nervy, ale vztekání se mi nepomůže ani problém nevyřeší. Vždycky to jdu rozdýchat a dobrý. Ale občas bych mu teda nejradši pleskla. Ono kolie jsou uknikaný, ale tohle je extrém. Chlapec neumí vůbec zpracovávat svoje emoce…a že jich má teď habaděj 🙂

Teď byl s Jackem přítel venčit a už má prý zase naprosto normální pevnej bobek.

No jo, problem je, že já nevím jak ho uklidnit. Zkoušeli jsme to na socializačních procházkách i společných trénincích, s trenéry jsem to probírala. Naopak mi přijde, že je ze všeho frustrovaný víc. 

Fňuká, když dostane povel, který se mu nechce plnit, protože chce jít dělat něco jiného. Fňuká, když venku sedíme na lavičce a nikam nejdeme - řeknu mu ať si lehne, tak si lehne, ale kníká protože tam nechce ležet. On ty povely zná a splní je, problém je, že je to to poslední, co by chtěl v dané situaci dělat.

Vystavovat ho těm situacím aby si zvykl mi nepřijde že pomáhá. Spíš se přetáčí rychleji. Takze ho nutit do socializačních procházek, kde už vím že bude od začátku mimo mi přijde…kontraproduktivní. Trenérka nám říkala, že musíme prostě vydržet. Ale mě je to asi proti srsti. Ani na jedné nebyl ani chvilku  doopravdy v klidu, jen se snažil se ovládat.

Ja nevím na koho se obrátit. Zkouším ještě jednu trenérku, ke které jsme chodili, když byl malé štěně. Má chrtici, kterou si brala z organizace zachranujici dostiháky a dala ji dohromady, ze může klidně i na vaclavak a je naprosto v klidu, tak s tím asi nějak pracovat umí. Já s emocemi psa pracovat bohužel neumím. 

Děkuji, psi nebojsove znám. Možná si s paní zkusím domluvit konzultaci. Ono se to vlastně tak nějak celé rozjelo s tou pubertou. Strašně nízký práh toho, co ho rozhodí. 

Nemá strach, není reaktivní ve smyslu, že by chtěl ostatní psy sežrat, ale je ze všeho až moc nadšený nebo frustrovaný…

Bohužel nemám pocit, že by to někdo v Plzni řešil, takže budeme muset hledat dál.

Na uklidnění nic nedostával. Brali jsme to ze začátku jako “normální pubertu” a pak jsme to brali jako, že mu není dobře tak to hůř snáší. Ale ze by to celé bylo psychického rázu mě napadlo vlastně až teď po té sobotě. Protože to jsem si 100% jistá ze určitě nic krom dietních věcí nesnědl.

Tak mě napadá. 
Máte někdo zkušenost s tím, že by takový stav, který se rozjede až do problémů se slinivkou mohl způsobit spíše psychický problém, než dietická chyba?

Jak už jsem psala jinde, Jack je citlivější pes. Jednoduše se přetočí a velmi snadno se vyfrustruje - stačí i špatně vedený trénink pozitivním posilováním s pamlsky.

V sobotu jsme byli většinu dne venku, bylo teplo, hodně lidí i psů venku u vody. Žádná dieticka chyba nenastala. Ale byl frustrovaný ze nemůže jít za jinými psy, přetáčel se, jakmile si někdo hrál kousek se psem a něco mu házel do vody. Začal se přetáčet i když jsem po něm chtěla základní věci jako netahání na vodítku…což on chtěl čuchat v trávě po psech a byl frustrovaný ze ho tam hned nepustím. 

Každopádně v neděli ráno průjem a zvraceni.

Trochu mě to donutilo se zamyslet i nad dobou, kdy problémy začaly. Chodili jsme na socializační procházky a ob skupinovky a ano, i když cvičil, tak u toho celou dobu kňoural, byl extrémně roztěkaný a choval se jako bychom ho vytáhli ze sklepa. Trenérky mi říkali že prostě musíme chodit, že si zvykne, máme nosit echt dobré pamlsky a tak. On se sice zvládl nějak ovládat a cvičit, ale extrémně ho to frustrovalo, kníkal, a ke konci se až pomalu klepal jak už byl úplně mimo s totálně přelitým stresovým kyblíčkem. Nepomáhaly ani odhozené pamlsky v trávě nebo větší vzdálenost. 

Frustruje ho i dostávat třeba konzervu z Kongu, když mu to chvilku trvá.

A nějak mi hlodá v hlavě, jestli mu prostě toto nemohla způsobit psychická zátěž. 

Ja s tím absolutně neumím pracovat, trenéři nám tu zatím moc nepomohli a prislo mi, ze je to na lekcích akorát horší. Sice se jelo vše pozitivně, ale můj pes byl jako narkoman s absťákem, co se snaží ze všech sil ovládat. Na trénincích kde jsme sami, nebo tam je jeden další pes, kterého zná, tak je úplně v klidu.

Dneska jsem se dostala k profilu Kristýny Dostálkove, která pracuje s koncepty a no…hodně věcí z toho sedí na Jacka. Umí sebekontrolu, ale frustruje se u toho, umí netahat na vodítku, ale stylem, že dojde na konec a vrací se, takže furt dělá kolečka a frustruje se u toho…umí jít u nohy i kolem psu, ale frustruje ho to. Frustruje ho i když mu zakazuju olizovat venku trávu. Nemůžu na něj ani zvýšit hlas. 

A jestli tohle všechno dohromady s pubertou nemohlo způsobit, ty problémy uvnitř. 
Možná nad tím až moc přemýšlím a hledám bubáky kde nejsou…ale nevím. A vlastně ani nevím na koho bych se s tímto měla obrátit.

Jo, oni mívají 2kg balení. Já už bych teda potom nechtěla veterinární, ale normální lightky (až budeme přecházet z vet diety) a nejmíň mají právě “wild plains light” s koninou, ale tyto teď jsou skoro všude vyprodané. Oni jsou i ne-light a ty skladem ve 2kg mají (ale ty mají moc tuku). Pak ta kachna vypadala složením dobře. 

“Kachna 44 % (z toho čerstvé kachní maso 25 %, sušené kachní maso 17 %, kachní sádlo 2 %), brambory 24 %, batáty 19 %, pastinák, kachní šťáva, minerální látky, fenykl, topinambur 1,1 %, dýně, cizrna , lněné semínko, rajčata, středomořská bylinná směs 0,5% (tymián, majoránka, oregano, petržel, šalvěj), ostružiny, maliny, borůvky 0,1%, černý rybíz, bezinky, bobule arónie, kopřiva, pampeliška 0,05%, ženšen 0,05%, hloh %, mannan-oligosacharidy (prebiotikum MOS), frukto-oligosacharidy (prebiotikum FOS), extrakt z yucca schidigera.”

Hrubý protein 21 %, hrubý tuk 9 %, hrubý popel 8 %, hrubá vláknina 3 %.

tak dokonce jen 9% tuku…
Kachnu teda nikdy neměl, brambory a batáty vím, že jsou ok.

Spíš se chci ujistit, že by to mohlo být po dietě ok…vetka nám jen říkala, že pak můžeme přejít na co chceme, jen by se vyhla nějakým více tučným granulím a zkusila spíš nějaké s méně tukem.

Jo a ještě otázka…já se na to úplně zapomněla zeptat vetky. Máme povolené piškoty jako pamlsky, nebo něco nízkotučného
…myslíte, že by sušené plíce mohly být ok? Neříkám, že mu jich dám hned kilo, ale třeba sem tam jako odměna…přijde mi to lepší než piškoty. Zkusím pomalu postupně zase zařazovat i vařené kuře s bramborama (to máme už taky zelenou)…nemám v plánu míchat různé věci, vždycky počkám nějakou dobu, jestli se mu nerozhodilo zažívání. 

Teď teda tak týden ještě nic jiného než dietu nedostane. Vysadil se famosan, tak čekám, jestli to neudělá nějakou neplechu i na dietě.

A co se týče normálních granulí, tak zatím netuším. Koukala jsem na marpy s bílou rybou, jak bylo zmíněné ve vlákně s renální dietou, ale trochu se kroutím nad tím hrachem, potom mají seniorky s bílou rybou, ale tam už je zase až moc obilovin. Koukala jsem i na koňské wolfsbluty light (ale ty se dají koupit aktuálně jen ve 12kg pytli a já potřebuju tak 2kg páč i to budu s přechodem krmit dlouho - navíc nevím, jestli úplně chci zkrmovat koně…), nebo kachnu (ty mají 10% tuku a taky jsou mono)…

Barf- syrové maso můžu podávat jen doplňkově, už tak máme malý mrazák, kam se stěží vejde jídlo pro nás, a v bytě na žádný další místo není. Plus mám nějaký blok kupovat maso z barfshopů (prostě mi to smrdí), takže beru vždy jen čerstvé u řezníka/v marketu k lidské spotřebě, což už se cenově zase dostanu taky úplně jinam a taky mě docela stresuje sestavovat nějakou kompletní dávku, když půlku věcí nežere, nebo mu to nedělá dobře.

Tak dneska byla kontrola - sono a odběr s testem přímo na hodnotu slinivky, kde jsem na výsledek čekala cca 20 minut.

Všechno vypadá dobře, hodnoty v normálu. Máme mít ještě nějaký čas dietu a pak můžeme pomalu přecházet na normální jídlo a kontrolovat jak na to reaguje.

Na prohmaty nereagoval (naposledy bylo vidět že ho to bolí), střeva už bez plynatosti, slinivka se zmenšila. Už to snad bude dobré.

Jackovi většinou padaly zuby při přetahování 😀 …nebo při hře s jiným psem, takže to vypadalo jako jatka. Poprvé jsem byla dost v šoku, proč je celá hračka od krve😄.

Tak ono nemělo celý den pršet a my si mysleli, že bude mít pejsek radost, že má k dispozici celou zahradu a může si dělat co chce…ale pejsek chtěl spinkat v suchu, čistotě a teple, takže se to nesetkalo s nadšením 😀 …teda první hodinka jo, pak už to byl týranej pejsek, protože všude byla špína, mokro a fuj 😀…

že by začínal už tak brzo? 😀

Kolik že mu teď je? 
U nás teď hárá corgi kámoška z okolí, už včera večer jsem si říkala, co mu šibe…dneska ráno strašně nutně potřeboval ven, tak jsem spěchala, že potřebuje čůrat…no prd. Potkali jsme corgici venku a paní říkala, že jí má už plné zuby, protože hárá a furt doma jen kňučí 😀…museli jsme nakonec jít jinudy, páč by lidem kvíleli pod oknama oba.

U nás víkend nic moc - teda pro psa 😀…V sobotu jsme byli grilovat na zahradě kamarádů na baráku, a byli jsme celou dobu pod střechou v altánku. Většinu času pršelo. Jackovi jsme vzali jeho softshelovou nepromokavou dečku, aby měl kde ležet pod tou střechou, jenže jak běhal v dešti a blátě, pak běhal na tu dečku, tak za chvíli byla stejně vlhká a totálně špinavá. Na špinavou zem si odmítal i sednout, tak se mu donesla druhá deka, která po necelé hodině skončila jako první. Chvíli teda seděl na lavici…pak běhal pořád ke dveřím baráku, že chce dovnitř. 

Ten barák je celý v rekonstrukci a není aktuálně obyvatelný, dělají se tam podlahy, stropy, nové rozvody vody a všeho…takže chudák městský pes musel být venku a velmi špatně to nesl…doma hned zaplul do svého pelíšku a dělal že neexistuje, aby náhodou zase nemusel ven 🙃. V neděli většinu času taky pršelo, takže měl jen rychlo (několik cca půl hodinových) procházky po okolí (a to taky většinu času dělal, že neslyší, že ho volám ke dveřím) a zase si zalezl do svých dek a polštářků…

Být Jack kočka, načůral by nám doma do bot…

On neplave, max se namočí po bříško, ale rád ve vodě skotačí. On je celkově dost akční a jak je mu dobře tak teda odpočívat doma nic moc 🙂…Třetí den už pochoduje a chce nějakou akci, ale zase odhadnout to a nepřehnat to, to je pro mě oříšek…

Nám se teď venčí úplně na nic. 

Já jsem nemocná a umírám jen po vyjití schodů a pejsek jak bere antibiotika, tak absolutně vůbec nemám přehled o tom, kolik je moc, kolik je málo, kolik je akorát. 

Některý den vypadá, jako že ho hodinová chůze venku na vodítku pomalu zabije a prospí zbytek dne, další den vypadá, jako že to rozhodně nebylo dost a že má energie na rozdávání a rozhodně se nudí a je opruz odpočívat…

Teď teda máme oba velmi klidový režim a půlku venčení obstará přítel. Jinak zatím to vypadá že je vše ok, nebývá mu špatně, vypadá, že ho nic nebolí, bobky v pohodě, nezvrací, nežere venku trávu, většinou by běhal a hrál si…teď ty dusna jsou ale dost zrádný. 

Polobrašulka mu odjel na dovču, a já teď akční nejsem vůbec, takže prý pruda…a ještě v tom horku. O víkendu jsme byli u vody, tak to se mu líbilo, jen já mám strach, aby toho zase nevypil hodně a neudělalo mu to v procesu léčení zle. 

Jo a taky je pruda, že na procházkách nedostává pamlsky, jak byl pán zvyklý…dietní granulí ho možná tak urazím 😀…jinak je ale hodnej. Dávám mu doma alespoň některé porce do hraček a lízacích podložek, ať se taky zabaví.

Až nebudu umírat já, budeme chodit hezky ráno do práce pěšky, už je na to ráno hezky na mikču a světlo. Po práci to stejně moc na procházkování za chvilku nebude, takže pak asi až zase večer. Netěším se na vedra.