Občas se hledá domov i dospělým mainkám, které se naopak nehodí do skupiny koček a chtějí být spíš samy. Chovatelé takto občas “vyřazují” kočky z chovu právě proto, že je ostatní kočky šikanují, nebo naopak. Mnohdy se jedná i o mladé kočky kolem dvou let věku. Není to teda úplně běžné, ale jsem ve skupinách mainek na fb a občas se tam nějaká kočka takto objeví.
To by mohlo být řešení. Nebo pořídit kočky dvě a druhou klidně “obyčejnou”. Tam ale může být blbý váhový nepoměr.
Jo a taky pozor, chovatelé jsou velmi hákliví na pouštění koček ven, takže maximálně na postroji a vodítku.
U nás to bylo tak, že jsme si tenkrát se spolubydlící braly každá kotě v rozmezí asi 14 dnů, bydlely jsme spolu asi dva roky a já se pak stěhovala se svojí kočkou k příteli. No a nakonec jsme pořídili pětiměsíčního maiňáka a kočka to teda moc neocenila 😀…doteď se pouze tolerují, občas Lyarra Willyho jen tak zfackuje, on se jí raději klidí z cesty. Sem tam se v noci vy*írají, že Lyarra si zaleze někam do pelíšku, nebo krabice, Willy si sedne před ni a jí to strašně vadí, takže na něj začne držkovat. To po nich občas hodím polštář nebo plyšáka, protože vždycky takhle kraví jen v noci, když si myslí, že spíme 😀…
A chudák pejsek má z jejich hádek vždycky trauma. Když na sebe držkují přes den, nejraději by nám skočil do náruče, jak je z toho rozrušen. Většinou je naštěstí klid, tolerují se, občas se vzájemně olíznou (velmi výjimečně), ale nikdy si spolu nehrají.
Jinak edit: jak tu někdo psal že kocour byl první dva roky neřízená střela…naše kočky od chovatelů byly vždycky klidnější, nikdo bordel nedělal…ragdollka byla brambora už od mala a Willy jakoby stejně druhou kočku doma neměl, páč ta mu dávala jasně najevo ať k ní ani neleze, takže si hrál jen s náma, nebo sám s hračkama a bylo to hodné koťátko, až když vyrostl byl trochu tank a byl schopný při hře převracet i židle 😀