jo, je to tak. o RC si můžeme po přečtení složení myslet cokoliv, ale jejich mlíko je top mezi mlíky, tomu skoro nic nesahá ani po kotníky, možná pak beaphar. no a veterinární diety od RC prostě kloubí chutnost a funkčnost.
jinak teda malý nory po mlíku vyrostli na brit care a nemůžu říct křivý slovo. velká nora žere ontario a prej dobrý (no a k tomu takový ty věci typu chleba, zbytky, vejce, slepice). kočky jsem dlouho pátrala mezi trošku šrotíky, no, čistě z finančních důvodů ale bohužel a tam navíc ke změnám receptury dochází nějak až moc často. takže kočky mají taky ontario. je to 2x dražší a žerou toho 2x tolik, ale co nadělám.
po odkvětu už je postřik dost k ničemu, to už je po všem, vajíčka nakladený, larvy zavrtaný. pak už se stříká jedině nějaké požerové jedy, ale ty plody budou stejně už nakousaný, je to spíš taková pomsta.
ale lepové desky nachytají rovnou pilatky, co si to spletou s květy a to rytí a dusíkaté vápno, to je asi základ, prostě je nenechat přežimovat. žádná pilatka, žádný problém.
je to dávkování na 10 KG ŽIVÉ HMOTNOSTI, to zaprvé
no a slepice pije nějaký konstantní objem vody denně, je to asi 220-250 ml nebo i 300 když bude velké vedro, takže 10 l vody pro deset slepic znamená, že ta voda tam bude několik dní stát, udělá se tam biofilm a ty vitamíny zvětrají uv zářením a bakteriálním rozkladem.
Deset litrů pro padesát slepic už je příčetnější. Spočítáte si hmotnost slepic, to je asi 2 kg (u hybridky), takže dávkujete na 100 kg hmotnosti: 12-20 g přípravku.
Osobně mám dávkování na gramy na kila radši než dávkování na litry. U dávkování na litry musíte vědět, kolik vody drůbež vypije a to se v závislosti na teplotě může docela měnit, takže pro mě třeba je jednodušší kouknout do sešitu kolik je v hale drůbeže x 2 než v tom sešitě průměrovat spotřebu vody a přemýšlet, jestli je stejné počasí jako včera.
všechny dnešní drůbežárny, které odchovávají kuřice pro produkci, vyskladňují před snáškou (ideál 15 týdnů) mmch právě proto, aby si slepice před snáškou zvykly na technologii a našly včas hnízda.
prodej starších kuřic, to je doména takových hurá prakticky hobby odchoven, kde se prostě nedaří včas prodat na drobno, tak se prodávají dokud jsou, případně staré vždycky vezme překupník, že.
jinak nic voňavého ani chemického jsem na sobě neměla, nešla jsem ani ve směru letu včel z česna, prostě hleděla jsem si svého a pak jsem jela očkovat slepice s hlavou větší než normálně. u toho starého včelaře kdysi se dalo do úlu sahat holou rukou. včely mě neobtěžují a nikdy jsem se jich nebála, ale tohle byla dost podpásovka.
jinak na včely nemám místo. to bych musela mít někde mimo a tam většinou nějaké včely jsou. někdy jsou i tam, kde by úplně být nemusely, jak ty, co jsou tak pět metrů polní cesty a takhle si jdu kolem a jedna se mi zamotala do vlasů a musela jsem utíkat a ještě že jsem měla džíny a hrubou košili, protože mě aspoň popíchaly hlavně na hlavě. a to mě kdysi takový starý člověk bral na včelnici i na roje a tam jsem jakživa nedostala ani žihadlo.
upřímně, netuším, co to je. kdysi jsme měli na škole choroby ryb a včel a pamatuju si z toho tak infekční nekrózu krvetvorné tkáně lososovitých
včela medonosná má takový šedohnědý zadeček s chlupatými proužky, teda všechny, co jsem si v životě prohlížela zblízka. teda kromě těch se žlutým zadkem, co mi letos létají na zahradu. nějaký upgrade.
