Příspěvky uživatele

Díky za info.

A jinak ach jo…☹️.

Tak to se připojuju !🥰

Canko, co to bylo za kliniku ?

Zrzavci:

A hlavně ale, nebylo tolikatě těch psů. Málokdo měl psa, teď ho má každej druhej a každej z těch druhejch je s prominutím nějakým způsobem jebnutej do makovice. Dřív měli ve městě psa opravdu jen ti, kteří měli psí srdce. Dneska je to místo dítěte, a nebo protože v reklamě je taťka, mamka , dětyšký a pejsék , ten chytrej, co umí šécko a hned. Anebo kočka.  Mít psa je standard.Bohužel, bohužel, pro ty čokle. 

Já musím říct, že ač jsem žila od dětství v Prahé, tak jsem to, co píše Doron nezažila. za svoje dětství si pamatuju pár pouličních psů, co jsem tahala domů, a s největší pravděpodobností to ale byli výletníci 😀 uteklý ze zahrady. 

Myslím, že jste o hodně mladší než já🙂.

Za  můj život se toho hodně změnilo k lepšímu. Vůbec se to nedá srovnat.

Psů bylo míň, to určitě, ale lidi s nima neměli zdaleka takovej soucit jako dnes, viděla jsem fakt ošklivý věci.

U nás bylo hodně psů ztracenejch nebo vyhozenejch, ono bylo i težký najít majitele, člověk se mohl tak akorát poptat, vyvěsit ceduli v obchodě nebo dát inzerát s telefonnim číslem na pevnou linku, o kterou se dělilo několik lidí, takže věčně obsazeno.

Takových strašně vyhublých psů jsme našli ( nebo spíš oni nás) dost, něžnou boxerku, užasnýho rotvíka, strašně hodnou pitbulku ( tu jsem pak umístila do místní hospody, kde byla ozdobou podniku 🙂), ovčandu s vyraženým okem, plus různý podvraťáky  🙂. Asi půl roku u nás bydlela Pajda, ta se pak stala slavnou a hrála ve filmu Bylo nás pět. Ta měla bejt popravená za to, že zakousla slepice když ji na chvíli pustili ze řetězu. 

Z útulku v Troji jsem si vzala ovčáka, vážil 23 kilo, pak měl 38.., ten byl taky fantastickej.

Teď se k nám nepřitoulá už ani kotě, těch taky bývalo požehnaně a nikdy jsem necítila právo odepřít jim domov 🙂.

Ale zase nebyli množírny a pokojový klece..

Ono se to lepší.

Za mých mladých let bylo hodně opuštěných psů, zraňených.., každou chvíli se k nám nějaký přitoulal, některé jsme si nechali, některé jsem rozdala. Bývali vyhublí, často zraněný.

Jednou zdvihli v Praze poplatky za psy, lidi se jich pak hromadně zbavovali, bylo to docela drsný. Taky se psi doceka často jedli, jednou jsme zachránili ovčouna, co měl v lebce díru po úderu sekerou, ale kupodivu přežil bez následků.

Nebyly granule, tak psi byli často špatně krmený, protože málokdo jezdil na nucený výsek a dávat jim normální maso bylo z říše scifi.

I s dětma se zacházelo často nevybíravě.

Zlepšilo se to hodně.

Paráda!

Já tyhle hlášky pamatuju.🤣

Fakt se to děje ?

To je paráda !

🤣

Máme na týden na hlídání Doroušovu maminku.

Spí se mnou v posteli, staré povlečení přišlo ke cti 🙂.

Řeklo by se jeden pes navíc, ale je to znát, na vycházce jsem neudělala jedinou fotku ;(.

Dorouš se k ní pořád tulí, je dojemnej🥰

Ona je trochu potvora, pořád ho cepuje, na Framíka a Gučku je miloučká 🙂.

Jo takhle !

Tak to je hodně jednoduchý šlechtitelský záměr🤣

Mno, nevím, nevím, jestli byste huskouna vychovala, aby nelovil slepice. Kór bez dozoru..Nebo aby chodil úplně spolehlivě navolno všade.

Ale takový střední špic, to může být v hospodářství úplný požehnání, hlídá, zažene škodnou..a poslouchá.

Znám osobně jen dva pomíky, jsou překvapivě inteligentní a spolupracující. A byli teda strašně drahý, nějakých 60 000 kč, nebo snad i víc. Pro mě jsou strašně malý, bála bych se o ně.

Já sem hrozná, jak je v něčem huskoun ( a bígl), dávám od toho ruce pryč, protože jsou to většinou zdrhači.

Jinak je pomsky hezkej název, zní to tak polsky..🙂.

Nevíme, jaký mají šlechtitelský záměr, možná by se dalo dohledat ?

Ale řekla bych, že křížej “na fešáka”. Ale zas to možná bude mít míň svárlivou povahu než šiba a ta je pro svůj vzhled dost populární..

To je mi moc líto ;(.

To máte pravdu.

V obojím 🙂

Pes je v té chvíli dokonale soustředěný na psovoda, prověřuje se tím schopnost ovladatelnosti a koncentrace a taky to prej dobře vypadá ;). Je to těžkej cvik, aby to bylo dokonalý. Taky mi to hodně vadilo, se s tím pořád piplat, ale musím uznat, že to má svoje pozitiva, protože to buduje schopnost soustředění a napojení u psa i člověka.

Tak jsem to aspoň pochopila já.

Zakopnout při tom,  jsem ještě žádnýho psa neviděla.

 Kde držet pamlsek považuju za nejmenší problém, ale můžete si do podpaží třeba zapnout ledvinku.

Provozní chůze u nohy je zase jiná věc a chůze na delším prověšeném vodítku zase jiná a tu my třeba neumíme 🙂.

Doufám, že půjdou k čertu !

A i u nás jsou takoví “chovatelé” ?

Jen ta paní Lucie nebo i další ?

Je ale škoda, že jedna ošklivá tradice zaniká a druhá ( pokojové klece) vzniká.

Než vychovávat, když to tak blbě napíšu.

Pro nás bylo nemyslitelné nechávat v lese nějaký bordel, ani nevím, kdo nás to naučil.

Děti a vnoučata to taky nedělají, tak to nějak vyplynulo, nikdo je za to netrestal.

Vnouček je teda trochu ekofanatik, se slovy “ naštěstí jsem popelář” se na odpadky přímo vrhá, to se mi teda někdy vůbec nehodí, toho to naučili ve škole, jsou taková škola přírodní.

Ladde, jestli někdo na vašem potoce pytlačí nebo tam nechává nepořádek, jděte za ním a řekněte mu, ať to nedělá, dejte tam ceduli.., přece všude nebudou ploty..

Není to ve volné přírodě, je to v Praze.

Pro mě jsou ty stromy opravdová škoda. Celkem je oceňovali i ptáci.

Mě to zajímalo jen teoreticky.

U nás žijí na Vtavě, vlastně kousek od centra Prahy, tady si ani žádné hráze postavit nemůžou, povodí vždycky poražené stromy odstraní ( už stejně žádné nezbyly), nemůžou tady zůstat kvůli lodní dopravě.  Teď kácí takové mlází doceka daleko od vody, tak si ty kmínky beru jako tyčky k rajčatům, jsou už rovnou do špičky, jen zatlouct ;).

Řekla bych, že žadná rodinka to není, spíš vždycky nějaký bobr amatér, který připlave po Berounce, chvíli něco zkouší, něco zničí, je chvíli klid a pak se zase objeví další.

U kamarádky na Šumavě chodíme na výlet k takové kaskádě bobřích jezer, jsou opravdu obrovská,to je úplně něco jiného, to jsou profíci 🙂!