..převeliká gratulace a vnoučátku ať se daří a dělá všem jen a jen radost… a samozřejmě zdraví i jeho mamince💐
..převeliká gratulace a vnoučátku ať se daří a dělá všem jen a jen radost… a samozřejmě zdraví i jeho mamince💐
..také gratuluju, krásný pes..držím palce na dnešek
…tomu frajerovi prostě nejde odolat….
…
…..
….Kelišův dnešní trénink noseworku po čtyřech letech…jako by to bylo včera…
😀
…to tedy…no a ještě mám jednu věc, protože nevidím ani na blízko, tak už jsem párkrát vlezla do obdobného auta, co mně mělo vyzvednout, naštěstí pokaždé v něm ale seděl příjemný řidič, co se jenom zasmál…
…dlouhou dobu jsem byla přemlouvána k RO rely obedience a v nějakém chvilkovém pominuti smyslů jsem oslovila jednu holčinu k trénování a už to jelo…ale tak říkám si, že je to docela dobrý trénink na mou dohasínající paměť….
..jinak za mně mimiserie Pustina…ale nevím už jestli to šlo na Čt1 nebo kde..
..tak tak už jsem se dlouho nepobavila..
..no my to takhle máme, když jdeme s mamčou(ale té už je přes osmdesát)a já se vždycky ptám, kdože nás to pozdravil, ona, že prý nevi, a pak půl hodiny dumáme kdo to tedy vlastně byl….
..to je fakt, ja jsem docela z toho velmi často jurodivá a odcházím v hluboké depresi, ale ovoce už to začíná nýst..
.krásně řečeno, děkuju🌷
..ono spíš “nad čím to zas dumáš a co zase pokazíš”
..tak jsem motýlovi tu vaši chválu přečetla a až se mu z toho pýchou nadmulo vole a že děkuje mnohokrát a ruku líbá a maúcta a posílá 🌻…já se musím přiznat, že jsem ho takhle jak jde, viděla vlastně z tohohle úhlu poprvé…
..když já mám takovou akurátní trenérka, ta to chce vybrousit do vysokého třpytu🙂to jste fakt dobrá, že už ty dvojky…moc vám fandím, fakt je to fuška a hluboce obdivuju
Agility jsou snad ještě větší peklo
..jé tak děkuji za důvěru…no já to beru také tak, tedy jako cvičení proti mému blbnutí…když se mně trenérka zeptala, jaké čtyři karty jsou po startu, tak jsem málem skolabovala…jste milá, ale o té perfektní chůzí u nohy by se dalo polemizovat, jisté nedostatky tam jsou, ale ono si to časem sedne…on je spíš motýl zmatenej, protože ve sportovce je zase úplně jiný styl vedení…už jsme vymyslely rituály a budu mu asi oblékat jiný obojek…ještě jsem zjistila, že se mi to lépe jde a vybavuje,když jdu pomalu…jinak jsem to v nervech prosvištěla pod dvě minut a limit jsou prý minuty čtyři a deset minut před tím na projiti si celé dráhy…tedy zlatá sportovka, tam je vše dáno na neměnné pořadí cviků a kroky a povely…a buď si to člověk odchodí s drobnými pokyny od rozhodčího sám anebo ho vede celou dobu rozhodčí dle toho jakou zkoušku podle jakého zkušebáku jde…
..byl přitom rudej….sem si vzpomněla na Pelíšky..dejchá, to nemá cenu, dejchá….