»
Odpověď na příspěvek uživatele
JirkaP z 02.09.2024, 14:46:43
Díky. Ano, vydalo by to na velmi tlustou knihu. Děláte dobře, přijde den, kdy se budou staré informace usilovně shánět. Stačí výpadek proudu na pár dní a mladí mají vymalováno. A pravděpodobnější je výpadek internetu - viz snahy o jeho cenzuru a komplikování přístupu a blokování nepohodlných. Moje výroky o liberalizmu zaručují, že až k tomu dojde, moje texty zmizí jako úplně první.
K vašemu dotazu. Nedělejte to, co chcete. Tak to nefunguje, reálně hrozí, že to včelstvo nepřežije a nebo přežije s těžkým šokem, který se MŮŽE projevit za půl roku úhynem. Popsal jsem tu detailně přechod z 24 na 30. Já bych si klidně nechal ke třicítce i 24 a mohl bych zkoumat, porovnávat atd. Ale chápu, že to asi můžu jen já v důchodu. I když, zkoumal jsem celý život. Kdybych neměl tu možnost, nevčelařil bych.
Zopakuju vám podsatatné, rozšířené o letošní poznatky, které se jinde nedají vyčíst, je to originální metoda.
Potíž je v tom, že musíte plastové rámky vracet a nesmíte je ničit, nic k nim přibíjet nebo šroubovat. Ono by stačilo nadělat prkýnka (i nehoblovaná) 390x60x25 mm a přidělat je ke spodní loučce. Další rámky už vkládat M 39x30. Na zadní kraj hnízda před stavební rámek, který je zjara vždy trubčí. Tam vložená M netrhá dělničí plod jako u hlouposti (je pro mě těžké zjemňovat případnější slova) zebrování. Trhá ale postradatelný plod trubčí od dělničího. Mimina trubců mají pro vč menší cenu než mimina dělnic, přesto pro ně vč nechce nepohodu a v jejím důsledku menší životaschopnost a oplozovací schopnost trubců. M vložená mezi poslední plodový plást s plodem dělničím a zakladenou trubčinou má VŽDY bez výjimky za následek to, že vč sem přidanou M postaví rychle a velmi rychle jí zaklade ve snaze zase spojit rozdělený plod. Trubčí plod je pořád plod a je to jediné kdy se smí dělit plod z výše vysvětlených důvodů.
Ve vašem případě bude poslední rámek s plodem 24 a jak další text ukáže, je jedno zda s vymezovacím prkénkem nebo volnou stavbou. Vč postaví M a jakmile jí zaklade, vloží se doprostřed hnízda a raději blíž k česnu od ideálního prostředku. To proto, aby se staré souše postupně v průběhu roku sunuly dozadu a místo nich šly blíž k česnu rámky mladé. Potíž i u této metody je v tom, že co se zbylými rámky 24, které v tomto roce nahradit nepůjdou. Ty by se po ometení zařezaly na bavlnku do louček 30 a jak jsem tu detailně vysvětlil.
Letos jsem jinak a kvůli něčemu jinému přišel na lepší a méně stresující způsob:
Máte odd 24 v bedně 30, je to tak? Vyzimujte tak. Pak až budete přidávat SR, už bude vysoký 30. Včely ale na něm honem stavět nebudou, budou nejprve stavět směrem dolů na spodku SL rámků 24 - mají pod sebou dost místa. Ale aby nestavěly šikmo, raději bych ob jeden rámek dal ta prkénka. Postaví si tolik trubčiny kolik potřebují a pak už budou stavět dělničinu. Na spodku rámků už dílo k bočním stěnám asi přidělávat nebudou, pro jistotu si ale pořiďtě dlouhý nůž, jaký tam dosáhne. Ten byste měl mít ve svém vercajku ke včelám stejně.
Sice se vytratí efekt rychlého stavění a zakládání M na konci hnízda, stejně ale stavět budou. Protože začnete tím, že přidáte SR, který ale asi ignorují, protože budou mít trubčinu na rámcá ích 24 dole, nevadí, mají přidaný prostor objemu jednoho rámku vzadu a sice toho asi nepoužívaného SR. Důležitý je ten objem jednoho rámku v poměru k objemu celého zbytku zatím ještě zúženého plodiště. Pak, až se bude přidávat první M, ta už bude v rámku 30, vyhodíte ignorovaný a nebo jen částečně přijmutý SR a přidáte M dvě a sice před první plodový a za poslední plodový. Protože ale bylo na objem SR vč už přivyklé, jeho vyhozením a nahrazením jednou M se o tuto Mobjem nezvýší a vč je rozšířeno jen o tu přední M. Jasné? A komu se zdá, že je takové mazlení a opatrné přidávání po jednom rámku (bavíme se o květu špendlíků před třešněmi) zbytečné a nebo že na to nemá čas když má včely na chatě a včelaří jen víkendově, ten ať nic ode mě nečte a nic podle mě ani nezkouší!!!!!!!!!
Počty. Vyzimujete myslím po zúžení na 5, možná 6 a když je to pěkný odd tak na 7 rámcích. Počítejme 6. V úle je plac na 11 rámků. Objem k jednoho rámku zabírá blinovka a tak se dá přidat 5 M (po jejím vyndání úplně naposled). Opakuji, nebude žádný vysoký SR, budou mít trubčinu pod SL rámků 24. Postupně, když budete třeba přidávat M, tak z některého rámku 24 sundáte vymezovací prkýnko. Jakmile včelstvo dosáhnou tolik trubců co chce - každé vč to má jinak, pak už bude dole stavět dělničinu.
Nakonec vyhodíte blinovku a místo ní přijde poslední jedenáctý rámek a to bude M jen tehdy, když bude poslední rámek od česna plodový. První rámek od česna plodový nebude určitě a tak se poslední M přidá PŘED první plodový rámek. První rámek v úle se nazývá krycí a opakuji, nebývá v něm plod. Tento rámek by měla být, až bude vč převedeno na novou míru, hezká žemlová souš. Bude na své pozici asi i 2-4 roky, s tímto rámkem se vlastně nehýbá nikdy a mění se až očividně zestárne a zčerná. Moc patogenů v něm ale, i když je tmavý, moc není, protože se v něm vychovalo jen málo plodu zpočátku a od chvíle, kdy se stal krycím už v něm patogeny z plodu nepřibývají. Proto může setrvat v úle, jako jediný, tak dlouho = i několik let.
Nechci komplikovat výklad tím, jak a co jsem zkoušel když jsem na tohle přišel. Sdělte rychle, zda jste popis pochopil a nestyďte se zeptat co nepochopíte a nebo si nebudete jistý. Já to znám a tak se mi může stát, že si něco mě jasného neuvědomím a neznímím se o tom.
Ta prkénka by možná šlo k rámkům (ob jeden a klidně už teď) přidělat plastovými uvazovacími prvky, jejich název mi vypadl.
Na otázku zda převáděné vč dá med sdělím, že pokud se vše udělá jak píšu, toto vč musí dát nejméně průměr stanoviště. V jarní snůšce to může být místo dvou beden jen jedna (ale spíš ty dvě) a jak je to s dalšími snůškami víte jistě jak to je. Pak už rozdíl není, naopak se mě takováto včelstva zdají výkonnější ve srovnání s kmenovými. To je ale už jiná věc. Taky jsem se nezmínil jak a z čeho uděláte TL, to nechme na jindy.
-------------------------
Jestli máte TS (teplá stavba) a jestli máte na TS i jiná vč (je lepší s jedinou záludností), snažte se před plod, tedy mezi přední krycí a plod vložit zásobní rámek nejlépe s medem. Když se zadaří klidně dva. To je ta jediná záludnost TS a pravý důvod vnucování SS.
Vč totiž žije u česna, od česna se ve vč odvíjí úplně všechno, je to nejzákladnější “prvek” pro život včelstva a tudíž už jen tím je řečeno, že nesmí být očko. Ani jediné. Pak by rušilo zásadní funkci česna.
Až na výjimky vč zasedne na zimu u česna a jestli nemá mezi plodem a KR (posledním plodem) zásobní rámek, mohlo by se stát, že na konci ledna narazí na limit, spotřebuje zásoby a uhyne hlady a to i když má za sebou třeba 3-5 souší přeplněných zásobami. Přes uličky nemá šanci pro zásoby v chladu dojít. Pak se u TS běžně dělá, že se na konci ledna (půl ledna, nebo únor, dle počasí a pohledu přes igelit zhora) vč opatrně otevře v bezvětrném dni bez mrazu a opatrně se vzadu vyndají dva zásobní rámky. Celé hnízdo se opatrně an blok posune, kývavě postupným odtlačováním rozpěrákem na jedné a druhé straně, BEZ VYNDAVÁNÍ OBSEDNUTÝCH RÁMKŮ o dvě pozice a před chumáč se vloží ty dva zásobní rámky. Právě toto nebylo v době, kdy vznikala základní včelařská teorie a literatura kvůli mnohem drsnějším zimám možné a tak se propagovala SS. Také nesmíme zapomínat, že dosud je na 24 80% všech vč v ČR a dřív bylo toto číslo ještě mnohem vyšší. A u nízké míry pod 27,5 je popsané naprosto nutné!!!
Protože na včelaře obyčejně nešli kandidáti věd a i nyní je zjevné, že se mnohým nedá vysvětlit nic, proto nestoři československé včelařiny propagovali bezpečnější SS. A lakovali, že je pro včely lepší. Není, je lepší pro včelaře, zvláště pak pro včelaře s vlažnějším intelektem. Velmi sebevědomému, kterému se nic a nebo jen málo dá vysvětlit.