Příspěvky uživatele

1969🙂

Dobré odpoledne. 

Mě se stalo se zásobami u jednoho včelstva to samé co vám akorát mě se to leje přímo pod česnovou vložkou z úlu ven. Nasvědčuje to tomu, že zadní zásobní rámky popraskaly vliv na to má 100% vlhkost!! Tušil jsem, že je to špatně tento rok tomu udělám radikální přítrž. Vliv na to má více faktorů: velikost prostoru, nestejná vzdálenost chomáče, špatný materiál pro výrobu úlů atd. (to jsem vyčetl od Brennera🙂). Já jsem se jak debil ptal snad stovky lidí co včelaří jak mají řešený strop v zimě paropropustně neparopropustně izolovat neizolovat zjišťoval jsem informace v zahraničí i na VF a co jsem se dozvěděl??? No velké ho..o! Každý říkal něco jiného, přitom stačilo tak málo nechat jim přes zimu kdy neplodují paropropustný strop a v časném jaru jim tam dát igelit ať tam mají vlhkost jakou chtějí. Ve světle nových informací to vypadá, že je to správná cesta jak nemít V ZIMĚ!!!! plesnivé rámky, hodně mrtvolek, včely krásně v suchu a “teple” a nevytékající zásoby z plástů. Úly jsem od listopadu podložil ať vše spádem vytéká ven. Toť můj názor amatéra a začátečníka v jedné osobě. Posílám pár úryvků z knihy a jedno video, na které jsem narazil o víkendu bohužel on má včely ve včelíně. 

Zdravím Vás.

V pohodě ni se nestalo. Ano právě toto mě zajímalo a myslel jsem si, že je to kvůli toho, že ještě nebyly všechny na proletu. Teplo bylo kolem 10°C jak jsem minule do nich lezl no teď raději počkám na těch 12°C. U nás je stále zima přes den kolem 6°C a výhled na další týden nevypadá nějak pozitivně budu komorovat nejdříve tak v půlce března!

Děkuji vám, snad to zvládnu. Minulý rok už jsem měl zúženo tento rok dle předpovědi bych to viděl až na první týden v březnu jestli vůbec. Ještě bych se chtěl zeptat cca kolik zásob by mělo být v předním KR abych ho tam mohl ponechat?

Dobré ráno.

Skopíroval jsem zde tento text, aby to bylo v tématu v kterém to být má.

Tady jen připomínám jedinou nevýhodu TS. Zady se často děje (pozor na to i u SS!), že od česna jsou rámky skoro prázdné a vč by mohlo hladovět i když má za sebou narvané rámky se zásobami. Přes uličku nepřejde. Při zužování se hlídá právě toto, často an blok odsunu obsednuté rámky dozadu a před ně dám jeden až dva zásobní. K tomu stačí když je venku asi 10 nad nulou, neprší a nefouká. Polopatě. Opatrně an blok vše odpáčím rozpěrákem, cik cak na jedné i druhé straně po pár mm tak dozadu, abych mohl vyndat první rámek od česna, stačí povytáhnout aby bylo vidět co v něm je. Jestli je suchý, musí pryč i kdyby v něm byl pyl a musí místo něj zásobák, nejlépe s květovým medem (nebo i melecitozním, ale s medem je prostě lepší). Tady je dobré a každý ocení, že Blaník je v tomto směru větší než 405 mm, ale 422 mm a tudíž je nutné na to myslet už v září a dát celé těleso rámků asi o 10 mm dál od přední stěny nástavku. Pak se nám to na konci února hodí, že můžeme snadno pak vyndat první rámek, jasné? I kdyby se na konci února nedalo zúžit, je dobré se podívat zda mají mezi hnízdem a čsnem zásoby. Martine a případně Jirko a nebo někdo další, jestli něčemu nerozumíte, ptejte se. Já i Goro vám to vysvětlíme a jistě i Tom4 nebo M.S. a klidně někdo další. Víc hlav víc ví.

Vcelku to chápu, ale tím pádem dám přední KR pryč a místo něho bude už několikrát zakladený černý R na vyřazení. Nebude to vadit a jak pak ho zase dostanu z hnízda pryč a odkud seženu žemlovou souši? Dále by mě zajímalo toto: dejme tomu včely nebudou mít ještě po proletu budu chtít do nich vlézt a zkontrolovat stav zásob vpředu u česna nezačnou vylétavat a kálet všude možně? Jednou se mi stalo🙂 při komorování, že jsem byl celý pos..ný od včel😀mundůr pak skoro nešel doprat o to nic, ale spíš mám obavy z májovky.

Zdravím.

Kdysi jsem se vás na ty buchty ptal při vpouštění do medníku, že bych jim mohl přidat dejme tomu cca 6 rámků napsal jste mi, že by se mi to vyrojilo. Stále to platí? Možná že jsme si nerozuměli, nebo se buchty mohou použít pouze při nasazování druhého medníku?

Dále by mě zajímalo toto:

Nevím jak u vašich včelstev určitě je máte o moc silnější než já, ale u svých pozoruji, že někdy v měsíci říjen až listopad už neobsedají “celý” nástavek (10 rámků), v zadu trčí dejme tomu 4 zásobní rámky neobsednuté včelami. Co tak jim nechat pouze jeden zadní zásobák a zbytek prostoru vyplnit buchtama samozdřejmě vyrobenýma pro VN? Na jaře by se při komorovánní jedna vyndala a místo ní by se dala BP. Nevýhody větší pracnost nutnost uskladnění zásobních rámků, ale o to větší “tepelný komfort ” na jaře.

Čau.

Jano, nepotřebuji nic vytahovat nechci jim tam v takový nečas hrabat a rušit jim “tepelnou ” pohodu🙂. Je to med respektive cukrové zásoby zkoušel jsem to chuťově, proteklo to česnovou vložkou lepí to jako rozlitý med. No co jiného by to mohlo být???😉. Po proletu jim vyměním dno ať náhodou nedojde k loupeži. Tento rok to vypadá, že se bude komorovat (jestli vůbec) koncem února. Příští týden u nás hlásí mrazy jak hrom.

Podle mě jsou ty léky 100% z Ruska, za prvé to tam je v rublech a za druhé Bipin používají rusové vím to z ruského včelařského fóra.

Tady taky zajímavý článek od švédského včelaře a to:

Mých prvních 12 let s roztočem varroa

https://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/first_12_years_CZ_p%C5%99eklad_2.pdf

U mě zatím vše žije česna ani stěny úlu nejsou nějak extrémně pokálená u jednohu úlu cca tři výkaly🙂, ale bohužel se mi stalo to co popisuje Brenner vlivem vlhkosti mi “popraskaly” zásobní plásty a teče to ven z úlu česnovou vložkou i česnem takže nic nemůže být na mém stanovišti v pohodě. U ostatních byly trochu lepkavé podložky na sběr měli takže se to dějě u všech úlů u jednoho extrémně.

Ano přikládal jsem skoro je ani nešlo slyšet jenom takový šumot

U mě nějaké extra prolety taky nebyly. Pár včel se proletělo z jednoho úlu vynášely mrtvolky pokálené úly také nebyly. Abych to nebyl já tak mám podezření na osiřelost🙂 u jednoho úlu, všiml jsem si dvou včel jak vlezly vylezly a furt dookola tam a spátky jakoby nevěděly kde je jejich domov. Každý den pozoruji dění na česně. Asi bych tam neměl tolik chodit kvůli duševní pohodě😀.

Dobrý večer.

To mě zajímá, ale jak poznám, že mají málo zásob z pohledu shora bez rozebrání úlů? U nás dnes cca 11°C neskutečný vichr. Jestli jim přidám zásobní tak budu muset sebrat ze sediska tolik prázdných plástů kolik jsem přidal zásobních, aby nedošlo ke zvětšení prostoru a tím podtržení včelstva. Jestli je včelstvo ještě bez plodu nevím, které plásty odebrat ty s pylem by se měly nechat jsou většinou na kraji hnízda dva krycí přední a zadní. Jak do nich vlezu začnou létat a prášit po úlu a v úle ne?

Zdravím.

Tak z kámoše kdybych si vzal příklad tak už včely 100% nemám! Materiálem to nebude ty silné jsou v pohodě je to dle mého názoru prostorem, který obsedají čím víc včel tím méně vlhkosti. Budu zkoušet, příští rok dám na zimování plátno na horní loučky na to prázdný nástavek a dekl. Dekl podložím a udělám tam malinkou škvíru, aby mohla vlhkost odcházet ven. Foukat jim tam nebude když tam budu mít nahoře nízký nástavek a ještě k tomu mám víko vyrobené tak, že je vloženo po vnějším obvodu do nástavku. Snad mi ty dva přežijou a dostanu je do síly na sezónu 2026.

Zdravím vás.

V pohodě mě se jen tak něco nedotkne🙂. Sice se mi moc to včelaření nedaří, ale nejsem zas takový tupoun😀, abych nevěděl, že se rejsek dokáže protáhout česnem, které má na výšku puhých 10 mm. Ten děrovaný plech ohlý do vinklu a přikroucený na letáč má ty dírky o průměru 7 a 4 mm. Tam kde mám česnový otvor což je vlevo je navíc  seřízlý na výšku 6 mm( včely podlézají tou 6mm škvírou + možná i těma dírama o průměru 7mm) Vpravo mám česno zaslepené hranolkem 18x20x cca 300 mm takže celková výška a délka vletového otvoru je cca 18x100 mm. Ten perforovaný plech (chtěli ho vyhodit do šrotu v práci)😉 jsem tam dal proto, abych nenarušil přívod vzduchu do česna, které mám po celý rok stejné velikosti a zároveň, aby se tam nedostala žádná havěť. Myš tam na 100 % být nemůže jedině, že by jsme tady u nás na dědině měli nějaký nový druh, který by se dokázal protáhnout na výšku 6 mm anebo 7 mm otvorem😊. Neberte to, že se vám směju pouze vysvětluji.

Dnes jsem se byl podívat ke včelám po cca měsíci a je to katastrofa sice vše žije, ale jedno včelstvo obrovské množství mrtvolek něco bylo i na česně viz fota, druhé méně spíš v uličkách něco na česně a na zemi, pár včel vylétavalo z úlu všiml jsem si, že se vyprazdňují byly 4°C takže je mi jasné, že se na 100% nevrátily zpět. Třetí včelstvo to nejsilnější je super skoro žádné mrtvolky. Toto je poslední rok co zimuji s fólií na horních loučkách Brenner píše jasně, že v zimě má být v úle sucho!!! Kámoš má zateplené palubkové úly ho.no tomu rozumí léčí až má čas má síta očka a žádné mrtvolky víc medu než já neví kdy dávat medník najebe tam mžížku vysoké medníkové nástavky kdy se mu zachce včely mu žijí už třetím rokem akorát jedny mu padly ze tří musel je vysířit. Ať mi nikdo netvrdí, že to není genetikou má včely po nějakém starém včelaři půl “zrzek půl hnědých”. Jsem nasraný jak hrom. Tož tak.

Mě se zdá, že mě tady podceňujete😄😄. Díky moc za radu. Tento rok nic zkoušet nebudu neměj strach jen mě to zajímá tak se ptám a ukládám si to do mejlu.

ak by sa niekto z mladších včelárov pustil do experimentov (pochybujem že sa nejaký výskumák so stovkami rodín do procesu sledovania pustí, na Slovensku vyskumák má ledva pár desiatok rodín a iné ciele..) možno by bolo zaujímavé, po pridaní očkovacieho plástu odobrať matku, ak by si vytvorili “núdzaky" na pridanom plode a včelár by dostriehol aby matku dochovali až z vajíčka (vylomením prvých materských buniek) možno by sa dosiahol výraznejší efekt odovzdania imunity…teda až do genetiky… no ale sme si pokecali..😉

Čau Jano.

To mě zajímá😉. Mohl by jsi to rozepsat trochu detailněji? Přidám plást s otevřeným plodem různého stáří (vajíčka, larvičky, zavíčkovaný plod)ze včelstva, které se mi zdá nejlepší, odeberu matku slabšímu včelstvu tím nastane osiřelost. Narazí nouzové matečníky, ty vylámu no a jak poznám, že ty další matečníky narazí zrovna z vajíček?😀

Zdravím.

Měl bych ještě dotaz na p. Tom.50 ohledně výšky rámků. Už jsem se na to ptal🙂, ale ve světle nových informací bych se chtěl ujistit. Vše co je nad 30cm výšky je problém, psal jste, že i superjumbo, které má výšku 32,5 cm. Vysoká míra způsobuje, že včely nechtějí přecházet do medníku a matky omezují v kladení tím, že “ulijí” vysoké rámky sladinou. Platí to i při nižším počtu rámků v plodišti a to 8-9???

Díval jsem se do knihy od Brennera ten doporučuje jako nejlepší způsob jak včelstvo posílit tzv. záměnou plodu, píše plodovými plásty bez včel. Konsoliduje to s principem  chlebového kvásku?