Příspěvky uživatele

Ale je to z nouze ctnost a muselo by to být alespoň nahoře pořád utěsněné, lepší je včelám nepřekážet a nebo alespoň co nejmíň. Ale kdyby horní loučky na krajích nad hofmanem měly také 35mm pak už to vypadá zajímavě 🤔

Rozumím, je mi jasné že to zkoušel, asi to udělat jinak není jednoduché, jen mám pocit že touto metodou zůstávají včelstva jako hrozně nesoběstační závisláci a úplně jsou zbaveny schopnosti se přirozeně rozmnožit a nezaniknout. Já si nemyslím že včelstva jsou odolná a hodně výdrží, to vypadá jen zdánlivě, že něco provedu a zítra žijí ještě neznamená že jsem je tím neodsoudil k smrti ta půl roku. Je co zlepšovat, já se radši budu inspirovat přírodou, sám Klíma tam říká že má v Langu hoffmany od shora až dolů aby prostor trochu zúžil a omezil ty fuky které včely nechtějí, ale zároveň tím vznikají extra fuky po stranách a co já vím tak jakýkoliv rozběrný úl je mnohem více prodyšný než divočina v dutině a osobně zkusím zapracovat na tom aby byly loučky slabší a včelí mezery jen 6,5mm jako ve starých úlech. Včelstva mám zatím všechny, ale některá asi zeslábly, že o nich není skoro vědět, přitom v sezóně  se tak dařilo. Takže nevím, do jara daleko, ale myslím že se nebude konat vyloženě loňská katastrofa, no ale trápí mě to, myslím že alespoň plodiště na jaře udělám tak aby měli ucelený prostor max 50L celoročně a nějak uteplený, alespoň 2 vrstvy dřeva se vzduchovou mezerou. Prostě když roj vypadne nebo plodiště seberu tak chci aby přežilo tak jak to má být.

Já ten polystyren úplně nezavrhuji, ty nové uly mají opravdu jiné zpracování, mají povrch jako hladký tvrdý plast a vyztužené styčné plochy, pohled do úlu je podobný pohledu do plastové auto ledničky. Osobně mám na příští rok na zkoušku jeden od Burnata, abych mohl pozorovat a uvědomuji si kladný přínos pro někoho kdo má špatný záda nebo potřebuje s úly manipulovat například při kočování. Stejně si myslím že je plastovej úl pokud se ještě více prosadí cesta jak napřed vyhladit včely a pak úplně všechno jakejmakoli mikroplastama. Chci k němu udělat pro srovnání i dřevěnou kopii, dvě vrstvy dřeva a izolace vzduch. Ovšem globálně přesouvat včely do nepřirozeného obydlí a masově v tom rozchovávat materiál který se zpětně už v normálním úle bude každým rokem hůře adaptovat je přesný opak než chceme. Další věc je krátkozrakost, co když se v tom úle daří kromě včel i něčemu jinému co nasledně včely neukočírují a bez pravidelné chemické sterilizace včelstvo padne? Lidi z města na jaře často přizabije i pampeliška. Nejen z té přednášky co nedávno byla to vypadá že je úl daleko pestřejší, vybalancovanejší a složitější prostředí než vymydlená plastová krabička, stejně jako lidská střeva nejsou jen prázdný trubky. Ano přirozená je i smrt hladem, to opravdu není nejlepší. Včely moc nepřemýšlí a když musí tak zabloudí i do polystyrenu, nebo i dutin v kterých  se přežít nedá, ono těch přirozeně vyhnilých dutin které by byly ideální moc v nabídce není. Včely se ve dřevě žíly nejspíš stovky milionů let, za kolik let vyhynou v plastu? Feťák je ze začátku taky neuvěřitelně bystrej a výkonnej, pak mu přeskočí, občas něco uhnije.

To je byznys, šlechtit masově brojlery adaptované na polystyren, pokrývat úhyny brojlery které budou zdrojem dalších úhynů až budou hromadně znásilňovat matky z dřevěných úlů a budou hynout v dřevěných úlech, pak nějaký šmejd ještě řekne a teď vidíte vy blbci že včely patří do polystyrenu.

Hodně se s ním shoduji, ale nedokážu skousnout, že když dělá přeléták na matku a celé původní plodiště odstraní tak toho nezkusí využít. Tahle metoda zabije několik much jednou ranou a kdyby ji nechal na období kdy včelstva praskají ve švech tak simuluje vyrojení. Nejjednodušší to bylo s košnicemi, to se úl nadzvedl a jak se na krajích plástů objevili matečníky tak to byl čas kdy se z nejsilnějších úlů vypudila matka s částí včel, původní mateřský úl posunul vedle, na jeho místo se postavil přeléták který musel vypadat úplně stejně a šoupl se do něj smetenec, následně do přelétáku přelétla ještě většina zbylých i mladých letuschopných včel. Mateřský úl plný plodu a pečujících včel vychová novou matku a ta než začne opět klást tak je úl opět bez plodu a když by to někdo považoval za nezbytné tak mu může sebrat dílo nebo ho chemicky dojebat, ale i to je lepší než ho zničit a muset dělat oddělky a matky extra. Mateřské úly může i následně po přelétnutí odvézt někam pryč aby snížil riziko reinvazí. I já letos zmasakroval jedno plodiště protože jsem musel a je to nepříjemné i pracné. Že prý i Himmler když se účastnil jedné z masových poprav tak se musel par měsíců léčit a tyhle věci už následně chtěl vidět jen na papíře. Ale je to má jediná výtka.

No já ale nepsal, že kočují za malou snůžkou, ale že tam takové úly používají lidé co kočují nebo tam kde mají slabé snůžky.

Já zbožňuji kočování této party, úly ale mají klasické: https://youtu.be/D5ClXcytKIE?si=EM8UAWDbjLGHLSiz

Měla by se brát v potaz především fyziologie včely a její symbióza s okolím, která trvala stovky milionů let. Včelaři se často neshodnou na barvě hovna a za posledních sto let si myslí, že ví co je pro včely správné a vnucují jim hrozné věci a přesto, že v USA 60% včelstev padne na slintavku a kulhavku tak nikdo nebije na poplach, že včely bledé tváře nakonec vyhubí jako indiány. Abych vás trochu pobavil, skuzte zajít za ornitologem a zeptat se ho jak hnízdí datel, dostanete nejrelevantnejší informace jak má vypadat včelí úl😁 Polystyren funguje, ale co když to bude další hřebík do rakve?

Osobně taky dost laboruju a dokáži si představit úl na 6 rámcích, rád bych pozoroval co na tom včely vyvádí, no Rusáci co si oblíbily uly na menším počtu rámků to dělají ze 2 důvodů:

1. Kočují v terénu kde nejsou ani cesty a jsou rádi, že se jim na přívěs vejde vedle sebe co největší počet úlů. Vedle úlů stanují a maj to pod kontrolou.

2. Oblasti s chudou snůžkou, stačí menší úly a jelikož se tam jiná míra než velké rámky 43,5 téměř nepoužívá tak jsou na míň rámků.

No když se těch samých lidí někdo zeptá na jakém úlu začít, tak jim stejně doporučí klasiku na 10 rámcích 43,5x30 😁

Nápad kvůli ulehčení zádům se mi líbí, ale Poláci mají mezi polystyrénovejma úlama zajímavější kousky, které jsou malé, lehké, 10 rámkové, se čtvercovým půdorysem. Uteplivkou jim též lze ubrat pár rámků a případně se vrátit zpět na osvědčený počet.

No ty medníky to je ale sebemrskačství. Myslím, že se o tom letos sám přesvědčil ty roztažené hoffmany v medníku když nekočuje a kdyby tu volnou stavbu začínal aspoň na 6 rámcích místo jen 5 tak má rozteč 37 a to mu i napoprvé udělá malé bochánky a rovně, po prvním vytočení může roztáhnout, ale i tak bude z toho mít těžké vlhké cihly a připraví včely o jeden plást a tím i  plochu potřebnou pro zpracovaní donesené sladiny, což je v malých úlech o to citelnější. Jinak zajímavé a budu mu fandit, jsem zvědavý na příští rok, s hotovými soušemi to bude zase o něčem jiném.

Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Nemusím považovat za axiom vše co Tom50 napíše, ale aspoň jsem varován a tím pádem ozbrojen. Beru toto fórum jako teritorium Toma a jeho Blaníku kde se snaží předat zkušenosti v širších souvislostech, aktivně reaguje a ochotně se opakuje. Proto si ho vážím a jeho postupy jsou pro mě přinejmenším velkou inspirací. Oproti hroznejm lidem co mě v životě sraly, je Tom andělíček a není to nějaký tuctový prudič, ale užitečný člověk. Stačí se podívat na obsah fóra, jó polovina toho jde i mimo včelařinu a často je to zbytečné hádání, ale celkově se tady probírá spousta zajímavých informací, Tom je vždy potvrdí nebo spíš většinou přeškrtne a s Gorem to proberou a někdy mě tím vrátí nohy zpátky na zem. Dívám se díky zdejší diskuzi na věci i z jiných uhlů a myslím několik tahů dopředu a na případný problém vytáhnu řešení z rukávu, no teda aspoň tak by se mi to líbilo. Nerad bych aby to dopadlo jako u jiných včelařských fór kde se baví jen o počasí a nebo je to hřbitov namyšlenců kde se radši nebaví vůbec.

Já se snažím být jen nenápadný, často není třeba ani klobouk a někdy když se zlobí používám rozprašovač s vodou a trochu se oblíknu. Ale včely jsou dost náladové, někteří včelaři by hned měnily matku kvůli agresivitě, já mám pocit že každé včely mají občas své dny 🤣

Grooming i varroa senzitivní hygienu jsem letos sledoval na vlastní oči u několika včelstev a věřím tomu že se vitální včelstvo o sebe dokáže postarat a snažím se na tom postavit svoji budoucí vcelarskou praxi. Souhlasím s tím že obecně stres ať už je z čehokoli odvádí včelám pozornost od hygieny, ale i snůžky. Mám 2 teorie hlavních stresů které včelaři provádí.

1. Hýbání s rámky, nejhorší varianta je zebrování nebo prohazování ramků. Myslím si že pokud se rámek někam přesune tak včely které o něj pečují ztratí přehled ať už kvůli své orientaci, nebo feromonům ci tepelně vlhkostním poměrům, jsou tam po tmě a moc nepřemýšlí, najednou jsou mimo a nezvládají pečovat o plod, kontrolovat varroázu a spoustu dalších věcí které spolu vzájemně souvisí, je to vyladěné a vše se navzájem ovlivňuje. Plodové hnízdo, tam kde zimují a chovají delničinu by mělo být svaté.

2. Kouř, to je jako požár, když se kouří do jednoho včelstva tak se načuchají i ostatní úly. Zastaví to snůžku a včely co se nacucali aby v dutině přečkaly až les uhasne se budou flákat buhví jak dlouho než to stráví a určitě i režim prací v úle bude také v nějakém nouzovém režimu a úklid jde stranou. Mám podezření že soused co neustále griluje poblíž svých včel způsobuje jejich abnormální neuvěřitelnou rojivost, prostě chtějí pryč?

Internetový teror od vás si nechám líbit, ale bylo by mi líto kdyby vás některé moje připomínky rozčilovali, doufám že to zuření je jen takový váš styl a krevní tlak a podobně zůstává klidný, minimálně fórum a vaše včely vás potřebují.

Hromadili se také dlouho před česnem mrtvolky jak čistily napadený plod. Už ho nebylo moc, ale když jsem to odvíčkoval tak bylo v některých částech 5 kleštíků na buňku a lezlo to po plástu jako když migruje milion krabů. Nechat jim to by bylo horší než sebrat. Někdo by zase otrávil kleštíky i se včelama a pak by je druhé vyloupily, já vzal nůž a vidličku a udělal to chirurgicky. 

Můj cíl je trvale udržitelná produkce medu i pro včelaře se skurvenejma zádama a nepodílet se na vyhynutí druhu. 

Myslím si, že to dovolí nasadit medník dříve a nedojde k podtržení plodu. A nebýt žebříku tak jsem byl první rok s dadanty bez medu, kdybych si neporadil to by teda byla efektivita, ten rok mi žádné včelstvo nepadlo, koukám že by bylo lepší si hrát na borce a tajit neúspěchy? Je to jak u babek co jdou do kostela a za dveřma se pomlouvaj, pro dobrotu na žebrotu. Těžko si představit drobnější a šetrnější zákrok radši budu hledat příčiny uhynů tam kde můžou být. Ten žebříkový rámek na kterým si dole postaví trubčinu se dá případně oříznout a spustit zpátky. Ale jako bych nic neřek, tohle píšu jenom AMalinovi.

Mě se vaše debata líbila, tím vám děkuji oběma. Potřebuju si vytříbit myšlenky pro příští sezónu a opatrně zařadit nějaké postupy abych nezvoral co se mi podařilo zachránit. Jen si to musím teoreticky ujasnit abych zachoval opatrnost a nepanikařil. Jsem docela zvědavý na to včelstvo které jsem chtěl původně vysířit, protože bylo hodně zablešené, ale když jsem viděl jak je početné a aktivní tak jsem se slitoval, matka omezovala už kladení tak se mi na dvakrát podařilo odebrat všechen plod. Zima ukáže, jesi to zvládnou. Letos to bylo snadné, měl jsem jen roje a záložní matku, které jsem ještě posílil smetenci mladušek z jiného úlu a 2 pěkné oddělky BF, tak nebylo potřeba nic spojovat. Oproti loňsku vypadají včelstva mnohem lépe a tak si je chci zapamatovat abych měl nějaké kritérium.

No dobrý, necháme to bejt, moje myšlenkový pochody budu těžko vysvětlovat, myslím u toho často na víc věcí najednou a lidi se v tom pak ztratí, většinou pak myslí že píšu úplně o něčem jiným, pak reagují úplně mimo nebo si jen myslí že je to prdel, už mlčím 😁 

Snížit riziko podtržení včelstva by šlo ponecháním falešného stropu při nasazení medníku. Něco jako igelitová finta u horního tlumiče. U česna kde se koncentruje plod zůstane igelit, nebo v mém případě hranolky mezi horními loučkami. Dokonce se dá rámek povytáhnout jako žebřík. Obě finty jsem úspěšně vyzkoušel. Letos jsem první medník dal nad loučky utěsněné hranolkama, jen odšpuntoval strop do medníku na krajních rámcích u studené stavby s česnem ve středu, díky nim zůstala i včelí mezera mezi patry, myslel jsem že tam napřed budou jen chodit a olizovat plásty, bylo chladno a snůška teprve začínala, ale ony začaly rovnou plnit! Když jsem dříve měl problemy s obsazením medníku a neměl jsem souše, povytahl jsem rámek a byl jako žebřík, začli pracovat i na mezistěnách v medníku. U teplé stavby by to mohlo fungovat ještě lépe.

Tady jsem našel kombinaci obou fint hezky znázorněnou https://horizontalhive.com/faq-knowledge-base/bees-run-out-of-room.shtml

V této souvislosti přemýšlím nad informací z Brtnictví 1901, že dobrý včelař dokáže za rok navýšit počet včelstev maximálně o 30% a v té době dobrý včelař byl podle mě ve svém řemesle opravdu odborník. Znalosti z chovu matek a oddělků už tehdy jsou tam všechny popsány. No zimní úhyny zmiňovány nejsou asi v tom smyslu že je mají lemplové, naopak jsou tam popsány spousty kejklů jak jim předejít což má za následek těch 30% a to jen když někdo chce a zadaří se. Včelstva se s oblibou mezi sebou spojují přeletákem a co do zimy nejde silné to se ruší a je to zdroj dalšího medného výnosu. Takže ani tehdy to nebyla taková sranda udržet včelnici v žádaných počtech a výnosech. 

To by mě zajímalo, které z těch postupů kdy dochází k nějakému spojení včelstva si lze dovolit aby nedošlo k přemnožení kleštíka a pokud tehdy bylo normální s těmi čistkami navýšit max o 30% o kolik by to mohlo s čistkami být dnes? Třeba by dnešní množárny a velkochovy neuspěly bez chemie co se používá proti kleštíku ani před 100 lety? Možná včelaře vidina zisku a potřeba množit a nahrazovat úhyny odnaučila včelařit bez zimních úhynů.

Úhyn je to všechno, je dobré úhyn pojmenovat a vlastně to už děláme, zimní úhyn, spojení, výměna, vysíření. Pak už lze jen upřesnit proč, pokud víme. Tyto zákroky jsou správné, ale neúspěšné nebo odsouzené včelstvo prostě hyne, ať už více nebo méně okatě a šikula ho umí využít. Ty úhyny si myslím jsou obecně hodně nepřiznané, proto jsou oddělky takový kšeft. Nemířím tím na Toma nebo tebe, ale řekl bych že bude hodně vcelařů, kteří úhyny utulají ať už veřejně nebo i před sebou samými, že udělají během sezóny velké čistky a ještě si koupí oddělek aby měli na zimu zase stejný počet plných úlů, přesto řeknou, že nemají úhyny a i na papíru a počtem úlů to sedí, ale skutečně na včelnici mohla zaniknout v roce třeba polovina rodin.

Nechci zabordelit téma o Blaníku a rád bych znal jak to jiní vidí na téma že je přirozené mít uhyny?

Začnu že je nespravedlivé Kozinovi připisovat nějaké úhyny, navíc to nepsal on, ale jiný chovatel. Kozina není se žádnými úhyny smířený a když některé včelstvo padne je mu to líto, pro jistotu také léčí a není žádný aktivista, spíš zvědavec. Opravdu mu můžete vyčítat jen UVR, já ho za něj budu obdivovat, ale vzhledem k tomu, že tu není bylo by slušné ho vynechat a neočerňovat. Z aktivismu jiných věcí můžete očerňovat třeba mě, ale moc aktivní nejsem, spíš se radši schovám a něco si potichoučku šmudlám.

S úhyny dopředu nepočítám, nevím jak když nechovám včely zase tak dlouho a byly roky kdy mi nepadlo vůbec nic a někdy se objevil masový průšvih. Když včelstvo padne v zimě je to automaticky považováno za úhyn, ale když ho preventivně včelař utratí sirným knotem, spojením nebo výměnou matky v sezóně tak to úhyn není? Ano i výměna matky je úhyn, nové genetika využije pracovní sílu původního včelstva, které postupnē vymře a je nahrazeno včelami které nejsou s původními třeba vůbec příbuzné, jen je to pro včelaře přijatelnější protože úl nezůstal prázdný. To se stane když včelař předběhne krutou macechu přírodu a odhadne problém dříve a včas zakročí než zůstane úl prázdný. Když ale včelař zaspí a zakročí příroda i to má svůj důvod, jedná se o smrt špatné genetiky a ušetří to živočišnému druhu do budoucna mnohem větší problémy než kdyby včelstvo co se chová nějak nepřirozeně a neživotaschopně mělo dál šířit trubce. Uhyny mohou být i prevence úhynů! To znamená, že když jeden rok padne 1 vadné z 10 tak druhý rok může přežít i 10 z 10. Tahle představa má ale velký háček, protože za plotem na takové mladé matky číhá smečka nadržených brojlerů od souseda.

Přesto si myslím že úhynům lze předcházet a jsou především způsobeny špatnými zákroky, nevhodnými úly, ale i nezkušeností včelaře který zavčas nepřevezme opratě od macechy přírody a neprovede odborně onen skrytý úhyn aby zachránil prosperitu včelnice.

Pro zajímavost např. USA se asi 13 let potýká s průměrnýmy uhyny cca 40% a v posledním roce dokonce 62%. Na co čekají, co dělají zle? S takovým skóre by vyskočil Langstroth na první místo, ale jak moc za to může úl?

Z toho co jsem kde viděl a vyčetl je jedna správná možnost zúžení před zimou pro 2 případy. 

1.Buď je včelstvo v pořádku, v tom případě sedí chumáč na 5-7 rámcích, kde je část buněk prazdných a zbylé rámky plné zavíčkovaných zásob mu dělají obal. Ten obal má funkci tepelné izolace, stabilizace teploty a vlhkosti a rezervu zásob pro jarní rozvoj. Takové dostatečně zásobené včelstvo obsedá celý nástavek nejčastěji 10 ramků+- a bylo by ničemné mu něco brát.

2.Druhý případ je slabé včelstvo. Je třeba použít odhad a cit, na to je třeba mít zkušenosti. Tam je vhodné sezení z ramků s volnými buňkami zmenšit, ubrat nějaký ten rámek, nezbytný medový obal z krajních rámků zachovat a zbylý prostor efektivně oddělit nebo vyplnit jinak se v něm bude vždy a zbytečně ztrácet nějaké vzdušné teplo, ale i hodně  potřebné vody jako v nejstudennější části úlu.

Já dělám chyby pokaždé jiné. Úhyny byly celkem 2x. Jednou se včelstva před pár lety vyloupila po formidolu a podruhé loni, pravděpodobně přehlédnuta nosematóza a tato včelstva navíc oslabeny tvorbou oddělků. Nejspíš to byla pokaždé kombinace několika nezkušených přeťápnutí. Chyba byla také, že jsem to dělal podle mainstreamových teorií a praxí, kam patří i zebrování plodu a podobné prasárny. Ovšem katastrofa nebyla způsobena úly, ale tím kdo se vnich hrabal. Navíc mezi úly které PŘEŽILY byl pokaždé i ležan, tak v něm nevidím příčinu problému. Sám víte že se svým Blaníkem jste pro jiné taky podivín, který pro jiné například z nepochopitelných důvodů používá 2 rámkové míry. V dobrém slova smyslu jste i příčina mého diletantství, naučil jste mě filtrovat informace a vidět všechno jinak, nebýt vás tak bych koukal na prázdné úly a nevěděl co si počít, když bych všechno dělal jako že správně tak jak se má a je to v těch nových knížkách a sousedi to dělaj přece taky tak a tak za to můžou asi oni… a prostě nedokázal bych samostatně přemýšlet a rozhodovat se podle situace, vyhodnocovat kde mohlo vzniknout moje největší přeťápnutí. Uznávám že vycházíte ze svých zkušeností, které byly negativní, ale někdy z toho děláte nespravedlivě až moc velké dogma a je škoda že se kvůli tomu lidi rozhadají například dříve než kápnou božskou v čem je háček a nebo co se třeba povedlo. Já se dokážu od zkoušeného člověka přiučit něco i když to dělá například z mého pohledu v nevhodném úle, to mu ale nesmím říct že je idiot a tak si ho zaškatulkovat i se vším co dělá.