Příspěvky uživatele

Když už jsme u AI, tak já si s ní rozumím, máme stejný názor na brojlery, ale je mi jasné že každý tu podobnost se včelami nemusí pochopit:

Dobrá otázka! Ano, problémy brojlerových krůt a průmyslově chovaných včel se v mnoha ohledech dají velmi dobře přirovnat. Oba případy jsou typickým příkladem toho, jak intenzivní zemědělství klade maximální důraz na produktivitu a zisk, často na účet pohody a přirozených potřeb zvířat. Podívejme se na hlavní body srovnání: 

1. Genetika a Šlechtění · Brojlerové krůty: Byly šlechtěny tak, aby co nejrychleji dosáhly jateční hmotnosti, především v oblasti prsou (nejoceňovanější masa). To vedlo k obrovským zdravotním problémům – potíže s klouby, kostmi a srdcem, protože svalová hmota roste rychleji než kostra. · Průmyslové včely: Včely jsou šlechtěny primárně na výnosnost (med, opylovací výkon) a mírnost. Tento úzký genetický základ však vede ke ztrátě přirozené odolnosti. Včely jsou pak náchylnější k nemocem a parazitům (jako je kleštík včelí). 

2. Prostředí a Životní Podmínky · Brojlerové krůty: Žijí v obrovských halách s desetitisíci kusy na velmi malém prostoru. Nemohou projevovat přirozené chování – hrabat, hřadovat, roztahovat křídla. Prostředí je často holé, bez podnětů. · Průmyslové včely: Žijí v jednotných, snadno přepravitelných úlech z umělých materiálů. Tyto úly jsou často umístěny v monokulturách (např. řepková pole), které jim poskytují pouze jednostrannou a dočasnou stravu. Chybí jim diverzita pylu a nektaru, což oslabuje jejich imunitní systém. 

3. Zdravotní Problémy a Mortalita · Brojlerové krůty: Vysoká koncentrace zvířat vede k rychlému šíření nemocí. Aby se tomu předešlo, se rutinně používají antibiotika (v ČR spíše preventivně, v minulosti jako stimulátory růstu). Mortalita je v tomto systému vysoká a "předpokládaná". · Průmyslové včely: Obrovské ztráty včelstev během zimy jsou dnes bohužel běžné. Hlavními příčinami jsou parazité (kleštík), nemoc varroáza, pesticidy a nedostatek kvalitní potravy. Včelaři musí pravidelně doplňovat ztráty a léčit, často chemickými přípravky, které mohou zanechávat zbytky v úlu. 

4. Management a "Výrobní Proces" · Brojlerové krůty: Jsou považovány za jednotku produkce. Celý jejich život je naplánován na dosažení optimální jateční hmotnosti v co nejkratším čase. · Průmyslové včely: Včelstva jsou často převážena na velké vzdálenosti za účelem opylování monokultur (např. mandlovníkové plantáže v Kalifornii). Tento stres a šíření nemocí mezi obrovskými koloniemi je obrovskou zátěží. Med je často odebírán a nahrazován levnými cukernými roztoky, které nemají výživovou hodnotu přirozeného nektaru. 

Hlavní rozdíl · Volnost vs. Zavření: Zásadní rozdíl je v tom, že včely jsou stále volně žijící hmyz. Létají ven a nelze je plně "uvěznit" jako krůty v hale. To je na jednu stranu výhoda, na druhou stranu je vystavuje nebezpečím z venkovního prostředí (pesticidy), které člověk přímo neovládá. 

Shrnutí: Ano, přirovnání je více než trefné. Oba systémy berou živý tvor a "optimalizují" ho pro maximální výkon za cenu: · Ztráty přirozené odolnosti (prostřednictvím šlechtění). · Zanedbání přirozených potřeb a chování (prostřednictvím prostředí). · Vysoké nemocnosti a mortality (která je považována za "provozní náklad"). · Závislosti na zásazích člověka (léčiva, antibiotika, doplňování krmiva/zvířat). 

V konečném důsledku jde v obou případech o křehký a neudržitelný systém, který je sice velmi produktivní, ale za cenu obrovské zátěže pro samotná zvířata a hmyz.

Ještě bych doplnil, že zatim co obyčejná krůta má jen 5kg tak brojler má až 20kg.

Nebudu. Letos jsem poprvé viděl opravdu zablešené včelstvo, kterému jsem odstranil plod a byl by to ukázkový případ pro ošetření amitrazem. Už nemám žádný v rezervě jelikož je na předpis a já po otřesné zkušenosti v ZO jako důvěrník skončil se svazem, musím se naučit zacházet se včelami jako za císaře pána, což vzhledem k tomu, že letos začínám téměř od nuly nebude tak dramatické. Stejně je to divný, nikdy k chovu stovky včelstev nebylo potřeba nic kromě umu a nářadí a dnes i hobík s pár úly se nemůže obejít bez LDNky pro včely?

Tohle bylo dobrý: Pokud potřebujete zdravotní radu nebo diagnózu, obraťte se na odborníka.

Musím uznat že jsem si upravil názor na rezidua, měl jsem trochu obavy protože jsem se dřív příliš nezajímal kolik se jich může vyskytovat, ale občas se bál zda je to riziko zejména ohledně amitrazu. Takhle se dá říct že med je jedna z nejbezpečnějších potravin, leda by tam nějakej koumák co prodává na dvorku něco přilil kvůli barvě a chuti, nebo to napančoval jako při metanolové aféře. Amitraz se jeví jako bezpečný a nejšetrnější prostředek jak hodit vidle do blešího cirkusu a že dnes co včelař to principál🤣

Mě ani nenapadlo že jste naštvaný, štvát někoho je to poslední co jsem měl v úmyslu.

Dadantu a malým rámkům plným panenskému medu bude těžko něco konkurovat. Já jsem docela schopný sundávat 8 rámkové medníky, tak jesi se mi do budoucna úl osvědčí na 8 rámcích tak to bude pro mě konečné řešení úlové otázky, ale musí se osvědčit především v tom, že bude i včeličkám dobře.

Vážím si vaší snahy vše opakovaně a dopodrobna vysvětlit a proto slušně odpovím. Vím že vaš způsob je spravný, ale nesouhlasím s tím, že zvětšení prostoru přidaným medníkem nahoru je větší stres a že je to více nepřirozené než utržení zásob nad hlavou od hnízda a vložení prazdného medníku, tohle prostě odporuje logice i vypozorované realitě. A nenabádam nikoho aby po mě tyhle hovadiny opakoval, já vám to zakazuji, jsou to mé hovadiny, které nejsou jen mé.

No mě občas ty záda berou, že bych ty rámky radši tahal i z toho budečáku(mám i malou osobní zkušenost) a chtěl bych podobný úl i zase zkusit, když bych sed na stoličku abych měl rámky v úrovni ramen. A v životě je to tak, že člověk musí do práce i když má problém zvednout 15kg, když to není na operaci a invaliditu tak to neomlouvá. Dokonce se najdou šmejdi který vám dělají zle když si snažíte práci a prostředí nějak přizpůsobit abyste mohli fungovat. Ale většinou jsou to jelita co za moc nestojí a tak hledaj na druhejch chyby aby si nepřipadali tak bezvýznamně. Zádaři jako já jsou často nasraný výbušný lidi, protože je bolí dělat něco co dělat nemusí, obzvlašť dávat do kupy něco co dojebal línej zdravej lump, nebo dělat zhrbený na malejch strojích, který koupili jak naschvál nějaký skůtři a taky se musím vyhýbat malejm ženskejm, mám hodně omezení🤣

Je to už trochu fantas ve stylu tonoucí se stébla chytá, snad nebudu muset zkoušet až tak radikální opatření asi by to byl víc voser než přínos. Měly by zatím stačit decentní ofrézované loučky jaké  již používám a trochu doladit i ostatní části úlu, hlavně zopakovat to co se už povedlo a v tom duchu to vyzkoušet i na ostatních úlech.

Myslím že nerojivost vašich včel není velká záhada. Minimum stresu, budování plodistě novými vysokýmy rámky a novým tlumičem a načasované přidání medníku, to vše dohromady je plně dostačující protirojové opatření, než se biologické hodiny přehoupnou do připrav na zimu.

To nejsou obavy, vám se prostě nechce hledat matka nebo máte včely tak rád že vám nevadí holocaust co tam způsobíte nebo si to prostě neuvědomujete. Mě už to nezajímá, nemusím skočit z vokna abych věděl že se zabiju, debatu z mé strany končím, navzájem se teď s někým třeba přesvědčujte, že je to tak správně a zítra čekejte třeba mor.

V klidu, uvažujme, premýšlejme, co se povedlo, co by se dalo zlepšit, do jara čas. Já se musím zklidnit, dodělávám barák a mám i v klidu nějak vysokou tepovou frekvenci tak mě to nutí vymýšlet bejkoviny (jesi se to o včelách da říci) a každý ráno se probudím s jinou mánií 🙂

Asi narážíte na oddělek bez včel, to udělá průmyslové hovado co nechce tratit čas s hledáním matky, nic víc pozitivního v tom netřeba hledat, většina plodu zemře a bez důkladné desinfence je nejvyšší riziko, že propukne jakékoli onemocnění co si jen dokážete představit. Kdybych chtěl odebrat plod tímto stylem tak to udělám třeba na 2 zákroky, odeberu třetinu která je nejzavíčkovanejší i se včelami a něco přísypu. Tam už se něco nalíhne. Za týden se v mateřském včelstvu zavíčkuje to co zbylo a nejspíš se tam i natáhnou paraziti a pak bych sebral všechen zbytek a spojil s prvním oddělkem. Pak v tom oddělku vyběhne matka a jak se rozklade a bude vybíhat poslední zavickovaný plod bude třeba shodit něčím roztoče. Takhle silný oddělek pokud se následně spojí ještě s dalším bude schopný aji snůžky. Ale já bych to nedělal, všechny tyhle způsoby nakonec pošlou včely do kopru, lidi jsou krátkozrací, pro ně je důležitá radost dnes a zítra a že to pozítří zeserou všem je nezajímá, taky se schovávají za kolektivní vinu, jenže do pekla se vejdou klidně všichni.

Ano a proto mají být i klasické loučky co nejsubtilnější a bez hoffmanu aby nenarušovali celistvost dutiny. Plásty jsou na vrchu přistavěny i k bokům především aby neupadly.

Tome moc vám děkuji, myslím že jste to popsal velmi srozumitelně. Hlavně ten nápad s vložením kartonu se mi líbí, aspoň provizorně na zkoušku. Mohu použít stávající loučky a uvidím jak se to osvědčí. Myslím že kdyby bylo třeba tak ten pakl rámků s přitmeleným kartonem vytáhnu v celku jako  takový modul a vybalím, jen bych přez horní loučky dal při tom pro jistotu laťku na vruty. Vím že to je čuňácká práce, ale ten účel by to jednou splnilo.

On by úl neměl být ani úplně teplý ani úplně jako chladič, jenže klasický rozběrný úl je oproti dutině ještě extrémně prodyšný a to může být problém a hofmany s neuzavřeným stropem ještě urychlují cirkulaci vzduchu kterou jste popsal.

Moc děkuji, tou připomínkou jsi mi možná zabil pár much jednou ranou. Chtěl jsem co nejvíc zaobalit hnízdní část úlu, hlavních 7 plodových rámků, ideálně aby šli ukomorovat pro usazení roje a také na zimu. Nebude s tím moc práce, když udělám 35 horní i boční loučky a ještě to přiklopím přepážkou asi mám vyřešeno. Mezerníky, dvouplášťové zateplení, prostor bez louček, rozebiratelnost. Čejkův listovák uvnitř úlu, jako Klíma zmiňoval 👍

Ale je to z nouze ctnost a muselo by to být alespoň nahoře pořád utěsněné, lepší je včelám nepřekážet a nebo alespoň co nejmíň. Ale kdyby horní loučky na krajích nad hofmanem měly také 35mm pak už to vypadá zajímavě 🤔

Rozumím, je mi jasné že to zkoušel, asi to udělat jinak není jednoduché, jen mám pocit že touto metodou zůstávají včelstva jako hrozně nesoběstační závisláci a úplně jsou zbaveny schopnosti se přirozeně rozmnožit a nezaniknout. Já si nemyslím že včelstva jsou odolná a hodně výdrží, to vypadá jen zdánlivě, že něco provedu a zítra žijí ještě neznamená že jsem je tím neodsoudil k smrti ta půl roku. Je co zlepšovat, já se radši budu inspirovat přírodou, sám Klíma tam říká že má v Langu hoffmany od shora až dolů aby prostor trochu zúžil a omezil ty fuky které včely nechtějí, ale zároveň tím vznikají extra fuky po stranách a co já vím tak jakýkoliv rozběrný úl je mnohem více prodyšný než divočina v dutině a osobně zkusím zapracovat na tom aby byly loučky slabší a včelí mezery jen 6,5mm jako ve starých úlech. Včelstva mám zatím všechny, ale některá asi zeslábly, že o nich není skoro vědět, přitom v sezóně  se tak dařilo. Takže nevím, do jara daleko, ale myslím že se nebude konat vyloženě loňská katastrofa, no ale trápí mě to, myslím že alespoň plodiště na jaře udělám tak aby měli ucelený prostor max 50L celoročně a nějak uteplený, alespoň 2 vrstvy dřeva se vzduchovou mezerou. Prostě když roj vypadne nebo plodiště seberu tak chci aby přežilo tak jak to má být.

Já ten polystyren úplně nezavrhuji, ty nové uly mají opravdu jiné zpracování, mají povrch jako hladký tvrdý plast a vyztužené styčné plochy, pohled do úlu je podobný pohledu do plastové auto ledničky. Osobně mám na příští rok na zkoušku jeden od Burnata, abych mohl pozorovat a uvědomuji si kladný přínos pro někoho kdo má špatný záda nebo potřebuje s úly manipulovat například při kočování. Stejně si myslím že je plastovej úl pokud se ještě více prosadí cesta jak napřed vyhladit včely a pak úplně všechno jakejmakoli mikroplastama. Chci k němu udělat pro srovnání i dřevěnou kopii, dvě vrstvy dřeva a izolace vzduch. Ovšem globálně přesouvat včely do nepřirozeného obydlí a masově v tom rozchovávat materiál který se zpětně už v normálním úle bude každým rokem hůře adaptovat je přesný opak než chceme. Další věc je krátkozrakost, co když se v tom úle daří kromě včel i něčemu jinému co nasledně včely neukočírují a bez pravidelné chemické sterilizace včelstvo padne? Lidi z města na jaře často přizabije i pampeliška. Nejen z té přednášky co nedávno byla to vypadá že je úl daleko pestřejší, vybalancovanejší a složitější prostředí než vymydlená plastová krabička, stejně jako lidská střeva nejsou jen prázdný trubky. Ano přirozená je i smrt hladem, to opravdu není nejlepší. Včely moc nepřemýšlí a když musí tak zabloudí i do polystyrenu, nebo i dutin v kterých  se přežít nedá, ono těch přirozeně vyhnilých dutin které by byly ideální moc v nabídce není. Včely se ve dřevě žíly nejspíš stovky milionů let, za kolik let vyhynou v plastu? Feťák je ze začátku taky neuvěřitelně bystrej a výkonnej, pak mu přeskočí, občas něco uhnije.

To je byznys, šlechtit masově brojlery adaptované na polystyren, pokrývat úhyny brojlery které budou zdrojem dalších úhynů až budou hromadně znásilňovat matky z dřevěných úlů a budou hynout v dřevěných úlech, pak nějaký šmejd ještě řekne a teď vidíte vy blbci že včely patří do polystyrenu.

Hodně se s ním shoduji, ale nedokážu skousnout, že když dělá přeléták na matku a celé původní plodiště odstraní tak toho nezkusí využít. Tahle metoda zabije několik much jednou ranou a kdyby ji nechal na období kdy včelstva praskají ve švech tak simuluje vyrojení. Nejjednodušší to bylo s košnicemi, to se úl nadzvedl a jak se na krajích plástů objevili matečníky tak to byl čas kdy se z nejsilnějších úlů vypudila matka s částí včel, původní mateřský úl posunul vedle, na jeho místo se postavil přeléták který musel vypadat úplně stejně a šoupl se do něj smetenec, následně do přelétáku přelétla ještě většina zbylých i mladých letuschopných včel. Mateřský úl plný plodu a pečujících včel vychová novou matku a ta než začne opět klást tak je úl opět bez plodu a když by to někdo považoval za nezbytné tak mu může sebrat dílo nebo ho chemicky dojebat, ale i to je lepší než ho zničit a muset dělat oddělky a matky extra. Mateřské úly může i následně po přelétnutí odvézt někam pryč aby snížil riziko reinvazí. I já letos zmasakroval jedno plodiště protože jsem musel a je to nepříjemné i pracné. Že prý i Himmler když se účastnil jedné z masových poprav tak se musel par měsíců léčit a tyhle věci už následně chtěl vidět jen na papíře. Ale je to má jediná výtka.

No já ale nepsal, že kočují za malou snůžkou, ale že tam takové úly používají lidé co kočují nebo tam kde mají slabé snůžky.

Já zbožňuji kočování této party, úly ale mají klasické: https://youtu.be/D5ClXcytKIE?si=EM8UAWDbjLGHLSiz

Měla by se brát v potaz především fyziologie včely a její symbióza s okolím, která trvala stovky milionů let. Včelaři se často neshodnou na barvě hovna a za posledních sto let si myslí, že ví co je pro včely správné a vnucují jim hrozné věci a přesto, že v USA 60% včelstev padne na slintavku a kulhavku tak nikdo nebije na poplach, že včely bledé tváře nakonec vyhubí jako indiány. Abych vás trochu pobavil, skuzte zajít za ornitologem a zeptat se ho jak hnízdí datel, dostanete nejrelevantnejší informace jak má vypadat včelí úl😁 Polystyren funguje, ale co když to bude další hřebík do rakve?

Osobně taky dost laboruju a dokáži si představit úl na 6 rámcích, rád bych pozoroval co na tom včely vyvádí, no Rusáci co si oblíbily uly na menším počtu rámků to dělají ze 2 důvodů:

1. Kočují v terénu kde nejsou ani cesty a jsou rádi, že se jim na přívěs vejde vedle sebe co největší počet úlů. Vedle úlů stanují a maj to pod kontrolou.

2. Oblasti s chudou snůžkou, stačí menší úly a jelikož se tam jiná míra než velké rámky 43,5 téměř nepoužívá tak jsou na míň rámků.

No když se těch samých lidí někdo zeptá na jakém úlu začít, tak jim stejně doporučí klasiku na 10 rámcích 43,5x30 😁

Nápad kvůli ulehčení zádům se mi líbí, ale Poláci mají mezi polystyrénovejma úlama zajímavější kousky, které jsou malé, lehké, 10 rámkové, se čtvercovým půdorysem. Uteplivkou jim též lze ubrat pár rámků a případně se vrátit zpět na osvědčený počet.

No ty medníky to je ale sebemrskačství. Myslím, že se o tom letos sám přesvědčil ty roztažené hoffmany v medníku když nekočuje a kdyby tu volnou stavbu začínal aspoň na 6 rámcích místo jen 5 tak má rozteč 37 a to mu i napoprvé udělá malé bochánky a rovně, po prvním vytočení může roztáhnout, ale i tak bude z toho mít těžké vlhké cihly a připraví včely o jeden plást a tím i  plochu potřebnou pro zpracovaní donesené sladiny, což je v malých úlech o to citelnější. Jinak zajímavé a budu mu fandit, jsem zvědavý na příští rok, s hotovými soušemi to bude zase o něčem jiném.