Jak se vám venčí?

My si včera dali s mladým pánem parádní výlet do krasu. Vyrazili jsme z Karlštejna na Malou a Velkou Ameriku. Tam mě tedy trochu nemile překvapilo množství lidí. Prostě je tam doveze autobus, vyplivne dav a pak ten dav zase nabere. Nechápu tenhle trend. Ještě pochopím, že si lidi dojedou do Karlštejna nebo do Mořiny autem, třeba s menšími dětmi nebo když někdo z libovolného důvodu nezvládne delší tůru, ale tahle masovka s autobusem až na vyhlídku je děsivá. Od lomů jsme pak šli přes Mořinu na Roblín a Vonoklasy a pak přes Třebotov na vlak do Černošic. A to byla paráda, protože až na pár cyklistů jsme byli akorát my dva a lesy. V nohách celkem 21 kilometrů. Pro mě to byl první delší výlet od doby, co byl nejstarší syn mimino a moc jsem si to užila a mladý pán došel, jako kdybychom snad ani nikde nebyli. Jen v autobuse od nádraží už tedy byl ochotný si dokonce lehnout. Já si tedy před cestou musela zatejpovat kolena, ale výrazně to pomohlo, takže se asi pomalu můžu zase pouštět do delších výprav. 

Teď je mi nějaký i y ukradený,

Tak to chápu. Ale ozvala se sutrik, dobré rady.

Nebyla jsem nikdy v takové situaci, ale myslím, že za takových okolností bych to klidně napálila i do toho chlapa. Moje zvíře = moje dítě.

Asi to bude ale sprostý namyšlený macho 

Nejspíš ano. Někteří chirurgové se považují za (polo)bohy.

Včera jsme měli den plný překvapení. Ráno jsme se synem zajeli na burzu, takový bleší trh. Syn spokojený sehnal sedadlo na pionýra, kterého neustále opravuje a vylepšuje. Pak nákup, rychlý oběd. A když jsem v půl jedné čistila klec agapornisovi Ferdovi, kterého máme doma na peci. Koukám z kuchyně z okna, na pastvinu s ovečkama. Koukám jak od našeho úlu letí roj. Prostě nám ulétli včely. Jenže o včely se stará tchán a ten je teď v nemocnici. Tak běžím ven a povídám manželovi, budeme je muset chytit. On je moc nemusí, je trochu alergický. Já jen pomáhám občas tchánovi, oblek mám. No nic nasadili jsme obleky. Celý roj se usadil na smrku v našem lesíku za pastvinou. Vybaveni rojáčkem, to je taková bedýnka s výkem, síťkou a vletovými otvory. Manžel začal střihat větve, já s rojáčkem pod rojem. Syn měl za úkol zavřít doma všechna okna. Koukal na nás z kuchyně a povídá jako Pat a Mat…. když manžel uštípl větev s rojem do rojáčku padla jen část, a větší koule s královnou se usadili na dubu. Do toho se na nás museli přijít ovce s danělou podívat. Marně jsem vysvětlovala beranovi Bonifácovi, že teď nemám na jeho drbání čas. Tak jsme došli pro štafle, elektrickou pilku. A raději rozdělali dva doutnáky, někdo tomu říká kuřák. Je to takový malý příruční měch a ten kouř včeli uklidňuje. Manžel vylezl na dub, uřízl opatrně větev s rojem podal mi ji. A mě se podařilo je sklepnout opatrně i s královnou do rojáčku. Večer jsme je v rojáčku donesli do včelína. Trošku je přes mřížku pokropili. A teprve dnes večer je budu přemisťovat do připraveného úlu. Tak mi to poradil děda. Zatím jsme bez jediného žihadla, jsou to moc hodný včelky. Tak na mě večer myslete. Jen pejsci se museli včera zabavit sami. Zase do večera mi asistovali při pletí, zasadila jsem pár rajčat a okurek. 

Aluško, to je síla! Chirurg? Neskutečný, že takový magor je lékař, fuj. Na Vašem místě, máte-li auto, našla bych si jiné místo, kam bych vyjížděla s pejsky. Máte jich víc a to si nedokážu představit, jak je všechny ubráníte před takovým psem a chlapem, který je regulérní blázen. Nešla bych tomu znovu naproti. Přistěhoval se nebo si pořídil nového psa? Kde se tam tak najednou vzal, když jste se doteď nepotkali? Policii i obec bych do toho zapojila, aby mu to určitě neprošlo a pak se vyhnula pomstě tím, že bych jezdila jinam.  S jedním psem je to jiné než se smečkou, no. Myslím na Vás Aluško, jsem zděšená, jenom to čtu!

Jsem z toho vedle tak, že jsem nenapsala svůj názor na použití paralyzéru. Nevím, jak dlouho trvá vteřinové ochromení zastaveného psího agresora, ale k tomu, aby byla akce úspěšná, přeci potřebujete majitele, který si psa odchytí, připne na vodítko, jako tomu bylo u Sutříka a tady to fungovat nebude, bohužel.

Nevšimla jsem si zásadního nepořádku po cestě, trochu horší okolo vyhlídek na Velkou, ale tam je to celkově neestetický (parkoviště a silnice hned u vyhlídky). Ale obávám se, že to je začátkem sezóny. Asi čtyři pět let zpátky jsme to šli s oddílem na podzim a u vyhlídky na Malou svinec hroznej. ☹️ Mívala jsem to tam ráda. Patnáct dvacet let zpátky to ještě nebylo tak masové, ale od covidu mám dojem, že je to rok od roku horší. Jo okolí sv. Jána je krásný. Tam jsme byli tři neděle zpátky. Jen z pohledu na úplně suchý Bubovický vodopády mi bylo skoro do breku. Pamatuju je s vodou aspoň na jaře. ☹️

Tohle má v případě bezprizorního psa řešení. První - třeba vteřinové - použití pro odvrácení útoku. A pak několik vteřin způsobí křeče a pád. Útočník se určitě několik minut nebude moci postavit. Dost času odejít. Ten pes byl i po tom krátkém zmáčknutí a dokončení skoku ne dopředu, ale do výšky, několik minut bez pohybu, jen stál, nehýbal ani hlavou. 

Ještě je jedno riziko paralyzéru… Beru to jako odstrašení nebo zastavení útoku před kousnutím. U běžných psů by snad vteřinové použití mohlo i vést k tomu, že by povolil stisk, kdyby se už zakousl. Snad. U bullů nevím, když se v souvislosti s nimi hovoří o “zamknutí” čelisti. Kdyby se zakousl, stálo by to za to na vteřinu vyzkoušet paralyzér. Pak by zbývalo jen škrcení. Paralyzér u zakousnutého psa na více vteřin určitě ne, má to vést ke křečím. 

Doufám, že to nikdy nebudu muset zkoušet. Už jedno kousnutí by mohlo být pro mého prcka fatální.

Vlastně ještě dvě - chlupy, velká podsada. Paralyzér má sice působit i přes oblečení, ale věřím, že u některých psů je ochrana srstí větší. Je třeba přiložit až ke kůži. Takže větší razance při přikládání u hodně chlupatých psů.

A pak je riziko, že paralyzér majitel útočníka vytrhne a použije. Od toho jsou pojistky, jenže v případě útoku psa nemusí být čas ještě pojistku navléknout na ruku. Na druhou stranu, než dorazí majitel, tak ten čas tam bude.

Yodislav tento týden - snažíme se chodit na kratší a klidnější procházky. Včera byl na rodinné akci - to si užil - maso na ohýnku, čtyři dorty a každý jiný… a všechno maličko ochutnal…

a ty nepsí. Počasí velmi proměnlivé - od vedra po déšť a mlhu… A je konečně trošku zalito

krásné fotečky…tu poslední už mám na ploše🤗

Xerxova:

a ty nepsí. Počasí velmi proměnlivé - od vedra po déšť a mlhu… A je konečně trošku zalito

Na té desáté fotce to je nějaký lom?

Tu s tím prostřeným stolem? Chápu, nad žvanec není. 😀 

v Liberci se vždy těžila žula. A "Žulák" - oficiálně Žulový vrch s velkým lomem máme za humny - venčíme u něj tak jednou za týden (od branky 5 minut autem nebo tak hodina pěšky). Z hrany lomu fotí Pepa panoramatické pohledy přes Liberec na Ještěd, a když je mlha a město nevidět… tak došlo i na ten samotný lom. Je stále funkční, sirény před odstřelem znějí často - občas máme pocit, že se klepe i půda pod nohama…

Dneska ze dvora. 

Vahine:

Aluško, to je síla! Chirurg? Neskutečný, že takový magor je lékař, fuj. Na Vašem místě, máte-li auto, našla bych si jiné místo, kam bych vyjížděla s pejsky. Máte jich víc a to si nedokážu představit, jak je všechny ubráníte před takovým psem a chlapem, který je regulérní blázen. Nešla bych tomu znovu naproti. Přistěhoval se nebo si pořídil nového psa? Kde se tam tak najednou vzal, když jste se doteď nepotkali? Policii i obec bych do toho zapojila, aby mu to určitě neprošlo a pak se vyhnula pomstě tím, že bych jezdila jinam.  S jedním psem je to jiné než se smečkou, no. Myslím na Vás Aluško, jsem zděšená, jenom to čtu!

Bydlí tu asi 10 let. Jeho o dvacet let mladší přítelkyně bohužel po těžké nemoci v prosinci odešla. Pes zbyl. Dříve jí venčila slečna. On musí až teď. Už víc lidí mi řekli že mu poslední dobou nějak hrabe. Naštěstí ho nepotkavam nijak často. Změna lokality je pro ty dva stařečky docela problém, mají to tady nachozený a nebude problém až třeba přestanou vidět. Ví jakou chodíme trasu a můžou si i počuchat a pak mě doběhnou. No tak uvidíme. Záznam na policii je a příště už mám volat rovnou z místa.

Já bych se vsadila, že Bobča měla namysli poslední foto s Yodou, to je nejhezčí  fotos😜

Že jo Bobčo?

Ach jo…tak snad se budete míjet…