Doma zbytek rodiny, nerad výletuje. Občas se mi je podaří přemluvit. Ale jen na jednodenní výlet po Čechách. A manžel mi večer u ohně, když poslouchám kvákání žab, sem tam zabečí jehňata, nebo štěkne pes, povídal,, vidíš jak se máme dobře, jsou lidi, kteří mají tohle jen o dovolené"
Tak si nestěžuji a výhled z oken na pasoucí se ovce, nebo náš ostatní zvěřinec je k nezaplacení.
Jeden známý mi povídal, jo je to štěstí bydlet na samotě. Musíš počítat, že to co dáte za rok za pohonné hmoty, údržbu domu atd. To dají ty v bytě na dovolenou.
Odpověď na příspěvek uživatele tetrivek z 07.05.2026, 11:48:09
Já se přiznám, že od té doby, co jsme se přestěhovali do Domečku, už nepotřebuju vyjet vůbec nikam, mám kolem sebe moje milovaný Lužky a Novohradky v malým, takže mi vůbec nevadí, že z časových důvodů během rekonstrukce nejde vyrazit tam a nebo tam. I kdyby to pak nakonec už nešlo nikdy - ta příroda kolem mě, kterou teď mám, mi plně dostačuje.Něco jsem procestovala a teď si můžu vybrat jestli udělám pět kroků doleva a jsem v lese, nebo doprava a jsem na loukách.
Sice bych to měla na dvojzkoušku něco málo přes půl hodiny autem, ale to bych to auto musela mít (a řidičák). Přespáváme v našich Železných horách, protože zítra bychom se na místo konání autobusy nedostaly.
Už jsme najezené, já i umytá v obličeji. Teda uleptaná, máme s Bonnie odlišný pohled na mytí.
Dneska se rozhodla spát u hlavy na ruce, tak se mi blbě píše. Snad se v noci přestěhuje k nohám.
Uvidíme, jak budeme zítra na zkoušku unavené. Snad nás nic nesežere, nezastřelí, nespadne na hlavu. V lese spíme ve stanu prvně, dřív jen v hamace a stan jsme braly jen na dogtreky do kempů.
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 07.05.2026, 21:05:01
Bývala jsem udatná slovanská žena, která se nikoho a ničeho nebojí, protože má Sáru, která se nikoho a ničeho nebojí a která ukousne každýmu bubulákovi palici… a čert a Sára nikdy nespí, takže jsem byla osoba střežená a ta Sáry odvaha ve mně byla, i když jsem tu megeru radikální neměla po boku… aneb… člověk se koukne pod postel, jestli tam není bubák a bubák kouká pod postel, jestli tam není Sára.
A pak si Sára klidně umře a nechá mě tady, sirotečka opuštěnýho… a odvaha je pryč a je ze mě normální srababa, co za každým stromem vidí Jožina z bažin. A to přestože mám pasteveckou čubu, o které vím, že mě nedá.
Takže na takové nocování mám jediný komentář… odvážná to žena…
Hlásím, že se nic mimořádného nestalo. Největší události noci jsou počůrané tkaničky botasek, příště je musím zavázat 😂 Jedna chvíli štěkající srna, brzy ráno jsem slyšela sovu.
Ještě ležíme, jsme kousek od akce a začíná to v 9, nechce se mi tam strašit hodinu předem.
Kouknu pod postel, jestli tam není bubák a bubák koukne, jestli tam není Sára👍, jako u nás. I dcera a to byla malá, opravdu malá , když jsem musela v noci nutně k lékaři, tak řekla, já zůstanu spinkat doma, hafíci a kočičky čerty zaženou a nedají nás
Teď je mi nějaký i y ukradený, v pondělí jsem měla konflikt s chlapem, klepu se ještě teď, nakonec mě všichni přesvědčili ať to ohlásím. Šla jsem s psíkama na procházku, měla jsem je na vodítku. Vyšla jsem z lesa a za potokem u lávky, kudy jsme chtěli pokračovat do dalšího lesíka, byl chlap s pitbulkou navolno. Vím že už 3x pokousala. Zavolala jsem na něj, ať si jí dá na vodítko, vykala jsem mu. On na mě houknul tak se nelez a jdi jinam. Říkám mu, že mi si nebude určovat kam mám jít a šla jsem asi 15 metrů od lávky proti proudu, kde se dá potok přeskákat po kamenech a pejsci by přebrodili. On na mě řval, že jestli vlezem do vody, že ta pitbulka je uloví. Znovu jsem mu slušně řekla, ať si jí přiváže, že v katastru obce má být pes na vodítku. On jí teda přivázal, já začala s psíkama slízat břeh toho potoka a on táhnul tu pitbulku po protějším břehu k místu kde jsem měla vylézt a řval na ní pojď máš tam hračky. Jako moje psy. Tak jsem je zase začala tahat po břehu nahoru že se vrátíme k lávce, když on tam nebyl a on zase letěl zpátky abych na tu lávku nemohla. Tak já zase táhla psy do potoka a už jsem na něj houkla ať mi dá pokoj ať jde do prdele. On na mě zařval ty zasraná krávo a dál táhnul tu pitbulku za námi. Ve mě to bouchlo a už jsem mu taky tykala a řvala jsem na něj jdi do prdele ty kokote. On na mě co si to dovoluješ ty zasraná krávo co mi tykáš . Říkám mu že si dovoluju jen to co on e že on si začal a mezitím jsem nějak přetáhla psy přes potok , namočila jsem si boty, ale to neva a on zase táhnul toho psa přes lávku a šel ještě asi 30 metrů za náma a ječel na mě že jsem zasraná kráva. Dneska jsem to nahlásila policajtům. pořád se klepu strahy, aby jí na nás fakt neposlal až se někdy zase potkáme, že jsem se mu postavila. Pitbulce nic nebude, ale představa že mi trhá psy a já nemůžu nic dělat je strašná.
Měla jste volat policii hned, pokud jste u sebe měla telefon. Každopádně dobře, že jste to nahlásila. Asi už bych bez paralyzéru nevylezla. Ale takovej hajzl vám i tak může ublížit. Myslím toho chlapa.
Teď už to vím taky, v pondělí jsem si říkala že on odejde a je to tvrzení proti tvrzení. Stejně mám strach že je to ten typ co nesnese když se ženská ozve. Na bývalou pritelkyni byl prej taky hnusnej. Policajti taky rikali volejte jsem, samotná ženská v ohrožení.
Fakt už mám žaludeční neurózu, když jsem to říkala tomu policajtovi do telefonu tak jsem se zase rozklepala, blbě spím, pořád přemýšlím jak bych ty moje drobky případně mohla zachránit…
To jsem byla já, co použila paralyzér na bulla. Nevím, jestli to byl staford nebo pitbull. Ale poměrně větší, na to, že jsou to středně velcí psi.
Útok to zastavilo, a to byl paralyzér přiložený ani ne vteřinu.
Jenže bránit víc psů je horší. A pokud by nebyli blízko majitele, tak je použití paralyzéru nemožné. Je třeba, aby útočící pes byl u Vás. Předpokládám, že bull by neváhal a myslel útok vážně, tak by asi nestačil jen zvuk paralyzéru.
Lupus tu zmiňoval plynovou pistoli, to mi připadá v tomto případě lepší. Na zastrašení, kdyby nepomohlo, tak ten paralyzér.
Jenže… Vytáhnout cokoli podobného pistoli zvyšuje možnost, že něco vytáhne i majitel útočícího psa. I když takovej ko.ot, se kterým jste se potkala, by mohl zaútočit i při použití paralyzéru na jeho psa. Nebo by se strachy potento, těžko odhadnout předem. Měla jste ošklivý zážitek, přeju Vám, ať na toho… už nenarazíte.
N (neregistrovaný)09.05.2026, 22:21:40xxx.xxx.189.103
Tohle vždycky strašně nerad čtu co se stalo Alušce.😐 S takovým debilem je těžké radit. Opravdu zbývá jen spolehnout se na Policii a úřady. Podívejte, řeknu vám to jednoduše. I “černá” zbraň použitá v ohrožení života je legální. V dnešní době bych se po něčem poohlédl. Není to návod jak se nedovoleně ozbrojit, ale spíš taková úvaha možností.🙂
Myslím, že tady je problém mnohem větší než agresivní nezvládnutelný pes. Když Aluška odežene útočícího psa co udělá s agresivním majitelem, který by byl očividně schopný všeho? Ten pes je dle mého názoru jen půl problému.
Nevypadal že by měl nějakou zbraň. Je to chlap cca 55 let a je to chirurg. Asi to bude ale sprostý namyšlený macho který je sprostý na samotný ženský a nesnese když se mu ta chudinka postaví.
Odpověď na příspěvek uživatele Aluška z 10.05.2026, 06:53:54
Bohužel spousta chlapů nesnese, když se ženská ozve. Jste skvělá, že jste to zvládla nahlásit. Já kvůli ko.tovi s ovčákem, co tu o mě rozhlašuje, že jsem magor, protože jsem si dovolila bránit svého psa, prostě raději začala venčit úplně jinde a do lesa s vyhlídkou chodím už jen extrémně brzo ráno, kdy všichni ještě spí. :/