Jak se vám venčí?

Hilfééééééééé😂 to je dvojka tohleto!!! 😀 dík za výrazné zlepšení nálady 😀

Zajímalo by mě…. když kočka švihá takhle ocasem, bývá to povětšinou znak nelibosti a že dotyčný velmi brzo dostane na budku, tady to neplatí………. naučila se kočka používat ten ocas po psím? hmmm. toť pro mne otázečka.

Dublinbarzoj:

Jeee, Bonie s číčou si hrají na barzoje🤣🤣🤣, toto známe  z domu. Je šikulka a vy taky👍

Pro zmenšení německého pinče použili v minulosti italského chrtíka. A aby nedošlo k změkčení povahy, přimíchali údajně i jezevčíka (zdroje se rozchází). Pak tedy museli selektovat dlouhé hřbety a křivé nožky.

Dnes je německý a trpasličí pinč vzhledově velmi podobný (až na velikost), ale trpasličí je údajně tvrdohlavější a ostřejší (pozůstatek po jezevčíkovi?). 

Bonnie miluje hry na honěnou, které jí nemám po úmrtí kamarádky chlupaté pirani jak poskytnout. A na boxování. Možná pozůstatek chrtíka. Včetně těch prudkých úhybných manévrů. 

Zrzavci:

Hilfééééééééé😂 to je dvojka tohleto!!! 😀 dík za výrazné zlepšení nálady 😀

Zajímalo by mě…. když kočka švihá takhle ocasem, bývá to povětšinou znak nelibosti a že dotyčný velmi brzo dostane na budku, tady to neplatí………. naučila se kočka používat ten ocas po psím? hmmm. toť pro mne otázečka.

To netuším. Stejnou otázku si kladu už několik let 😀

Dříve jsem to brala jako projev nelibosti a Bonnie opakovaně ze hry stáhla. Jenže kočka často znovu přišla, lehla si na záda a začalo to znovu. Když nechce, vrkne (něco mezi mňouknutím a standardním kočičím zavrčením), kdyby byla Bonnie stále tele, tak sykne, nebo odchází. Nebo jen nereaguje a hodí pohled “nech mě”, takže Bonnie taky stahuju (na pohled kočky nereaguje, na vrknutí ano).

Zvláštní že? Pro mě ten ocas je první a jasný ukazatel toho, že si má jeden dát pozor, či spíš stopku, jinak bude zahlušen a roztrhán se stejnou intenzitou jako daňový přiznání. A………… vono to tak není vždy.  Zvláštní, ta mezidruhová komunikace.

Co mám vypozorováno u svých dvou kocourů, takové mávání ocasem je v rámci hry. Když starší už opravdu nechce, tak zasyčí.

A co bylo nejvíc, když se doma ocitl sousedovic kocour, který byl do té doby tolerován - to  bylo opravdu vrčení, dunění (prostě to šlo poznat)  a boj na život a na smrt. Tak jsem je křikem rozehnala a už nikdy nedovolila, aby se situace opakovala.

Já jsem si uvědomila jednu věc - při tom mávání ocáskem  - nemá vlastně uši do strany! Což beru taky jako signál, že kočka vybuchne, takže to je evidentně jiný máchání ocáskem. Asi člověka zmate to švihání… Ftipný je, jak při tom Bonnie stihne jí oblemtat ušiska, jako potvrzení toho, že jde o hru a kočka to akceptuje, že jasný. 

Je to boží video, dneska mi ho potřeba, uvidím ho asi ještě 600x. A je to výbornej studijní matryjáál! Dík.

Asi jo jo jo.  Mě -neznalce koček - mate to rychlý švihání, to je zpravidla upozornění před výbuchem. ale jak píšu výš - ušiska stojí rovně, nejsou do strany, což je jasnej signál, že ten výbuch už je za rohem.

Musí to být masakr, když se rvou kočky.

to mrskání ocasem je prostě vzrušení
je třeba číst celé tělo i situaci, jako kdo je ten druhý a tak….

..kouzelný video🙂hned mám hezčí den…

Včera ráno jsme si udělali vycházku k řece. Na koupačku bylo teda krapet chladno, ale aspoň po bříško tam vlezl. Já pro fotku do půli stehen. Domů jsme se svezli pár stanic tramvají a autobusem. Nechtělo se mi do kopce po svých a mladýmu to taky neuškodilo zopáknoutsi zaklad slušného chování psa městského. Tentokrát byl za pana úžasňáka. Odpoledne si pohráli s madam Vlkovou na zahradě a večer jsme vyrazili už jen na kočkách a čuchací procházku  na vyhlídku. 

nemá vlastně uši do strany!

To taky není podstatné. Když se ti mí dva v rámci hry perou, tak automaticky stahují uši dozadu a připlácnou je k hlavě, aby nedošlo k jejich zranění.

Pro mě je klíčový zvukový projev. Viz výše.

ty vado tak je krásná!! A na fotce vypadá jako úplně obří!!

dík a není i v tomto případku připlácnutí uší jiné, než když je kočka vytočená? není mezi tím rozdíl? Jasně, zvuk je jasně danej, to už v podstatě skorem výbuch probíhá.

A kam musím jít, abych viděla ještěrku? Do města🤦‍♀️.

A vypadá, že je plná vajec. 👌

není i v tomto případku připlácnutí uší jiné,

To se přiznám, že nevím. Nijak důkladně jsem to nezkoumala.

U koní to poznám. Jestli jenom “poslouchá”, co se mu děje u zadku nebo už vyhrožuje.

Jak jsem psala, orientuju se podle zvukových projevů. Opravdovou rvačku jsem zažila dvakrát a je to síla! 

dík - no já ty kočičí signály ještě neumím. U koní ty uši taky sleduju. Jednou jsem viděla bitku koní a……..pochopila, proč se říká rvát se jako koně. brrrr.

A proto jsem hysterická a uječená paní, když někdo vjede do výběhu s kočárkem, aby si dítko mohlo pohladit ty hodné koníšky. Ty matky vůbec netuší, co by se mohlo stát.

No přesně. Chtěla jsem napsat, že by mne zajímalo, jestli by taková  matka zajela s kočárkem do výběhu s krávama, kde by byl notabene býk. A pak mi došlo, že se nejspíš asi i takové najdou. 

Nicméně - já jsem to tu psala, když mě obklopilo stádo asi devíti? koní, tak protože je neznám, nevím, jak se chovají, neměla jsem z toho úplně ten pocit 😀 😀 a to tam majitelka byla celou dobu, neb jsme nabírali hnůj. Prostě jsou to koně cizí a nevím, jak kdo s kým, co proč a jak a může se stát ve vteřině cokoliv. Zato můj drahá polovina, který ví o koních asi tak setinu toho co si může přečíst v novinách , tak se smál.  No trošku jsem se od svých čtyřech let, kdy jsem mámě vzala ke koním kramle, když je pouštěli z boxů ven a hemžila se jim tam pod nohama /divím se, že máteř nedostala žinfárkt/, trošku prostě s vědomostma posunula.

Mám vzpomínku, kdysi jsem měla ve škole praxi u koní. Měli krásné stádo haflingů, plus občas ubytovali koně. Měli jsme za úkol kontrolovat ohradník na pastvině. Kontrolovat koním jestli mají dostatek sena a čisté vody. A u koní v boxech samozřejmě krmení, kydání….. Jednou jsme šli ke stádu zkontrolovat a doplnit vodu. Povídám kamarádce, přeci nebudeme obcházet ten výběh s jedním koněm. Tak si to štrádujeme a koník byl takový otravný. Tak jsem ho poplácala a povídala jsem si s ním. Kamarádka se ho bála a schovávala se za mě. Doplnili jsme vodu a šli zpět. A když jsem přišla do stájí, tak se ptám proč je tam ten koník tak sám. Povídám je takový kontaktní asi by potřeboval společnost. A v tu chvíli na mě všichni koukají, že jsme šli přes výběh s hodně nebezpečným koněm. A divili, že jsme to přežili. Ale že by nás na něj někdo předtím upozornil, to ne…..