25 proto neboť váha Arčího děleno váhou čivavy a chlupy máme do zásoby, příšerná představa teď jsem se z toho trochu orosila🤣🤣🤣🤣 vůbec se nedivím že pobavilo
25 proto neboť váha Arčího děleno váhou čivavy a chlupy máme do zásoby, příšerná představa teď jsem se z toho trochu orosila🤣🤣🤣🤣 vůbec se nedivím že pobavilo
taky bych se orosila, mít plne barák čivav, který si myslí, že maj největšího ruskýho pindika ve vesmíru…………….to by skolilo i hrocha 😀
Smrádě jedno namachrovaný, moc si ho bráchové rozmazlili.
často tam takhle blázní.
Není v rodokmenu králíček Duracel? 🙂
“Já jsem tady několikrát psala, že mám štěstí, že žiju ve světě slušných pejskařů, ale teď si říkám, že je to možná tím, že prostě mám dvě velký obludy a tak se nám hlavně majitelé menších pejsků vyhýbají obloukem. Že se nás bojí, aby jejich, často štěkající, prcek nepřišel k úhoně.”
tohle platí zcela určitě
a ne jen že se vyhýbají majitelé, i samotní psi, teda většina, nestojí o blízký kontakt (krom životních optimistů, kteří v každém psu vidí je parťáka do hry)
a psí prdelky….
tenhle pohled jsem milovala 😊:
tenhle pohled jsem milovala 😊:
Přesně, já taky, i když nemám pastevce, mám spoustu takových fotek. 😍
Takových fotek mám úplně nejvíc…😂
Teda dneska to stálo za starou belu. I když jsme byli běhat včera, šli jsme i dneska, protože zítra mi to ráno hlásilo déšť a nechci mít bláto za krkem. Jenže mladej pan byl duchem mimo, úplně roztěkanej, uřvanej jak lodní siréna, takže jsem ho musela hodně korigovat a nestačila jsem z dechem. Zítra máme zarezervovanou konzultaci v mushgo kvůli postroji, tak si pak možná uděláme nějaký výlet.
Tedy už to skoro vypadalo, že odejdeme z prázdnou, nic pořádně nesedělo, navíc mladý pán dělal děsnou drama-queen, ale nakonec přece jen máme postroj. Poslední možnost sedla, dostali jsme tip, jak případně upravit, kdyby mu vadil u ocasu, tak dobrý. 🥳
Teda ono to sem nepatří, ale jak teď čtu, že lapina dělal děsnou drama-queen…
Náš lapiňák je taková hérečka, že se divím, že na nás ještě někdo nezavolal psí sociálku…on kolikrát …z mého pohledu bezdůvodně…zařve, jak kdyby ho na nože brali, jen třeba proto, že ho “odstrčím” otevřenou dlaní (přitom, když se mordujeme, tak ho tahám za uši, ocas, packy, chlupy, strkám do něj a nic…to je v poho, se přeci mordujeme)…někdy teda oprávněně, protože jak musí bejt u všeho a první a nepostojí, tak ho třeba přišlápně některý z mých psů…
Včera …blíží se půlnoc…okno mám v ložnici dokořán, takže ven je slyšet všechno…nějak si s Máťou měnili na posteli pozice a možná ho Máťa přišláp, možná že ani ne a teda jestli ze sousedů slyšel ten jeho výkřik, tak za chvíli se o nás bude povídat, že týráme psy.
Tak Čtyřka je prý dobrá jen k zakousnutí, Dobby to pilně trénuje, aby příště při bitce věděl kam kousat🙈. Ale teď vážně, kluci si rádí hrají na zakousnu toho druhého, tak snad už zůstanou jen u těch her. Včera se Dobby předvedl jako super princezna. Byli jsme na výstavě a když jsme vešli do pavilonu tak Dobby ztratil nožičky a vypnul se. Vytřeštil oči na dalmatiny, chtěli ho prý sežrat jezevčíci a tak hodil stopku a dál ani krok. Výraz nejvíc týraného psa na světě a buď ho prý ponesu nebo mám smůlu, ale k tomu jeho kruhu, mezi těmi zabijáky, nepůjde ani za milión úplatků a vlastně on tam nebyl, to co jsem měla na druhém konci vodítka se mi zdálo 🙈🤣. Ještě, že rozhodčí měla takové zpoždění a já tak měla 4hodiny čas na něm najít vypínač a resetovat ho do klasické výstavní polohy. Nakonec z toho bylo V2, resCAC a resCACIB, ale doma je prý doma. Tady ho případně kocouři zachrání. Jo a Arčí se rozhodl, že bude potapěč, největší zábava vrazit hlavu do kýble až do půli krku a dělat vlnobití 😉, jen by si mohl vybírat aspoň čistější vodu.
Fotka č.6 a č.7 jsou úplně top. Naprosto přesné vraždění neviňátek 😀.
Já myslela, že mě z něj klepne. On už se obvykle chová dost kultivovaně. No a dojeli jsme k areálu cvičáku, kde byl stánek a mladej hned po vystoupení z auta přepnul do módu nervní jeliman. Tahal a štěkal jak mimoň a absolutně nevnímal. Jsem měla pocit, jak kdyby mi sice prdlý, ale už celkem kultivovaný trdýlko, někdo vyměnil za tarzana z pralesa, co vidí lidi, trávu a dodávku poprvé v životě. Jestli moc pachů, těžko říct. 🙈
😂😂… já se směju, ale ne zlomyslně. Spíš proto, že si umim představit, jak se potom člověk cejtí, že na něj všichni koukaj jako na tu nánu s nevychovaným psem.
Když si vzpomenu na malou…mladou.. Ginu… jako když už předvedla divadlo, tak samozřejmě ve chvíli, kdy bylo okolo dostatek obecenstva.
A úplně nejhorší je, když už člověk začne bejt pyšnej na to, že jeho práce přináší výsledky … si pamatuju, když jsem referovala dceři, že Ginuš už krásně chodí na vodítku, vůbec netahá a i když vidí psa, tak je ukočírovatelná… no tak jsem to dceři následně chtěla předvést a vyrazily jsme ven a teda většího trotla, než předváděla celou dobu Gina, svět neviděl.
Aspoň mu, ale zůstaly nožičky a mozek u našeho princátka zmizely do nenávratna 😉 jsou to velký heeeerečky, do Národního s nimi.
Nožičky jo, ale o tom mozku bych pochybovala. Do toho panička, co dlouhej postroj nasazovala prvně, takže se do tý spousty popruhů zvládla spolehlivě zamotat. 😀
Já teda tleskám …alespoň teda po mých zkušenostech s afgánem… přesvědčit ho, aby šel někam kam on rozhodně nepůjde, to byl nadlidský výkon.
U nás k tomu stačila např. stojící hasičská cisterna na rohu ulice…no co budu povídat… vzhledem k tomu, že my nemuseli kolem cisterny do výstavního kruhu, tak jsme se teda po velmi trpělivém přemlouvání a přesvědčování, že to není příšera otočili, vrátili o ulici níž a oklikou to vzali z druhé strany … no prostě jsme si zašli jen asi kilák a něco a to jsme to dom měli původně dom asi 50 metrů…
Za měsíc tam ta cisterna shodou okolností stála zase… a co byste řekli… frajer jí naprosto ignoroval a normálně kolem ní prošel.
Ale jako ať mladýho jen nepomlouvám vzali jsme ho teď večer s mužem, že zkusíme jenom se rozběhnout a zastavit s druhým člověkem jako povzbuzovačem, aby pochopil, že na tomhle postroji má běžet dopředu a táhnout, a ono to fungovalo. Takže to zařadíme jako pravidelnou aktivitu, aby si to zažil. 🙂
Já právě přemýšlím, jak to udělat, aby Dobby tyto stavy - jsem vypnutý, neměl. U ostatních kluků to neznám. Zkusíme asi ze začátku chodit ven odděleně a pilovat chůzi u nohy, aby se soustředil jen na nás a ne na okolí, ale když nevím, co vybrat jako motivaci, tak je to na pytel. Včera nezabraly žádné pamlsky - a to pomáhala a nabízela celá hala🙈, žádné mazlení a lákání ani výhrůžky, žádná hračka, ani známý pes, jiný psovod, prostě nic, jako by tam nebyl.
Mně přišlo, že to u afgána prostě odeznělo věkem… ne že by měl záseky často fakt jen pár… tak asi od dvou let věku si nepamatuju, že by se něco takovýho stalo.
Obecně mi přijde, že se spousta věcí tak nějak vyřeší sama, když pes dospěje… jo jasně, člověk se na “problémech” snaží se psem pracovat a mohla bych se i poplácávat po rameni jakej jsem kynológ, že jsme to zvládli, ale upřímně si myslím, že opravdu ne vše je moje zásluha….
Malina umí taky dělat divadlo. Minulý víkend jsme byli s partou na akci a myslím, že jsem slyšela, jak se o mé geniální Malince baví, že je blbá, protože si je nepamatuje. Mám za to, že má dobrou paměť, jen mým kamarádům nevěří a ještě nepřestala sledovat jejich podle ní podezřelý pohyb. A pokud se někdo chová podezřele, tak si ráda štěkne. Přitom před měsícem jsme byli s ní na obří oslavě narozenin a tak už se chovala skoro vzorně.