my vyráželi v šest a v lese bylo snesitelně. Po včerejších lijácích všude mokro (děsná vlhkost) a tak i když teplota byla těsně nad dvaceti stupni, bylo jak v deštném pralese.
Psík si něco přes hodinu zaběhal, zařádil - a teď se přesunul na pelech do stínu.
U nás byly včera večer a v noci bouřky dvě a já v ložnici tentokrát nasáčkovanou i Julinku. 😁
Myslím na vás holky 🍀furt🍀
pojedeme vlakem na hřbitov, musíme to zvládnout, dvoje narozeniny, tak počasí může být jaký chce….chladící obleček máme s sebou..
Aléé, no to Vás Sarah asi hlídala že?
Dnešní výlet s kočárkem,Salaš k pomníku padlým a zpět3km a kousek…
kafe sebou,snídaně sebou,objevily jsme novou trasu celou podél potoka-juchůůůůůůůůůůůůůů,juchůůůůůůůůůů-takže pejsci šly xxxxkrát do vody,byly jsme ve stínu,Dafi ze začátku i stoupla v kočárku,že chce jít-tak se vyndala,jinak vždy kus šla,kus se vezla-asi půl napůl?Předtím jsme šly kousíček ve Velehradu,aby se Žeryk vzpamatoval z auta,tam jsem zapoměla mikinu…cestou zpět jsme se tam stavily na zmrzku-to ležely ve stínu u stánku na dřevě-a na mikinu jsem si vzpoměla až v autě…😀,no nic…,myslím,že si to užily,Dafi kočárek nevadí,v potoce se vždycky prošly,napily,to jsem pořád hlídala,aby byly každou chvilku ve vodě….pěkná vycházka,ted už to tady leží,na chladivým povlečení…potkaly jsme na začátku pejska-Dafi zrovna šla-a taky v pohodě…
za kočárek jsem fakt ráda,sice jsem z toho trochu nesvá-nikdy jsem nemusela takový to nošení psů v taškách,atd…prostě pes je pes má nohy,,,,-má chodit…😀😀😀-ale,ted jsem byla za kočárek fakt ráda-protože Dafi kus šla,kus se vezla,dělaly jsme to na střídačku,a mohla být s náma,nemusela být doma,ochuzená o náš čas…,a takhle nám to všem stačilo,Žeryk pěkně capal,bylo to pro něj v pohodě-tak akorát…
Pro Dafinku a vaše štrádování je to kočárek eňoňéňo perfekto 👌🌷 a do toho to počasí…super!
Máme podobný v menším provedení a pro nás výhoda je to, že se dá složit a vzít přes rameno. To proto, že se všade přesouváme vlakem a busem, nevešli bychom se dobře a nástup a výstup ještě s kufrem na kolečkách na dovču…🙄 🤦♀️
Teď jsme se vrátili uvařený ze hřbitova. Bělouškovi jsem dala masíčko a zeleninku a už hajá taky. To si Běloušek odťapal po svých. Občas jsem ho vzala přes rozpálený přechod na ruku. Asfalt už trochu povoluje 🙈
Jinak, když jsne s kočárkem, taky dává najevo, že zase půjde po svých a jindy zase kouká, jestli ho svezu…zvykají si rychle, že? 😃
Ano-do vlaku/busu-bych ho sama nedala…přitom v Blansku podél řeky by se hodil….
děkuji za pochvalu🙂
Zaplať pánbůh za kočárky…opravdu spoustě lidí, co mají psí seniory, kteří už ne všechno ucapinkaj, že se může vyrazit dále, než jenom někam kolem komína na chvíli…lepší než nošení v tašce, myslím, že pejsek má v kočárku větší komfort a pro člověka, pokud neslézá nějaké terény, kde by byl kočárek problém, tak je to dle mího taky jednodušší.
Tady to je fakt výhoda pro lidi s menšími pejsky, třeba na psa jako je Gina je to sci-fi, to bych potřebovala žebřiňák a ideálně nějaká tažná zvířata 😂
Vahine:Aléé, no to Vás Sarah asi hlídala že?
Bojí se hřmění, ale až tak poslední dva roky.
V pátek jsme odjeli na chalupu, v plánu byl velký úklid a taky seznámení se psy našich kamarádů. Jedni mají cca rok starého bordíka, takového nevycválaného puberťáka. Ani ho tak nezajímalo hraní jak spíš neustále odskakování Siriuse. Docela jsem z toho byla naprděná, protože když osmikilový pes skáče neustále na záda štěněte není to určitě nic co bych byla ochotná tolerovat. Druhým psem v pořadí byl Ruska barevná boloňka. Šikovný čtyřletý pes plný energie, přes počáteční snahy naskakovat si nakonec dál říct a pěkně si se Siriem hrál. Pak ještě seznámení s kocourem, posezení s našimi přáteli. No a to se nakonec ukázalo jako ten největší kámen úrazu. Hlavně pánská část osazenstva neustále komolila Siriusovi jméno, budeme na něj volat Cyrile a pod. Neustále nevyžádané rady z jejich strany, protože už jsem nechtěla, aby si hafani spolu hráli, protože nás čekala ještě dlouhá cesta domů, plus hrozné horko tak, aby nebyl Sirius úplně odvařený ( i když ho manžel samozřejmě větší část cesty nesl). Pořád kecy o tom jak bude rozmazlený.., mám své kamarády ráda, ale včera večer jsem ze společného setkání odcházela znechucená a naštvaná. Ráno se mě tahle nálada pořád držela. Jinak se nám dařilo dobře za celý víkend jen dvě loužičky doma ( a to když hlídali moji kluci🤔) bobky jenom pěkně v lese na jehličí. Teď zpětně vidím, že se střetly dva světy, takový ten starý zkostnatělý svět pekařů a můj úplně odlišný.
Taky bych byla naštvaná. Ale za ty roky, kdy se mně nepejskaři ze života tak nějak vytratili a zůstali jen pejskaři, většinou všichni chápou, když něco nechci a stojím si za tím. Samozřejmě že občas hlavně chlapi to zkoušejí se svýma “chytrýma” radama, paradoxem je, že ani oni sami se tím neřídí, tak si myslím svoje. Člověk se musí naučit říkat NE, jako mladá jsem to neuměla, ale teď, jak je všechno jen na mě, tak musím. Ono opravdu není vhodný, aby na malé štěňátko naskakovat a válcoval ho větší pes a jestli bude rozmazlený, tak ať, je to přece váš pejsek a na to rozmazlování jste si ho pořídili. 🥰
me az prekvapilo, kolik starych psu ma tuhle reakci. Cely zivot neresi strelbu, ohnostroje, bourky - a ke staru je to problem.
Moje seniorka je na tom stejne. Bourka je problem a ne, drive nebyval. A je problem, kdyz je doma sama
Dnes dopoledne jsme s kamarádkami byly v Toulovcových Maštalích. Vedro se tam dalo vydržet, díky skalám, borovicím a potokům. A na některých místech už zralým borůvkám.
Bonnie první minutu od odchodu od auta nezavřela tlamu. Doslova vyštěkávala do světa, že jde na procházku, emoce z ní stříkaly. A uštěkaná zůstala, dnes měla velkou tendenci hlídat. Větší, než když jdeme samy.
Přesně, nechápu to, nikdy jí to nevadilo, střelba a ohňostroje v pohodě. Teď, jak zahřmí, mám ji za prdeli, celou noc ležela vedle mé postele. Chtěla teda přímo do postele vedle mě, ale to bych se nevyspala, oni ze spaní máchají packama a rovnou mně do obličeje. 🙂
No tak to bych taky byla naštvaná…
Já mám teda v reálu jen kamarády nepejskaře, nebo sice, že doma psa mají, ale zdaleka nedosahují mého “postižení”.
Takže si dovedu naprosto představit velmi podobnou situaci s mými kamarády…
Myslím, že by to dopadlo asi tak, že by si nakonec mysleli…"si to štěně strč do zadele…aby si se z něj nepotento…apod"
Kolem třetí začalo hřmít, tak jsme honem vyrazili na krátké venčení, a dobře jsme udělali. Takový příval, co nastal potom, to byl ještě větší masakr než včera - a to už včera jsem postávala u okna a nevěřícně hleděla na skutečně velmi vytrvalé krupobití. Dnes to připomínalo menší hurikán, vichr hnal kroupy a vodu proti oknům. Museli jsme všechno zavřít, takže dovnitř teklo jen pod parapety, které jsou blbě udělané, a sousedce prokapával strop…. 😀
Trvalo to minimálně půl hodiny, než smršť polevila a okna se daly zase otevřít, tak jsme tu v bytě měli hotový tropický skleník. Tady se teda hasiči a technické služby od včerejšího odpoledne rozhodně nenundí…
A jinak ráno super 8 km, pes uvítal velké kaluže a ranní aktivitu lesní zvěře, dala jsem si cestou borůvky a lesní jahody, a ještě na mě uprostřed lesní cesty čekal urostlý hřib modrák.
..takhle Keliš před polednem…hledání v pořadí pátého vzorku dnešního dne…dnešní hledání v parku, který je hojně vyhledávaný, takže poměrně náročné hledání …na té lávce je velký provoz, ale chvilka nám přála, že byla prostá lidí, cyklistů i psů…vzorek zde ležel cca hodinu…včera Keliš hledal před večerem, kdy dusno u nás kulminovalo a měl za sebou dopolední srandazávod a závod o nejrychlejšího psa cvičáku…ten pes mně pokaždé překvapí jak opravdu nic neřeší a je schopen pracovat prakticky kdykoli, kdy se mu řekne…
U nás to vypadalo, že nějaká buřina přijde, ale nakonec chvilinku poprchávalo a nic… ale potom teda začlo být jak v prádelně.