No právě, rozdíl mezi místním počasím a celoplanetárním klimatem je ten, že klima je mnohonásobně složitější. A my neumíme ani jednoduché počasí, ani ho nějak přesně předpovídat, natož ovlivňovat. Za to se holedbáme, že dovedeme předpovídat a ovlivňovat klima. Fakt haluz. Nevíme, jak bude pozítří v Praze, ale víme, jaké bude klima za 50 let. Prostě lidská arogance. A nebo spíš je to na téma Jak zblbnout lidi, vystrašení lidi se lépe ovládají, to je stará pravda a klima je na to ideální neb to vydrží strašit dlouho.
A víme i jak vznikl vesmír.😂😂 Co tak člověk pozoruje, tak co vzali do rukou vědátoři to se posralo.🙂 U nás na Kokořínsku už neteče potok (Pšovka) pět let pomalu a víte proč? Protože koryto se neudržuje a ještě ke všemu se v určitém místě propadlo částečně do podzemní slůje. Já se tam hned jak dorazím půjdu podívat, ale info zatím mám takové od bráchy. Tohle se stalo v historii jednou kolem roku 1928 ( zhruba)? Tehdy to místní mlynáři a obyvatelé zavozili slámou a vším možným a za týden potok zase tekl. No a nyní se tam všichni dohadují, povodí na to “sere” asi a co jsem viděl fotky, tak všechny dotčené oblasti vypadají jak z postapo filmu.😐 Zvěř nemá v podstatě kam jít pít,protože nikde jinde přírodní napajedlo není. Rybníky, přírodní mokřady vše zdevastované a suché.Tak tady je to “slavné vodohospodaření" v praxi. Nejhorší že oni by se našli dobrovlníci co by pomohli, ale nemohou protože právě to povodí a bla, bla, bla, chráněná oblast a bla, bla… Neumíme ucpat díru.😂
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 11.08.2026, 18:27:41
Máte někde zdroj na ty bezemisní uhelné? Z podstaty věci to jaksi bezemisně udělat nejde, ono nejde o emise CO2, jako spíš o to, že jsou to ty “neobnovitelné” emise. Třeba už někdo přišel na to, jak reálně v průmyslu jímat CO2 a přeměňovat ho na diamanty, to by bylo zajímavé. Zatím jsou tyto aplikace pouze experimentální, do průmyslu nepostoupitelné.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 11.08.2026, 22:31:43
Ale jistě, že se staví parkoviště marketů na polích a loukách. A co teprve distribuční centra v průmyslových zónách. Koukněte se přes ulici od škodovky v MB, tam bývala pole, středočeská kvalitní ornice, no teď jsou tam hektary a hektary vyasfaltovaných parkovišť, skladů a montoven. Co by příroda na tom poli dala za větrný park… Dole výřezy z map, rok 2001 a rok 2020, nejnovější stav tam není, takže tam není vidět to obří parkoviště, co tam vyrostlo za poslední roky… Kdyby to parkoviště bylo aspoň ze zatravňovacích dlaždic nebo štěrkové, aby zasakovalo… Jistě ten komplex má vyřešené hospodaření s vodou dle nejnovějších požadavků, tj. vše ze střech a ploch se jímá v podzemí do nějakých nádrží nebo zasakuje, ale tu ornou půdu už to nevrátí, že ano. Co je proti tomu pár větrníků - konkrétně jich prý do ČR víc než 2000 kusů nenacpem.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 11.08.2026, 22:38:30
… a nebyly ty články špatně přeložené? Protože se běžně používá obrat “upwind” a “downwind”, ale tím se nemyslí “nad” elektrárnami, ale podle směru proudění “po větru” a “proti větru”. Turbíny skutečně ovlivňují proudění vzduchu třeba i půl kilometru za sebou po větru, protože to je jejich princip - ony ten vítr zpomalují, protože mu odebírají energii, kterou potřebují k výrobě elektrické energie.
Z logiky věci nemohou větrné elektrárny ovlivňovat oblačnost nad sebou, protože ty elektrárny obtéká vítr proudící všechen jedním směrem. Veškerý efekt elektrárny mířící eventuálně směrem vzhůru je odnesen s přízemním větrem… Obrázek z moře u Německa, efekt směrem vzhůru nevidím. Pouze efekt směrem za elektrárny. ( https://www.climate.gov/news-features/featured-images/wind-turbines-churn-air-over-north-sea )
No energii větru odebírají i stromy, které zase energie toho větru rozhoupává a ohýbá. Vzhledem k tomu, že stromy rostou klidně tisíc metrů vysoko, teoreticky stromy také ovlivňují oblačnost v těch místech a nejspíš i srážkové úhrny. Také budovy a lidské stavby budou mít vliv na proudící vítr, ulice ve městech s výškovými budovami mění dokonce směr větru podle ulic (ale to horská údolí také) a veškeré překážky pohybu větru ten vítr samozřejmě zpomalují, vytvářejí turbulence (igelitový sáček nebo listí točit ve větru v rohu mezi budovami jste jistě už viděla), a města ten vítr dokonce i ohřívají a je nasnadě, že nad/za městy se tvoří srážkový stín (jako nad/za uhelnou pánví na Mostecku). Jsou to všechno ale lokální efekty, které už ve vedlejší vesnici nejsou účinné.
Snažila jsem se přesvědčit AI, aby mi našla nějaký článek s tvrzením, že větrné elektrárny ovlivňují počasí nad sebou, ale zatím bohužel. Třeba bude někdo jiný úspěšnější.
…píšu, že by se tím měl někdo seriozně zabývat, ovšem jedině nějak nezávisle na grantech, jinak to nemá smysl.
Grantový mechanismus funguje tak, že se pro každou oblast vědy určí objem peněz, který se v grantech rozdělí, a ten se do té oblasti rozdělí podle relevance jednotlivých projektů. Politika v tom hraje roli akorát do té míry, ve které se přidělují peníze na jednotlivé okruhy. V rámci těch okruhů potom přidělení grantů spíš záleží na osobnostech posuzovatelů v komisi než na politickém směřování. V komisi zasedají posuzovatelé z řad vědecké veřejnosti, a to takoví, kteří si prošli sami základním výzkumem a publikováním, většinou jsou to lidé oddaní vědě (protože jinak by se tak daleko ve výzkumu a vzdělání nedostali, os. zkušenost) a nemají zapotřebí vědecké bádání křivit nerovnými podmínkami či shazovat důvěru veřejnosti v objektivitu vědy.
Financování přes granty je transparentní, můžete si dohledat schválené projekty, vše je pod veřejným dohledem, sami řešitelé by jistě řvali jak prokopnutí, pokud by se objevila nějaká zjevná nespravedlnost nebo protěžování určitých skupin. I když pravda, když jsem řešila svůj projekt, raději jsme ho přihlásili pod “výzkum klimatické změny” než třeba pod “mikrobiologie”, protože klimatická změna byla prostě v módě a točily se tam daleko větší peníze, takže větší šance něco trhnout ;-)
Dále existuje mezinárodní spolupráce a pro řešitele z jiných zemí se běžně vyhlašují grantové výzvy, takže není nutné projekty financovat nutně prostřednictvím českých grantů, lze čerpat i ze zahraničí.
Nezávisle na grantech, to by také mohlo znamenat za peníze provozovatelů či výrobců elektráren (nebo skrytě nějakých lobbistických sil). Výzkumy dopadů kouření na zdraví si také hojně platili výrobci cigaret a víme, jak to klaplo.
Článek z r. 2010: Říčka Pšovka totiž před čtyřmi lety ve zhruba dva a půl kilometru dlouhém úseku mezi jenichovskou vlakovou zastávkou a Malým Újezdem úplně vyschla. … „Od roku 1992 jednáme s kladenskými vodárnami a mělnickým odborem životního prostředí. Od roku 2005 dále na nadměrné čerpání upozorňujeme i středočeský krajský úřad, ministerstva zemědělství i životního prostředí a dále Správu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko i Povodí Ohře," uvedl Fiala.
Větším problémem však začínají být stále dramatičtější epizody sucha. Řada i velkých pramenů vyschla nebo přinejmenším občas ně vysychá. V Kokořínském dole a níže po Luboš Beran, Adam Petrusek proudu mimo CHKO se z Pšovky na mnoha místech stává periodický tok.
Myslím, že propad a neúdržba koryta bude váš nejmenší problém. Jestli ten propad do podzemí není jen důsledkem klesající spodní hladiny. Ale doufám, že to nebude tak špatné a zachráníte to opět nějakou tou slámou.
Tak podle toho prvního grafu se větrníky vyloženě vyplatí. (Bacha, ty další už nepouštět)
Nejlepší je nepouštět to vůbec! ( Kolik materiálu spolykal jen obchvat, již zmíněné, Lvové!) Nějaké priority, plán na x let ? Neměla by mít elektrárna prioritu před dálnicí ? Stejně ty dálnice stavíme hlavně pro kamiony…..(víte proč jezdí tolik kamionů? Protože chudáci objednávají zboží z Temu a pod. )
Odpověď na příspěvek uživatele nepřihlášená Buggyra z 12.08.2026, 06:47:58
Že obrovské větrné parky na severu mění počasí asi nikdo nepřizná, i kdyby na to seriózní studie byly (tak jako 10 let nikdo nepřiznal, že migrace je problém, a teď jen velmi opatrně). Co se stalo s nočníkem Evropy? A trvá to…..(už před cca 10 lety jsme přešly Velkou Jizerskou louku suchou nohou)
“No právě, rozdíl mezi místním počasím a celoplanetárním klimatem je ten, že klima je mnohonásobně složitější."
ani ne
ten zásadní rozdíl je v tom, že počasí je aktuální stav atmosféry, klima je stav dlouhodobý, dle chytrých zdrojů min. 30let. Počasí je mráček, deštík, větřík, horko, zima teď…matematické modely pracují s parametry naměřenými “teď” Klima jsou statistiky, grafíky za desítky let dozadu. Trendy.
už z toho plyne, že svým způsobem jednodušší je predikce klimatu než počasí
"Nevíme, jak bude pozítří v Praze, ale víme, jaké bude klima za 50 let.”
určitě nikdo relevantní neříká “víme”, ale “prognóza, pravděpodobnost, trendy" apod.
vzhledem k charakteru počasí/klimatu a stavu poznání mi to připadá více než pochopitelné…
A to vetsina tech morskych vetrniku ma 180 m, ne 250 co se planuje u nas.
A dle AI nizka oblacnost je ve vysce 150-300 m.
A AI citace
Vznikají i vertikální pohyby vzduchu. Turbulence může promíchávat vzduch z různých výšek – například teplejší/sušší vzduch shora se může dostat dolů a vlhčí vzduch od povrchu naopak nahoru.
U velké offshore farmy je navíc efekt desítek či stovek turbín kumulativní – jejich jednotlivé turbulentní stopy se mohou vzájemně ovlivňovat.
Jo a srovnani vetrniku s budovama a stromama, na hory se zapomnelo, staticke objekty vzduch pouze obteka zatimco vetrniky
Větrná turbína není pevná zeď.
Na nízkou oblačnost a mlhu působí především vertikálním mícháním vrstev vzduchu:
Rozpouštění mlhy a oblačnosti:
Rotující lopatky stahují teplejší a suchý vzduch z vyšších vrstev směrem k zemi a naopak vytahují vlhký vzduch nahoru. Tento proces často způsobuje, že se nízká oblačnost nebo přízemní mlha přímo za turbínou rozpadne a odpaří.
Vznik kondenzačních stop (wake clouding):
Za rotorem dochází k lokálnímu poklesu tlaku a tlumení tlaku v rotujících vírech. Pokud je vzduch extrémně vlhký (těsně před rosením), může tento pokles tlaku naopak vyvolat okamžitou kondenzaci – za turbínou pak vznikají charakteristické bílé „pruhy“ či závoje.
K nam sla vlhkost vzdycky vetsinou z Atlantiku a ted ma v ceste vetrne parky, ktere delaji tohle a k nam posilaji co asi? Ten suchy teply vzduch misto srazek.
To jen tak na okraj az budeme cist zase clanky o tom jak Evropa se otepluje nejvice na svete.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 12.08.2026, 09:42:28
Ty dopady jsou ale pouze lokální, přesně jak jsem říkala prve.
Za druhé, kde v CZ bude větrný park o rozsahu toho na pobřeží Severního moře?
Za třetí, zkoumal se vliv na moři, kde je cirkulace tepelné energie odlišná od pevniny.
Co jsem teď našla, zmiňují studie pouze efekty při stabilizované přízemní vrstvě vzduchu, zejména v noci (ve dne se vrstvy promíchávají i přirozeně, efekt turbíny je minimální), a konečný měřitelný vliv se omezil na oteplování přízemní vrstvy vzduchu a povrchu půdy - za inverze - a zároveň vysychání povrchu půdy, což bych spíš přičetla sekundárnímu vlivu toho oteplení. Ten měřitelný vliv dosahoval průměrné hodnoty 0,695 °C oteplení vzduchu a 0,76 °C oteplení půdy.
→ Impact of Wind Turbines on Near-Surface Microclimate and Soil Moisture Under Different Stability Regimes (Boundary‑Layer Meteorology, 2026)
Zdá se tedy, že pod elektrárnami v naší kotlince bude v zimě růst víc trávy než v okolí a v létě méně trávy než v okolí. Teda pokud s trávou udělá ani ne jeden stupeň nějakou změnu.
Assil, zeptala jste se té umělé inteligence také na to, jak velký vliv mají ty větrné parky na přísun vlhkého vzduchu a potažmo množství srážek v Čechách? Protože odpověď vás možná dost překvapí… Najděte si, v jaké výšce se formují frontální systémy (to jsou ty “studené fronty” apod., které nám v počasí hlásí moderátor).
