Ono je asi i jiný, když lidi choděj do práce. Jako já už to nevím, do práce nechodím 16 let. Ale když jsem chodila, tak co, ráno vstát, obstarat zviřata, hopnout do auta, všwchno v práci - myslím snidaně, všechny kafe, čaje, obědy, zas domů, zvířata a vecer něco studeného k veceři a televize. Doma neměl kdo udělat nepořádek, ty dva hrníčky, dva talířky a pár příborů byly omytý hned. Tak se pošůrovalo o víkendu, vyluxovalo, utřel prach, umylo nádobí z oběda, vyprala pracka, vyžehlila uniforma… Když do práce nechodíme ani jeden, jen dítě do školy, tak jsme doma furt. A furt je někde něco. Každý den snídaně, každý den oběd, dopoledne kafe, večer čaj, a největší bordelář na fusky (jak se za to furt nadává chlapům) jsem já. Navíc “z práce” tahám seno nebo nějaký bláto, občas přes zimu, hlavně přes léto tu jsou psi, bo jsem tu já, tak pořád luxovat…. Prostě jsme doma, bydlíme tu, žijeme tu. Návštěvy se ohlašují vždy předem většinou i den, protože k nám nikdo nechodí, maximálně obchoďáci, poradci a pojišťováci. A když náhodou někdo na kafe, vím o max 2 lidech, tak se taky ohlásí dopředu, protože všichni musí přijet autem 😁. Tak si myslím, ze patřím do takoveho jakéhosi středu. Poklízím průběžně, ale ne dokonale, krom toho jara 🙂.
No já mám totiž tchyni, která má snad nejmenší kuchyni(linku) na světě, takže ona všechno okamžitě uklízí, snad ještě v průběhu vaření. Tam nikdy není ve dřezu něco neumyté odložené, na lince nic neumyté odložené🙄 Na stole už vůbec ne. Léta, co jsme chodili na oběd, nám brala talířky hned pod nosem a šla je umývat. Já bych prostě šla za chvíli, ale nééé, ona to musela udělat hned. Takže ne, nebudeš si po jídle povídat, musí se první jít do kuchyně umýt nádobí. Teď mají už věk, takže dojíme, seberu hned talíře a metelím je umýt, protože už ji vidím, jak nadskakuje na křesle😜 Takže já mám pořád trauma z toho bordelu, co v mojí kuchyni neustále panuje. Příklad: po obědě zůstane něco málo v hrncích, tak to nechám na sporáku, někdy to muž dojí, někdy ne. Takže buďto to po 20h schovám do lednice na druhý den, nebo je to tam do 23h, pak to vyškrábu do koše, hrnce hodím do dřezu či na linku a napustím do nich vodu. Protože myčku plním až ráno, po snídani, jednou za dva dny, páč dva toho tolik nemáme. Takže je v té kuchyni fakt permanentní bordel😛
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 28.11.2024, 20:25:42
ty 2 hrnce od jídla?do rána😲…no šílené😘…já bych asi neusnula,musela bych to umýt!!😜RADUŠKO kurdek..vzpamatuj se…já mám myčku a někdy ji vyndavám,až mám na kredenci tolik nádobí,že ji vyndám,nandám a pustím🤭poslední dobou moje specialita.teda né zas tak často,ale je…jsme na tom světě jen chvíli,přece ji nestrávíme úklidem….Ke mě nikdo stejně nechodí,a když náhodou od vedle mladá něco,tak to vůbec neřeším..Tak jak v Olmiku sousedka mohla kdykoli a já to nijak neřešila…Je rozdíl bordel a “bordel”.
Než jsem to dopsala, Coudas to přesně vystihnula. To jsme my. Ráno snídaně - nádobí, pokud je jaro, tak valím hned do zahrady a nádobí leží na lince. Pak doběhnu, nádobí shrnu bokem a klohním oběd, takže tam přibude další, po jídle další, po nějakém odpočinku valím ještě do zahrady a jak jsem psala, do myčky to skládám podle toho, jestli je mycí den večer, protože myčku pouštím na noc a pokud není, tak až ráno, ale aby alespoň chvíli byla kuchyň uklizená(dopoledne)😜 Prostě sme skoro pořád oba doma, takže fakt permanentní binec🙄 Ještě, že mám velkou kuchyň, protože mi kolikrát už chybí prostor k vaření😛 O binci v pracovně, přesně: přiběhnu postavit obědtřeba dáv vařit rýži a péct maso do trouby) Kdybych se zula, vysypu trávu z bot a opadá ze mě ještě po celé kuchyni, takže tam vletím v botech a nachystám to do trouby v botech a něco našlapu, něco opadne z bot, binec stejný, ale nezdržuju se zouváním a obouváním. A letím si to dodělat do zahrady, než se to upeče. Pak přijdu, zuju se, vysype se ten binec z bot v pracovně, vytřepám to z vlasů, z oblečení, takže musím všechno pozametat, jak pracovnu tak kuchyni a obojí také setřt, aby sme se po tom nešlapali, protože po baráku chodíme bosky.
A vlastně: děláte to všichni? Myslím takové to: po obědě se třikrát za odpoledne vrátím vylizovat hrnce😛 Můj muž to přímo zbožňuje, má to jako rituál. Když přijedem k tchýni, než vůbec jdem jíst, naložíme si na talíře, tak stojí u sporáku a uchutnává a ochutnává…😉 A už to naučil i mě. Takže než vůbec jdem jíst, už jsme jednu porci zhatlali na plotně. Aha, to bude vodítko k tomu, proč kynu😜
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 28.11.2024, 20:23:52
Tak, hlavní zásluhu bude mít paní učitelka a dělali to, broučci, celý den 🙂. Byl na to moc hrdý a udělal mi opravdovou radost.
Máme velký štěstí. Vnuk chodí do takové malé školy, je tam jen pět tříd a jedna je hodně malá, vejde se tam jen dvanáct dětí . A zrovna tahle třída na nás letos vyšla ! Takže mají takovou speciální péči.
Chodí tam moc rád, pořád jsou někde v terénu, v lese, botanické zahradě, muzeu.., ale už je to na jeho hlavičku asi moc, protože mi říkal, že by potřeboval dovolenou 🤣.
On je takový to dítě, co se špatně soustředí, ale jináč je chytrej 🙂.
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 28.11.2024, 22:04:32
Dobre ránko 😉,
to je tak hezký napsané pane jo. Dron věnec opravdu krásny, vnouček šikula a škola super. Já človíček už starší tak říkám, že kdyby za nás chodily děti i já k psychologovy tak mám diagnózu ADHD, protože u sedět za mládi já 5min. byl nad lický úkol. Proto jsem nenáviděla školu páč my ještě seděly s rukama za zády a soustředit se u mě nejde. Tak , že chválím dnešní školy a v dnešní době bych asi velice ráda chodila do takových škol.
Bobčo máte pravdu, že je bordel a “bordel”. Běžný provoz přece není nepořádek.Lesnížínka to vystihla s nádobím. Jen nevím, co máte na mysli s vylizovanim hrnců? Já neumím vařit, tak to vždy sníme vše a není co vylizovat, pár kousků brambor nebo ten trošek rýže letí slepicám. Vařím jen já, tak jen ochutnávám, a někdy ani to ne, protože vařím pprád to samý dokola, nejsem Zdenda, abych uněla načančat kostku ve skluzu, tak už relativně vím čeho kolik a tak.
Ve škole nejvíce záleží na učiteli a jeho přístupu. Dítě takébchodilo do malotřídky, 1. - 3. třída, a nejvíc jsem asi trpěla já. Aňa je strašně šikovná, nevím, po kom chytrá, ale po babičce hrozně zručná (jen tak mimo, včera se nudila, tak udělala z kartonu domeček…). Při zápisu do 1. třídy ji chtěla učitelka hned do 3. Ale chcibnapsat něco jiného. V té škole ředitelka byla “sociální”, a ty dobré žáky srázela na úroveň těch hajzlíků a naopak, ty vyzdvihovala. Takže tomu byla.uzpůsoben ai výuka a stálo to za houby. Místo rozvoje to šlo celý do kytek. Naštéstí to dítě ustálo a teď na gymplu má ty 3 roky vyznamenání. Takže fakt záleží na přístupu a asi máte Doron štěstí a moc přeju, je to o hodně míň starostí. A jak píše Daja, nás za rozlírltanost a nesoustředění “buzerovali”, dneska to vyžadují. Mě přímo inspektorka řekla, že mají děti mít v průběhu hodiny činnost každou chvíli jinou. Jak se pak mají soustředit a strávit nad činností delší čas. Nepochopila jsem. No a o jejich slavný inkluzi radši ani psát nebudu, je ráno…
Takové malé školy jsou nejlepší. Já jsem taky chodívala do malé vesnické školy, ale protože byl nedostatek učitelů, tak náš ročník byl vždy ve třídě spojený s jiným ročníkem, což bylo trochu naprd. Bylo nás v ročníku jenom 10 dětí, holky byly jen 4, ale musím říct, že jsme se všichni scházeli, i když jsme odešli na střední, a scházíme se někteří i teď po letech. I když to mám ze všech asi nejdál, ale jezdím pořád a moc ráda.
Vnouček je moc šikovný 👍, myslím, že některé dnešní děti by takový adventní věnec nezvládly.
A vlastně: děláte to všichni? Myslím takové to: po obědě se třikrát za odpoledne vrátím vylizovat hrnce😛 Můj muž to přímo zbožňuje, má to jako rituál. Když přijedem k tchýni, než vůbec jdem jíst, naložíme si na talíře, tak stojí u sporáku a uchutnává a ochutnává…😉 A už to naučil i mě. Takže než vůbec jdem jíst, už jsme jednu porci zhatlali na plotně. Aha, to bude vodítko k tomu, proč kynu😜
Tak u nás před jídlem ani né..ale potom-děcka tomu říkají “žufánkování”..Proto se vařil ten hrnčák polívky(9-10l)..většinou té husté,bramboračky s veškerou zeleninou,čočková s párkem,fazolová,jíšková s vajíčkem..K tomu pletýnky(sobotní oběd většinou)..Ale zůstával na sporáku,a následně chodily nabírat a přímo ze žufánku ujídaly,dokud nebyl prázdný hrnec..V neděli se vařila druhá polívka,bo ze soboty nikdy nic nezbylo..a to kolikrát ještě byly ze 2 kil buchty,nebo koláče..Myslím to má holka dodnes-to žufánkování😊…U Raduš se asi vylizovaly hrnce po máčce a tak,hm?🤭
já mám myčku a někdy ji vyndavám,až mám na kredenci tolik nádobí,že ji vyndám,nandám a pustím
Moje řeč. Já už nádobí z myčky neuklízím do skříněk, práce navíc. Prostě si z myčky beru, co zrovna potřebuji na jídlo, a na myčce mám celkem velkou plochu, kam můžu odkládat do sloupců použité nádobí. Když myčku vyprázdním, seshora tam rovnou vložím to špinavé a někdy možná i zapnu, někdy čekám, až se myčka doplní. Já myčkuju tak jednou za týden, mám velmi malý obrat nádobí. Kdybych byla doma pořád sama, tak točím jen jeden talíř a příbory (to je, pane, úspora vody a energie!), ale že se tu občas mihne někdo další na jídlo, tak toho nádobí je víc…
Ano Bobi, žufánkujem😉 A nebo se veme lžíce a jen tak z kuchyně slyším škrábání lžíce o hrnec - nemusí to být omáčka, prostě se nabere trochu rýže, trochu masa, trochu brambor, urýpne krůtího stehna…,,Co děláš v té kuchyni?!?" Nic, nic…,,No tak když si to sežereš dneska, nebudeš mít na zítra"😛
