Daja:🤣 jak píše bodlinka ano vše slyšíme i to co někdy slyšet ani nechceme, hmmm nevýhoda🤣. Tak ať slouží.
No asi Bobi nebude ve své kůži, musíme vydržet. Hlavně ať se hojí a je v klidu.
Přesně tak, slyšíme i to, co občas i slyšet nechceme. A co teprve takovej tinitus. Naštěstí už ho nemívám tak často, zato syn to má už doživotně asi. Daň za stres a přepracovanost.
Já si myslím, že všechno je o zvyku…ať už se to týká toho co slyším…neslyším a nebo jestli něco mám nebo nemám v uchu…
Třeba já už léta nenosím žádné prstýnky…když jsme je ještě nosívala, tak jsem je měla na ruce furt a ani jsem to nevnímala…sundalala jsem je vlastně jen, když jsem potřebovala zadělat těsto a nebo, když jsem se šla hrabošit do hlíny…a když jsem si je pak zapomněla na prstíky zase nasadit, tak za chvíli mi přišlo, že mi něco chybí…dneska by mi zase asi dlouho trvalo, než bych si na ně zvykla…
Stejně tak u brejlí…i když přes ně aktuálně nekoukám, tak je mám na hlavě…a tyky už je tam nevnímám…spíš jsem překvapená, když si je chci nasadit a brejle tam nemám, poněvadž jsem je odložila.
No a s tím slyšením…si myslím, že naslouchátka mají jedno bezvýznamné plus…že když vyndáš naslouchadla, tak nemusíš poslouchat kdo co pindá, jen se nakonec hezky usměješ a řekneš “pardón, já špatně slyším, tak jsem neslyšela, co povídáte, ale určitě to bylo zajímavé…”…to my, normálně slyšící, máme jedinou šanci…přepnout mozek do stan by režimu…