Třetí víčko

Daja:

🤣 jak píše bodlinka ano vše slyšíme i to co někdy slyšet ani nechceme, hmmm nevýhoda🤣. Tak ať slouží.

No asi Bobi nebude ve své kůži, musíme vydržet. Hlavně ať se hojí a je v klidu.

Přesně tak, slyšíme i to, co občas i slyšet nechceme. A co teprve takovej tinitus. Naštěstí už ho nemívám tak často, zato syn to má už doživotně asi. Daň za stres a přepracovanost. 

Já si myslím, že všechno je o zvyku…ať už se to týká toho co slyším…neslyším a nebo jestli něco mám nebo nemám v uchu…

Třeba já už léta nenosím žádné prstýnky…když jsme je ještě nosívala, tak jsem je měla na ruce furt a ani jsem to nevnímala…sundalala jsem je vlastně jen, když jsem potřebovala zadělat těsto a nebo, když jsem se šla hrabošit do hlíny…a když jsem si je pak zapomněla na prstíky zase nasadit, tak za chvíli mi přišlo, že mi něco chybí…dneska by mi zase asi dlouho trvalo, než bych si na ně zvykla…

Stejně tak u brejlí…i když přes ně aktuálně nekoukám, tak je mám na hlavě…a tyky už je tam nevnímám…spíš jsem překvapená, když si je chci nasadit a brejle tam nemám, poněvadž jsem je odložila.

No a s tím slyšením…si myslím, že naslouchátka mají jedno bezvýznamné plus…že když vyndáš naslouchadla, tak nemusíš poslouchat kdo co pindá, jen se nakonec hezky usměješ a řekneš “pardón, já špatně slyším, tak jsem neslyšela, co povídáte, ale určitě to bylo zajímavé…”…to my, normálně slyšící, máme jedinou šanci…přepnout mozek do stan by režimu…

Jedno doporučení “ nevytahoval, nechat ”, já když se pro něco rozhodnu tak nasadim třeba brýle a nesundám, kdysi jsem pila kafe se šesti lžičky cukru z jednoho dne na druhý jsem přestala sladit.  Prostě překonat a bude fajn.

Jojo taky jsem na Bobi zvědavá, ale je vidět, že asi ji není nic moc protože by už dala vědět. No počkáme ať se nestresuje a v klidu se leči, však ví, že hodně tady lidičky na ní myslí 👍.

pokud to tlačí, tak je potřeba nechat si udělat to na míru. 

Bodlinka:

pokud to tlačí, tak je potřeba nechat si udělat to na míru. 

Vím, že bych si asi zvyknula, člověk si zvykne na plno věcí, ale tady je ta ,ožnost za nějaký příplatek na míru a vzhledem k tomu, že to budu mít už na doživotí🙄tak proč se mučit? Zas taková masochistka nejsem😏

Jani, prstýnky jsem kdysi nosila, ale vzhledem k tomu, že moje ruce bez nehtíků, sedřené, by s prstýnkama vypadaly komicky, už je nenosím, na ruce nechci upozorňovat🙄Navíc jsem se léta hrabala v hlíně minimálně těch 6h denně, takže stejně jsem je měla pořád sundané, tak jsem je pak přestala nasazovat i do společnosti a už to tak zůstalo. Takže podobně jako u tebe, super jsi to popsala👍

No já jsem to potom nasazovala, jen když se někam šlo do společnosti…jak řetízky, tak prstýnky…manžel se vždycky smál, že jdu “vyvenčit zlato”…dneska teda jen náušnice, ale jinak žádný šperky nenosím.

Sarah01:

Přesně tak, slyšíme i to, co občas i slyšet nechceme. A co teprve takovej tinitus. Naštěstí už ho nemívám tak často, zato syn to má už doživotně asi. Daň za stres a přepracovanost. 

Tinitus mám trochu taky, zjistila jsem, že se mi zmírnil, takřka zmizel používáním sluchátek na telku. I mamka, která ho měla fakt moc, hlásí zlepšení a víc, když místo Otíkových začala taky používat cuplíky do uší. Nezkoušel to syn? Četla jsem a vydal i knížku o klukovi, který si ho taky přivodil stresem, snad mu ani nebylo 30 a právě si ho sám vyléčil tak, že si něco pouštěl do sluchátek, nevím jestli slovo, nebo hudbu, ale aby ,,přehlušil" ty nežádoucí zvuky. 

ono hlavně když to blbě sedí, tak to taky blbě funguje, a chronický dráždění je něco, co určitě nikdo nechce (udělat si tam zánět nebo mozol)

Tak teď jsem mluvila s Bobi a vzkazuje, že nemá internet proto nemůže tady napsat, má dooost velké bolesti, je neustále pod léky, sedět může jen chvilku u jídla, už byla i ve sprše, chodit může, nohy - spodek- ruce cítí, operovali ji 4,5 hod., operace proběhla v pořádku, dva dny byla na JIP, ještě dva dny bude v nemocnici a pak ji převezou na LDN, 6 týdnu si nesmí na delší čas sednout. No a to je tak asi vše hlavní to, že bolesti pooperační má a to dost velké 🥺.

Jsem ji nabádala, aby co nejvíce spala a bolesti co se dá ať přespí. Na nic a s ničím se nezabírá, teď potřebuje klid a čas na léčení .

No ono po tý operaci to není sranda a bude to těžký… já doufám a držím jí palce, aby na konci procesu … po rehabilitaci… byla funkční a bez bolestí.

Ano, jediné to je na světě spravedlivé. 

acher:

Ano spravedlivé, nepodplatitelné, stejné pro všechny. Vždy, všude, za všech okolností.

Hm, myslíte? Když tak kouknu kolem sebe, někdo propluje životem dá se říct v klidu, áno, nějaká blbinka se najde vždycky a některá rodina…dostane naloženo tolik, až si člověk říká, že to snad ani není možné.