Odpověď na příspěvek uživatele acher z 24.04.2026, 13:44:26
Pokud vím, tak Otakar Vávra taky nebyl zrovna zářný příklad zdravého životního stylu…🙂
Ona je fakt asi nejdůležitější genetika. Vzpomínám, jak jsem před léty jezdila s vetem a ten mi na návsi ukazoval jakéhosi človíčka. Vidíte? V životě jsem ho neviděl střízlivého, hulí jak fabrika - a za rok bude mít 90.
A moje kamarádka - zdravě jedla, udržovala si váhu, jezdila rekreačně na koni, procházkovala se psem. A po padesátce - rakovina plic. V životě nekouřila. Ani její manžel.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 24.04.2026, 14:08:38
Ona je fakt asi nejdůležitější genetika. 👍
Taky myslím. Já jsem znala několik lidí, spíš teda mužů než žen, kteří se “uchlastali” ještě před šedesátkou, dokonce i před čtyřicítkou. A nebo si vezměme ty lidi, co umřeli za kovidu, a taky mnozí byli sportovci.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 24.04.2026, 14:08:38
Někde teď nedávno byl o tom článek, že už se přichází na to, že je to víceméně genetikou a že ty původní studie byly vadný, ale nějak to zapadlo, asi se o tom nesmí psát.
Jak byl teď taky někde článek o nejstarší ženě, tak tam bylo zmíněno, že kolem 100 se dožili v pofstatě všichni její blízcí příbuzní.
Tak tohle teda u nás vůbec nehrozí, protože můj psí vnouček neumí jíst ze lžíce 😎😄. No ale jinak si tohodle Árčík u babí moc neužije, neboť Gina drží dietu, takže společné snídaně tak jednou za 3 týdny ve velmi omezeném množství…
Ale vzpomněla jsem si na mojí maminku, když jsem k ní přišla na návštěvu s afgánem….Lumba se natáhl na zemi a moje máma letěla pro polštářek a dávala mu ho pod hlavu, aby neležel na tvrdým…
No prostě babičky….když jsem si lehla na zem já jako malá, tak neletěla pro polštářek, ale řekla mi “neválej se po tý zemi”🤭
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 30.04.2026, 09:52:41
To jste měla ještě dobrý. Mám kamarádku, velmi odolnou to ženu a vychovávala evidentně velmi odolné děti….. byly jsme si i s její tehdy opravdu malou dcerou sednout na chvíli na kafe, druhé ešče menší dítě bylo v kočárku. Seděly jsme u stolečku, malá se svezla na zem pod stoleček. Matka neřešila, že se dítě váli po zemi, kde se může válet leccos, vedla děti ke spartánské výchově… možná až moc…. uprostřed hovoru, kdy ona zlehka pohybovala kočárkem, aby to malé robě v něm spalo klidně dál, se zpod stolu začalo ozývalo lehké kňourání. Dítě bylo poučeno, že se má chovat slušně a nespratkovat….. kňourání neustalo a pak se nebohé dítěto ohradilo. Neb matka zlehka přejížděla tím kočárkem přes na zemi bohatě rozprostřené kadeře své dcery. Myslíte, že se jí ta matka Herodes omluvila? Nikoliv, upozornila ji, že si má na své vlasy dávat pozor 😀
