V tomto vlákně popíši včelaření na Novém Zélandě, s nímž na přednášce ve Vlašimi před pár lety seznámil mladý včelař, inžernýr, který tam jako nádeník včelařil u včelařského kapitalisty 4 roky.
Pracoval jako včelař v terénu. Promítl nám filmy a diáky, spoustu fotek. Toto píšu jako odpověď uživateli GW na šestirámek a svá tvrzení o nevzdělaných Západních včelařských kapitalistech.
Na NZ vůbec neznají (drtivá většina včelařských podnikatelů) mezistěny a dávat včelám stavět nové plásty. Jen když nějaké rámky rozflákají (zachází s tím hůř jak tady jezedák s hnojem - proto je Langův rámek humpolácky bytelný) a nebo zvyšují počty včelstev, pak koupí nové rámky s mezistěnou. Pro kapitalistu je neekonomické dávat mezistěny, včely, když už je dílo staré a černé a buňky příliš malé, musí dílo ohlodat a postavit nové plásty. Jenže včely nedokáží vyhlodat dna buněk a tak plást ve dně tloustne. Viděl jsem plást, kdy střed byl tlustý asi 15-20 mm!!!!!!!
Když náš dělník (vystudovaný inženýr, tak tam zacházejí s našimi lidmi), říkejme mu Honza, skutečně se jmenuje Jan, vysvětlil majiteli, že z nových plástů na M je větší včela, která má logicky větší medný váček a tudíž při stejném letu přinese víc nektaru, tak teprve po tomto argumentu souhlasil s každoroční obměnou asi 10% díla (ten podnik mel pouze L 1/1 a pro plod i med stejné, černé, mnohokrát zakladené rámky). Tak malé % roční obměny díla se nemohlo nijak viditelně projevit a tak od toho kapitalista odstoupil a vrátil se ke svojí nenažrané debilitě, prože dávat stavět mezistěny je “zbytečný” náklad. Prostě kapitalista byl majitel a o včelách nevěděl vůbec nic, pro něj to byl soustruh, náklaďák nebo lopata, prostě výrobní prostředek. A to se tam těžil manukový med, kdy Honza říkal, že za 300 kilový sud byla u nás tehdy nová Škoda Fabia. Tak nekonečná je nenažranost kapitalistů, domnívám se, že ne jen na NZ. V té době (asi 15 let zpátky) na NZ neznali mor ani hnilobu, neměli tam ani VD a neznali ani CCD.
Kdo nerozumí včelařině a neobtěžuje se vzdělat, logicky by usoudil, že obměna díla je zbytečná i u nás v ČR. Když na to tady diskutéry upozorním, říkají že útočím a že jsem nesnesitelný, nerudný člověk, co nemá rád lidi (co myslíte Kometo?)
--------------------------------------
Ale stejný Honza sdělil i něco, co by tady bylo realizovatelné a co já považuji naopak za pokrok, v čem je včelařina (hobby včelaření na NZ neexistuje) na NZ o celé míle dál, než my tady v Evropě.
Když přesvědčil Honza kapitalistu, aby obměnil malou část díla, k jeho údivu to tam proběhlo následovně. Vyřazené staré rámky s plásty se odešlou do speciální fabriky. Tam se rámky i s voštím rozemelou na drť. Z té se vyextrahuje (Hoza nevěděl jak, já myslím, že jako tady vodou) vosk a ze zbytku se vyrobí vysokoenergetické pelety na otop, drahé a přesto není problém s odbytem, zákazníci na ně mají pořadník. Technologie z toho meteriálu asi vyextrahuje kovové sponky a drátky, ale rozmělněné by v topných zařízeních neměly působit problém. Stejná fabrika, na NZ je jediná pro oba ostrovy, vyrobí mezistěny.
Možná i to, že se rámky (na NZ výhradně pouze dřevěné) nevracejí do včel a ničí se, je jedna z věcí, že NZ nezná mor a jiné nemoci včel. Kdybych byl mladší, snažil bych se podnikat v tomto oboru. Tvrdím, že jen v tom je budoucnost evropské včelařiny. Jako byli Češi první na světě, kdo vyrobil mezisdtěny, mohli bychom být první v Evropě, kdo by ničil použité rámky a ty by se nevracely do včel. Tvrdím, že i plastový program by se dal takto realizovat. A tvrdím, že rámkové přířezy, vyráběné v nepředstavitelně velkých sériích by by byly tak laciné, že by jim výrobci přířezů nemohli konkurovat. A tak dále, a tak dál. Podle mě bychom se měli zabývat tímto a ne úkroky do slepých uliček, kudy cesta nemůže vést. Jen to rozpoznat je pro mnohé čím dál větší problém.
