nie, na to už nemá vek…😕
Tak to je na tom jako já, taky mám břicho po dětech
Jako já, nedávno se doktor, co mě zná 40 let, podivil z bříška, že mi prý narostlo. Vysvěštlil jsem mu, že jsem namáhavě, v bolestech počal dvě děti a že se to nemohlo neprojevit. Pobavil jsem hlavně sestru.
To máš tak, ženské vôbec netušia ako mi chlapi prežívame tehotenstvo…😉
Ale aby sme držali tému, možno sa v úli nachádzajú zásobovačky včely so zásobou vody, ale u chlapov to bríško rozhodne nemá na svedomí voda 😆😆😆
Záhada hlavolamu.
Všechna stará, velmi stará a i ta novější odborná literatura tvrdí, jak včelstva nezbytně potřebují vodu. Má to i logiku, bez vody není života. Ale, něco mi u včel a jejich, jak se tvrdí ENORMNÍ potřeby vody nějak neštimuje.
Jsem sedm let na novém stanovišti - třech stanovištích na “čáře” asi 2,8 km. Dvě stan mám u potůčku, jedno asi 12 metrů, druhé asi metry 3-4 m. Třetí je asi 80 m od jiného potůčku. Pan Goro by uměl vědět nebo najít, kolik unese včela vody, kolikrát se za hodinu otočí a kolik té vody nanosí a kolik jí potřebují včelstva, případně jaké % včel (kolik) se musí zbývat při té které teplotě/vlhkosti vzduchu přinášením vody. A je tu nejen ochlazování úlu, ale také “napájení” plodu. Já si to představuju jako že hodně.
Dlouho jsem se snažil o napaječky, marně, včely je ignorovaly (napaječky jsem definitně na věky věků vzdal). Měly raději vodu z ohavné zakalené louže se skrvnami motorového oleje, nebo u hnojniště a nebo silniční škarpy, kde nemůže nebýt posypová sůl. Voda v napaječkách je nezajímala vůbec a nebo nepatrně. Studniční, plná pro život nutných minerálů včely nezajímá vůbec, když do napaječek přišla voda dešťová, sem tam se na napajedle včela ukázala. Nikdy ale nijak masově.
Ovšem proč píšu tento příspěvek. Nevidím na okrajích potůčku, pár metrů od úlů, nikdy ani jedinou včelu. OK, už jsem tak zpitomnělý, že mě napadlo, že nějak neumí hledat zdroje čehokoliv určité metry od úlů (moc blízko) a tak jsem včely hledal na potůčcích 20, 50, 100 a i víc metrů od stanoviště úlů. NIC… Včely na vodu nejdou a nejdou na ní NIKDY.
Vodu ale potřebují, například úl ochlazují údajně jen tak, že do úlu nosí vodu, tam jí odpaří a vzduch nasycený vodní párou vyženou z úlu. Nerozumím fyzice plynů (ani jiné fyzice nijak moc), ale moc tomu nevěřím. Kde by tolik vody braly, když je nikdy nikde nevidím shánět a sbírat vodu?
Jsem sova, ráno nejsem štont vstát zavčasu. Přesto jsem několikrát viděl včely hromadně sbírat vcelmi časně ráno rosu z obyčejné trávy, třeba rosa na kontryhelu mi připadá jako drahokam a mám za to, že voda z rosy je nějaká jiná (podívám se do Wiki).
Otázka pro Gora a ostatní:
Kde berou včelstva vodu, když je na zdrojích vody téměř nevidět? To si z ranní rosy naplní tolik včelích “cisteren”, že během i velmi horkých dní vodu neshánějí?
Měl jsem včely i stovky metrů a i přes kilometr od nejbližší vody a nepozoroval jsem, že by jakkoli vč strádala a nebo se projevovala, třeba snůškou a výnosem jinak, než vč přímo u potoka. Mám za to, že i tady by se měly přepsat učebnice, zjevně tu něco nesedí.
Je to celkom dobrý postreh o rose, je to každodenný a pravidelný zdroj vody pre včely, ďalším a najvýznamnejším zdojom je voda z prinášaného nektáru, z toho musia vodu pri “výrobe medu” odstrániť a to podľa druhu nektáru je kvantum vody (niekdy aj polovica z donesené znášky), tá zostáva v úli a je včelám k dispozícii ( včely v sezóne nemajú dôvod chodiť na napájačky a práve prítomnosť včiel na napajacke v lete je pre včelára jasným signálom že nie je znáška ) a netreba zabúdať ani na tú časť vody, ktorú včely vyrábajú tým že sa krmia (rovnice o štiepení cukru sme tu preberali), v zime tá vznikajúca vlhkosť zo skonzumovaného cukru môže robiť problémy, v lete sa hodí.. a to “ochladzovanie úľa" zasa nepotrebuje až toľko vody, veď uvažujem ako včelári, v plodisku potrebujú včely okolo 35 stupňov a po väčšinu dňa a v noci ani v lete im aké horúčavy nehrozia, ešte musia mierne v plodisku prikurovať … no a teplý suchý vzduch je vítaný aj v medníku pri sušení uloženého medu…. …..