drvodelkafialova: To bude Evodie - Ampák. Včelami bývá úplně obalená, ale je to určitě i obdobím, kdy kvete, srpen, září.
Je vcelku nenáročná, výborně snáší sucho, mladé rostliny je nutné chránit před mrazem, starší je už úplně mrazuvzdorná.
Jste skvělá👍 myslím, že to bude on. Měla jsem v merku dva stromy, tady ten (pravděpodobně) vyhrál kvůli podmínkám, kam šel. A ty včelky. Snad na mě nanaběhnou z CHKO🙄
drvodelkafialova: Záleží na odrůdě a tvaru květu, na některé jdou a na jiné ne. Spolehlivě jdou na budleu alternifolii. Nicméně komuli ocení spousta hmyzu.
Alternifolii mám, jednu ze 4 už pohltily - zahubily vrby, které muž odmítnul ořezávat. Jak jsem dostala aku motorovku, tak jsem se nakrknula a polovinu vrb jsem osmýkala. U nás je to buš a je to OK, ale jak mi něco přeroste a vyhubí kolegu, tak se nakrknu a neznám bratra😏
Na fotce kousek trčí úplně v pravém rohu.
Nemějte iluze, oni to ochranáři nepoznají. To nejsou zahradníci. Tvrďte náletovka, co se vám líbí a hodí do zahrady. Ať se předvedou odborníci.😜
bambule: Děkuji, měla jsem jednu , bohužel mi ji vichřice vyvrátila a plánuju na jaro pořídit další. Takže ještě jednou díky.
Ta se snadno nahradí. Já ji mám ráda. Je sice krátkověká, ale má neskutečně mnoho odrůd a za minimální péči se odvděčí neskutečným množstvím květů.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 09.01.2024, 11:55:59
K tomuto dodám…jak kde. U nás se jim ani moc nedaří, ani se snadno nenahradí. Udělala jsem už několik množících pokusů a mě nějak nejdou, ačkoliv jiné keře se chytají, komule ne. V naší jílové půdě se jim nedaří, každý rok z keřů odejde několik velkých větví a nestačí je nahrazovat. Mladé pruty každoročně zmrzly, až asi dvě zimy zpátky, byly mírné, tak přežily. Staré dřevo chytá nějakou houbu či škůdce nevím, ale prakticky se rozpadne.
Děkuju i já všem, drvodělce pak zvláště. A vůbec se tu nikdo nebude zlobit, když budete dámy pokračovat.
zas příště. Já musím ted dělat dva tisíce popisů do práce a mám prvních třista😲. Sice bych radši klábosila, ale musím být na sebe přísná.
Nicméně pokud chcete tip na levnou, rychle rostoucí rostlinu, která bohatě kvete a mohutně láká všechny opylovače, včetně včel, zkuste diervillu - zanici potoční. Je to menší keřík, výška cca metr. Není to kdo ví jak výrazný keřík, ale pokud máte v okolí ideálně potůček a zasadíte ho na jeho břeh, mile překvapí. Dobře roste i na sušších stanovištích, ale není tak bujná.
lesnizinka: K tomuto dodám…jak kde. U nás se jim ani moc nedaří, ani se snadno nenahradí. Udělala jsem už několik množících pokusů a mě nějak nejdou, ačkoliv jiné keře se chytají, komule ne. V naší jílové půdě se jim nedaří, každý rok z keřů odejde několik velkých větví a nestačí je nahrazovat. Mladé pruty každoročně zmrzly, až asi dvě zimy zpátky, byly mírné, tak přežily. Staré dřevo chytá nějakou houbu či škůdce nevím, ale prakticky se rozpadne.
Je to rostlina přímo milující suché písčité půdy, na takových stanovištích dokáže i zplaňovat.
Z méně známých rostlin, které by mohly růst u vás v té zatopené oblasti, byste mohla zkusit Leycesteria formosa - leycesterii krásnou. v našich podmínkách se chová jako polokeř, horní část rostliny obvykle zmrzne, nicméně na jaře bujně obrazí. Dorůstá kolem 150cm a bohatě kvete celou druhou polovinu léta až do zámrazu, zajímavý je její neustále dorůstající květenství. Začíná jako drobný fialový střapec a koncem září mívá kolem 15cm a stále na špičce kvete a láká opylovače včetně včel.
Je zcela nenáročná, pokud jí najdete vhodné stanoviště - vlhko, klidně podmáčenou půdu + slunce. živin radši víc.
tady vám další tip, z dovolením sem dám stejný popis jako na naše stránky, jestli se budete chtít zeptat na nějaké podrobnosti, tak klidně.
Heptakodium jasmínovité, známý také jako Heptacodium miconioides, je fascinující strom známý svými dekorativními vlastnostmi. Pochází z Číny a je ceněný pro svůj vzhled, kvetení a atraktivní kůru. Tento strom dorůstá obvykle výšky kolem 5 až 7 metrů, s rozložitým a širokým růstem. Její kmen a větve jsou pokryty kůrou, která mění barvu od světle šedé až po hnědou, což přidává vizuální zajímavost během celého roku. Heptakodium jasmínovité je známý také díky svým květům, které se objevují v létě a brzy na podzim. Tyto květy se formují ve shlucích a jsou často bílé nebo světle růžové barvy. Pozoruhodné je, že tyto květy jsou velmi atraktivní pro včely a motýly, což přispívá k biodiverzitě zahrady. Jedná se o strom odolný a snášející různé typy půdy a podmínek prostředí, což z něj činí poměrně nenáročnou rostlinu. Vyžaduje spíše slunné polohy, ale dokáže snést i polostín. Je také odolný proti chorobám a škůdcům, což je další výhoda pro zahradníky. Heptakodium jasmínovité je ideální volbou pro ty, kteří hledají strom s atraktivním vzhledem, dlouhým kvetením a schopností přilákat různé druhy hmyzu do zahrady. Je to skvělý příspěvek pro biodiverzitu a zároveň nabízí pestrou paletu krásy v rámci zahradního prostředí.
V době květu přitahuje hlavně včely, motýli spíš míň, ale lidi se bojí žihadel, tak je opylovač přednostně motýl😜
Drvodělko, vy jste borka, fakt👍 Zanice…ta mi nějak naprosto unikla. Tedy vím, že existuje, ale já jsem asi někde četla, že u nás vymrzá, protože jsem ji vyloučila hned někdy na začátku a už se k ní nevracela. Divné, že ani architektka, která doplňovala výsadby, mi ji nenavrhnula😟
Leycesteria - tak to jsem zkoušela samo, že vymrznula a po druhé zimě už ani neobrašila. Ale podle toho, co píšete, měla v létě asi sucho, i když…zrovna její místo bylo zalévané, tak nevím.
Heptakodium - tak to je v plánu, viděla jsem ho právě u našich zahradníků. Jenže pouze obr exempláře za 3 tisíce a jsem si říkala, že za a) se to bude blbě sadit a za b) mi to stejně zase zdechne a škoda peněz🙄 Takže vlastně čekám, až dostanou menší kousky.
Leycesterie potřebuje fakt vodu, nejlíp okraj vodní plochy, v domovině a teplejších oblastech je to silně invazivní rostlina okolo čtyř m vysoká. Pokud máte studené stanoviště, na zimu ji nakopčete. Ty zanice jsou odolné. U nás jsme měli nejmenší heptecodium za dvě stovky a největší za padesát tisíc, ale obojí momentálně vyprodáno 😆
Sophora japonica Jerlín japonský, známý také jako Sophora japonica, je strom středního až většího vzrůstu, dosahující výšky až 15 až 25 metrů. Jeho koruna je široká a rozložitá, s hustými, tmavě zelenými listy, které poskytují bohatý zelený plášť. Tento strom má složené, střídavé listy z menších lístků, které mají svěží, světleji zelenou barvu. Výrazně zeleně vybarvená je také jeho kůra. Jerlín vytváří na koncích větví krásné laty bílých květů, dlouhé až 30 cm, které obsahují až 80 kvítků. Tyto květy jsou oboupohlavní, mají slonovinově bílou až žlutobílou barvu, jsou menší, dosahují délky 5 mm a mají jemnou vůni. Jsou opylovány včelami a kvetou od července do srpna. V Evropě obvykle začínají kvést až jedinci starší přibližně 15 let. Pochází z Číny a Koreje a získal popularitu pro svůj výrazný vzhled a estetické kvality.
pěstování
Jerlín upřednostňuje propustnou, spíše suchou až mírně vlhkou půdu a dobře prosperuje i v chudých a vápenitých půdách. Ideální jsou plně osluněná stanoviště, kde roste bujně. Místa s přemokřenou nebo zhutnělou půdou nejsou vhodná. Městské prostředí zvládá dobře a dokáže odolávat vysokým letním teplotám a sušším obdobím. Jeho výsadba do otevřených půd je výborná, ale roste úspěšně i na zpevněných plochách a je odolný vůči soli využívané na posyp silnic. Ceněný pro pozdní dobu květu. Díky svému vzhledu je jerlín japonský často vysazován jako solitéra v parcích, zahradách nebo alejích. Jeho atraktivní květy a hustý listový porost přitahují pozornost a přispívají k estetické hodnotě zahradního prostředí. Tento strom je ceněný pro svou schopnost růstu v různých podmínkách a dodává okolí vizuální půvab díky listům i květům.
Vyčerpávající, odborné, skvělé! Děkuju. Sice moc dobře znám starořeckou moudrost (nebo sám Platón?) o tom, že slušní mužové sázejí stromy i ve věku, kdy vědí, že sami už v jejich stínu odpočívat nebudou, ale u mě je dost jiná situace. Mám včely v lese na pozemku obce a druhé stan je les státní a kolem bytu mám jen nepatrný vlastní pozemek. Přesto stromky sázím. Ale když vidím jak dnes harvestory těží dříví a hrůzu po vyvážečce, teror ekoteroristů, pak jednoho docela přejde chuť a iluze je to poslední, co bych si dělal…
Na druhou stranu jen málokdo si uvědomuje, že obmýtí našich lesů je 70, 80 i 100 let a tudíž my nyní těžíme stromy, které sázeli lidé, kteří už dlouho nežijí. A taky sázeli a nevěděli, zda to potomci nezničí, nebo tudy nepovede komunikace, či jiná stavba. Nebo teror klimatických aktivistů, kteří třeba tady u nás usilují vytěžit i modříny, to jediné, co zatím kůrovec nezničil. Stačí, že jsou nepůvodní.
Já už naznačovala, že čistě pro včely má větší význam výsev jednoletých rostlin typu komonice, brutnák, svazenku, pohanku a tak. Nicméně sama sázím stromy furt. Jsem přesvědčená, že každý strom má význam. Je mi jedno jestli je původní nebo není, ono těch opravdu původních tu moc není.
Ještě se vrátím k té Kumuli Davidově. I když nemáte dostatek místa na zahradě, existují kultivary vhodné do květináčů, tím pádem vhodné i na balkóny apod.. Plánuji si objednat právě jeden z nich, protože manžel mi můj plán na klasickou Kumuli zatrhl. Na jejím původním místě bude prý udírna. A protože muž dělá skvělé uzené, klobásky a salámy pro celou rodinu jistě uznáte, že mu nemůžu odporovat.
v nádobě určitě poroste, ale na zimu ji budete muset buď z nádoby vyndat a zapustit bal třeba do kompostu nebo ji strčit i s nádobou někam, kde příliš nepromrzne.
´Lilac Chip", Purple Chip®, ´Butterfly Candy Little Ruby´, pink panter,
to jsou všechno odrůdy, které jsou výrazně menší. Za mě je nejhezčí ta ruby, ale panter je taky krasavec. jen už je s velikostí na hraně.
Prostě žasnu co nosíte v hlavě🙂
Mořím tu v kyblíkách od kytek z Lidlu tři roky dvě katalpy z vlastního výsevu a protože jsem netušil, že by to některé rostliny (tušil, ale nebyli lidi) nemusely zvládnout, tak nikdy nic nazahrabávám a přežije všechno. Nemám tu jen ty katalpy. Já vždycky v zimě a spíš v časném jaru blbnu, množím, vysévám, piplám a od jara do zámrzu není čas (a lidi) to zasázet. Taky není moc kde.
Máme tu jednu louku asi kilometr od mých včel, jezevci jí sveřepě sečou a přede dvěma roky poťouchle zorali, s čekankou. Ta vyrazí nad trávu svými červenohnědými hranatě nevzhlednými stvoly a louka vypadá, jak kdyby se nad ní vznášel modravý opar a ta kytka to za léto zopakuje 3x. Je to nenápadná, skromně hezká kytka. Jméno má prý podle očí holky, která čeká na svého milého, kdy a zda vůbec se jí vrátí z vojny s Turkem… Jasně, spíš je to jen romantická povídačka, ale hezká ne?
No a tuhle kytku včely obírají i za největších hiců, i za nevlídného studena. Nějak jsem si nenasbíral semínka abych je rozházel i po jiných loukách, blíž u mých včel, ale třeba se dají koupit. Třeba by tam taky vytrvale rostla. Jako tu je všude (na Vlašimsku mě neznámá) chrpa luční. To je taky vytrvalý nezmar a taky zajímá včely ráno, v poledne i navečer bez ohledu na počasí.
Dobré je (je asi hrozné to tak říct když máte nejlepšího kamaráda jezevce), že jim zdražili postřiky a tak ti chytřejší nestříkají proti chrpě polní. Ta totiž roste a kvete když už je obilí “hotové” a neužírá mu živiny a tak už moc neškodí. Dobré na tom je, když máte necelý kilometr 40 hektarů ječmene, který z dálky vypadá jako modrozlaté moře (tak dobře, rybník). To pak má pro včely velký význam. Horší na tom je, že je to pastva ze stříkaných ploch. Pořád si ale myslím, možná jsem hloupý, že pastva a hlavně pyl ze stříkaných ploch je lepší, než žádný pyl. A letní podnícení nektarem, když se tvoří dlouhověké včely, je taky dobré.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 11.01.2024, 08:05:53
Trefila jste hřebík na hlavičku. Little Ruby je můj velký favorit. S přezimováním nemám problém, květiny v květináči přemisťuji na nevytápěnou verandu, kde je i v těchto mrazech cca 10 st. Děkuji za tip.
Jestli máte odvahu vyzkoušet stálezelenou rostlinu, tak vítaným zdrojem pylu a nektaru je magnolie.
Magnolia grandiflora "Goliath"("Praecox") je kultivar, který představuje skutečného obra mezi magnóliemi. Jeho impozantní a nádherné vlastnosti ho staví do popředí zahradní krásy. Tento kultivar se vyznačuje obrovskými květy, které v sobě nesou eleganci a jemnost. Jeho květy jsou ve své podstatě uměleckým dílem, dosahují průměru až 30 cm a jsou ozdobou zahrady v době kvetení. Mají světle krémovou barvu, která svým jemným odstínem ladí s tmavě zelenými, stálezelenými listy. Goliath je jednou z odrůd s nejdelším obdobím kvetení. "Goliath" není jen o květech, ale také o robustnosti. Má silný a statný vzrůst, což z něj činí výrazný prvek každé zahrady. Jeho listy jsou velké, lesklé a dodávají celkovější dojem síly a elegance. V dospělosti dosahuje větších rozměrů, v dobrých podmínkách cca 15m. Tento kultivar dokáže ohromit nejen svou vizuální přitažlivostí, ale také svou vůní. Jeho květy vydávají intenzivní a příjemnou vůni, která se rozprostírá po celé zahradě. "Magnolia grandiflora "Goliath" je skvělou volbou pro ty, kdo hledají rostlinu, která spojuje krásu, sílu a jedinečný zážitek z vonných květů.
pěstování Velkokvětá magnólie je náročná na množství živin a potřebuje pravidelně hnojit a to základním hnojením v brzském jaru a posléze přihnojováním během sezony až do měsíce srpna. Poté necháme od hnojení pauzu, ale na začátku září ji přihnojíme podzimním hnojivem. Používejte pouze hnojiva pro kyselomilné rostliny. Pěstujte ji na plném slunci, Je důležité zajistit stálou vlhkost, ale vyvarovat se nadměrnému zavlažování, zejména během prvních 3 až 4 let, než dobře zakoření. Zalévání v zimě je vhodné pouze tehdy, pokud půda není zamrzlá a je sucho.Je nutné se při výběru stanoviště vyvarovat míst příliš vystavených větru. V případě podmáčených půd je nutné zajistit drenážní opatření. Magnólie vyžaduje určitou péči, ale její stálé zelené listy po celý rok a obrovské vonné květy v létě až do podzimu ji činí výjimečnou. Žádný jiný strom v našich zeměpisných šířkách nenabízí takovou kombinaci stálezelených listů a dlouhého období kvetení. Péče, kterou vyžaduje, je odměněna mnohonásobně – Magnólie velkokvětá je skutečně jedinečná.
Sakra teď jsem si všimla že jsem tam nenapsala mrazuvzdornost. U goliatha je prokázána bez poškození -27C, ale s mírným poškozením vydrží i -30. Ovšem pouze na zahradách, kde už rostou i jiné stromy, které působí jako ochrana proti větru a přistíní ho v zimě. Pokud někdo zakládáte novou zahradu, mezi prvními ji tam nedávejte, tak za 5 let, až odolnější stromy vytvoří zástin. Má ráda slunce, ale i vlhký vzduch, ten zajistí vypařování z ostatního porostu nebo nejlépe vodní plochy. Zdůrazňju není tak náročná, jak to může vypadat, já se s ní moc nemažu a roste.🙂
