Radikálně omezím příspěvky na CHZ. Důvod dojde každému inteligentněšímu sám. Co by komu bylo nejasné doporučuji se napříště ptát anonyma, který mě urazil. Poslední 4 příspěvky ve vlákně JAK JE TO VE SKUTEČNOSTI S ROJENÍM nechci otevírat. Tudíž na ně neodpovím.
V SZ mi psal jeden pán nějakou polemiku a v odpovědi na jeho SZ vidím, že jsem upřesnil metodu Blaník a s nepatrnými kosmetickými úpravami (vynechání osobních věcí) dávám původně dopis tomu pánovi tady a teď. Myslím ale, že to je dlouhé a zase to nikdo nebude číst (málokdy někdo reaguje, většina vás chce jen brát a neoplácet a tak OK, ale ne už ode mě) a dělat donekončna zbytečné věci mě přestalo bavit. Protože to tady ale bude “viset” pro někoho budoucího, kdo má skutečný zájem se něco naučit, proto to sem dávám. Reakce nečekám, následující není žádný podnět k polemice, ale soubor prostých konstatování. Současně nečtu předchozí svoje texty aby bylo možné vidět vývoj mého uvažování v rámci dané problematiky v čase.
-------------------------------
Upoutala mě ale vaše asi včerejší narážka, že každý rok se metoda Blaník liší a je to dáno v pohrdlivém kontextu, jako že tudíž metoda Blaník není zákonitost či konstanta. To jsem ale nikdy netvrdil, mnohokrát jsem naopak uvedl moudro někoho chytřejšího než jsem já, že: “Jen idiot nemění názory”.
Takže. Vy jste si rýpnul do přirozeného vývoje, upřesňování. Já vás poněkud poučím, je to tu o včelách. Moje máma a pár jejích přátel společně postulovali, že není pravda - neochvějná pravda té doby (1945-1970), že trubec je zbytečný a zbytečně užírá (někteří to tvrdí dodnes a dokonce jeden nahatý, ale obdivovaný exhibicionista používá u včely slovo žere, prožere a podobně) a naopak nechávali půlku SR 39x30 vylíhnout a monitoring rojovky dělali jen na spodní, menší půlce SR. Později nechávali vylíhnout celý trubčák 39x30 a monitorovali jen na dalším SR, který byl před hlavním trubčákem, tedy mezi hlavním trubčákem a okýnkem. Tím současně omezili matky o jeden plodový plást v kladení. To proto, že poměr plástové plochy pro plod, pyl a zásoby upravili tak, že se nalíhlo o jeden rámek méně včel, o tyto včely byla menší spotřeba na výchovu plodu, ale dané létavky přinesly stejně medu a tak pro včelaře zbylo víc medu. Ukázalo se totiž, že Kraňka přes všechny výhody je plodnější než původní, jak vy se domníváte, že nezničená včela a hlavně rychlejší a má sklony k masařině.
LBV není nic jiného, než ultraomezení plodování. Zatímco trubčák na SR je jako poslední u zadní stěny úlu (plodištního nástavku), tak u LBV se nacpou hned dva do hnízda. Jenže včely vědí, že dělničí plod je důležitější a neriskují jeho nezdárný (v chladu) vývoj a u stěny dělničinu neplodují. Polopatě, zatímco trubčí plod u zadní stěny běžně zakládají, dělničí nikdy a nebo jen výjimečně a zdaleka ne každé vč moderní včely, ať už Kraňky nebo BF. Tudíž k zadní stěně jsou ochotné dát jen trubce, na kterých přežití včelstva nespočívá.
Konkrétně: Pořád stejný Blaník na 11 rámků (není tedy třeba vyšší rámek a už vůbec 13 rámků). Plodových - i trubčina je plod, má 10 rámků, z toho 9 dělničích (první rámek od česna je krycí nikdy v něm neplodují). Když by se dal trubčák doprostřed, v tu ránu má stejné vč jen 9 rámků plodu včetně trubčího, jenže je to jen 8 dělničáků. No a teorie s názvem LBV tvrdí, že mají být ty rámky uvnitř dělničího plodu dva. Pak ale z 9 rámků plodu na dělničí plod zbyde jen 7 rámků. To je tak drtivé omezení matky v kaldení, že vč je (vnímá velikost poskytnutého prostoru) “vyléčeno” z choutek na množení, nedokázalo daný protor ovládnout dělnicemi, nemá jich dost a proto se (někdy, spíš naopak ze “zoufalství” chce odletět a zbavit se nesmyslného uspořádání) nechce rojit. Jenže samosebou, že vč přinese méně medu, když má dělnice jen ze 7 místo z 9 rámků. Navíc ale živilo o jeden rámek trubčího plodu víc, než je potřeba a to je už množství trubčiny a trubců opravdu zbytečné. A nespouštějme ze zřetele také velký stres z toho, když se vč objeví trubčí plod uprostřed dělničího hnízda, i stres z toho, že vč nedokázalo ovládnout daný prostor dělnicemi tak, aby splnilo JEDINÝ smysl svého života a to je rozmnožení = vyrojení.
Já zhlouplý masírkou o LBV - ta navíc byla myšlena pro malou míru 39x24, měl za to, že čím víc trubců, tím líp. Proto původně dole v TL - ten je světovým vynálezem a nenajdete ho nikde na světě - bylo 6 polovičních rámků dané míry jako SR, tedy pro trubčinu. Protože je vč nikdy nevyužilo všechny (někdy na částo SR stavěly dělničinu)- navíc vysoký SR se v původní metodě Blaník likvidoval až po odkvětu javorů a řepky a tudíž už po vrcholu tohoročního vzepětí včelstva, tak jsem ubral na 5 a po dalším roce na pouhé 4 nízké SR. A nyní likviduji vysoký trubčák už na konci dubna a vč nemá jinou možnost chovat trubce než dole v TL. Pak teprve téměř každé vč využívá všechny 4 nízké SR pro trubčinu. Tedy jsou v úle pořád 2 trubčáky jako u LBV, jenže na logičtějším místě a hlavně bez omezení matek v kladení dělničiny na nejpříhodnějším místě úlu = ve VN.
Konec dubna není přesné určení času a tedy nejnovější verze Blaníku předpokládá likvidaci velkého SR ve chvíli, kdy je VN plný a trubčák je poslední rámek u stěny, tedy nejdál od česna (vše samosebou ještě před pouštěním do prvního medníku). Ovšem je tu důsledek, který málokomu dochází. Je to naopak zvětšení o jeden rámek plochy pro dělničí plod u dřívější metody Blaník, u LBV pak dokonce o dva rámky dělničího plodu. Prostě když je plodiště plné, zlikviduji vysoký SR - v té době je pod VN dávno TLumič (ten v modifikované metodě Blaník tvořím také podstatně dřív v roce než v původní verzi metody Blaník) a vč nezůstane ani na den bez možnosti stavět a chovat trubce. A tak v této chvíli je ve VN 9 dělničích plodových rámků. Likvidací vysokého SR a přesunutím nejstaršího (nejtmavšího) zavíčplodu k zadní stěne a přidáním M před poslední plod - ten je u zadní stěny nástavku má pak vč k dispozici 10 plodových rámků s dělničím plodem.
Někdo tu psal o děplodu i v POLštáři. No ano, i já si všiml, že některá vč dávají do dělničích rámků v TL dělničí plod a ptal se, PROČ? Proč ho tam dávají? A vyšlo mi co uvádím v tomto článku. Jakmile se to udělá způsobem popsaným v tomto článku, vč do TL dělplod nedává, má ve VN o jeden rámek pro dělničí plod víc, než původní metoda Blaník. A proč TL téměř úplně eliminuje rojovou náladu? Je to pouze tím, že tady létavky předávají přinesenou sladinu a úlové včely jí necpou všude kde je místo = mezi dělničí plod, což u “normálních” úlů (bez TL nebo POL) dělají vždy. Také do dělničiny v TL včely ukládají nadbytek pylu a tudíž opět neblokují buňky pro dělplod ve VN. V důsledku toho má vč “dojem” dostatku prostoru a současně nemá přidané medníky navíc. Potom celý úl včelstvo teplotně neovládá tak, jak je nutné pro zdravé včelstvo i o několik měsíců později. Lapidárně řečeno, zjara se rozhoduje zda vč bude mít tak zdravé a vitální včely v červenci a srpnu, že budou schopné vychovat vysoce odolnou a životaschopnou zimní generaci dlouhověkých zimních včel. Toto je sice jen moje domněnka, ale jak jinak si vysvětlit vyšší odolnost vč než v jiných úlech a při jiných metodách?
Z uvedeného vyplývá, že na rozdíl od LBV i OP se v Blaníku matky nejen, že neomezují nikdy a nijak, ale dokonce jsem objevil způsob, jak zvětšit počet plodových rámků. A Blaník nepotřebuje žádnou mřížku a nenutí včely ukládat pyl odděleně od plodu a med odděleně jak od plodu, tak od pylu (u OP jsem nepostřehl kde se chovají trubci). A Blaník už úplně ruší nesmysl s názvem LBV. Také jsem poprvé jasně vysvětlil, proč mám na LBV tak kritický názor. Protože jen včely dělají med a když omezíme počet dělničího plodu, nevylíhne se dost včel pro maximální možné množství medu, který logicky nepřinesou včely, které se nevylíhly.
Z uvedeného by se mohlo zdát, že mi jde o maximum medu od vč. Není tomu tak v případě mojí osoby, ale předpokládám, že tento motiv má drtivá většina včelařů - přece především pro med se včely chovají. Kdo pozorně studuje co já píši, dojde mu, že nechávám včelstvům enormní množství medu a velmi kriticky se vymezuji vůči nenažrancům, co se snaží ze včel vyždímat všechen med do poslední kapky. Klidně by se to dalo říct tak, že nechám vč místo omezení počtu plodových plástů mít víc včel a množství medu, které toto zdánlivě nadbytečné množství včel přinese, včelstvům nějakou formou ponechám. Zdánlivě nula od nuly. Ovšem jen v tom a v ničem jiném a ne v nějaké zvláštní genetice, já vidím fakt, že vč v důsledně uplatněné metodě Blaník v adekvátním (vhodném) úle nemají téměř VD, málo se léčí (někdy vůbec, třeba když to zdraví včelaře nedovolilo) a nejsou zimní úhyny na CCD a nejspíš asi i NC a možná jiné nemoci.
Nikomu nic necpu, jen dávám komukoli k dispozici metodu, která funguje dokonale s nejmenším množstvím práce v roce. Ale funguje jen když se splní nemnoho prazákladních podmínek a hlavně, musí se splnit VŠECHNO, co Blaník vyžaduje a rozhodně metoda Blaník nefunguje jen když se použije jen něco z ní. Hlavním motivem zveřejnění Blaníku bylo, aby metodu ověřilo co nejvíc včelařů v jiných podmínkách než jaké má Podblanicko a zjištění, zda je Blaník skutečně univerzální metoda a nebo je skvělá jen lokálně.
Dám okusit CHZ jaké to bude, když forum nepotáhnu já, jsem tahounem a ostatní neumí nic víc, než jen rýt do mě, shazovat a kritizovat, posmívat se. A politika je v mých pracech proto, že nestačí dokonalá metoda, ještě nutnější je MOTIVACE a celkový světonázor i určitý hodnotový žebříček. Pak každému samo vyplývá co má u včel dělat, pak sám každý pochopí, co je skutečné a co je jen nějaká propaganda, nějaká účelová tvrzení za účelem dosažení nějakých podivných účelových cílů, jako například vnutit maximu včelařů ještě víc stále dražších léčiv. A v té snaze se najednou cpe tvrdá chemie do vč už i ve snůšce, což bylo pro Svaz, Včelařství, ale i veterinu nepřijatelné (a zemědělská i potravinářská inspekce samosebou v medu nenajde nic). Tady každý vidí, jaké temné síly ve skutečnosti předurčují vývoj lidského myšlení i ve včelařině.
Kdo chce a má co vzít do hrsti, může tak udělat - pokusil jsem se naznačit cestu.
